Z časopisu Svědomí/Conscience 7/2010
Tonoucí se stébla chytá
( Dopis Karlu Schwarzenbergovi )
Čestmír Hofhanzl
Společnost, která ze základních hodnot, na nichž vyrostla naše civilizace - ze
schopnosti lidí spolupracovat za vyššími cíli, z morálky,
pravdy, nezištnosti, odpovědnosti
- udělá nic neznamenající
prázdný zvuk a pojem, je společnost určená ke zkáze.
Vážený pane
přečetl jsem si v Lidových
novinách dne 28. května 2010 v rubrice „Volby 2010" také Hodnotové desatero TOP
09.
Snad si ještě pamatujete
poslance Občanské demokratické aliance Čestmíra Hofhanzla. Poslance České
národní rady a Poslanecké sněmovny v období 1990 - 1998.
Poslance, který se odmítal přizpůsobit politicky účelovým hrám, říkal, co si
myslel a podle toho i jednal.
V roce 1995 jste byl přítomen
projednávání předlohy zákona o lesích ve sněmovním Výboru pro životní prostředí.
Byl jsem tehdy zpravodajem Sněmovny. Při odchodu z jednání jste mě zastavil a
děkoval jste mi za to, co jsem se snažil pro kvalitu zákona udělat. Odpověděl
jsem vám: „Děkuji, přál bych si jediné, aby mi bylo někdy uznáno, že jsem se
vždycky snažil jednat v zájmu své země". Ocenil jsem vaši odpověď, Zněla: „Pane
poslance, řeknu Vám to upřímně - až po smrti, až po smrti".
Řeknu Vám stejně na rovinu, co
si myslím o vašem angažmá ve volebně úspěšné straně TOP 09, kterou jste
zaštítil. Hodnotové desatero a program, který v něm nastiňujete, jsou dokonalé.
Z obsahového hlediska mu jako konservativně založený člověk ne-nemohu nic
vytknout. Má celoživotní zkušenost i zkušenost z poslaneckých let mi však
nekompromisně říká - se špatnými lidmi nemohu dělat dobré věci.
Nikdy nezapomenu jak ideály
„pravdy a lásky" po roce 1989 uskutečňovali tajtrlíci, „reformní" komunisté,
mocenská elita Státní bezpečnosti i zloději všech odstínů a ražení. Každý soudný
člověk by si to měl pomalu uvědomit. Neměli bychom zapomenout, kam to vedlo,
jaký je výsledek. Více než bilionový státní dluh. Často zcela neprůhledná a
neodpovědná vlastnická struktura „privatizovaného" státního majetku.
Demoralizovaná a v nic nevěřící společnost.
Kvality místopředsedy Vaší
strany Miroslava Kalouska poznám z doby mého poslancování, tomuto kandidátu na
post ministra financí bych nesvěřil péči o mou králíkárnu.
Když jsem zjistil, že na
kandidátce vaší strany byl také zvolen také Jiří Oliva, bývalý ředitel státního
podniku Lesy České republiky, rozhodl jsem se Vám napsat, co si o tom myslím.
Jako lesník a vlastník
rozsáhlého lesního majetku dobře víte, kdo Jiří Oliva je. Stejně dobře jako já
víte, že Jiří Oliva byl „bílým koněm" největšího zlodějského tunelu počátku
devadesátých let. Skupina lesníků kolem Jana Míčánka - Jiří Oliva byl jedním z
nich - navrhla a zorganizovala „hospodaření" a řízení podniku Lesy České
republiky tak aby možnost kontroly toků peněz v tomto státním podniku nebyla
fakticky možná. Zisky z prodeje dřeva jdou jinam než do pokladny vlastníka tj.
státu. Způsob „hospodaření" ve státním podniku Lesy ČR se stalo ideálním
klientelistickým korupčním modelem. Z těchto peněz byly a mohou být korumpovány
politické strany, média a výkonná moc.
Za komunistů jsme byli všichni
- i státní lesy - vlastnictvím Ústředního výboru KSČ. Elita této partaje však
ještě dodržovala základní zásady hospodářského zacházení s lesem, bylo tehdy
respektováno, že les je součástí přírodního prostředí, ve kterém žijeme. Na
samém počátku padesátých let podobnou koncepci „hospodaření" ve státním lese
zrušili, když se stalo zřejmé, jak takovýto systém poškozuje les.
Po čtyřiceti letech vlády
komunistické strany se, ve jménu pravdy, lásky, svobody a demokracie, odchovanci
komunistického režimu vytvořili „tržní model" vyznačující se absolutní
nezodpovědností a drancováním zdrojů lesa. Podobné konstatování -dnes je možné
leccos co „za komunistů" možné nebylo - platí bohužel i pro jiné obory veřejné
politiky.
Chci se Vás, pane poslance
Karle Schwarzenbergu zeptat. „Podnikal" byste s vlastním lesem stejně, jako se
to již dvacet let děje v lese státním? Prodával byste dřevo z vlastního lesa
tak, že firmy, které dřevo od Vás kupují, si dřevo samy těží, měří, udávají
kvalitu a cenu - kontrolují tak samy svou poctivost?
Jestliže byste takto nikdy
nepostupoval, pak nechápu jak na kandidátce strany, jejímž jste předsedou, mohl
být zvolen do Poslanecké sněmovny reprezentant zlodějů
docent na Katedře těžby dřeva Jiří Oliva.
Znám některé představitele
strany TOP 09, kteří se na jejích kandidátkách prosadili do nové sněmovny. Je to
podobná parta lidí jako Jiří Oliva. Mám např. také informaci, že na kandidátce
Vaší strany v Libereckém kraji byl nynější člen okresního vedení TOP 09 -
člověk, který za komunistického režimu pracoval jako kádrovák v Uranovém
průmyslu.
Jsou snad za konzervativní
pravici v naší postkomunistické zemi považováni také lidé, kteří ke svému
dnešnímu majetku, ke svému dnešnímu postavení vesměs přišli způsoby odporujícími
dobrým mravům; a se svým dnešním majetkem odpovídajícím způsobem „podnikají"?
Nevěřím, že tento typ lidí je náhle schopen změnit svoji hodnotovou orientaci a
stát se vzorem odpovědnosti, nezištnosti apod.
Vážně se obávám, že podivná
„pravice", která „zvítězila" v letošních volbách do Poslanecké sněmovny, tohoto
vítězství využije především k tomu, aby pojistila své postavení a zametala
stopy. Její zájem ze samé podstaty svého vzniku i svého povznesení je zcela jiný
nežli důraz na solidnost, mravnost a občanské ctnosti. Jak se potom zachová v
dalších volbách znovu oklamaný a podvedený volič? Profitovat z toho budou moci
komunisté, kteří bludný kruh společenského rozkladu uzavřeli, stejně jako jejich
růžová varianta - sociální demokracie. Příležitost „udělat pořádek" by však
mohli v příštích volbách dostat také extremisté z opačné strany politického
spektra.
Vážený pane Karle
Schwarzenbergu, připomínám Vám, svým jménem jste zaštítil hanbu českého
lesnictví.
V Třeštici
8. června 2010
Čestmír Hofhanzl
ze svobodné vůle zemědělec v
důchodu
zpět na hlavní stranu přehled článků ze Svědomí