Pro časopis Svědomí/Conscience 8/2010

Nestačím se divit ! (83)

Jan Kukuczka

Jak jste měli možnost poznat z mých dosavadních úvah, velmi rád poslouchám lidi jak reagují na dnešní poměry ve společnosti. Jsou totiž takovým lakmusovým papírkem nálady ve společnosti. Někdy bych nemusel ani číst noviny, poslouchat rozhlas, či sledovat Moravcovy nedělní hosty z televizní obrazovky. Nesčetněkrát jsem byl překvapen jejich výroky. Někdy mne i zamrazilo v zádech, ale tak už to ve společenství lidí chodí. Třeba když se dvě ženy pokročilejšího věku drasticky dožadovaly deštivého víkendu v době, kdy celou republiku sužují povodně a připravující lidi o střechy nad hlavou v horším případě o holé životy. Hlavou se mi honila myšlenka, zda může být člověk tak krutý a přát si něco, z čeho má celý svět, Evropu nevyjímaje, panickou hrůzu. Oslovil jsem je otázkou, proč si přeji něco, z čeho pramení v současné době  tolik bědování a neštěstí. Překvapivě jsem zjistil, že může. A že i jejich úvaha má problematický důvod ke kterému by se mělo přihlížet. Každý by měl mluvit za sebe a zvažovat zda je pro to vhodná doba. I zde by mělo platit něco o tom, že raději dvakrát zvážit něco,než vypustit blábol z úst. Někdy mohou být dvě úvahy myšleny dobře, ve výsledné podobě společným jmenovatelem pak zdrcující nedorozumění.  Na opakovaný dotaz se mě zeptala „A vy jste kdo, že vás to tak zajímá?  Nakonec se rozpovídala.

„Já vás znám z procházek po městě a určitě máte stejně nepříjemný pocit když začnou hrát na volném prostranství hudební skupiny. Vždyť když to spustí, všechno se třese, nejvíce ale staří lidé.  Slyší to i ti, kteří jsou nahluchlí."

Ověřil jsem si to i u mladší a střední generace. Většině to vadilo.

Trochu jsem se nad tím pozastavil a zapřemýšlel. Sakra, něco na tom je. Vždyť i starší občané ve městě jsou součásti života a mají právo dožívat život v poklidu. Tak tento problém trápí občany nejednoho města. Řešit ke spokojenosti svých voličů by to městští zastupitelé měli, už jenom proto, že bychom po takových mnohdy drogových burzách nespatřovali poničené fasády domů, zpřevrácené popelnice, poničená auta a hřbitovy a na dětských pískovištích použité injekční stříkačky.

Jsme civilizovaná společnost a věřím, že při nastartování zdravého rozumu se vždy najde nějaké řešení.

Jan Kukuczka, srpen 2010

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí