Z časopisu Svědomí/Conscience ročník 2009

Kanadsko-český exilový nezávislý časopis pro Českou republiku s tradicí od roku 1955,

vydavatel a šéfredaktor: Milo Komínek, P.O.Box 70, 738 02 Frýdek-Místek 12, e-mail: svedomi@applet.cz

...Zde si připomeňme, že neutralismus bychom vždy měli přísně rozlišovat od neutrality, která je výrazem z oblasti mezinárodního práva a znamená vždy přísně zakódovanou neúčast ve válečných konfliktech. Starší a střední generace mají jistě v živé paměti, že politiku nezúčastnění v období „studené války" nasadily státy, které se do nepřátelství mezi USA a SSSR nechtěly zaplést. V Evropě to byla především titovská Jugoslávie a mimo Evropu Indie... Po roce 1970 už asi sto zemí, mezi nimi, převážné množství nově vzniklých států Asie a Afriky, se vyslovilo pro tuto novou cestu, aby primárně předešlo nechtěnému vtažení do konfliktů a sekundárně omezilo nechtěné vměšování gigantů do jejich, malorozpočtové existence. Chtěly předejít neokolonialismu... Celý text zde...

Emanuel Moravec patřil ke skupině politiků a vojáků, kteří chtěli bránit republiku za každou cenu, i kdyby Francie a SSSR nedostáli spojeneckým závazkům... 2. října se shromáždili Pražské radnici, za účasti primátora Dr. Petra Zenkla, který se měl stát předsedou revoluční vlády: Hubert Masařík, Emanuel Moravec, Josef Patejdl, Lev Prchala, Hubert Ripka, Ladislav Rašín, F. X. Šalda, Bohumil Stašek, a jiní... Jmenovaní po vzrušené debatě došli k názoru, že na převrat bylo pozdě. Zenkl neměl odvahu jít na Hrad a sdělit Benešovi do očí, že politici a vojáci v něho ztratili důvěru. Tuto nevděčnou funkci vzal na sebe Emanuel Moravec. Tělesně i duševně úplně zhroucený Beneš - Moravec ho nazval později v knize Děje a bludy „ranečkem bídy" - Moravcovi v dlouhém rozhovoru vyložil novou mezinárodní situaci státu, opuštěného zrazeného od všech spojenců, i domnělých přátel. Naznačil, že se čs. politika musí ihned politicky přeorientovat a zahájit nový poměr k Německu. Celý text zde...

Nestačím se divit ! (77)
o Vánocích neplatí (Jan Kukuczka, Svědomí 12/2009)

Vánoční svátky se slaví po celém křesťanském světě. Nevím proč, ale nejkrásnější Vánoce jsou v místech obklopených horami. V městečku mezi horami Jablunkově jsem se také narodil a rok jsem bydlel u tety v Lubochňanské dolině, ještě větších horách Velké Fatry na Slovensku. Člověk obklopen horskými masívy zažívá větší pocit vnitřního okouzlení. Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

...František Šafařík, bývalý žák Jana Zelenky-Hajského, hlavního ubytovatele parašutistů v Praze, prohlásil 13. září 1945 v kanceláří MNO: "Těsně před zimou v r. 1941 přišel ke mně pan Zelenka, učitel, krycí jméno Hajský a požádal mě o spolupráci, která spočívala v tom, že připravuje odstranění Heydrichovo, a že mně k tomu nutně potřebuje (Šafařík byl zaměstnaný na Hradě. Jako nábytkář měl přístup i do Heydrichova bytu. Znal Heydrichovu denní rutinu. Provedl Gabčíka a Kubiše nádvořími Hradu. SB.). Řekl mně, že přijdou, event. přiletí dva parašutisté, kteří tento úkol provedou".

Pokud jde o atentát na Heydricha Kordina se od generála Moravce v r. 1953 moc nedozvěděl. Moravec zdůraznil, že poslání parašutistů do vlasti bylo ospravedlněno německým terorem. Pokud šlo o ztráty Moravec řekl:" Strom svobody musí být zaléván krví". Pokračováni materiálu ze Svědomí 12/2009 zde...

„Ach synku, synku, doma-li jsi, tatíček se ptá oral-li jsi..." Tuhle znárodnělou jsme slýchali za První republiky velmi často. Je lhostejno zda to bylo proto, že se líbila TGM, jak se říkalo, či z důvodů výchovných.

Bývalo jasné, že když se zlámalo musí se spravit, a že synek se musí učit hospodařit. Tehdy ještě nevládli ekonomové a předsedové družstva, ale v hospodářském rozhlase pro zemědělce byly rozhovory dvou rozumných sedláků, Josefa a Václava, kteří si vzájemně radili co jak a kdy dělat na poli či v maštali. Skromně a pozorně jsem je po-slouchával, a když se paní učitelka Šedivá ptala čím chci být, odpověděl jsem hrdě: „Rolníkem!"

Tehdy vládla ještě rozumná Agrární strana a její předáci věděli, že jedině budeme-li pracovat na svém a po svém, že se můžeme nejen udržet v soutěži národů, ale i vysoukat na světovou špičku. Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

Když Ježíš Kristus prohlásil: "Mějte se na pozoru před nepravými proroky, přicházejí k vám převlečení za ovce, ale uvnitř jsou draví vlci" (Mat. 7,15), měl tím také upozornit na zneužívání nevědomosti bližních, jejich důvěry a slabostí těmi, kdo jsou lstiví a slibují štěstí tam, kde nemůže být bez Boha. Kde nevládne poctivost, ale pokrytectví a faleš, je otázkou času, kdy to vše opět vyústí do nové totality, třebas už to nebude komunistická totalita pod Ruskem, ale totalita zaštítěna EU. Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

1989 - 2009 (Prohlášení Konzervativní strany, Svědomí 12/2009)

Před dvaceti lety se začala bortit komunistická říše. Nadšeně jsme se zbavovali symbolů komunismu, jeho nejodpornějších představitelů, s nadějí jsme hleděli a cestovali přes naše západní hranice a dýchali ovzduší svobody, prosperity, normálnosti. Komunismus nás však poznamenal. Je to nemravná představa o roli člověka v tomto světě, shnilý plod svobody myšlení. Základní motivaci člověka vidí v uspokojení biologických potřeb. Vládci komunistické říše se proto svým poddaným pokusili vzít duši ‑ vykořenit náboženství i vše, co nás pozvedá z pouhé biologické roviny ‑ a tím si nadvládu nad člověkem udržet. Komunismus je zločinný řád, který po sobě zanechal miliony mrtvých a morální rozvrat. Sametová změna se nesměla dotknout principů, ze kterých zločinná ideologie vycházela, ani zásad, dle kterých byl systém v praxi provozován. Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

Jsou básníci, kteří nás uchvátí graciesním veršem, laskavou melodičností, tanečním vírem rýmů, které sejmou s mysli a položí na papír s obdivuhodnou přirozeností. Jakoby kolem nás plachtily jejich myšlenky.

Jsou však i básníci, kteří utkví v člověku hlouběji, jaksi důkladnějším zázemím verše, takovou "týlovou" krásou, jak se říká - navždycky. Oni totiž vynáší na povrch jak monumentalitu, tak i slabost i lidského jádra cestou nezohýbané přirozenosti. Mění se v mluvčího doby, kronikáře a současně varují zítřek - proroci. Jedním z nich, u nás patrně jediným, byl Viktor Dyk. Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

Tragická postava novodobých českých dějin: Jan Opletal. Dnešní generace, už druhá v pořadí, nezná pořádně tohoto hrdinného studenta, ač pro národ přinesl oběť nejvyšší, daleko převyšující oslavované politiky, kteří za vlasteneckou práci jsou předobře honorováni. On položil život za vlast. Jak k tomu došlo? Celý text ze Svědomí 12/2009 zde..

Tak sme tu oslávili dvadsiate výročie nežnosti udelenej zločincom z KSČ a ŠtB ‑ za čo sa nám, radovým občanom, oni odplatili krutou realitou ‑ ekonomickými zločinmi a zločinmi proti ľudskosti. Václav Havel nám opäť pozbieral ďalšie metály a ocenenia, takže na Hrádečku bude zase jedna miestnosť, hlavne v nočných hodinách, osvetlená od lesku tých jeho metálov a ich nositeľ bude s hrdosťou rekapitulovať, o koľko kusov už predstihol Husáka s Brežnevom.

Hovorilo sa o študentoch, ako o predvoji revolúcie, ktorí vraj odštartovali pád komunizmu. Nuž, na tieto báchorky a dezinformácie som sa rozhodol odpovedať realitou. Budem tu písať o jednom mladíkovi, ktorý v novembri 1989 viedol revolúciu na ekonomickej univerzite v Bratislave. Volal sa Radovan Ujházy, narodený 12. 6. 1967. V septembri 1989 dobrovoľne podpísal spoluprácu s ŠtB ako agent, tajný spolupracovník registračné číslo 40321 a dôverník s krycím menom Rado, ktoré si dobrovoľne vybral. Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

„Vždyť nikoho nemáme!". Kdo nebyl batole či prvňáček po 17. listopadu 1989, nemůže nepamatovat na tento povzdech. Tak byli oslavováni najednou se objevivší „vůdcové národa". Nikdo se neptal na jejich minulost, na pevnost jejich rodinného okruhu, dobré předky, na charakterové vlastnosti, poctivé cíle a snahy, natož na vzdělání a jeho kvalitu, vlastní pozitivní občanské činy a jejich užitečnost/vhodnost pro řízení státu. Najednou byl slavným politikem každý kdo překoktal pár frází a dal se pod přitažlivou fangli. Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

Světla a stíny 17. listopadu aneb I těm posledním v cíli patří potlesk (Jára Meců, Svědomí 12/2009)

Potlesk ano. Sebechvála zapáchá. Ta poslední grandiózní sebechvála u dvacátého výročí 17. listopadu se nedá možná ani vyvětrat. Z roku na rok je okázalejší a pomalu se stává dědictvím. Pochodu k osvobozujícímu 17. listopadu předcházela v roce 1989 mnohá shromáždění pražských vysokoškoláků. Byl nejvyšší čas. Komunistický režim už neměl ani jediného spojence, ale apolitičtí, věčně ustrašení prosťáčkové rudé diktatuře stále tleskali. Komunistický režim už v létě prohrál volby v Polsku a po pádu v Maďarsku padla i jeho železná opona s Rakouskem, hroutil se trůn diktatury i v NDR a samotný Sovětský svaz se snažil přežít přerodem v demokracií. Tyto závratné události nešly přehlédnout ani v Československu. Přesto většina obyvatel předstírala nedoslýchavost i slepotu. Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

(ze sbírky básní vzniklých v kriminálech a koncentračních táborech komunismu)

Vánoční zvon zní bim bam bim,
spíš světe, snad té probudím
zrozením lásky jako kdysi,
probuď se, probuď; ospalý jsi... Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

Bůh se stal člověkem. Žádná pravda našeho křesťanského náboženství není tak těžká k přijetí než skutečnost, že Bůh se stal člověkem ‑ nejen Jezulátkem ze sádry s koudelkovými vlásky, položeným do jesliček.

Pravý Ježíš Kristus je mnohým na obtíž. Počínají si podobně jako hostinský, který zavřel dveře hospody před Josefem a Marií. Jak si mohl představit, že Bůh přijde v takové podobě? Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

Zamysleli jste se někdy nad tím, co by se stalo, kdyby nebylo Vánoc? Stalo by se vůbec něco ve vašem životě? Možná někteří z vás by byli rádi, kdyby Vánoce nebyly, hlavně ty povrchní a světské Vánoce - vždyť byste byli zbavení různých starostí a útrat, které s Vánocemi máte. Jenže já hovořím o těch duchovních a Božích Vánocích, o době, kdy slavíme narození Božího Syna, Ježíše Krista. Celý text ze Svědomí 12/2009 zde...

Bývalí političtí vězni nebudou oslavovat letošní 20. výročí Sametové revoluce, byl to totiž podvod a nejlepší obchod, jaký komunisté udělali od února 1948, řekl František Bednár ze Svetového združenia bývalých československých politických väzňov. Naproti tomu v ČR reklama tvrdila, že „máme co slavit“ právě 17. 11., proto byl organizován znovu průvod z Albertova na Národní třídu, kde tentokrát byl koncert. Slavil se tedy Den perzekucí. Celý text pro Svědomí 12/2009 zde...

• Že bolševická politická policie, Státní bezpečnost (StB), nepracovala se škorpióny, ale především s informacemi, nebylo po Listopadu 1989 polehčující okolností. Na pracovním jednání občanských a prověrkových komisí 17. března 1990 byla přijata rezoluce zdůrazňující, že „protiprávnost činnosti StB jako celku je prokázána.“

• Že neexistovaly horší a lepší složky StB, vysvětluje Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR): Mnohdy agenturní síť ekonomické kontrarozvědky donášela z podniků a institucí identické politické informace jako politická kontrarozvědka. Byla to ochrana režimu, bylo to udávání, dostalo to řadu lidí do kriminálu.

• Po 20 let jsme se mohli seznamovat jen se seznamy spolupracovníků StB. Až nyní ÚSTR zveřejnil aspoň seznam skoro tisícovky příslušníků StB. Mravním relativismem otupělá společnost by měla aspoň chvíli kroutit hlavou, že na seznamu je dnešní první náměstek ministra vnitra Jiří Komorous. Celý text pro Svědomí 12/2009 zde...

Každý den, například ráno, slyším či čtu, jak nás postihla ekonomická krize, jak jsme na tom špatně, jak se stále propadáme ke dnu. V poledne v rozhlase slyším na toto téma z úst odborníka, že už jsme se ocitli na dně a nikdo neví jak to bude pokračovat. Odpoledne si pustím publicistický pořad, ve kterém je rozhovor s nějakým expertem ekonomiky, který občanům sdělí, že už to není tak zlé, že už jsme se odrazili ode dna. Vida jak to u nás všechno rychle kráčí kupředu. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

Kordina se také otázal generála Ingra, zda došla do Londýna depeše proti atentátu, a jaká byla odpověď. Ingr řekl, že plk. Moravec mu přinesl jednu depeši, rozšifrovanou 12. května 1942 (V 1. části článku zmíněna depeše "ÚVOD vytušil...). Moravec s rozpaky vysvětlil, co zapříčinilo změnu cíle. Ingr tehdy napsal v přísném vojenském stylu: "Ať plní rozkazy."

Ingrovi selhala paměť. V polovině května 1942 byl v Káhiře, na cestě do Sovětského svazu. Moravec mu poslal 13. května depeši, sdělující:" Z domova přišla zpráva, že teroristická akce, o níž jsi informován, vstupuje do stadia konkrétního". Protože nebyla uvedena jména Ingr se mohl domnívat, že Gabčík a Kubiš šli na Emanuela Moravce. Šéf zpravodajců zamlčel obeznámit Ingra s obavami domácího odboje, upozorňujícího na pravděpodobné obrovské nacistické represálie obyvatelstva, a odbojových činitelů. Pokračováni materiálu ze Svědomí 11/2009 zde...

Před zednářskou bolševickou revolucí v Rusku vydala firma bankovního domu v USA "Kuhn a Loeb v zastoupení Jacoba Schiffa 12 milionů dolarů, předinflačních, Trockého bandě, kterou školil Schiff ve svém paláci v New Yorku, jak skoncovat s carskou monarchií, aby se moci uchopili vyškolení gangsteři v duchu bolševismu. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

Mám dosť dôvodov a dôkazov na konštatovanie, že medzi najzločineckejší, najzlodejskejší, najodsúdenejšia hodný a najviac škodiaci odpad na tejto planéte patria politici a bankári. Za všetko zlo, ktoré vedome a cieľavedome napáchali a naďalej páchajú nielen na nevinných ľuďoch, ale aj samotnej planéte, ktorá je v skutočnosti našou živiteľkou, by nemali mať právo ani na dôstojnú smrť. A keď ešte porovnám ich vzťah k prírode so vzťahom k prírode zo strany zvieracej ríše, tak mi úplne jednoznačne vychádza, že politici a bankári by mali byť nielen izolovaní v rezerváciách a železných klietkach, ale aj to, že ich strážením by bola poverená zvieracia ríša. Aký to paradox, keď zvieratá si prírodu šetria a vážia si ju, dokonca jej rozumejú, na rozdiel od tohto odpadu v ľudskej podobe. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

Svět je plný konfliktů, hrozí snad nějaký další? Mám zkušenosti ze čtyřiceti let činnosti v exilu, že vždy když se chystaly nějaké větší události, ať už světového významu, ty světa socialismu nebo jen ty československé, moje pošta byla otevírána a někdy zcela odchytávána. Nemám pochyb, že to bylo v zájmu tajných služeb dozvědět se něco více, i když jsem své názory běžně a otevřeně publikoval a moje činnost v exilových a jiných organizacích byla obecně známá. Chápal jsem i nutnost tajných služeb vykazovat nějakou činnost pro zvýšení své prestiže, důležitosti a jako podklad pro prémie...

Dnes bych chtěl upozornit veškerou čtenářskou obec a všechny koho to zajímá na neuspokojivou situaci v doručování poštovních zásilek vůbec, zejména mezinárodních a specificky na moji anglickou adresu. To se týká i pošty ode mne na adresáty v České republice. Tato situace se začala zhoršovat v prosinci minulého roku, kdy dokonce nebyl doručen můj doporučený dopis České správě sociálního zabezpečení s Potvrzením o žití (jak pro mne tak pro moji choť), takže nám bylo pozastaveno proplácení naší české penze. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

"Vrtichvosty? To nám tak scházelo! Poslyšte, nevím proč voláte, ale naší Poradnu do ničeho nezatahujte! Vaše Vrtichvosty jsou plný nepřizpůsobivých lidí! Začínáte dělat starosti Unií a NATO už dělá manévry. Nejdřív hlava státu a teď Vrtichvosti!"

"Stačí, že jste z těch prokletých Vrtichvostů! Mně, pane Ohebný do ničeho nenamáčejte. Mám rodinu a tři děcka!"

"Ale vždyť my jsme s Unií, jsme všemi deseti pro NATO ! My jsme fandili každému bombardování a osvobozování ještě neosvobozených! Jugoslávie! Srbsko! Bosna! Fandíme naším vojínům a jsme loyální, jak nikdo na světě! Naše hlavy, pane Vymaštěný jsou víc globalizovaný než hlavy těch co globalizaci vymysleli. Jsme hrdi, že pucflek Švejk si už nepotírá kolena Opodeldokem jako za starýho Rakouska, ale že umí i obsazovat vzdálené země a chrabře ty osvobozené okupovat!"

Úžasně milé jsou řádky Jana Zrzavého, kterými uvádí vzpomínky na mládí a nám v nich přibližuje datum svého narození - v letošním listopadu by byl stoletý.

"Ještě nedávno byla v okrouhlické škole třída se starou podlahou, vedly v ní cestičky do dřeva vyšlapané, cestičky z pokoje do pokoje - byla to podlaha našeho bývalého bytu. My všichni jsme to staré dřevo vyšlapali: maminka, otec, nás devět dětí. Měl jsem ten byt a hlavně velký pokoj strašně rád." Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

omlouvám se, ale příštích 14 dní nebudu v práci, budu pouze na mailu či mobilu. Ve čtvrtek 5.11.2009 zahajuji řádné denní studium na právnické fakultě v Plzni. Studium ukončím 19.11.2009 obhajobou dizertační práce. Poslední 2 dny dovolené budu úplně mimo dosah, protože musím sepsat onu dizertační práci. Již teď ale mohu upozornit, že od 20.11.2009 mě máte oslovovat titulem JUDr. Na prosinec ještě plánuji další studium. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

Před dvaceti lety bylo veselo - zdálo, že krachla první ateistická civilizace. Neřídila se přikázáními Desatera, ač ta snad ve všech dosavadních kulturách i nevěřícím určovala základy mezilidských vztahů: nezabiješ, nepokradeš, nevydáš křivého svědectví proti bližnímu, atd. Mocní té civilizace dávali přednost zvyku punkerů, že jakýmikoli pravidly je možno pohrdat. Metody Akčních výborů či StB často neměly právní podklad či odporovaly zákonům, propaganda bez ostychu vinila z podpory fašismu nedávné vězně nacistických koncentráků, např. v procesu s Miladou Horákovou. V čase „normalizace" měla veřejnost vyměnit touhu po svobodě za relativní konzumní ráj se sociálními jistotami, ale nedostatkové zboží v rozporu se zákony veřejně zprostředkovávali veksláci; své nadřízené obelhávali estébáci (např. JUDr. Krkoška a spol. o případu faráře Altrichtera v roce 1984) i prostí straníci (s námi nestraníky kritizovali režim a pak hlásili nahoru souhlas s ním). Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

Komunizmus je nemravná představa role a místa člověka v tomto světě. Jako filozofický systém byl komunizmus zkaženým plodem svobody myšlení. Když přestaly být živé a platit zpětné vazby křesťanské morálky, otevřela se cesta k Marxům, Leninům, Hitlerům i Česko ‑ Slovenským Gottwaldům, Husákům a Klausům. Podle věrozvěstů komunismu je základní motivací a potřebou člověka uspokojování jeho biologických potřeb. To je vše, co žádá člověk ke svému životu a existenci. Aby si vládci komunistické říše zajistili "věčné" trvání své "dokonalé" organizace lidských věcí, nadvládu nad člověkem ‑ pokusili se "biologickým strojům", za které člověka považovali, vzít duši. Pokusili se zničit a vykořenit náboženství, vše, co člověka pozdvihovalo z jeho biologické funkčnosti. Pokusili se vzít životu to, co mu dávalo vyšší smysl a udržovalo lidský rod v čase. Nedílnou součástí toho nelidského systému bylo systémově uplatňované násilí, to zajišťovalo jeho trvání. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

před několika dny na vícero místech naší republiky provedla Policie ČR razii v bytech mladých lidí, u nichž bylo údajně nalezeno - podle vyjádření České televize - větší množství tzv. závadové literatury, různé hudební nosiče, jakož i symboly politického režimu doby dávno minulé, zapomenuté. Policie provedla razii takovým způsobem, jakoby se jednalo o nejzávažnější trestnou činnost: příchod policie v ranních hodinách, vylomení dveří doprovázené zběsilým řevem policistů, v kuklách a po zuby ozbrojení. Následuje domovní prohlídka a zabavení věcí. Ještě napolo spícímu „delikventu" jsou nasazena pouta, a to vše se natáčí a pro případné zastrašení jiných občanů ukazuje večer v televizi.

Rozhodně nesouhlasíme a je nám cizí všechna ta historická veteš zadržená u těchto mladých lidí. Ale proč kvůli tomu, že někdo vlastní vlajky či busty bývalých státníků, který současný režim chce vymazat z dějin, následuje trestní postih jejich majitelů, tedy vlastně pouze za vlastnictví věcí, což je v rozporu s čl. 11. Listiny práv a svobod (Každý má právo vlastnit majetek). I já doma vlastním velký kříž s Ježíšovým korpusem a sošku Panny Marie - kdy mne policie přijde zatknout? Zatím ještě katolická víra v Boha není zakázaná, - ale kdo o tom rozhoduje? Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

Prohlášení iniciativy D.O.S.T. k ratifikaci tzv. Lisabonské smlouvy (Svědomí 11/2009)

V den dvouletého výročí vzniku petiční iniciativy D.O.S.T. si dovolujeme vystoupit s následujícím prohlášením: Během uplynulých měsíců uspořádala iniciativa D.O.S.T. několik veřejných vystoupení proti ratifikaci Lisabonské smlouvy v České republice. Motivací těchto manifestací byl jednak hluboký nesouhlas s hrubým politickým nátlakem, s nímž byla ratifikace prosazována, jednak odpor proti ideologicky zatížené "Listině základních práv", která, jako závazná "příloha" Lisabonské smlouvy, zanáší do zákonodárství signatářských zemí problematické koncepty odporující standardnímu pojetí občanských práv a svobod. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

Politováníhodné a zarážející rozhodnuti Evropského soudu (Petr Dokládal, Svědomí 11/2009)

Nespočetné reakce vyvolalo v Itálii i ve Vatikánu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který přikazuje Italské vládě odškodnit částkou 5 tisíc euro ženu, které vadilo, že její děti chodily do školy, kde byl na stěně umístěn kříž. V Itálii totiž existuje předpis ministerstva školství, že ve školních třídách má být na stěně umístěn kříž. Třebaže dodržování tohoto předpisu stát nekontroluje, je přítomnost kříže v italských veřejných školách zcela běžná. Rozhodnutí evropského tribunálu... ještě není definitivní. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

Krize ve vysokém školství, jak se projevuje na Plzeňské univerzitě, vyvolává opět otázku o občanské morálce obecně, nejen o morálce politiků. I když i zde jsou v tom zapleteni politikové, nejsou to jen oni. Jestliže jsem v předchozím článku (Jen malý příspěvek k morálce politiků) kritizoval občany, že jsou nemorální protože volí politiky, o kterých vědí jednoznačně, že jsou nemorální, musím to lépe vysvětlit. Lidé přece obecně nemorální nejsou, dávají příspěvky na postižené povodněmi, pomáhají charitě a mnohdy se angažují v dalších veřejně prospěšných a jiných altruistických akcích. Nemorálnost je tedy jen jistého druhu. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

Na tomto místě vzpomínané výročí má sice původ v malíři, ale není životopisnou připomínkou. Jedná se totiž o výstavu malíře Ludvíka Kuby, od r. 1945 národního umělce. Poprvé vystavoval malíř Kuba svoji žeň z Černé Hory, doplněné částí cestovatelskou - jak dobře víme, L. Kuba byl vynikajícím vypravěčem a jako takový dokonce na dlouhý čas zastínil Kubu malíře. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

Povídala kráva krávě:
Neruš, čtu si skripta právě.
Protože jsem chytrá kráva,
tak studuju v Plzni práva. Celý text ze Svědomí 11/2009 zde...

• Areál v Praze na Vítkově měl připomínat, že bojovat za svobodu proti věrchušce je normální. Proto je tam socha Jana Žižky, a Památník budovaný jako pocta legionářům. Po II. sv. válce byl poctou bolševikům. Podle vládního programu z roku 2000 má po dalším přehodnocení historie připomínat novodobou státnost. Celý text pro Svědomí 11/2009 zde...

• 1. 11. 1420 Pražané porazili za Vyšehradem císaře Zigmunda a ten utekl;
1. 11. 1648 Švédové naposledy stříleli na Staré Město Pražské;
1. 11. 1781 je datován patent Josefa II. o zrušení nevolnictví (tělesné poddanosti). Celý text pro Svědomí 11/2009 zde...

Střípky z dějin naznačující, proč se Češi a Slováci sešli ve společném státě (František Rozhoň, Svědomí 11/2009)

Devět století žili Slováci v uherském státě, dlouho bez národnostních třenic. Ve středověku tu Slováci poznali politickou moc kontrolovanou jak na nejvyšší, tak i na nejnižší úrovni (v Anglii byla kontrolovaná jen na nejvyšší úrovni parlamentem). Zákonodárná moc kontrolující panovníka přitom neměla v Uhersku zastupitelský charakter – stavy se scházely celé (mohl přijít každý šlechtic) a rozhodování v nich bylo jednomyslné.

Na počátku novověku na Slovensku (Horní země, Feldvidék) evangelíci domácího původu používali jako bohoslužebnou řeč češtinu se slovenskými prvky, známou jako „bibličtina“. Úředním jazykem byla latina. Nesnášenlivost prosazovaná Habsburky v otázce náboženství se přenesla i do otázky národnostní a část Maďarů začala hlásat „Tát nem embér!" - „Slovák není člověk!" Proti této lži vydávané za pravdu bojovali Slováci od roku 1728. Celý text pro Svědomí zde...

Nová studie Jiřího Šolce Po boku prezidenta (2007) je dílo průkopnické. Pojednává obšírně o historii čs. zpravodajské služby. Autor obětoval této práci mnoho let života. V posledních devatenácti letech vydal devatenáct knih, vše o vojenské historii. Jeho znalosti o činnosti parašutistů během 2. světové války, ze Západu i z Východu, jsou encyklopedické. Pokud jde o atentát, Šolcova nejobšírnější studie vyšla pod titulem Přijdeme za svítání, 2005. V knize Po boku prezidenta v této záležitosti téměř doslova opakuje údaje a osobní názory ze studie Ve službách prezidenta, 1994. Šolc (Plk. v. v., PhDr., dlouholetý badatel ve Vojenském historickém ústavu) nemá příliš velkou důvěru v pamětníky, jejichž "svědectví po padesáti a více letech nepovažuje za pramen" (Jiří Šolc v rozhovoru s Karlem Kroupou (Národní osvobození, 14. srpna 2008.). Po tolika letech studia jsou jeho odborné znalostí široké a hluboké, přes to se někdy neubrání osobně zaujatým výkladům. Začátek pětidílného materiálu ze Svědomí 10/2009 až 2/2010 zde...

Vše se v životě mění, měníme se i my, lidé, tvořící tuto společnost. Jedni odcházejí, druzí nastupují na jejich místa. Největším bohatstvím však zůstává dovednost, chytrost a schopnost vzít osud do svých rukou. Do této sféry života patří bezesporu skauting, ve kterém je krédem přesvědčení, že svět může být skutečně lepší, chce to ale projít nejedním úskalím života. Bohužel, aby k tomu všemu mladý adept dospěl, potřebuje vůdce. Takového člověka jsem měl čest poznat osobně a nejednou. Několikrát to bylo ve Velké Bystřici na faře, kde jsem velmi rád jezdil. Nevím proč, ale připadal jsem si tam jako v jiném světě, světě z dob Boženy Němcové, nebo třeba Karla Klostermanna, spisovatelé, kteří ve své tvorbě dokázali stejné pohádkové prostředí přivodit. Atmosféru tam dotvářel ráj zvířat, mimo jiné i pohádkoví pávi. Tuto oázu klidu, obklopenou světem násilí a hrubostí vytvářel a udržoval se svými synky ‑ jak oslovoval své skauty ‑ Mons. ThDr. Antonín Huvar. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Žijeme ve dvojích dějinách, v těch, kterými se nám vymývají mozky ve školách slaboduchými pedagogy a odpadlíky od pravé víry Kristovy, a v těch, jaké skutečně byly, ke kterým se musíme probojovat na základě čistoty svědomí v boji se satanem. Ve škole se nezíská upřímný vztah k vlasti. Vidíme to na našich vrcholných politicích, jsou ochotni nás zaprodat za "třicet stříbrných" jako to udělal před dvěma tisíci lety Jidáš s Kristem. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Cvičitelé psů? Ty máme i u nás. Cvičí psy i jejich pány. Psi při tyhle drezůře za svými pány prý strašně zaostávaj."

- "No bodejť! Lidi jsou trénovaný. S námi cvičili po celý dvacátý století. Ale proč mluvíte o cvičení psů?"

- "Spolek s takovým názvem se ničím jiným nemůže zabývat. Já sám volám na svého čokla: Vyskoč! Lehni! Trhej! Nedej! Proč vůbec voláte?" Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Barack Hussein Obama pokračuje ve jmenování levicových radikálů na klíčové posty v Bílém domě. Prezidentovým zmocněncem pro vědu ("Science czar") je enviromentalista John Holdren. Ve své knize z roku 1977 doporučuje tento muž ve jménu kontroly populace plošnou kontaminaci pitné vody sterilizanty. Celý text zde...

Oblíbený operetní tenorista se původně jmenoval Bohumír Tlučhoř a pěstoval květiny. Zůstal jim věrným opatrovníkem a pěstitelem i během své pěvecké kariéry. Začal ji jako Jeník již v devatenácti létech. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Pohanští bozi na prach.
Nyní ale pravá bohopocta.
Okrouhlým otvorem ve střeše
se dívá o půlnoci skřipek měsíce. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Na stanici metra ve Washingtonu D.C. se posadil muž a začal hrát na housle; bylo studené lednové ráno. Hrál asi 45 minut Bachovy skladby. Během té doby, jelikož byla špička, prošlo stanicí odhadem tisíce lidí, většina z nich cestou do práce. Po třech minutách prošel kolem muž středního věku a všiml si hrajícího muzikanta. Zpomalil krok a na pár minut se zastavil, pak spěchal za svými povinnostmi. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Pravda vítězí ‑ heslo na české prezidentské standartě (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 10/2009)

V knize "Na úsvitě radikalismu" zachycuje její autor, J. Dali, úsek anglických dějin, ve kterém proběhl rozhodující konflikt o tiskové svobody v Anglii. Citátem, který jsem použil, okomentoval Dali umírání a smrt strážce pokladu, člověka bez morálních zásad a sprosťáka. Když umíral, do samého konce klel a sprostě nadával. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

...Historicky nás stále obtěžují jako noční můry trpké rány pro náš národ, a zvažujeme osudné aktéry. Probíráme‑li znovu a znovu roky 1938 a 1939, k jejich výročím i mimo, vracíme se s vytrvalostí k postavě Dr. Eduarda Beneše. Dokonce se mu někteří pisatele snaží přidělit rozhodující roli ke vzniku druhé světové války i v událostech od roku 1945 až do jeho smrti v roce 1948. Jako by na světě byl jen on, a za všechno mohl... Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

...U opor režimu znovu vítězí angažovanost nad myšlením. Pomíjí vinu vynálezců koncentráků a původců genocidy Arménů, ale „brání novému nástupu totality“ stíháním hajlování a prodejců čepic sovětské armády a „odbornice na extremismus“ Klára Kalibová na ČRo2 prohlašuje národní socialismus za genocidní ideologii ač velebíme národní socialistku Miladu Horákovou jako obhájkyni demokracie. Nehodí se jim fakt, že shodné pojmenování neznamená shodnou praxi. Neříkají, že totalita uspěla, pokud nastupovala jako DOBRO a davy DOBRU uvěřily; když jim bylo řečeno, že DOBRO ohrožuje nepřítel, podpořily ZLO v domnění, že brání DOBRO. A už vůbec nepřipouští historickou zkušenost, jak ji shrnul Petr Hájek, že totalita „není politický názor, ale především ničivá metoda, která chce za každou cenu posouvat svět podle intelektuálských elitářských vizí.“ Podle encyklopedie Diderot metody fašismu i bolševismu charakterizuje především neuznávání morálních zásad, zrušení vázanosti státních orgánů zákony či rozsudky soudů, centralizace moci a omezení významu moc kontrolujících orgánů, demagogie a represe. Podle mých rodičů je totalita zločinná, protože trestala i ty kteří se ničeho nedopustili. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Ponovembrový a zlegalizovaný sofistikovaný fašizmus (Vladimír Pavlík, Svědomí 10/2009)

Vo štvrtok 24. 9. 2009 som na ČT1 pozeral publicistický dokument "Máte slovo". Hovorilo sa o zúfalej situácii starých a ťažko zdravotne postihnutých občanoch, ako aj opatrovateľoch či ústavoch poskytujúcich týmto skupinám pomoc a starostlivosť. Bolo to veľmi smutné pozeranie, no ešte smutnejšie bolo čítanie názorov televíznych divákov k tejto téme, videnej na spodnej časti obrazovky. Zúfalú a katastrofálnu situáciu videli diskutujúci v jedinom probléme ‑ v nedostatku financií, v hospodárskej a finančnej kríze, a, samozrejme, nevyhnutným šetrením. Žiaľ, márne som očakával, či niekto z prítomných položí otázku: prečo majú nevinní trpieť za niečo, čo tu napáchali samotní politici v spolupráci s nenažranými lichvármi? Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Sudy plné medu ve Vianneyově faře.
Sudy plné střelného prachu v Londýně.
Pošetilá slavnost už tři sta let.

Dvě bytosti nelze zaměnit.
Co bolí mě, nebolí tebe.
I matka těžko vymění bolesti svého dítěte.
Mystická záměna dvou bolestí. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Odešla velká osobnost církve Mons. ThDr.Antonín HUVAR (Petr Dokládal, Svědomí 10/2009)

Chtěl bych alespoň v krátkosti vyjádřit svůj velký dík tomuto vzácnému knězi, kterého jsem poprvé potkal koncem 70let na Rejvízu, kde vedl oddíl mladých lidí s náležitou formací a mohu říci, že přidal také svou pozitivní kapku pro mé následné rozhodnutí pro kněžství. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

• V pařížském Palais de Justice se pod zlaceným stropem soudí způsob předvolební kampaně. Obžalován je expremiér Dominique de Villepin, poškozeným se cítí i současný prezident Nicolas Sarkozy. Oba už na sebe naházeli spoustu špíny a potvrdili nejhorší možné mínění o politicích. Sarkozy mluví podobně jako kdysi Gottwald, že mrcha… „skončí na řeznickém háku“. Ač právník, označuje Sarkozy expremiéra za vinného už před koncem procesu. Celý text pro Svědomí 10/2009 zde...

Dnes, 28.září 2009, jsem ztratila svého manžela, svého nejlepšího přítele, svého učitele... Někoho kdo ve mne věřil a pomáhal mi kdykoliv jsem se k němu obrátila.

Jan Ámos Sammer, se narodil 15. listopadu 1920 v Plzni, v Československu, jako nejmladší ze čtyř dětí. Vzali jsme se v roce 1948 a máme dvě děti, Helenu a Jana. V roce 1966 nás vyvedl z naší rodné země. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Praha bývala častým cílem návštěv evropských hodnostářů a jejich poselstev. Nechyběli mezi nimi ani Turci, jak titulek napovídá. Kdy? 3.10.1609 za císaře Rudolfa. Poselstvo se zdrželo až do svátku sv. Mikuláše a požívalo pohostinství pražského dvora plnými doušky. Celý text ze Svědomí 10/2009 zde...

Máme dáno shůry, že někde v sobě nosíme něco, co nám vytváří hrdost na místa, kde jsme poprvé spatřili světlo světa. Pokud člověk není zařazen do šuplete zvaného závistivec, pak se raduje i ze svých spolurodáků, – zvlášť když je z malého města – kteří se úspěšně prosazují ve světě. Naposledy mi takovou radost udělal předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Jeho otce jsem znal, učil v Jablunkově a byl údajně na žáky moc přísný. Celý text ze Svědomí 9/2009 zde...

Že plodorodný strom byl zasazen na jakémsi anglickém ostrově v srpnu 1907, už může někomu napovědět, že nejde o přírodninu náhodnou a neroubovanou. Znalec ví, že 1. až 9. srpna 1907 byl na Brownsea Island první skautský tábor, a rozhodil odtud podivuhodné aplégry do celého světa. Ať ale zvedne ruku ten, kdo ví jak vznikl dívčí kmen? Ha, já nevěděl. Celý text ze Svědomí /92009 zde...

K tomu, čo tu chcem prezentovať, nemienim robiť žiadny predslov či komentár. Budem tu citovať z knihy známeho nemeckého psychiatra a psychológa Karla Jaspersa OTÁZKA VINY, ktorý už v roku 1933 bol vylúčený z účasti na správe univerzity, v roku 1937 bol zbavený profesúry, a od roku 1938 nesmel publikovať...

Citujem: Začiatkom leta 1933 uzavrel Vatikán konkordát s Hitlerom. Jednanie viedol pápež. Bolo to prvé veľké potvrdenie hitlerovského režimu, nesmierny prestížny zisk pre Hitlera. Sprvu sa to zdalo nemožné. Ale bol to fakt. Zmocnila sa nás hrôza. VŠETKY ŠTÁTY UZNALI HITLEROVSKÝ REŽIM. OZÝVALI SA HLASY OBDIVU.

V roku 1936 sa slávila v Berlíne olympiáda. Prúdil tam celý svet. Plní zlosti sme nemohli ináč než hľadieť na všetkých cudzincov, ktorí sa tam objavili, s bolesťou, že nás nechávajú v štichu – ale oni vedeli zrovna tak málo ako mnoho Nemcov. Celý text ze Svědomí 9/2009 zde...

Je to přírodní lokalita, západně od Týniště nad Orlicí, rozkládající se na pokraji Přírodního parku Orlice u strmého břehu stejnojmenné řeky... Krásné místo v lese nad řekou s pramenem výborné vody bylo již před druhou světovou válkou vyhledávaným místem, kde se scházeli skauti a mladí Sokolové. Mezi nimi byli i pozdější účastníci II. Československého odboje v řadách anglického a francouzského letectva, kteří bojovali proti nacismu.

Nerozluční kamarádi a skautští bratři Alois Vašátko, František Karel Dittrich, Benignus Štefan a Antonín Zavoral, jimž skautské zásady byly nadevše , se v těchto místech scházeli a prožívali překrásné chvíle svého mládí, které jim přervala až krutá válečná smrt! Těmto válečným pilotům a našim hrdinům, kteří mají za jménem anglickou zkratku KIA (Killed In Action), což značí "smrt v boji", se rozhodli týnišťští rodáci vybudovat důstojný památník. Celý text ze Svědomí 9/2009 zde...

Skrytý svět Viléma Šuby aneb Zapomenutá story (Bohumil Robeš, Svědomí 9/2009)

V malém městě zná každý každého, ať jsou to učitelé, ženy v domácnosti, soudní úředníci, prodavači v obchodech, nebo samotní obchodníci, jejichž obchody či spíše obchůdky se krčí na náměstí, nebo v křivolakých uličkách na předměstí.

Město, v němž se odehrál náš příběh, vyniká nad ostatními městy a městečky filigránsky strohým zámkem, který se tyčí vysoko nad hradby a zahrady. Valy zámku, obepínající masivní zdi, zastiňují podnes moderní a modernistické stavební výstřelky, jejichž autoři spojují vlastní vidění světa s přejatými vzory.

Zde zažíval poklidné pospolitosti živel křesťanský, katolický i protestantský, v hojné míře doplňovaný společenstvím židovským, soustředěným kolem skromné synagogy, v dnes již pobořené židovské čtvrti. Asketismus této početné minority nedal jim znak odlišnosti, jak tomu bylo za Protektorátu, kdy znak Davidovy hvězdy rozřízl jako ohnivý nůž pospolitost městského života. Celý text ze Svědomí 9/2009 zde...

"Dotazovna - Poradna. Proč tak kvičíte, člověče? Máte úplně zesláblej hlas."

"No, hlásek máš na první, ale k vůli tomu, chlapče jistě nevoláš. Moje jméno je Vymaštěný a naše poradna poradí každému - i dětem. Tak co máš na srdci synku?"

"Pijeme z toho zakázanýho pramene živý vody. Celá vesnice. To si nedovedete přestavit co to s námi dělá, pane Vymaštěný. Hlavně s pamětníky."

"Jó, teď si vzpomínám... ten objevený záhadný pramen u vás v Omylově měli přece zasypat."

V plánovaných říjnových volbách do českého parlamentu jediná politická strana nesoucí název "křesťanská" vytvořila pod vedením Cyrila Svobody předvolební koalici s Evropskou demokratickou stranou (EDS), kterou reprezentuje Jana Hybášková, bývalá členka Evropského parlamentu, v červnu 2009 propadla. Co je to za politickou stranu EDS? Na volebním lístku do EP v červnu je "reprezentována" na předních místech (2.-5.) nestraníky. Z 22 jmen na hlasovacím lístku pouze 3 straníci EDS. To je na "demokratickou" stranu sakramentsky málo straníků, vydávajících se za demokraty, k tomu navíc "evropské". Celý text ze Svědomí 9/2009 zde...

Abychom hodnotili 20 let svobodného režimu je ještě trochu času, přesto už mnozí se činí v tomto udělat nějaké závěry. Připomněl bych článek Václava Klause (VK) v Lidových novinách: 20 let poté, proč jsme nespokojeni a článek Jana Kubalčíka (JK) na stránkách Konzervativní strany: Komu patří stát? Oba články vlastně souvisí, hodnotí uplynulých 20 let z určitého pohledu. Podstatou je názor, zda jsme součástí Západu nebo ne. VK tvrdí, že ano, JK tvrdí, že ne. Kdo je blíže pravdě? Odpověď souvisí s chápáním, co je vlastně Západ a co k němu patří? Celý text ze Svědomí 9/2009 zde...

Redakce Svědomí/Conscience obdržela otevřený dopis KPV Pobočky Přerov, aby byly zveřejněny podstatné části konfliktů Ústředí KPV v Praze s Pobočkou č. 51 –v Přerově a některými jejími členy, jmenovitě předsedou Františkem Přesličkou a Vladimírem Hučínem. Ústředí KPV v Praze vyloučilo z organizace KPV Františka Přesličku, Františka Zahrádku a pozastavilo činnost Vladimíru Hučínovi z Přerova. Otiskujeme podstatné části vyjádření různých členů KPV a jejich funkcionářů, bez vlastního komentáře redakce, a to proto, abychom nikoho neovlivňovali. Komentář ať si každý čtenář udělá sám. Dokumenty jsou zařazeny chronologicky podle data napsání, nebo odeslání. Celý text ze Svědomí 9/2009 zde...

Sudcovské gaunerstvo poráža sudcovskú česť (Vladimír Pavlík, Svědomí 9/2009)

Máme ešte v živej pamäti poblúznené vidiny istého Václava Havla hneď po novembri 1989: "nie sme ako oni." Dnes, skoro 20 rokov po týchto polointelektuálnych perlách máme možnosť dokonale spoznať krutú realitu, ako sa nám dokázalo pretransformované prednovembrové komunistické a eštebácke zlo odplatiť za túto nežnosť, toleranciu a odpustky. Paradoxne, poškodený nie je Václav Havel a jemu podobní. Poškodenými ostala väčšina národa.

Medzi najodpornejšie a najodsúdenejšiahodné zberby na Slovensku, popri zberbách z vysokej politiky, možno plným právom považovať konkurzné mafie. Celý text ze Svědomí 9/2009 zde...

Když Otto Bismarck roku 1871 sjednotil německá knížectví, vytvořil impérium které mělo být dominantní v Evropě. Aby lid nový stát bral, dostal širší volební právo a sociální zákony. Pak Bismarck přišel o moc, protože nový císař Vilém II. usoudil že Německo má málo vlivu – Vilém chtěl mj. „obnovit rovnováhu sil narušenou“ Petrem Velikým a Kateřinou Velikou, což v praxi znamenalo získat polská území Ruska a rozšířit vliv do celého Pobaltí. Proto před 95 lety a pár týdny, začátkem I. světové války, porušil zaručenou neutralitu Belgie ve snaze rychle porazit Francii a pak nasadit celou německou vojenskou moc proti pomalu mobilizujícímu Rusku. Když Vilémovi plány nevycházely, souhlasil, aby do Ruska dopravili Lenina a ten rozložil carskou moc - pomohl tak ruským bolševikům. Když v listopadu 1918 abdikoval, nevyvrátil fámu že „Německo válku neprohrálo ale stalo se obětí spiknutí“, tak pomohl i nacistům. Celý text ze Svědomí 9/2009 zde...

Tam, kam člověk nedohlédne,
je jedna hvězda.
Bůh se podepsal
na prašném povrchu
vroubeném kameny
různé velikosti. Celý text ze Svědomí 9/2009 zde...

V úterý 28. července 2009 pozdě večer zemřel ve věku nedožitých 89 let Josef Lesák. Jeho jméno většině dnešních Čechů nic neříká, zkusme to společně alespoň stručně napravit. Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

Memoárový román zpracovaný Vlastimilem Podrackým podle vyprávění Josefa Koudelky, který prožil dvě desítky let v nápravných zařízeních komunistického režimu (1948‑1968), účastnil se dvou útěků včetně známého útěku z Kartouz v r. 1959. K tomu přidává autor svědectví ze svého dětství a mládí, které prožíval v rodině politického vězně. Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

• „Dnes vychází na povrch, že krize mohla být řízená, aby došlo k přerozdělení bohatství, a já nemám důvod této teorii nevěřit", řekl premiér SR Róbert Fico.

• Stát se znovu rozpíná do míst po desetiletí mu zapovězených. Nyní si za cenu obrovského dluhu kupuje moc nad ekonomikou: Už dnes politici řídí banky a automobilky. Ručí za půjčky a vklady. Vytváří pracovní místa. Dotují rekvalifikace a odstupné. V dohledné době se se svými dluhopisy stanou jedinými vítanými klienty v bankách. Celý text pro Svědomí 9/2009 zde...

• 1. 9. 1781 císař Josef II. poddanským patentem zrušil dědičné nevolnictví a stanovil, jak se mají vyřizovat stížnosti poddaných proti vrchnostem.
1. 9. 1845 byla zprovozněna první česká železnice Praha – Olomouc.

• 2. 9. 1347 po smrti otce byl Karel IV. korunován na českého krále prvním pražským arcibiskupem Arnoštem.
2. 9. 1415 čeští a moravští páni koncilu kostnickému chválili Mistra Jana z Husince a popírali, že by učil bludy neb kacířství. Celý text pro Svědomí 9/2009 zde...

Loupež je trestný čin, kterým pachatel usiluje o získání cizí věci, tak zní případná charakteristika daného slova. Zahrnuje do svého spektra synonymum slov jako je bandita, raubíř, loupežník, lupič a to jsou slova oprášená z minulosti, avšak v této společnosti opět velmi používaná.

Žijeme v době kdy nám pořád někdo něco bere, co mu vlastně nepatří. Je třeba přiznat, že vlastně v mnoha případech nejde o věci osobní, ale nás všech, tím myslím i národ. Přemítat o loupení mě přiměl příběh „slavného" lupiče Ronnie Biggsse, který před šestačtyřiceti lety se svými kumpány přepadli poštovní vlak a britský ministr spravedlnosti mu udělil milost. Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

"Tady u nás na ty dobré dni už jen vzpomínáme. A řeknu vám, že po tý úpěnlivý prosbě našich politiků k Američanům, aby nás znovu neprodávali Rusům, už nemáme čas ani na to vzpomínání."

Zakladatelé dělnické internacionály Marx s Engelsem podmanili dělnictvo sociální demokracii, aby s jeho pomocí mohla vládnout v Evropě. Nakonec s její pomocí se Lenin s Trockým v čele banditů - bolševiků zmocnili vlády nad pravoslavným Ruskem. Po I. světové válce Lenin s Trockým vyvezli revoluční řádění také do Německa s bolševickým stratégem Radkem-Sobelsohnem, do Maďarska Bélou Kuhnem a na Slovensko. Jenže vše nakonec dopadlo úplně jinak, díky Polákům v srpnu 1920. Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

8. VIII. 1937 zemřel významný kroměřížský archivář Antonín Breitenbacher. Byl prefektem arcibiskupského semináře a v stejném čase knihovníkem a archivářem arcibiskupského zámku. Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

Chceme-li poznat osobnost mouřenína Smrkovského v památném roce okupace 1968, musíme se navrátit do období národního povstání v květnu 1945 proti nacistům, abychom poznali jakou roli v něm komunista Smrkovský sehrál pro český národ. Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

Pohled na naše zemědělství a učňovské školství v průběhu posledních 25 let (František Truxa, Svědomí 8/2009)

Musím doplnit své vystoupení na sjezdu mladých frekventantů z dřívějšího středočeského kraje k 25. výročí maturitních zkoušek. V někdejším Středním zemědělském odborném učilišti ve Slaném jsem přes 12 let působil jako mistr odborného výcviku. Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

10. VIII. 1967 zemřel na Floridě (USA) český skladatel Jaromír Weinberger, velice nadaný hudebník, který nevyužil zplna své nadání operní ani orchestrální a dal se cestou výnosnější operety. Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

Putování časem je stále přitažlivé. V literatuře ho uvedl anglický spisovatel H.G.Wells (1866‑1946) utopickým románem "Stroj času" (Time Machine). Vesmírem ovšem také cestoval náš smíchovský patriot Jakub Arbes (Newtonův mozek). Od té doby se s turistikou v existenci, dopředu i dozadu, dveře netrhnou. Slouží zejména pro filmovost fantastických námětů.

Podívaná je a může být jistě zajímavá, ale což takhle si půjčit cestování časem k něčemu užitečnému a závažnějšímu.

Svět je rozkotán a dle Padre Pia žijeme v epoše zhroucení. Co se děje? Musí to tak být?

Vezměme tedy "stroj času" a s jeho pomocí se podívejme na snahy velkých duchů světových dějin. Jak by se asi chovali, kdybychom je strojem času dali dohromady na jedno společné sympozium? Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

Potřebujeme živit ve státních službách staré komunistické kádry? (Vladimír Hučín, Svědomí 8/2009)

Blíží se dvacáté výročí sametové revoluce a jedním z nejčastěji vyslovovaných problémů poslední doby je, že se nacházíme v ekonomické krizi. Většina lidí má asi dnes bohužel jiné starosti, než-li si připomínat toto významné výročí. Samozřejmě, že tyto starosti občanů vnímám a jsou v mnoha případech existenčního charakteru.

Mnohým je asi známo, že disponuji nadstandardními informacemi a dokumenty, které v podstatě ohrožují celou řadu vysoce postavených lidí v bezpečnostním aparátě, ale i v jiných oblastech státní správy a tak mi nedělá problém tvrdit, že zmíněné nadcházející výročí sametové revoluce a nutnost šetřit na každém kroku může spolu i s jistou nadsázkou souviset. Celý text ze Svědomí 7-8/2009 zde...

Je zcela nemožné vžít se do osudu člověka, který nikdy nezahlédl světlo, ani modř oblohy, žádnou řeku, stromy, hory nebo vlnění moře. Vžít se do světa člověka, jemuž bylo odepřeno teplo zraků z otevřeného srdce, jemuž se nedostalo sálavého žáru milujícího pohledu - třebaže se o zoufalý krok pokusíme, v celé šíři a hloubce v něj nikdy nepronikneme, ani ho nepochopíme.

Takovým tvrdým osudem byl postižen hudebník bez zraku, Hypolit Heřmánek. Narodil se 2. VIII. 1846 a zemřel 2. XII. 1926. Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

Opět tu máme nový námět diskursu. Romské vystěhovalectví do Kanady. Jak tvrdí český tisk, je romské vystěhovalectví organizováno a v podstatě za to může Kanada, protože má socialistický způsob vydržování přistěhovalců. To je jistě legální vysvětlení a určitě pravdivé. Jenže příčiny, jako vždy, mohou být hlubší. O těch se mluví v zahraničí. Nemyslím si, že nás zahraniční tisk jen očerňuje, ale jejich pochopení romského problému u nás také není zrovna objektivní. Je tu několik principiálních otázek, které by se měly vždy vyjasnit dříve, než se začnou probírat jednotlivosti: Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

Lidem byla dána do vínku schopnost domluvit se. I kolektivy měly svá pravidla soužití a někdy je nazývaly práva, dokládá to ukázka z románu „Hrozny hněvu“ amerického prozaika Johna Steinbecka o Američanech, kteří byli v Americe považováni za opovrhované přistěhovalce: Rodiny se naučily která práva je nutno zachovávat – právo soukromí ve stanu, právo podržet minulost temně skrytou v prsu, právo mluvit a právo naslouchat, právo odmítnout pomoc nebo ji přijmout, právo nabídnout pomoc nebo ji odepřít, právo syna dvořit se děvčeti a právo děvčete dát se obletovat, právo hladových být nasyceni a konečně právo těhotných a nemocných překračovat všechna ostatní práva. A rodiny se naučily, která práva jsou nestvůrná a musí být zrušena... Celý text pro Svědomí 8/2009 zde...

Svetové združenie bývalých československých politických väzňov tak ako každý rok pripravilo pietnu spomienku pri skromnom pamätníku v Poprade, ktorý pripomína, že v roku 1968 celá verejnosť túžobne očakávala poľudštenie vtedajšieho politického systému. Zahraniční pozorovatelia nazvali vtedy Dubčekové pokusy o inštaláciu „socializmu s ľudskou tvárou“ Pražskou jarou. Po uvoľnení cenzúry v médiách a spustení spontánnej podpisovej akcie za neutralitu Československa, čo by znamenalo vystúpenie z Varšavskej zmluvy, prišlo kruté prebudenie. Ráno 21. augusta 1968 asi 800 lietadiel, 600 tankov a 2000 kanónov piatich armád Varšavskej zmluvy prerušilo krásny sen o ostrove slobody, nezávislosti a neutrality. Nielen to, okupácia priniesla desiatky ľudských životov civilov, stovky zranených a tisíce zmarených poaugustových osudov. Pri tejto príležitostí stoja za pripomenutie historické fakty, bez ktorých by nebol 21. august a ktoré sa nikde v médiách v súvislosti s okupáciou Československa nikdy nespomínajú. Celý text pro Svědomí 8/2009 zde...

Práce pro národ se v minulosti neplatila - zní to dnes neuvěřitelně, viďte, ale skutečně tomu tak bývalo. Mužové doby probuzení a obrození nejednou umírali uštváni, v bídě, hladu, ve všeobecném nedostatku.

Abychom usnadnili pochopení básníka Josefa Krasoslava Chmelenského, promítněme si jeho činnost i osobnost do naší doby, do předválečné republiky a po nacistické okupaci. Celý text ze Svědomí 8/2009 zde...

• 1. 8. 1674 zemřel malíř Karel Škréta Šotnovský ze Závořic. S rodiči po Bílé Hoře emigroval, studoval v Itálii malby Rafaelovy, Veronesovy a Tintoretovy. R. 1638 se vrátil do vlasti, přestoupil k víře pod jednou a žil život uznávaného umělce. Vládl dobře i kordem.

• 2. 8. 1427 velký strach ovládl křižáky, kteří dobývali Stříbra - prchli než spatřili husity. U Tachova se zastavili a knížata se zavázala, že jeden neopustí druhého. 4. 8. se český šik přiblížil a křižáci opět prchli. Celý text pro Svědomí 8/2009 zde...

Letní počasí, pokud se tak dá nazvat, společně s přírodou nám oplácejí stejnou minci jako my lidé, obdaření rozumem devastujeme její zákonitosti. Přirovnáním jsme proti přírodě pouzí mravenci. Možná se dopouštím špatného srovnání, neboť tito malí tvorové na rozdíl od nás, dokážou s přírodou žít v přátelské symbióze, která jim štědře nabízí své dary hojnosti, stejně jako nám, lidským živočichům... Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

V tomto článku bych se chtěl zamyslet nad tím, zda je paradigma všech hospodářských krizí shodné, nebo v čem je shodné i neshodné. Jaké zkušenosti z minulých krizí lze uplatnit? Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

Kdo by nespočinul zálibným pohledem na imposantním panoramatu Hradu se Svatovítskou dominantou, na celku, kterým Praha získala oprávnění soutěžit s jinými městy o světové prvenství v kráse? Věru, že není z nich poslední! Čechům utkvěl týž pohled v paměti jako symbol a vědomí domova, zkameněním vyjadřuje lásku, kterou nemohou vyslovit na místě. Ke světoznámému pohledu se pojí roztomilý vtip. Jan Masaryk provázel po Praze jistého Američana jenž se vyslovoval o palácích a chrámech pohrdlivě: "To by u nás bylo postaveno přes noc, za měsíc." Když od Národního divadla pohlédl k Hradčanům, tázal se co to je. Jan se otočil udaným směrem a v nelíčeném údivu hlesl: "Hrome, to tady včera ještě nebylo." Jedenkrát bylo toto "včera" pravdou. Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

V nedávné době jsem v závěru své úvahy pod názvem Vzpomínka uvedl, že "demokracie" v současném trendu spěje v diktaturu "nezávislé justice" okořeněnou seriálem svobodných voleb s patovým výsledkem. Již dlouhá léta pozoruji, že výše uvedený seriál má početný tým režisérů a scénáristů, kteří se v případě, že se naplánovaný patový výsledek svobodných voleb nedostaví, neštítí jakýchkoliv nekalých praktik. Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

Nepoviem nič svetoborné pokiaľ skonštatujem, že vysoká politika je najzločineckejšou a najzlodejskejšou profesiou. No nielen to. Je to aj profesia parazitno‑darmožráčska, pričom, paradoxne, práve za takúto činnosť sú jej predstavitelia nadštandardne odmeňovaní. Veľké množstvo politikov v rámci tejto planéty patrí aj do kategórie masových vrahov. Veď si len všimnime, čo je aj historicky preukázané, že tieto profesie stoja za každým vojnovým konfliktom, genocídou nevinných, miliónovými a stámiliónovými obeťami nevinných spôsobené hladomormi, neodbornými zásahmi do prírody, spojenými s ich vlastnou nenažranosťou a chamtivosťou. Pritom si o sebe myslia, akí sú múdri a nepostrádateľní... Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

Začalo to Nixonem. Ano, nepochybně prvním v sérii výtečníků byl Richard Nixon. Byl zvolen prezidentem Spojených států amerických po dlouhém politickém zápase 6. listopadu 1968 a neslavně skončil rezignací po skandálu "Watergate" 8.srpna 1974, jako vůbec první americký prezident v dějinách. Musel dobrovolně odejít, poněvadž jinak mu hrozilo ostudné sesazení Kongresem pro "zločin a provinění". Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

Do redakce došel dopis, v němž zkušený pilot píše: V souvislosti s nehodou Air

France

dostávám kopu mailů s žádostí o názor na věc. Hned úvodem: je to zlé, stále horší a bude ještě hůř. Aby to bylo zcela pochopeno, je nutno rozepsat jisté souvislosti a fakta. Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

Čím více se západní civilizace odklání od Boha,tím více bezbožná společnost inklinuje ke zlu, a tím více potřebuje stále nové zákony a opatření pro ochranu slabých a utiskovaných. Život ve společnosti dravých lidí, deroucích se za pochybným hovínkem světské slávy, je pro věřícího neradostný, protože doposud nenastal vývoj k debolševizaci státního aparátu. Všude vidím přežívat bývalé bolševiky ve státní a veřejné správě, dnes se vydávají za pokrokáře ve vládě. S takovými lidmi na čele krizi morálky nezastavíme. Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

Před nedávném skončily volby do Evropského parlamentu. Důležité volby do nedůležité instituce, která je nevěrohodným duplikátem parlamentů národních. Důležité byly tyto volby proto, že na nich záleží, kdo a jak bude presentovat na evropském "molu" Českou republiku (a spolu utvářet tím její renomé), ale také proto, že jsou generálkou podzimních voleb do Poslanecké sněmovny a vydávají zprávu o aktuálním stavu české politické scény.

Příznivci strany PaS vědí, že se naše strana letošních voleb do EP aktivně neúčastnila a vyjádřila svou podporu Straně svobodných občanů, za kterou jako nestraník kandidoval i někdejší předseda PaS, pan Petr Bahník. Odpověď na možnou otázku, proč strana PaS zvolila právě tento postup, je velmi jednoduchá a v současné povolební situaci myslím každému snadno srozumitelná. Už dávno před volbami do EP jsme si zkrátka a dobře uvědomovali nešťastnou roztříštěnost euroskeptické pravice. Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

„Není nad demokracii a svoboděnku", prohlašuje s každodenní pravidelností bývalý vězeňský dozorce zvaný Sadouš při hře Člověče nezlob se, velmi oblíbené a vládou doporučované po listopadové sametové revoluci reformovaných soudruhů. Jako bývalý politický trestanec mu vždy s radostí dávám za pravdu. To pro jistotu. Těch dvanáct let koncentračních táborů a Leopoldova mi stačilo. Ve společném bratrském klábosení pak vzpomínáme na léta naší mladické nerozvážnosti i naději. Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

1. 7. 1300 dal král Václav II. razit nový pražský groš, stříbrný bez přísady, a peníze stříbrné, jichž se platilo 12 za ten groš. GROSSI PRAGENSES byly nejlepší českou mincí, i když později vždy s měděnými přísadami. Celý text pro Svědomí 7/2009 zde...

Když jsem byl v nemocnici, Jan Š. plnil mou mailovou schránku nevyžádanými „závažnými informacemi“... Ten „bojovník proti extremismu“ extrémně změnil názory na dílo TGM a jeho syna Jana. Co oni dokázali, „včera“ uctíval i u hrobu v Lánech, ale po návštěvě Sudetoněmeckých dnů začal šířit „osvětu“, že to bylo i zločinné... Proto chci uvést na pravou míru i „osvětu Jana Š.“ plnou omylů. Začnu údajným „zločinem“ T. G. M., I. republikou, která prý vznikla takto: „Na nepokoji otřeseném území vzniká Rakouská republika. 6.000.000 Čechů nutí 3.300.000 sudetských Němců, 2.000.000 Slováků a 700.000 Maďarů do národnostního vězení. Tak to vše začalo.“ Celý text ze Svědomí 7/2009 zde...

Účelové vytrhávání věcí ze souvislosti, čtvrtpravdy nejsou důstojné muže (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 7/2009)

Slovo krize je strašákem, který nás děsí na každém kroku. Především nás obyčejné občany. Všude se zaštiťují politici, že jenom oni jsou schopni vyřešit finanční krizi ku prospěchu nás všech. Jsou vytvářeny pracovní skupiny jejichž úkolem je hledat řešení, jak z krize vybřednout s co nejnižšími ztrátami... Z křišťálové koule věští skvělou budoucnost s tím, že je třeba hledět do následujících let. Uvedu příklad, jak taková budoucnost bude vypadat. Týká se mé profese, o které napsal dvě knihy spisovatel literatury faktu Bořivoj Čelovský z Ostravy. Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Senzibilové říkají, že se na místech hrůzných masakrů projevuje negativní energie. Jistě každý zná nějakou historiku, že na místech velkých krveprolití se čas od času děje něco, co bychom mohli označit jako záhadu. Vyskytují se obrazové i zvukové efekty, ukazují biřice kdysi na místech řádící. A proto si říkám: Proč jenom biřici a někdy v dávných časech? Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Vratislav jako druhorozený syn Břetislava I. nejprve získal úděl na Moravě - Olomoucko. Od roku 1061 byl českým knížetem a pro svou osobu získal v roce 1085 titul krále českého. Vratislav II. se tak stal prvním českým králem Vratislavem I., korunovaný byl i s manželkou v chrámu sv. Víta na hradě pražském 15. června 1086, pro korunovaci byl zhotoven Vyšehradský kodex. Slyšme, co o události samé píše František Palacký: Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Jsem solidární s Italy, Řeky, Kypřany... a všemi těmi, kteří ve svém bezprostředním okolí mají tu nemilou možnost sledovat dopady nezvládnutého přílivu nelegálních nepřizpůsobivých imigrantů. Přesto odmítám, aby jim bylo odlehčeno tím, že nějaká část imigrantů bude přesunuta do České republiky. Proč? Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Profesor Václav Bělohradský v deníku Právo 23. 5. 2009 napsal: „Náš politický diskurz je výsledkem tří velkých národních komplexů ‑ opožděného antikomunizmu, zrazeného národa a hledání velkého protektora. Opožděný antikomunizmus není než kompenzací fanatizmu kulturních „elit národa" v padesátých letech a pasivity většiny v období normalizace, která nakonec vyústila ve „velkou sametovou", v koaliční dohodu s dědici českých komunistů..." Navzdory tomu, že to napsal levicový filozof, tak nějak to je. Ona je totiž velká smůla antikomunistů a pravice vůbec, že nemá filozofy, nebo je neuznává. Naše pravice je totiž fatalistická, prostě spoléhá na osud, tedy na to, že se vše vyřeší samo, stačí když člověk má svobodu. Někteří dokonce ještě věří v demokracii, ale těch je stále méně. Výjimku tvoří křesťanští filozofové, kteří oslovují pouze omezený soubor lidí. Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Kristus neslíbil Církvi pohodlný život, ale vždy mluvil o pronásledování. Proto vše je nutno brát podle Jeho slov. Vstupujeme do období napětí mezi křesťanstvím a liberalismem. Západ už není křesťanský a velikášský sen o člověku povýšeném na boha naráží na tvrdý odpor militantního islámu. Západ tomu nerozumí, je zaskočen. Vnímá jen ohrožení svého liberálního řádu muslimy. Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Otakar Španiel, český sochař, řezbář a medailér (Josef Hermann, Svědomí 6/2009)

Proslulý medailér Otakar Španiel se narodil 13. 6.1881 v Jaroměři. Po absolvování spec. rytecké školy studoval medailérství ve Vídni a poté u Myslbeka v Praze. Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Zakletí postkomunistického práva a soudnictví (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 6/2009)

Komunisté rádi používali pojem třídní právo. Smyslem kontinuity právního systému, vyhlášené sametovými právními revolucionáři, bylo přenesení principu třídního práva do postkomunistických poměrů. Vykládat právo podobně, jako platilo za komunizmu. V "nových" poměrech ‑ podle potřeby a v zájmu mocnějšího." Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Celé 20. století lze označit za vládu organizovaného zločinu proti křesťanskému sociálnímu učení Církve. Šíření scestných ideologií komunismu a nacismu umožnil prohnilý liberální řád s materialistickým názorem, že Bůh neexistuje. Vytvořila se tak masa demoralizovaných lidí, mravně zchudlá, narušená a rozložená kapitalistickým vykořisťováním, která nemůže vytvořit lepší svět nežli ten materialistický v rámci byznysu. Liberální politici si neberou ponaučení z nedávné historie a ignorují PRAVDU. Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Literární historik, universitní profesor Dr. Albert Pražák se narodil 11. 6. 1880, zemřel 19. 9. 1956 ‑ povolaný znalec české i slovenské literatury, za květnového povstání 1945 předseda České národní rady, vůdčí složky závěrečného dění proti Němcům. Mnozí z mladší generace se tenkrát dotazovali, kdo byl prof. Pražák. Není ani vyloučeno, že dnešní mladá generace otázku opakuje znovu. Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Když budoucí americký prezident Wilson učil na Princetonské univerzitě a srovnával vládní systémy, chválil Bismarckovo Prusko „pro jeho ... obdivuhodný systém ... vysoce propracovaný a téměř dokonalý ... který proměnil arogantní a nefunkční [byrokracii] ve spravedlivou veřejnou správu". Bismarck mj. pochopil, že omezené volební právo prospívá městským kritikům monarchie a snížil význam jejich hlasů zavedením hlasovacího práva pro všechny muže; Bismarck si byl jist, že se svými lidmi dokáže přimět prostý lid, aby volil právě je. Proto chodil do voleb s jednoduchými hesly a všemi dostupnými symboly vlastenectví; stále častěji a bez rozpaků však politická „elita“ získávala voliče i taktikou zastrašování a vyvoláváním obav z rozvratu. Strategií této demokracie byla mobilizace proti vnějšímu i vnitřnímu nepříteli, už dlouho před nástupem nacistů tak byli démonizováni a pronásledováni mj. katolíci, socialisté. Celý text pro Svědomí 6/2009 zde...

25. júna 2004 pred piatimi rokmi sme odhalili tento pamätník, venovaný vyše 400 obetiam usmrtených na bývalých československých hraniciach, ktoré sa po roku 1948 stali železnou oponou oddeľujúcou dva svety. Pár dni pred odhalením sa uskutočnil kresťanský pohreb Ondreja Brejku a Milana Dlubača. Ich prvý pohreb v Rakúskom Stielfriede a Marchegu v roku 1980, kde rieka Morava vyplavila ich mŕtve telá, bol totiž bez účasti ich blízkych. Po 24 rokoch tu pri tomto pamätníku našli svoje miesto posledného odpočinku dvaja mladí ľudia ‑ dve obete systému, ktorý sa nezastavil ani pred streľbou do vlastných občanov. Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

JUDr. Milada Horáková (25. prosince 1901 - 27. června 1950) (Svědomí 6/2009)

Milada Horáková byla československá politička popravená za údajné spiknutí a velezradu během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století. Byla jedinou ženou popravenou během těchto procesů. Kvůli neústupnosti při procesu se stala symbolem odporu proti vládnoucí komunistické straně. Celý text ze Svědomí 6/2009 zde.

V životě se jaksi zákonitě potkáváme s lidmi, se kterými se máme setkat. Roku 1992, na podzim dramatických změn pro náš národ a stát, jsem byl v Praze. Miroslav Dolejší, se kterým jsem byl v téměř denním styku, mi volal, že by mne chtěl s někým seznámit. Řekl ale, že ten někdo bydlí v Ostravě. Měl jsem tehdy v Praze auto, tak nebylo problémem si odskočit. Miroslav naplánoval cestu na 29. října, prý s "menší" objížďkou přes Orlické hory. Prý budou tou dobou lesy krásné. Viděl jsem. Pravda, kdybych naši krajinu nemiloval, tehdy bych jí pro vznešenou rozvlněnou barevnost musel propadnout. Kouzelná cesta se nám ale o více jak hodinu a půl prodloužila. Když jsme se dostavili na místo určení, tam jsem byl představen lehce nasupenému Ing. Jiřímu Sprušilovi. Obával se už, že se nám cestou něco přihodilo. S jemu vlastní rázností dal tedy do pohotovosti jednu ze svých jednotek, byl totiž krajským ředitelem policie v Ostravě. Rozjitření jsem chápal, z doby tehdy vanuly pocity nejistoty. Celý text ze Svědomí 6/2009 zde...

Dne 8. září2009 od 8.30 hod. bude u Krajského soudu v Ostravě, jednací síň č. 15, přízemí, budova A, projednána žaloba na ochranu osobnosti, jíž se bývalý důstojník BIS kpt. Vladimír Hučín domáhá omluvy a peněžité satisfakce ve výši 500 000 Kč za články, které o něm publikoval v Lidových novinách bývalý mluvčí Charty 77 a polistopadový ministr vnitra Tomáš Hradílek. Celý text ze Svědomí 6/2009 zde.

Slovo demokracie nám zní velmi příjemně, bohužel jen jako slovo vysněné. Co se však za tím slovem skrývá v praxi, to už pojímáme každý dle svých představ. Víme o demokracii přímé a nepřímé, ale jaký je v tom pro obyčejného občana rozdíl? Princip demokracie spočívá v tom, že právně zajišťuje občanům bezpečnost a spravedlnost. Vyžaduje to ovšem v lidech správně se orientovat. Někteří to však pojímají po svém a dělají vše pro to, aby využili benevolenci demokracie k vlastnímu prospěchu ať to stojí co to stojí. Křesťané mají jednu krásnou a pravdivou zásadu, ve které vidím tu pravou demokracii ‑ před Bohem jsme si všichni rovni. Jak nádherně demokraticky to zní. Celý text ze Svědomí 5/2009 zde...

S Emilem jsem se poprvé setkal na lehkoatletických přeborech v r. 1942 v Přerově. Stal jsem se dorosteneckým mistrem Moravy v běhu na 80 metrů překážek. Emil byl už tehdy sportem opravdu posedlý, obcházel atlety a snažil si zjistit, zda je na stadiónu někdo, kdo by mu mohl v běhu na tři kilometry konkurovat... Podruhé jsem se setkal s Emilem u příležitosti Olympijských her v Londýně v r. 1948. Dělal jsem tehdy sportovního reportéra pro českou sekci BBC. Celý text ze Svědomí 5/2009 zde...

Polemika k „Velikonocům a revoluční víře" (František Truxa, Svědomí 5/2009)

Reportér M. Fendrych se v Týdnu zamyslel nad smyslem křesťanských Velikonoc pro současnost tak, jak to možná vidí značná část naší ateistické společnosti - zejména pravicového konzumního stylu života. Boží syn byl „popraven" - tedy podle dnešní čistě prospěchářské a elitářské části společnosti - zkrachoval. Ale Kristus podle křesťanské věrouky přišel na svět, aby usměrnil tvrdost Starého Zákona. Aby křesťanskou víru zpřístupnil pro všechno lidstvo. Milosrdný Samaritán je jednak příkladem tak potřebné lidské lásky a jednak přijetím příslušníka opovrhovaného národa Bůh dává naději všem lidem, kteří žijí podle Desatera. Celý text ze Svědomí 5/2009 zde...

Karel Čapek napsal "Krakatit" roku 1924, dva roky po „Továrně na absolutno". Zvěčnělí autoři učebnice dějin české literatury Kotrč/Kotalík (1934) kolorovali: „úplným spálením hmoty bylo uvolněno absolutno". Obě Čapkova díla v podstatě varovala lidstvo dávno před tím, než si 12. září 1933 Leo Szilard, maďarský nukleární fyzik, uvědomil možnost štěpení atomů (jak "spálit hmotu"), a důsledků, totiž cesty k vývoji nejstrašnější zbraně všech dob. Přesto se v našem národě objevili „vševědní" kritici, jak zaznamenala Helena Čapková v knize "Moji milí bratři" (třetí vydání 1986, str. 366) Karlovu stížnost: „...Chemikové mi píší, že Prokopův Krakatit je vědecký nesmysl...", "...To, že nikdo není nikdy ničím spokojen, je naše národní hnidopišství a zlozvyk..." Svržení atomových bomb na japonská města v roce 1945 hrůzou a zoufalstvím podtrhlo Čapkovo jasnozření. Celý text ze Svědomí 5/2009 zde...

Jak se dospělo k dnešní duchovní krizi je třeba znát trochu historie. Po první světové válce byl svět zahlcen marx-leninskou ideologií a prvním rájem na světě v Sovětském Rusku. Jezdili tam se zaučovat naši levicoví intelektuálové. Masaryk s Benešem dali nové republice směr levicovosti, kam se má ubírat její duch. Proti levicové, prohradní „Československé obci legionářské" byla založena „Nezávislá jednota legionářů“. Podpořil ji i generál R. Gajda. Zato Masaryk a Beneš žili případem Gajdy a Stříbrného, po celou republiku na zakázku Hradu se vyráběly pomlouvačné škváry na oba politiky, které přežívají až do dneška. Celý text ze Svědomí 5/2009 zde...

Píše se rok 1973, režim slaví 25. výročí „Vítězného února", tzv. normalizace dosáhla vrcholu. Nenajde se snad jeden jediný plakát, který by nám toto hanebné výročí nepřipomínal. Kdesi na okraji společnosti žijí političtí vězňové komunistického režimu, zdraví podlomené, s důchodem okolo životního minima.

Po okázalých oslavách přišlo teplé jaro a po něm nezvykle suché a horké léto. Vyzývavé plakáty k výročí převratu vyschly, vybledly, sem tam je serval vítr. A lepiči nalepili nové, tentokrát o světovém festivalu mládeže a studentstva v Berlíně.

Přišlo teplé září a pozornost světové veřejnosti se obrací ke vzdálené jihoamerické zemi, k Chile, kde politické události nabírají rychlý spád. Celý text ze Svědomí 5/2009 zde...

Prof. Miroslav Venhoda, český sbormistr a varhaník (Josef Hermann, Svědomí 5/2009)

Patřil po delší dobu k labužníkům staré muziky, především renesanční. Uváděl ji do současného života mnoha koncerty se svým souborem Nových pěvců madrigalů a ještě ji šířil ve velkém, úctyhodným počtem gramofonových nahrávek. Jeho prvním větším počinem bylo založení dětského sboru "Schola cantorum". Po válce získal souhlas břevnovského kláštera k ubytování dětí, tam s nimi i zkoušel a nacvičoval, poskytoval jim základy hudební výchovy. Celý text ze Svědomí 5/2009 zde...

Chrapounství světa vrcholí. Přítomné trhavé a trhlé pohyby vlád západního světa můžeme nazvat tancem trilionů, ať dolarů, liber či jiných měn. Přesto ale se svět nehýbá, jak politici a bankéři chtějí. G20 na G20, konference za konferencí, nic nezabírá, poněvadž mocní nerozumí a nechtějí rozumět realitě moderního života, která nás svojí dravostí a hrabivostí dostala do soutěsky.

Karel Čapek, který překonává biblické proroky, jak svoji kritickou vizí tak lidskostí, už ve svém R.U.R. vystihuje chamtivce a lakomce: "...Jejich sen jsou dividendy. A na jejich dividendy lidstvo zahyne..."

Jistě, ale nemuselo by. Mohlo by kvést a rozkvétat, jen se nevyvyšovat jeden nad druhého, nehamounit, a chtít žít jako lidé. Mohla by skutečně přijít doba člověka moudrého, krásného a laskavého.

Prezident Barack Obama objel svět, ale v podstatě jen shání kanonenfutr pro americké války, tak zřejmě nemá čas se zamyslet nad dopisem, v kterém jsem mu navrhl řešení, totiž novou "Hours Convention" ‑ nově mezinárodně uzákoněnou sníženou pracovní dobou. Ta by zajišťovala plnou zaměstnanost, a zároveň otevřela cestu nebývalému rozvoji lidstva. Celý text ze Svědomí 5/2009 zde...

Keby existovali medzinárodné súťaže politikov v používaní slova "občan", bezkonkurenčným víťazom by sa stal po druhýkrát zvolený slovenský prezident Ivan Gašparovič. Taktiež jeho obľúbený slogan: "Myslím národne a cítim sociálne", patrí do kategórie tých najodpornejších urážok a ponižovania slovenského národa, keď to skutočne porovnáme s jeho národným myslením a sociálnym cítením. Celý text ze Svědomí 5/2009 zde...

Nutnost existence křesťanské strany (MUDr. Jaroslav Lhotka, Svědomí 5/2009)

Sekularizace společnosti v nově vzniklé republice po 28. říjnu 1918 v rámci protikatolického tažení začala stržením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Brzy potom následoval vznik nové Církve - československé husitské. Prezident Masaryk se zaobíral myšlenkou vytvoření jednotné církve pro všechny, na způsob vize zednářů, kde místo Boha zaujal moderní člověk, jako se to praktikovalo ve Francii za vlády jakobínů. Celý text ze Svědomí 5/2009 zde...

Milan Rastislav Štefánik se narodil 21.7.1880 na slovenském Záhoří v rodině evangelického pastora. O původu jeho rodu předkládají odborníci čtenářům v zásadě dvě verze: Podle první Milanovi předci přišli z Čech v době reformace, kdy opustili pozemské statky kvůli zachování svobody svědomí; podle druhé Štefánik české předky neměl. Celý text k výročí Štefánikovy smrti pro Svědomí 5/2009 zde...

Jak se zdá, už dlouho naše republika nezažila tolik událostí světového významu, jako tomu bylo začátkem dubna. Příjemné je, že americký prezident přivezl k nám nejen nádherné jarní počasí a šarmantní manželku, ale také spoustu změn slibujících protrhávání mračen nad politickým nebem. Celý text pro Svědomí 4/2009 zde...

V časoch nedávno minulých mi niektorí čitatelia vyčítali, že keď o vysokej politike píšem ako o najzločineckejšej a najzlodejskejšej profesii, urážam tým mnohých, vraj, čestných politikov. Myslím si, že to veľké množstvo mojich článkov umiestnených na internete dokazuje, že málokto dokladá svoje tvrdenia toľkým množstvom dôkazov a autentických dokumentov ako ja osobne. Samozrejme, že je to aj zásluhou niektorých ľudí, mnohokrát priamo od autentických zdrojov, že mi nielen dôverujú, ale aj tieto veci poskytujú. Celý text ze Svědomí 4/2009 zde...

Když byla v roce 1998 ústavním zákonem "na jedno použití" rozpuštěna Poslanecká sněmovna, následovalo zcela zbytečné předání moci socialistům a dlouhých 8 let jejich vlády, během které astronomicky narostl státní dluh. Příznačné pro toto období je, že "na zakázku" vlády ČR byl obviněn, vězněn a souzen nevinný disident Vladimír Hučín. Současný vývoj spěje v lepším případě k podobnému výsledku, v horším případě k vládě ČSSD spolu s KSČM ‑ jak je možno vidět v zastupitelstvech krajů. Ano, jedním z mála dobrých zákonů v této zemi je naše Ústava. Současní mocní ji opět potřebují obcházet a zmanipulovat. Důsledkem jsou předčasné volby. Nevidíme jinou možnost, než se jich zúčastnit. Krátce se proto zastavíme u několika otázek, které považujeme za klíčové. Celý text ze Svědomí 4/2009 zde...

Proč přežívá komunistická strana (MUDr. Jaroslav Lhotka, Svědomí 4/2009)

...V r. 1934 předsedal Společnosti národů ministr zahraničí Edvard Beneš. Byl to on, kdo uvedl do Společnosti národů Sovětský svaz. Takto jsme si nasadili bolševismus do šatníku. Ani Masaryk nevynikl morálním profilem. Po svém opětovném zvolení prezidentem v r. 1934 začal hledat spojence mezi parlamentními politiky, kteří by podpořili zvolení jeho následovníka Beneše prezidentem. V důsledku toho byla snížená hranice pro kandidáta na 35 let. Když nejsilnější politická strana republikánská postavila svého kandidáta proti Benešovi, Masaryk neváhal amnestovat v nepřítomností odsouzené komunistické poslance Gottwalda a Kopeckého s těmi, co neutekli a zůstali v republice, za to, že komunisti budou jednotně volit Beneše na prezidenta republiky. Celý text ze Svědomí 4/2009 zde...

...Dnešní stav ... jak ve společnosti, tak hlavně v politice, je výsledkem... vlivů, které na naši společnost za těch dvacet let působily. Podstatný byl vliv... "starých struktur", ... ale svádět vše jen na tyto struktury... je zjednodušenou frustrací z neúspěšné politiky. Uplynulo dvacet let a mnohé "staré struktury" nahradili mladí, na které se tak spoléhalo, že vše změní: "vždyť přece už budou vychováni v demokratické společnosti!" Nestalo se, nezměnili téměř nic k morálnějšímu jednání a dokonce si troufnu tvrdit, že situaci ještě zhoršili. Nic se morálně nelepší... Přitom ti mladí už procestovali svět, pracovali v zahraničí (ne v Rusku, ale na Západě), znají minimálně jeden světový jazyk a denně se probírají zprávami ze světa na internetu. Odmítám tedy zjednodušené vidění pana Hofhanzla a jemu podobných, že za to může jen "transformace" v devadesátých letech, a že tento zločin je jedinou příčinou tohoto nezáviděníhodného stavu. Dvacet let jsme pod vlivem Západu, téměř jinou kulturu nepřijímáme, téměř žádný jiný vzor se nepropaguje a téměř žádné jiné hodnoty k nám nepronikají... Vždyť všechny ty nesmysly, jako je rovnost sexuálních orientací, genderový feminizmus, potraty na počkání, práva dítěte bez zodpovědnosti, smiřování se se zločiny apod. k nám přišly ze Západu až po pádu komunizmu... Celý text ze Svědomí 4/2009 zde...

České předsednictví EU podpořilo návrh Evropského parlamentu na vyhlášení Evropského Dne památky obětí komunismu a nacismu. To by byla chvályhodná iniciativa, kdyby..... Právě kvůli tomu „kdyby" není. Oficiální verze totiž nemluví o „obětech komunismu", ale o – „obětech stalinismu (!) a nacismu". Polský pravicový europoslanec Konrad Szymański se podle listu „Nasz Dziennik" vyjádřil, že „toto je historický komplex evropské levice, která nemůže zapomenout na své komunistické kořeny". Přitom právě levice má v Evropském parlamentu výrazné zastoupení. V Evropě jsou populární mnohé komunistické strany, např. italské „Komunistické obrození", „Strana italských komunistů", francouzská „Dělnická strana" nebo „Revoluční komunistická liga" atd. Celý text ze Svědomí 4/2009 zde...

Svět se jakoby zastavoval. Je saturován lidskou bídou a dušen zločiny.

V článcích a esejích v posledních etablovaných a intelektem fundovaných českých novinách sledujeme, kde všude nás dnešek tlačí, bolí či rovnou drtí a doslova ničí. Myslím, že nejpříkladněji podává seznam našich současných bolestí autorka Renata Pourová v měsíčníku Svědomí. Jak je tedy možné, že nemůžeme "v podmínkách demokracie" jednat a dosáhnout toho, co pro svůj normální lidský život potřebujeme a požadujeme? Jak to, že jsme se do "neřešitelné" situace vůbec dostali? Vymýšlet podvody nebylo nikdy českou cestou! Uvedení zločinu do života slušných lidí ale není novinkou. Celý text ze Svědomí 4/2009 zde...

K současné situaci nejmenšího bratrského národa Lužických Srbů (František Truxa, Svědomí 4/2009)

Velikonoční svátky, jsou stěžejní pro katolíky a tím dvakrát pro nábožensky příkladný nejmenší slovanský národ v našem sousedství. Opět osedlá koně nejméně 1500 svátečně oděných jezdců, aby za zpěvu nábožných písní oslavovali Kristovo zmrtvýchvstání. Je nutné připomenout, že Lužičtí Srbové jsou hluboce spjati se svými duchovními vůdci. V Praze vydal první lužickosrbskou gramatiku jezuita Jakub Xaver Ticin v r. 1679. Za zakladatele spisovného jazyka je považován Michal Francl - evangelický farář a potomek českých exulantů, který přeložil do srbštiny Nový Zákon již v r. 1706. Další katolický spisovatel byl Jurij Světlík, který přeložil celou Bibli, přestože se mu ji nepodařilo vydat. Celý text ze Svědomí 4/2009 zde...

Co je to ta krize? Máme před sebou zvětšování dluhů nebo rozumnou politiku skromnosti? Kdo za současnou krizi vlastně může? Otevřený dopis občanům České republiky ze Sněmu Konzervativní strany, konaného dne 21. března 2009 Celý text ze Svědomí 4/2009 zde...

...Než padla druhá vláda M.Topolánka, komentoval v rozhlase dění Ivan Hofmann ve smyslu, že lidem mohou být jedno hrátky „padne či nepadne vláda“, protože politika je dnes o něčem úplně jiném, než co lidi zajímá. Když pak vláda vskutku „padla“, promluvil podobně i vicepremiér pro evropské věci Vondra – že u nás je politikaření, skutečná politika se dělá venku, v Bruselu či USA. V tomto smyslu „pád vlády“ připomněl, že dvacet let po Sametu se nikdo už ani nepokouší připomenout tehdejší heslo, že vláda věcí Tvých se k Tobě vrátila, lide český. Celý text aktuality o pádu vlády přepracovaný pro Svědomí 4/2009 zde...

Mám uši nastražené směrem k občanům a když tak poslouchám jejich debaty, nabyl jsem dojmu, že kdybych položil některým lékařům otázku kdo to byl Hypokrat, dočkal bych se odpovědi, že to byl snad pouze vynálezce bílého pláště pro lékařské účely nic víc. Ruku na srdce, musím však přiznat, že těch poctivých lékařů a zdravotních sester je drtivá většina, – díky Bohu za ně – mají však smůlu že musí pracovat v tak rozháraném systému, ve kterém problémy rostou jako houby po dešti. Mě však přiměl psát o zdravotnictví pravdivý příběh připomínající pohádku o kohoutkovi a slepičce. Celý text pro Svědomí 3/2009 zde...

Svatý Václav byl tragicky zavražděn u dveří kostela. Na Pražském hradě je dodnes kaple dedikována jeho památce. Tím se stal světcem, ke kterému se národ obrací s prosbou: "Svatý Václave, oroduj za nás a nedej zahynouti nám ani našim budoucím." Je těžké věřit, že nejen český Hrad, ale i jeho jméno bylo potupeno dvěma pochybnými následníky, kteří uvrhli národ v bezmezný úpadek. Celý text ze Svědomí 3/2009 zde...

Co se stane, když člověk věří v nic (MUDr. Jaroslav Lhotka, Svědomí 3/2009)

Politické loutky přicházejí a odcházejí ze scény, nechávají se nazývat dnes demokraty, liberály, konservativci, bojovníky za mír a svobodu. V masmédiích se nepíše a nemluví, kdo stojí v šeru za těmito figurkami na šachovnici. Tajná společnost mocných z Bilderbergské skupiny pochází z klanu superbohatých internacionalistů a zároveň se vydávají za liberály. Z historie je známo, že první setkání této skupiny mazaných politiků se uskutečnilo v hotelu Bilderberg v holandskému městečku s lázněmi Oesterbeek v r. 1954. Od této doby se členové konference nazývají "Bilderbergové". Setkání jsou utajena veřejnosti za spolupráce těch , kteří kontrolují největší masmédia. Proto o setkání těchto "třídních nepřátel" neinformuje ani tzv. proletářský tisk Haló noviny. Celý text ze Svědomí 3/2009 zde...

...Dnes máme ve své společenské duši jak odkaz „Vítězného února", tak navíc i odkaz „Sametové revoluce". Budou-li chtít naše děti přežít jako svéprávní lidští tvorové, čeká je proces bolestného vyrovnávání s těmi smutnými „odkazy". Napřed se budeme muset odnaučit lhát; lež je odkaz obou těch „epochálních ér". Celý text ze Svědomí 3/2009 zde...

Zastávam názor, že pokiaľ by orgány činné v trestnom konaní ako aj samotné súdy na Slovensku boli skutočne nezávislé, tak značný počet politikov by už bručal vo väzniciach s najprísnejším režimom. Názorným príkladom je tu aj kauza veľkopodnikateľa Jozefa Majského, ktorá sa prejednáva na Špeciálnom súde v Pezinku. Celý text ze Svědomí 3/2009 zde...

Měli jsme a určitě stále máme kněze - literáty. Vnější soužití psaného slova s kostelem a naopak se v mnoha případech ukázalo velmi užitečným. Celý text ze Svědomí 3/2009 zde...

Květná neděle, která je poslední postní nedělí před velikonocemi, tvoří vstup do Svatého týdne, v němž si křesťanský svět připomíná ony známé tragické události, jež se před dvěma tisíci lety odehrály na Kalvárii. Proto tento týden je ve znamení pašijí, které se čtou nebo zpívají na Květnou neděli, v úterý, ve středu a na Velký pátek, jak je zaznamenali čtyři evangelisté. Zelený čtvrtek je úvodním dnem předvelikonočního třídenní, v němž vrcholí doba postní a přípravy na největší křesťanský svátek Zmrtvýchvstání, jež se slaví vždy v neděli po prvním jarním úplňku. Celý text ze Svědomí 3/2009 zde...

Proč nebylo ukřižování v Římě?
Proč nevznikla tato báseň v karmelitánském klášteře nebo na Gregorianě?
Noc Vzkříšení.
Pahorek usnul, na obloze poklidné hvězdy, tiší beránkové v Betlémě. Celý text ze Svědomí 3/2009 zde...

Konzervativní strana shledává "Vítězný únor" jako událost, jejíž vliv máme možnost pociťovat i v současnosti, přičemž se obáváme, že v nejbližší budoucnosti nelze důvodně očekávat změnu k lepšímu. "Vítězný únor" poznamenal v naší zemi svým "odkazem" již tři generace. To, co komunisté oslavovali jako vítězství pracujícího lidu, bylo ve skutečnosti organizovaným převratem řízeným cizí mocností. O žádný pracující lid nešlo, smyslem a cílem únorového puče bylo rozšíření a upevnění moci Ruska, které se v té době nazývalo Sovětský svaz. Celý text pro Svědomí 3/2009 zde...

Pro nás, české emigranty ve Spojených Státech, jistě nebude bez zajímavosti připomínka první české ženy s diplomem stavebního inženýra, což samo o sobě ji staví do popředí s význačnými kolegy. Celý text pro Svědomí 3/2009 zde...

O denunciantech, jejich pomluvách a lžích (Bohumil Kobliha, Svědomí 3/2009)

Dne 13. února 2009 jsem obdržel objemnější zásilku z vlasti. V ní jsem našel, mimo jiného, leták "Vlastenecké zprávy" č.125. Na čelní straně byl zajímavý článek přítele Dr. Jaroslava Lhotky, o TGM, leč na druhé straně mne čekalo překvápko v podobě patologického výlevu vydavatele Vladimíra Šonky na mojí osobu, Svobodné noviny a neúnavného a nezištného dělníka na polích národních PhDr. Rostislava Janošíka. Šonkova salva lživého nactiutrhání, osočování a nálepkování dokumentuje totální selhání soudnosti a připomíná pominutého psa. Článek Dr. Lhotky je evidentně jen kamufláží, aby dodal páně Šonkově flagrantním lžím jakýsi solidní poctivý rámec. Když pan V. Šonka tiskne známého publicistu Dr. Lhotku, nemůže to, jak se zdá, být přece úplný ničema. Leč zdání klame.

Zároveň k zásilce přiložený jiný list mne vyzývá abych se ohradil. Kdyby v letáku č 125 (bez data) šlo jen o mne, záležitostí bych se vůbec nezabýval. Totiž nesmysly a očividné lži si opravdu nezaslouží ani řádky. Je také odzkoušeným faktem, že proti pusté, ohromující a veřejně proklamované lži je obtížná obrana.

Kdo chce věřit lžím, bude se na nich, dle svého mrzkého charakteru pást dál, a kdo chce znát pravdu vůbec a v tomto případě speciálně o mně, už za čtyřicet let mé exilové práce a publicistiky ji zná dávno. Celý text pro Svědomí 3/2009 zde...

„Fašismus byl nejvýznamnější politickou inovací 20. století - a byl také zdrojem mnoha jeho strádání“, napsal Robert O.Paxton, absolvent historie v Oxfordu a na Harvardu a emeritní profesor společenských věd na Columbijské universitě v New Yorku. Zato u nás dnes fašismus není něčím, co by zaujalo politiky „hrozící se“ jen bolševického komunismu a nacismu; jeden z nich – senátor - ani nevěděl, co fašismus je. Teď je důvod neznalé alespoň malinko poučit. Celý text pro Svědomí 3/2009 zde...

Metař ? Životní filozofií Baťa! Setkání s OSOBNOSTÍ všedního dne (Jaroslav Vrána pro Svědomí 3/2009)

Abych si odpočinul od hloupostí všedního dne a zároveň vyvenčil psa, chodím na místo zvané Skála v Kolíně-Zálabí. Pes se vyvenčí, uleví si a zároveň ho mám na očích, a nemám na očích „modely" typu konzument či goj. Včera při příchodu na tamější dětské hřiště jsem se potkal s mužem ve žluté vestě a s nářadím metaře. Dali jsme se do řeči a byl jsem ohromen jeho příběhem. Celý text pro Svědomí 3/2009 zde..

Třetí odboj u nás ještě není plně uznán, pravidelně je připomínán alespoň výstavami každoročně kolem 25. února. V hlavním městě Praze bylo výstav letos více, v Karolinu v rámci konference MENE TEKEL, v Muzeu hlavního města Prahy a v Senátu. O posledních dvou chci krátce napsat, protože zajímavou výstavu v Muzeu mohou čtenáři navštívit až do 3. května 2009 a skončená výstava v Senátu si zaslouží recenzi. Celý text pro Svědomí 3/2009 zde...

Příslušnost k Národnímu divadlu šlechtí každého umělce. Ne však všichni členové nejpřednější scény zdobí její štít. Mezi pěvce s vavřínem ze Zlaté kapličky patří Vilém Zítek, nezapomenutelný basista zvláště Ostrčilovy éry... Celý text pro Svědomí 3/2009 zde...

Tak nám zase zdražili jízdné autobusem. Nedá se nic dělat, tak to „muší béjt“! Co je sakra na tom nepochopitelné? Jezdit se musí třeba až do roztrhaní zadní části těla, řekl by Švejk. Časem si člověk na to zvykneme a ani mu to nepřijde zvláštní. Nakonec, blbne se s tím ve všech městech. Zvláštní ale je, jak to prožívají někteří řidiči. Celý text pro Svědomí 2/2009 zde...

Také občané v Kunčičkách u Bašky chtěli mít svou kapli - a zůstal z ní jen základní kámen... (František Vaníček, Svědomí 2/2009)

Někteří z kunčických občanů se koncem třicátých let minulého století rozhodli iniciovat stavbu římskokatolické kaple,v této do roku 1960 samostatné obci. V roce 1939 byl založen spolek na stavbu kaple, je doloženo, že 20.2.1944 měl valnou hromadu. Před šedesáti lety, na jaře 1949, byl položen základní kámen kaple. Pak byl spolek zlikvidován, dočtete se dále. Celý text ze Svědomí 2/2009 zde...

Architekt Josef Hlávka umožnil velkorysým darem dvou set tisíc zlatých založení České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Samotný tento počin by mu zasloužil přední místo mezi "muži pracujícími k osvobození vlasti a národa". Celý text ze Svědomí 2/2009 zde...

České zemědělství ‑ obraz poznamenání země komunismem (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 2/2009)

Moji rodiče byli zemědělci, jako malý kluk jsem na vlastní kůži zažil "socializaci" venkova ‑ nastolování "lepšího příští" na věčné časy. Mého otce pro výstrahu ostatním zavřeli do pracovního tábora, hospodářství zůstalo na mámě s námi čtyřmi nedospělými dětmi, do družstva nešla. Měl jsem příležitost vidět a pochopit, co ti zločinní pomatenci dělali s venkovem, jak cílevědomě zničili elitu hospodářů na půdě. Aby neměli kritiky, nebylo srovnání, vykořenili to, co je v každém oboru lidské činnosti nejdůležitější: nositele tradice a, dnes tak módně označovaného, know how.

Pro udržitelnost hospodaření na půdě je nesmírně důležitá dlouhodobá odpovědnost. Nejlépe dlouhodobou odpovědnost zajišťovalo přímé vlastnictví půdy a kontinuita vlastnictví v rodové linii hospodáře. Celý text ze Svědomí 2/2009 zde...

Trestuhodná destrukce naší ekonomiky a zejména zemědělství pravicovými vládami (František Truxa, Svědomí 2/2009)

V současné ekonomické krizi za lhostejného přihlížení vlády krachuje jeden tradiční výrobní resort za druhým - sklářství, obuvnictví, textilní výroba, výroba bižuterie atd. - a ministerstvo financí navrhuje pouze pomoc pro přebujelý a snadno zranitelný automobilový průmysl. Vrcholem ignorace je další destrukce na západě maximálně chráněné a dotované zemědělské výroby... Celý text ze Svědomí 2/2009 zde...

V den Hromnic se vracím pokaždé na Křivoklát. Tenkrát o pololetních prázdninách se přihnala strašlivá bouře a že se jí babička ze všech živlů bála nejvíce, vyděšeně zvolala: "Pámbů s námi a zlí pryč!" a že to myslela dočista vážně, zapálila na stole hromničku. "Proč se jí tak říká?" tázal jsem se. Celý text ze Svědomí 2/2009 zde...

V paměti studentů malostranské reálky snad ještě dožívá památka na profesora Holase. Byl to muž velice nenáročný a nenápadný. Žil jaksi stranou lidského shonu i když odešel do pense. Ve výslužbě nesložil ruce v klín. Podoben tolika českým učitelům, sháněl jako mraveneček kousek po kousku, aniž shromáždil sbírku národních písní tak významnou, že doplnila rozsáhlý soubor Erbenův. Celý text ze Svědomí 2/2009 zde...

Justiční zvůle - stav akutního nebezpečí (Vladislav Petrů, Svědomí 2/2009)

Chtěl bych upozornit na velmi nebezpečnou tendenci a to na stále se rozmáhající justiční zvůli v našem státě. Soudní moc je prohlašována za nezávislou, což je zajisté v pořádku. Ovšem nesmí vybočovat z celkové formace demokratického státu a především nesmí narušovat princip suverenity lidu, na kterém je založen ústavní systém každé demokracie. V opačném případě se stává nástrojem teroru. Celý text pro Svědomí 2/2009 zde...

...Kdo prošel rudým očistcem s nezkřivenou páteří jako ateista, začal věřit v Boha, aby přežil. Pokud se český národ neobrodí vírou, bude prožívat nový očistec, s novými mučedníky a svatými. Dnešní stav světa potřebuje na prvním místě morálně a mravně silné politiky, aby svět vysvobodili z násilí, chudoby, diskriminace a různých forem zaměřených proti lidskému životu. Kde není Bůh a je konzumismus, tam demokracie padá a hyne pod tíhou nových diktatur. Celý text pro Svědomí 2/2009 zde..

Nedávno jsem si v knihovně zapůjčil "Dětský lexikon zemí" od Knižního klubu (překlad německého vydání z roku 2004 v nakl. Wissen Media Verlag), abych potomku rozšířil ponětí o geografii. Lexikon je velice pěkně graficky vyvedený, na kvalitním papíře a jak to už bývá, jsem se rozhodl podívat na zpracování hesel mně známých. To, co jsem si přečetl o Bělorusku, mě mírně řečeno, silně překvapilo, protože je v ostrém kontrastu s mými zkušenostmi z početných pobytů v Bělorusku. Celý text pro Svědomí 2/2009 zde..

Dne 14.ledna 2009 jsem si z bankomatu vybral třicet liber. Tři desetilibrové bankovky. Co je na tom zvláštního? Tohle. Za celá léta co si takto vyzvedám z mašinky mi nikdy do ruky nevyjely zbrusu nové peníze.Tyhle navíc voněly barvami, které neměly ani čas pořádně vyschnout. Celý text pro Svědomí 2/2009 zde...

65. oběžník Czech Coordinating Office: Znásilnění práva v České republice (Jan Sammer, Svědomí 2/2009)

...Je zcela jednoznačné, že Česká republika porušuje přijatou mezinárodní smlouvu, že tím porušuje svou ústavu a že tedy není právním státem, za který se vydává. Chrání držitele neprávem zabaveného majetku proti původním, zákonným, vlastníkům. Pokračuje tak v zločinnosti komunistického režimu. Stát, který hájí zločiny svými zákony a svým Ústavním soudem je stát bezprávný a zločinný. Jsou bezprávní a zločinní i jeho představitelé, politici a soudci a ovšem ústavní soudci, kteří v tomto směru pracují a rozhodují. Celý text ze Svědomí 2/2009 zde...

Konzervativní strana je silně znepokojena tím, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala novelu trestního zákona obsahující zákaz zveřejňování odposlechu a hrozbu trestního postihu novinářům, kteří tento zákaz poruší. Celý text ze Svědomí 2/2009 zde...

Dnešní „západní svět“ se oddává adrenalinovým zábavám. Co je zakázáno, v něm láká. Bezdůvodné útoky na čest a pověst jsou také zakázány, přesto se jim věnují i média. V lednu 2009 zaútočila na papeže - vytvořila „zpravodajství“ působícím dojmem, že papež Benedikt XVI. rehabilitoval biskupa Williamsona snad právě proto, že popírá holocaust. Jak k tomu došlo? Celý text pro Svědomí 2/2009 zde...

O nástupu bolševiků k moci u nás. O kulatém výročí vstupu italského fašismu do historie násilným činem. O tom, jak u nás jako by se roztrhl pytel s obhájci pozůstatků zmíněných režimů minulého století. Celý text pro Svědomí 2/2009 zde...

V poslední době se náš knižní trh rozrostl do nebývalých rozměrů. Každý si může vybrat dle vlastní potřeby. Je to tak dobře? A hned si pokládám otázku, zda není knižní trh přesycen knihami, které čtenáři nic nepřinesou, krom toho, že ho oberou o nepřiměřenou sumu peněz. Blížily se Vánoce a tak jsem věnoval zvýšenou pozornost tomu, po čem čtenář šáhne. I když si testuji jak to s vyjadřováním u mladé generace vypadá, byl jsem překvapen, že stále ještě díky zdravému rozumu se stále v dostatečné míře čte. Celý text pro Svědomí 1/2009 zde...

Proč postkomunisté nezakáží komunistickou stranu (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 1/2009)

Prožil jsem život ve státě, který ve jménu komunistické ideologie ovládli hlupáci, lidé bez morálky, lidé neschopní dohlížet důsledků toho, co dělají. Díky jednoduché poctivé opravdovosti svých rodičů a prostředí malého venkovského městečka, jsem brzy začal poznávat a chápat, co se v našem malém světě odehrává. Po únorovém "vítězství pracujícího lidu" se předsedou národního výboru a pánem nad naším osudem stal pologramotný nádeník. Doposud si pamatuji tvář i postavu toho člověka, který se dostal do postavení, kam nikdy nepatřil. Tajemníkem udělali zločinecké kápo z koncentračního tábora. Dosazený tajemník z revoluční scény našeho městečka zmizel, když jej přišli hledat dva mladí Slováci, kterým v koncentráku zabil otce. Celý text ze Svědomí 1/2009 zde...

Za posledné dva roky si stále naliehavejšie kladiem otázky: dokedy chcú isté židovské skupiny parazitovať na utrpení radových a nevinných Židov, ktorí zahynuli v koncentračných táboroch? Dokedy chcú zamlčovať skutočnú realitu? Dokedy chcú mlčať o židovských veľkopriemyselníkoch a bankároch, ktorí financovali hitlerovský fašizmus, keď napr. dotovali budovanie koncentračných táborov a plynových komôr? Celý text ze Svědomí 1/2009 zde...

V životě se nejednou přihodí chvilky, jež člověka tak říkajíc převyšují. Přesně tak ponižující chvilku prožívám před nadcházejícími narozeninami a úmrtím básníka Julia Zeyera ( * 26. 4. 1841, † 29. 1. 1901 ). Celý text ze Svědomí 1/2009 zde...

Možná nebudete věřit, ale u nás v Lidomlatech je pořád a furt veselo. Na tak velký město je to jako zázrak. Jako jakési zjevení nejvyšší rájské blaženosti. Co vám mám povídat. Však už se na nás jezdí dívat z blízka i z daleka. Ani vládě věčně rozhádané nejde na rozum, že někdo může mít z jejího vladaření takový blaženectví. Poslala na nás vyšetřující komisi. Celý text ze Svědomí 1/2009 zde...

...V době, kdy Bůh byl vypuzen z mnohých lidských příbytků na periferii lidského bytí, přichází krize ve výrobě následována nezaměstnaností a dalším zdražováním elektřiny, tepla, nájmů a daní z nemovitosti. Liberalismus prochází materiální a duchovní krizí ve století pnutí globalizace. Stačí poslouchat monology liberálních českých politiků v bolševickém stylu, jako byl poslední na TV Prima v neděli 28. prosince s Milošem Zemanem. Dle něho je třeba zlikvidovat v rámci dvou silných parlamentních stran ostatní, menší, převzetím části jejich volebních programů a vytvořit většinový volební systém. Místo ušlechtilé tváře demokrata vidím vychytralého politického klauna, spřádajícího sítě pletich... Celý text ze Svědomí 1/2009 zde...

Lidový dům ve Frýdku-Místku byl poslední listopadovou středu místem, kde si dali schůzku literáti a příznivci poezie a prózy. Hosty tentokrát byly hned dvě spisovatelky a básnířky, současně také jubilantky, Karla Erbová a Lydie Romanská. Celý text ze Svědomí 1/2009 zde...

Ekonomové hovoří o recesi a krčí se před depresí. Předpovědi pro rok 2009 ve všech ohledech jsou neradostné. V Britanii samotné má ztratit střechu nad hlavou (repossession) dalších 75 tisíc rodin, které nebudou moci splácet půjčky. V roce 2008 tak spadlo do klína úvěrovým institucím a bankám údajně 46 tisíc domů. Celkem, včetně dřívějších krachů a exekucí je v celém Spojeném království 750 tisíc domů prázdných a lidé nemají kde bydlet. Ejhle, tomu říkají prospěšné bankovnictví. Nezaměstnanost ve Spojeném království má stoupnout v roce 2009 až na tři miliony občanů, tradiční podniky padají. Cedulová britská banka, Bank of England, která má "řídit ekonomii" výší úrokové míry, je po jejím snížení na 2% bezradná. Premiér Gordon Brown vše svádí na světovou situaci. Zadlužení Britanie je tak veliké, že má splácet na úrocích (dle BBC) 256 milionů liber denně! A přesto se vláda domáhá v parlamentu odhlasování dalších a dalších půjček. Za námi potopa! Celý text ze Svědomí 1/2009 zde...

Na programu zvrácených lidských hodnot byl v Evropě postaven bolševismus a po něm nacismus. Obě zhoubné ideologie měly nahradit křesťanství a zničit ho. Financovaly proto Lenina a Hitlera jedny a ty samé velké americké banky: Diloon Read, Kuhn a Loebb, Bratří Lehmannové. Celý text ze Svědomí 1/2009 zde...

...Uplynulý rok 2008 byl pro naši stranu v mnoha ohledech přelomový, vyvrcholila v něm totiž řada dlouhodobých procesů, kterým věnoval PaS ve své činnosti trvalou pozornost, a jimž se snažil v rámci svých možností "kráčet vstříc". Zjevnou se stala zejména vleklá ideová schizofrenie provázející modro‑zelenou koalici už od jejího vzniku. PaS opakovaně ve svých vystoupeních upozorňoval na neslučitelnost pravicové politiky s eurofanatickým a multikulturním vizionářstvím Zelených a po volebním patu 2006 vyzýval vedení ODS k odvaze jít do nových, předčasných voleb. Celý text ze Svědomí 1/2009 zde...

12. 6. 1908 defilovali před císařem Františkem Josefem I. zástupci všech národů habsburské říše. I londýnské The Times pak psaly, že ty národy spojují společné dějiny, zájmy, nepřátelé a historické poslání. To tvrzení se nikdy nestalo pravdou, Habsburkové vybudovali mnohonárodní stát, ale nedokázali zformovat jednotící svazky, státní patriotismus... O století později chybí evropské integraci evropský národ, česky psaná média se ho však ochotně snaží „objevit“ už v minulosti. Lidovky přinesly „svědectví vědců“, že Evropané prý jsou geneticky stejní. V Hospodářských novinách nedávno zemřelý historik Dušan Třeštík „přehlédl“ rozvinuté mimoevropské civilizace a hlásal euronamyšlenost : „Rozhlédneme-li se po světě, vidíme přece, že v moři primitivní zaostalosti jsme my, Evropané, výkvětem a předvojem. Celé lidské dějiny směřovaly k naší dokonalosti, musíme si to jen uvědomit a být této vyvolenosti hodni.“ I na tomto šprochu je pravdy trochu, vskutku došlo k hospodářskému i politickému úspěchu Evropy, který historik ekonomie Eric Jones nazval „evropským zázrakem“. Celý text pro Svědomí 1/2009 zde...