Z časopisu Svědomí/Conscience 2/2008

Vzpomínám na Únor

Jára Meců

Vzpomínám na Únor,

když vidím svoji vlast

obtočenou dráty,

 

Vzpomínám na Únor,

když vidím ruce

sedřeného táty,

 

Vzpomínám na Únor,

když čítám mrtvé

od popravčích špalků,

 

Vzpomínám na Únor,

když vidím pod křížem

svůj národ svoji matku,

 

Vzpomínám na Únor,

když vidím pole

bez žitných klasů,

 

Vzpomínám na Únor,

kolik proň bylo hlasů!

 

Vzpomínám na Únor.

V němž pravých mužů

bylo strašně málo,

 

Vzpomínám na Únor,

kdy o svobodu

národa se hrálo,

 

Vzpomínám na Únor,

kdy rudý žoldák

chechtal se nám z tanku,

 

Vzpomínám na Únor,

v němž pravých mužů

bylo strašně málo,

 

Vzpomínám na Únor,

kdy o svobodu

národa se hrálo,

 

Vzpomínám na Únor,

kdy rudý žoldák

chechtal se nám z tanku,

 

Vzpomínám na Únor,

když vidím plakat

Palachovou matku,

 

Vzpomínám na Únor,

na náměstí, a sníh,

 

Vzpomínám na Únor

na nenávist,

i smích,

 

Vzpomínám na Únor,

když vidím lágry,

žaláře a bídu,

 

Vzpomínám na Únor,

na zločin

na mém lidu . . . .

Jára Meců, ze satirické sbírky „PSÁNO NA BUBEN", vydala Moravia Press Ltd., Toronto, Canada 1977

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí