Z časopisu Svědomí/Conscience 8/2010

Z Dotazovny a Poradny

Jára Meců

"Já se nedovolám... halóóó! Propánajána na téhle lince je věčně narváno... Halóóó! No konečně. Dotazovna Poradna?

"Dobrý den. Dotazovna Poradna. Korýtko Václav."

"Šmejdil Antonín z Mamlasova. Zdravím a přeju dobrý den, i když zdraví a dobrý den u nás v Mamlasově už neexistuje. Volám z úplně vynervovanýho městečka, ve kterém si už nikdo není jistej, komu patříme. To co někteří ví a vidí, to jiní popíraj, nevidí vůbec nebo prý úplně vobráceně."

"Copak vás to tam popadlo? Pomatení všech smyslů nebo, nedejpánbu, vás v Mamlasově potvrdilo něco vopožděnýho, nějakej vopožděnej bacil ze šílenejch krav, prasečí nebo ptačí chřipky? Jak je možné, že nevíte, komu patříme? Volali k nám už lidi všelijací s různýma volovinama, ale všichni věděli komu patříme. Z takových zpráv, pane Šmejdile by zbláznilo i hovado!"

"Však u nás taky každou chvíli někoho někam vodvážejí. Z hádek a kraválu máme hlavy jako škopky. Ti, co tvrdí, že patříme pod NATO se plní radostí, že si na nás už nikdy nikdo netroufne, se ožírají po hospodách do bezvědomí. Když vystřízliví, tak jdou na ty, co tvrdí opak."

"Takový lidi máte v Mamlasově podporovat, pane Šmejdil. Maj v hlavách jasno i v lihu."

"Nejde jen o tyhle alkoholiky. Ti nejhádavější z Mamlasova hulákají, že k opatrování se nás ujala evropská Unie a když se neperou s alkoholiky, tak se mydlej s těmi, co vykládaj, že patříme Mezinárodnímu Měnovýmu Fondu. Do poslední rvačky se přidali i bezdomovci, kteří prohlašujou, že nepatří nikomu."

"Bez fondů by nebylo ani NATO ani UNIE. My sami díky Fondům stojíme na nohách, budujeme, osvobozujeme, křepčíme a všichni jako Evropané se kámošíme. Vás v tom Mamlasově musí trápit něco úplně jinýho. Pro evropskou Ameriku Spojených států jste ještě nevykvašeni. To tápání, nejistota s dezorientací politickou i sexuální, tu hromadnou křivici páteří berte jako následky strachu z časů totality, které tolik lidí tleskalo, zajisté i u vás v Mamlasově. Tohle je léčitelné, pane Šmejdile."

"Pokroucených je u nás hodně, pane Korýtko. Mně samýmu už vod tý sametový nejněžnější revolty tak kroutí hnátama, že stěží udržuju rovnováhu. A nadále jedna noha jde doleva, druhá doprava. Chodím o berli. Soused pamětník chodí vohnutej a všichni ví proč. Ty průvody pod tribunou s papalášema nám byl čert dlužen.!"

"Tohle vás v Mamlasově trápit nemusí, V týhle zemi lidi ohejbali plánovitě. Rovné ohejbali a pokroucené dávali do funkcí, aby mohli vládnout a vohejbat další... Naše poradna vám radí: Držte se zdravýho rozumu. Držte mozek oběma rukama!"

"Mozky jak víte nám vymyli soudruzi, Moc toho v našich hlavách nezbylo. Proto ten chaos s dohadováním, komu vlastně patříme. Jeden druhýmu hejbe žlučí a hraje na nervy."

"Myslím a opakuji, že pro Unii a ten nejlepší světovej řád čili globalizaci zůstáváte ještě nedokvašeni. Globalizujte hlavy a nezabývejte se tím, komu patříme, kdo nám nařizuje, jak máme žít, co máme dělat, co jíst, jak se sexuálně orientovat, jakou řečí mluvit, v jakém jazyku zpívat... Dýchejte plnými doušky dnešek, ne včerejšek. Co vlastně propánajána chcete vědět? Víte kolik vás tohle volání bude stát peněz? Víte kolik lidí čeká na rady z naší poradny?"

"Chceme vědět, komu patříme. Vy to víte?

"Přeptejte se našich poslanců. V Praze nebo v Bruselu. Sedí všude. Ježíšmárjájosef, to přece musíte vědět, slyšet i vidět v Mamlasově!"

"My pro kravál a šílený hádky slyšíme jen sebe a to strašný co vidíme není, bohužel, ani zlej sen ani jakési vědecké týmy i jasnovidci."

"Ale já stále nevím, co tam v tom vašem Mamlasově vidíte? Proč jste tak nervní a dle hlasu celej roztřesenej?

"To co my vidíme by bylo v roce 1918, 1945, 1950, 1968, 1989..."

"Přestaňte mi tu vypočítávat roky a dopovězte, co by v těchto letech bylo?

"V těch letech by to bylo neuvěřitelný!!"

"A co proboha?!"

"No to, co vidíme v Mamlasově dnes!"

"Co to je? Řekněte co to je!!"

"Z bývalých soudruhů jsou milionáři, Čechoslováci už tady nežijou, z nejtvrdších bývalých kádrů rodné strany i STB jsou akcionáři, z bývalých kádrováku a politruků vznešení demokrati a podnikatelé a drahota je už tak vysoká, že nemůžu ani na veřejnej záchodek."

"Tady jste to přehnal, pane Šmejdil. Na WC může každej občan osvobozenej sametovou revolucí. A pamatujte. Na takový vidiny už máme v naší vytoužené demokracii razítka i paragrafy! Na WC se uleví každý partaji. Levici i pravici.

"Mně ožebračujou i na hajzlu! Tuhle jsem přiběh na velkou a přesto, že mám - vzhledem k drahotě stále menší a menší porce, platil jsem tuplovaně. Von ten hajzl má v rukou soukromník!"

"Z vašich řečí běžím na WC i já..."

Jára Meců, srpen L.P. 2010

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí