Obrana národa, 3/2002, polemika s režimem

Česká republika versus EU

Přibližně před více jak půl rokem jsem v televizních zprávách zaznamenal informaci, že Evropské unii se nelíbí naše levné cigarety. Evropská unie nemohla přenést přes srdce, že cizinci u nás v hojné míře skupují naše levné cigarety a náš stát tak vydělává na spotřební dani, která samozřejmě zůstává našemu státu. Byl zde dotázán jeden z nezávislých ekonomů, co si myslí o těchto krocích EU. Jeho odpovědí bylo, že je to pouze další ukázka bruselského teroru. Velmi se mi líbil výrok tohoto ekonoma a byl jsem rovněž velmi překvapen, že tento názor vůbec televize odvysílala.

Vyjednávač České republiky Pavel Telička jednal s EU o některých daňových zátěžích, které by nás čekaly po vstupu do unie, a ta prý přistoupila na většinu požadavků Prahy. Česká republika požadovala výjimku u zdanění stavebních prací do roku 2010, toto přechodné období však bylo zkráceno bez pádných argumentů na rok 2007. Trvalá výjimka z výše spotřební daně byla udělena asi 175 000 občanů, kteří mají palírny pro výrobu slivovic, meruňkovic a podobných destilátů. Dobrá zpráva přišla i pro výše zmíněné kuřáky, kde má spotřební daň dosáhnout srovnatelné výše s EU ke konci roku 2007, což je zhruba 3 roky po předpokládaném vstupu České republiky do EU. Jinak by se musely ceny cigaret zvýšit asi o 87 procent. Česká republika dostala také výjimku na výši daně z přidané hodnoty u tepla pro domácnosti. Do sazby převyšující 15 procent bude teplo přesunuto až po roce 2007. Podobné je to také u stavebních prací za účelem bydlení. Argumentem byl zastaralý bytový fond, potřebující rozsáhlou modernizaci. Unie také milostivě souhlasila, že drobní podnikatelé budou podle dohody s unií platit DPH až tehdy, překročí-li jejich příjem 1,2 mil. korun.

Je mi skutečně velkou záhadou, jak mohou naši diplomaté tak usilovně vyjednávat s EU o tom, co nám EU dovolí a co ne, aniž by měli nějaký mandát občanů České republiky, že mají zájem o vstup do tohoto velmi neefektivně fungujícího uskupení, jež mi svým fungováním a svým neustálým vměšováním se do vnitřních záležitostí jednotlivých evropských států připomíná jeden velmi nechvalně známý aparát fungující na socialistickém principu. Každopádně jsem velice zvědav, zda-li nám naši politici umožní vyjádřit svůj názor o vstupu v referendu, nebo ze strachu z výsledku raději zvolí variantu jako při vstupu do NATO. Ale zdá se mi velmi divné, že po tolika neustálých jednáních by chtěli vyslechnout vůli národa. Co kdyby většina občanů odmítla vstup do EU, když naši politici bez jejich souhlasu už několik let o tomto vstupu jednají? Co by nastalo pak? Byli bychom všichni označeni ze nesvéprávné a přesto bychom vstoupili? Tuto otázku nám nyní asi nikdo nezodpoví. Přesto je musíme snažit o dosažení referenda a o informování veřejnosti o nevýhodách, které jim vstup do EU přinese.

Petr Valeš

zpět na hlavní stranu přehled článků z Obrany národa