Z časopisu Svědomí/Conscience 5/2010

Chameleóni

Ladislav Malý

O voličské hlasy se také v současných parlamentních volbách uchází staronová Dělnická strana, dneska s přídomkem sociální spravedlnosti. Nehledě na zbytečnou tautologii v názvu a častovanými nálepkami ze strany "honicích psů demokracie", strana se svým morálním kreditem ničím nevymyká z normalizačního úzu současného politického systému. Posuďte sami.

Dělnická politická strana vznikla z vůle republikánských renegátů Vandase, Štěpánka a Zbely a snad ještě jiných několika nevýznamných členů, kteří těmto tvoří stafáž. To bylo zhruba někdy kolem roku 1999. Později Vandas a spol. založili novou politickou stranu, a zřejmě díky svému naturelu, vnímal tuto svou stranu jako jednu z možných levicových politických stran. Proslýchá se, že v roce 2005 měl Vandas v Chebu projev na Klubu českého pohraničí (KČP). Pro ty, kdož neznají politickou náplň a personální obsazení KČP: v naprosté většině se jedná o bývalé důstojníky tzv. pohraniční stráže, jejich přisluhovače, udavače a jejich rodinné příslušníky, čili všech těch, kteří se v našem pohraničí zaprodali bolševickému režimu.  Nuže, zde měl Vandas zdravici své nově založené strany! Nechávám na fantazii čtenáře, jak se do tohoto spolku dostal, kdo ho tam doporučil...

Vidouce mohutné levicové dinosaury vedle sebe, s nimiž by měl soutěžit o moc, Vandas zjistil, že na tomto místě politického spektra mu pšenka nepokvete. Proto učinil politický přemet - aspoň navenek – a z Vandase se stal pravicový politik a strana byla tzv. pravicová, tedy jedna z nepřeberné řady pravicových pidistran. Volby v roce 2006 byly fiaskem pro Dělnickou stranu i její koaliční partnery. Bylo třeba hledat cestu jak dál. 

Budou‑li evropské národy chtít tuto dobu přežít, musejí především zastavit kulturní a duchovní pustošení Evropy ze strany liberálů a tajných lóží a zavést takový politický systém, jenž jim přežití umožní.

Dělnická strana přijala program, stojící na bázi konzervatismu, národovectví a sociální spravedlivosti, se měla postupně stát jakýmsi zárodečným pokusem o vytvoření nekonfesní politické strany, jež by ve finalitě naplnila učení o stavovské společnosti a autoritativní demokracii. K tomu je ovšem zapotřebí lidí, kteří znají problematiku, nešilhají po okamžitém zviditelnění a moci, spíše se snaží rozšiřovat svoje řady o kvalitní a pro věc zapálené lidi, ale hlavně jde o běh na dlouhou, opravdu dlouhou trať. Zvláště v tomhle národě, kde většinu lidí oslovuje konzum, nikoliv duchovní hodnoty.

A právě tohle se nedočkavému Vandasovi nelíbilo; ostatně není ani jisté, zda vůbec předseda konzervativní strany rozuměl konzervativnímu programu své strany - i když ho odsouhlasil - ani nikdo neví, do jaké míry mu byla problematika stavovské společnosti známa.

Avšak skutečnost je taková, že to byl on, Vandas, který vrazil kudlu do zad konzervativcům v Dělnické straně, on to byl, kdo poplival její konzervativní program!

Protože na mítinky DS chodilo málo lidí, stranu vlastně nikdo neznal, a Vandas potřeboval popularitu. Nejdříve to zkoušel u Mladých komunistů; tam ovšem zjistil, že by hrál druhé a možná třetí housle. A tak - za zády dělnických konzervativců ‑ oslovil lidi kolem webových stránek Odpor.org a kolem Autonomních nacionalistů.  Výsledkem byla gentlemanská dohoda o spolupráci na úrovni propagandy. Vandas zřejmě v_nadšení, že pro stranu získal masu mladých lidí nespokojených se současnou politickým systémem, při jednání si nekladl žádné podmínky; naopak - přijal pro DS politickou vizi nacionálního socialismu a la Třetí říše, která je lidem kolem Odpor.org blízká.

Lidé, kteří mají svoje názory, dokáží o nich přesvědčivě vykládat, dokonce se za ně bít, a navíc nikdy z_nich neuhnuli, takových lidí si vážím a jsou mi sympatičtí. Dokonce jsou mi paradoxně sympatičtí i současní členové KSČM ‑ jsou ovšem pro mě jako tlející hnůj v zahradním kompostu ‑ ale je třeba je ocenit, protože ze svých názorů neslevili, jsou čitelní a víme, co od nich očekávat. I mladí lidé kolem Odpor.org jsou mi sympatičtí svou čistou a upřímnou umanutostí - bohužel - ve falešnou a pro ně tolik omamnou vizi. Návrat nacionálního socialismu v_Evropě slouží jedině naším nepřátelům; jsem ostatně přesvědčený, že si ho vymysleli. Jejich boj proti nacionálnímu socialismu je klackem, jímž bijí současně tradici, kulturu a náboženství evropských národů; svůj boj soustředili na to nejzákladnější B na přirozená práva lidí a přirozené morální zákony. Výsledkem je posilování rozkladných, lžihumanitních sil, jež kladou stále drzejší požadavky.  Ne, nacionální socialismus není východiskem z_krize Evropy! Ostatně i Jobbik v Maďarsku už dávno odmítl nacionální socialistické hnutí v Maďarsku představované skupinou tamní mládeže - Jobbik je konzervativní, národní a sociálně politická strana!

Počítáte, kolikráte už Vandas převlékl svoje politické tričko?

Na sjezdu Dělnické strany v lednu roku 2009 byla nacionálně socialistická cesta pro stranu přijatá bouřlivým potleskem a téměř všeobecným souhlasem. A zajímavé: nikomu z_přítomných nevadilo, že konzervativní program na papíře se nemění! Dokazuje to absenci politického uvažování většiny členů DS, na druhé straně pokrytectví vedení strany. Na sjezdu se dokonce vyhlašovala národně socialistická revoluce, jež má přivést změnu kultury v národě! Škoda, že ji neuskutečnili, mohlo být o zábavu postaráno... Přijetí národně socialistické cesty pro DS nejbouřlivěji přivítali  skupiny infantilního lumpenproletariátu, kterých je v DS více než dost; za všechny bych zde jmenoval přímo jejich krystalický příklad, sourozence Š. z Mostu.

Šermování "dělníků" s národně socialistickým programem bylo tolik potřebnou vodou na mlýn státním orgánům: teď už konečně mohly konat! A tak proběhl první neúspěšný pokus o zrušení DS.

Od jara 2009, kdy jim začaly orgány MV šlapat na přezky, v rétorice Vandasově i jeho kumpánů bylo cítit jistý ústupek a strach: už se nezaštiťovali nacionálně socialistickou revolucí ani změnou kultury v Čechách, ale snažili se přirovnávat k českým národním socialistům kdysi presidenta Beneše! Čili zase politický přemet, tentokrát nalevo! Vandas se za svoje národně socialistické přesvědčení nedokázal veřejně postavit a bít,  a to i kdyby měl za svoje přesvědčení jít do kriminálu, což by mu v jeho fan klubu  vyneslo obrovský kredit. Ukázal se jako slaboch, jenž vlastně porušil dohodu s Odpor.org a s AN, protože měl politicky jejich snahy zaštiťovat a bít se za nacionální socialismus a ukázat jak je mu blízký a drahý! Ale nejen to: Vandas svým jednáním před Nejvyšším správním soudem dokázal, že jakékoliv politické přesvědčení je mu cizí, že je může klidně měnit jako ponožky, že mu jde především o jeho vlastní popularitu, a zoufalou snahu dostat se do parlamentu!

Jiná otázka je, proč lidé kolem něho  ‑ resp. kolem nich, protože jde o "triumvirát": Vandas, Zbela,Štěpánek - stále ho prosazují, dávají hlas a snad mu i věří. Je to způsobeno neschopností mladých lidí uvažovat v morálně duchovních hodnotách a těmi posuzovat politické lídry; neboť jedině tyto hodnoty by měly být měřítkem pro lidi, ucházející se o voličské hlasy občanů; vedle jejich vzděláni, samozřejmě. Podobnou absenci myšlení a jednání je vidět v_celém národu. A když sem tam se najdou čestní a upřímní, ostatní se jim smějí. Lidé si prostě myslí, že k politice patří nemravnost, lavírovat ode zdi ke zdi a měnit politické mimikry podle potřeby - to je ovšem strašně špatně!  

Až napodruhé letos byla strana Dělnická zakázána. Vandas ovšem měl v záloze druhou stranu, kterou získal po roce 2006 různými čachry od PaS. A tak strana Dělnická dostala přídomek sociální spravedlnosti. A opět stará písnička.

K národnímu socialismu se Vandas nechce znát, teď se spíše klade důraz na onu sociální spravedlnost a spíše se tíhne k_liberalismu ‑ jak jinak si vysvětlit logo strany: Národ Svoboda Solidarita? Je to samozřejmě značný posun doleva. To ovšem našemu politickému chameleónu Vandasovi nevadí - nevadí to ani jeho členům... Do letošních parlamentních voleb si v sedmi volebních krajích ze čtrnácti  vybrali kmotři chameleóni ti  nejlépe volitelná místa. Ptá se někdo z členů DSSS, co například takový Nestler pro stranu udělal ‑ kromě toho, že se nejraději ukazuje za Vandasem před kamerami? Jak důležitou práci pro stranu má za sebou například ing. Košťál, V. Prokůpek a další? Mimochodem: V. Prokůpek kandidující v olomouckém kraji zajisté zná jeho problematiku, i když bydlí v kraji plzeňském...

Shora svého článku jsem napsal, že strana Dělnická tzv. sociální spravedlnosti se ničím podstatným nevymyká z českého úzu politických stran. Je to především nemorálnost vedení DSSS, které je dneska nalevo a zítra bude podle potřeby politicky napravo; na své členy a sympatizanty se dívá jako na sílu, jež je má vynést do vyšších pater politiky.

Ladislav Malý

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí