Příběhy slušných a statečných - Mojmír Fencl

Příběh Mojmíra Fencla

Mojmír Fencl se narodil začátkem jara 1930 v Jarově, tehdy okres Plasy, později Plzeň sever. Řečeno s Orwellem Fencl se narodil do starých časů, kdy ještě existovalo soukromí, láska a přátelství a členové rodiny stáli při sobě, aniž k tomu museli mí praktický důvod. Plnoletým se Fencl stal krátce po Únoru, který Čechoslovákům změnil svět.

Fencl byl tehdy traktoristou, dokonce „předním traktoristou“, tudíž vedoucím na pobočce Strojní a traktorové stanice (STS) Kralovice. Byl také dobrým kamarádem souseda V. Kožíška z čp. 1 a tak na podzim 1951 neodmítl Kožíškovu žádost, aby odvezl s traktorem jeho sestře nějaké brambory a mouku; část proviantu však byla složena u Fenclovi neznámého muže a ženy. Po několika dnech soused Kožíšek Fencla požádal o opakování služby už jen k neznámému muži a ženě do Bolevce, vezly se brambory, mouka, maso, máslo, vejce, sádlo, vše v různých nádobách, pytlích a bednách. Fencl se později Kožíška zeptal, co je adresát za člověka. Kožíšek mu řekl, že tento je členem ilegální skupiny, která má za úkol provést politický převrat a že tento člověk jej požádal o potravinovou pomoc pro partyzány v brdských lesích. Ten člověk si prý nechával říkat jménem Kosťa a Fencl ho vidíval u Kožíška v doprovodu Marie Ulmanové z Bolevce, vdovy po obchodníkovi s prasaty, který se dobře znal s Kožíškem. (Kožíšek jako obchodník s koňmi při svém 13 ha hospodářství se s Ulmanem navzájem doplňovali informacemi o dobytku.)

Neznámý muž jménem Kosťa prý Ulmanovou žádal o spojení s Kožíškem a dalšími osobami. Fencl dostal strach, že zabředl do nějaké trestné činnosti, s čímž se netajil před Kožíškem. Kožíšek Fenclovi řekl, že Kosťa by mu mohl zařídit i přechod přes hranice. S tím Fencl souhlasil, se svým úmyslem se svěřil i kamarádům. Ve smluvený den, po zábavě která se konala 27.10.1951 v Dobříči, jich mělo být převedeno celkem 7, k odjezdu vlaku se dostavili jen tři.

28.12.1951 uznal okresní soud v Plasích při veřejném líčení jménem republiky „právem“, že Mojmír Fencl, t. č. neznámého pobytu, je vinen, že v době kolem 28.10.1951 opustil území Československé republiky, čímž spáchal trestný čin opuštění republiky podle § 95 /1 tr.z. a odsuzuje se za to: podle § 95/1 tr.z.k trestu odnětí svobody v trvání 3/tří/roků, podle § 42 tr.z.k ztrátě státního občanství. V odůvodnění rozsudku podepsaného JUDr. Lev Tanzer se píše :

Soud vzal na základě tr. oznámení, svědectví Ladis. Matouška a Václava Mertla za zjištěno a prokázáno, že obviněný se 27.10.1951 zúčastnil taneční zábavy v Dobříči, ok. Plasy, šel pak domů, ale pak 28.10.1951 zmizel nevrátil se ani na své pracoviště, ani doma nebyl a jelikož měl jíti na vojnu 1.11.1951, k čemuž se stavěl zamítavě, a měl i některé nesrovnalosti na svém pracovišti, je jasné, protože veškeré pátrání po něm zůstalo bezvýsledné, že překročil hranice státu směrem k americké zóně Německa, kde je v západních Čechách blízko.

Obviněný byl vedoucím střediska 3To v Oboře, tj. měl funkci zodpovědnou, politicky důležitou a svým činem hrubě zklamal důvěru pracujícího lidu v něj kladenou. Mimo to musel vědět, že bude při plnění hospodářského plánu republice a na svém pracovišti scházet, že bude scházet i naší armádě jako obránce vlasti, že po přechodu hranic upadne v ruce zahraniční výzvědné služby, které může prozraditi skutečnosti pro obranu státu a jeho hospodářství důležité a byl proto jeho čin velice nebezpečný pro společnost. Byl lehkomyslný, nedbalý v práci a zřejmé podlehl cizím našeptávačům. Byl proto uznán vinným. Při výměře trestu mu polehčovalo, že dosud vedl řádný život pracujícího člověka, byť byl lehkomyslný, přitěžovalo, že jednal z nepřátelství k lidovědemokratickému zřízení a že se chtěl svým činem vyhnouti vojenské službě. Byl mu proto vyměřen přiměřený trest a jelikož se svým činem sám vyřadil z řad poctivých občanů a raději dal přednost nepřátelům našeho státu, bylo uznáno na ztrátu státního občanství. Tyto tresty jsou dle § 42, 95, 24 tr.z. nepodmíněné už podle zákona.

3.1.1952 doručil člen Sboru národní bezpečnosti (SNB) Mojmírovu otci příkaz od okresního národního výboru z Plas, odboru pro vnitřní věci a bezpečnost, aby otec neprodleně vydal úředním orgánům Mojmírův motocykl, prý jako věc doličnou použitou k útěku za hranice. Otec motocykl odevzdal, přestože soud o ničem takovém nerozhodl. Mojmírovi rodiče však brzy dostali anonymní dopis „váš syn s kamarády není za hranicema, ale na StB v Plzni“ a toto byla pravda.

Jak to tehdy bylo? Fencla s přáteli jeli vlakem do Plzně, kde je čekal „Kosťa“ a předal je „Tachovákovi“. S tím odjeli do Tachova a šli směrem k hranicím. Pak šel Tachovák sám „zkontrolovat“, zda v pohraniční hlídce jsou jeho známí, a z lesa hned vyběhli esenbáci, Fencla s přáteli spoutali, zakryli jim oči a nacpali je do auta připraveného v lese. Fencl ráno zjistil, že jsou v Plzni, když ze sklepního okénka viděli Mrakodrap, došlo jim, že se stali obětí agentů StB, kteří občany nejprve provokují a pak zatýkají. Důkaz plánovité činnosti StB získal Fencl ke konci prosince, kdy mu do cely strčili kamaráda Vaneše, který se 28.10.1951 na odjezd nedostavil, ale byl Kosťou u souseda ujištěn, že Fencl s přáteli jsou za hranicemi a prosili, aby i jejich kamarády přepravil za hranice; zbývající kamarádi „byli převáděni“ 26.12.1951 a také skončili na StB. Fencl s Vanešem se domluvili, že budou vypovídat tak, aby došlo ke konfrontaci s Kosťou a Tachovákem. StB však vše popřela a vyhrožovala, že budou-li na tom trvat při soudu, že dostanou daleko větší tresty, a že estébáky teď mrzí, že takové vyvrhele lidské společnosti neodkrouhli hned na hranicích, ale to že neznamená, že to nemohou udělat ještě teď, protože veřejnost je stejně přesvědčena, že jsou za hranicema. V soudní síni na lavici obžalovaných Fencl a spol. dostali k podpisu, že nikdy nemají hovořit o tom, jakým způsobem se dostali do vazby, že je to státní tajemství a vyzrazení je trestné. Tak v ,soudním přelíčení' žádný neznámý muž nefiguroval. Mojmír Fencl byl u okresního soudu v Plzni 6.3.1952 odsouzen na 2roky ztráty svobody, ke ztrátě občanských práv na 3 roky a k 10ti letému zákazu pobytu v obvodech ONV hraničících s US okupační zónou Německa. O „odsouzení“ v Plasích se Fencl dozvěděl až v roce 1990.

Kosťa mezitím v prosinci 1951 přivedl ke Kožíškovi člověka, kterého představil jako uprchlého vězně z Jáchymova jménem Hasil, který prý získal samopal, když přepadl a zabil příslušníka SNB. Kosťa žádal Kožíška, aby Hasila ukryl u druhého souseda Krofty Frant., aby on s ním mohl být ve styku, a aby Hasilovi zprostředkoval vykoupání u Svobody Frant., který měl dobře vybavenou koupelnu. Při tomto styku byl Svoboda žádán, zda nemá nějakou pistoli, kterou by mohli použít partyzáni, a Svoboda pistoli přiznal. K přesunu Hasila mezi partyzány půjčil Kosťovi svoji legitimaci Mertl Vác. z Babiné, Hasil byl údajně chycen a Mertl byl volán na SNB do Plas, kde se vymluvil, že jí ztratil. Tím byl Mertl také nucen pokusit se o přechod hranice, nechtěl-li být dále stíhán…  Kosťa „působil“ ještě u největšího zemědělce v Radčicích pana Wintera a v Ledcích u pana Austery.

Nakonec byl Kožíšek Krajským soudem v Plzni odsouzen k 20ti letům a propadnutí veškerého majetku, Ulmanová k 21 r… Druhý soused Krofta byl již předem vytipován po založení družstva na předsedu, bylo mu prý řečeno, že jen přijetí této funkce jej osvobodí od odsouzení. Družstvo bylo pak založeno na podzim v roce 1952. Několik občanů bylo vyslýcháno, což se obešlo jen s pohrůžkami a v r. 1953, kdy někteří chtěli ze družstva opět vystoupit a hrozilo rozpadnuti družstva, byli dva největší zemědělci z obce vystěhováni - Kožíšek Vác. č.14, 52 ha a Šimandl Miloslav č.16, 27 ha. Tak praktiky StB posloužily i k zastrašování vesnického obyvatelstva pro vynucované zakládání JZD…

Po návratu Fencla z Jáchymova ho navštívil druhý soused Krofta Fran. Sdělil mu, že byl donucen přistoupit na podávání zpráv estébákům a že ví, že není sám, kdo tento úkol v obci musel přijmout. Červenka Vác., č.33, Fencla informoval, že při noční cestě z hospody domů zahlédl Kosťu mezi těmi, kteří zatýkali souseda Kožíška.

V utváření klubu K 231 o Pražském jaru Fencl skládal naděje, nejen že se uskuteční rehabilitace, ale že se hlavně dostane patřičná odplata těm kteří toto vše plánovali a prováděli. S touto nadějí v květnu 1969 odjížděl na parcelu L. Hrušky. Když tam poznal člověka, který byl podobný Kosťovi a jeho totožnost mu byla potvrzena, bylo Fenclovi jasné, že i tato naděje se rozplyne. Přesto Fencl podal dne 22.7.1969 ve svém případě podnět ke stížnosti pro porušení zákona na Generální prokuraturu, a 30. 7. 1971 dostal zamítavou odpověď od krajského prokurátora Dr. Stehlíka. Nadějnější doba nastala v r.1990.

Tehdy JUDr. Baxa odhalil „dvojí odsouzení“... Rozsudek soudu v Plasích zajišťoval StB alibi pro případ likvidace osob… I proto se Fencl obává, že něžností zaváděné demokracie dáváme možnost posluhovačům Mafie stále se držet na místech, odkud mohou nadále poškozovat různými způsoby a praktikami jim vlastními lidi, kterým říkali „vyvrhelové lidské společnosti“…

Zpracoval (rof), pramen Muzeum III. odboje Příbram

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit