Divy 11.září - a co dál?
11. září 2001 se prý změnil svět… Souhlasím. Před
tímto dnem bylo tzv. „mezinárodní demokratické společenství“, u nás účelově též
zvané „světové společenství“, hospodářsky nesmírně mocné, ale politicky den ode
dne slabší. Svět vystřízlivěl z nevyhlášené války proti Jugoslávii
a pochopil že na výzvu „světového společenství“ naletěl albánským
pašerákům drog - vojenská akce záchranu lidských práv Kosovu nepřinesla.
O tom se dnes, po sestupu z bombardovacích letových hladin na zem,
přesvědčují američtí boys, když pro nedostatek Srbů si převážně albánské
obyvatelstvo dělá terče z nich. Proto po hospodářském ovládnutí oblasti
tolik naléhání ze strany USA, aby nyní hlavní dozor nad dodržováním podivného
míru převzala Evropa.
Ještě větší debakl zažilo „světové společenství“,
složené z údajně důsledných odpůrců rasismu, na protirasistické konferenci
v Durbanu. Svět v drtivé většině odsoudil politiku izraelských židů
proti jejich arabským (palestinským) spoluobčanům, a neuznal oprávněnost
podpory poskytované „světovým společenstvím židovskému státu proti palestinským
teroristům“. Političtí analytici za této situace spekulovali, zda přijde
světový 17 listopad, při němž „světové společenství“ formálně uzná své omyly.
Tomu odporovali analytici ekonomičtí. Po rozpadu „Říše zla“ – SSSR a konci
„osvobozování“ Kosova předvídali nový výskyt dobrých důvodů pro roztáčení kol
zbrojního průmyslu, tahouna americké ekonomiky. Nejspíše pak zázračným objevem
nové prokazatelné „Říše zla“. Bůh možná byl „světovému společenství“ nakloněn
a 11.září 2001 se zázrak stal.
Divy 11.
září 2001
Byl ustaven světový rekord v počtu absentérů,
kteří ten den v době míru nenastoupili do práce, a to dokonce
v jediném objektu – dvojčatech Světového obchodního centra (WTC)
v New Yorku. V zemi neomezených možností během pár měsíců poklesly
uváděné počty obětí nárazů letadel z původně udávaných snad statisíců přes
desetitisíce na několik tisíc. Divem je i druhý z Útoků na USA, kdy
měl Boeing 757 narazit do Pentagonu. Nejdříve na internetu a pak
i v knižní podobě (v těchto dnech i v Čechách) se totiž
objevují důkazy, že se nemohlo stát, co se údajně ve Washingtonu stát mělo.
Dalším divem byl objev některých identifikovaných mrtvých teroristů – živých na
druhém konci světa. Div největší však souvisí a americkými tajnými
službami. Selhaly, když neodhalily Útoky na USA, jejichž scénář znaly již
několik let. Přesto v nich nedošlo k žádnému personálnímu zemětřesení.
Naopak. Když se svět otřásl hrůzou nad pravděpodobně největším počtem obětí
kriminálního činu a opět dal „světovému společenství“ mandát
k žádoucímu zásahu proti světovému terorismu, právě ony dostaly plnou
důvěru k odhalování nové Říše zla.
Útočníci
Předpokládejme, že americké tajné služby selhaly jen
před ránem 11.září 2001, a od oběda téhož dne již mají pravdu. Že skuteční
pachatelé útoku na WTC opravdu byli z radikálního křídla Islámu, Američany
nazývaného fundamentální sítí, jejíž podstatnou částí je bin Ladinova síť. Zda
se na tom skutečně podíleli nebo ne, nikdo neví, a ve skutečnosti na
tom ani moc nezáleží.
Odkud pocházejí, ví nejlépe CIA,
protože je pomáhala organizovat a dlouho je živila. Byli dáni dohromady
v 80. letech prostřednictvím CIA a jejich spojenců (Pákistán,
Británie, Francie, Saudská Arábie, Egypt). Cílem bylo obtěžovat Rusy,
společného nepřítele, a podle poradce presidenta Cartera pro národní
bezpečnost Zbignieva Brzezinského se do toho USA zapojily uprostřed roku 1979,
tedy půl roku před vpádem Rusů do Afghánistánu. Samy Spojené státy tak pomohly
vybudovat hrozivou armádu snad 10 000 žoldáků, těch nejhorší zabijáků
a radikálních islámských fanatiků, odkudkoliv, kde je mohli sehnat. Byli
nazýváni Afghánci, ale mnozí z nich, včetně bin Ladina, nebyli Afghánci.
Bylo to možno považovat za legitimní, když Afghánci a „Afghánci“
bojovali proti ruské invazi. Ale americká intervence nepomáhala Afgháncům,
ve skutečnosti pomáhala rozbít zemi ještě víc. Proto armáda žoldáků
přestala spolupracovat se Spojenými státy a požadovala odchod Rusů
i Američanů. Proč se nakonec obrátila proti Spojeným státům? Nejčastěji se
uvádí dva důvody: Prvním je to, co oni sami nazývají americkou invazí
do Saudské Arábie – v roce 1990 založily USA stálé vojenské základny
v Saudské Arábii, což oni považují za srovnatelné s ruskou
invazí do Afghánistánu, navíc Saudská Arábie je mnohem důležitější. Je to domov
těch nejposvátnějších míst Islámu. A protože jejich cílem má být „chránit
muslimy proti bezvěrcům“, je druhým uváděným důvodem spolčení USA
a Izraele od dob šestidenní války (1967) a pozdější masivní
jednostranná podpora židů v izraelské občanské válce.
Útok ale nemusely spáchat
fundamentalistické sítě. Funguje totiž i princip „hnutí odporu bez vůdců“.
Ten vznikl ve Spojených státech. Spojí se malé skupiny k naplnění jistého
cíle, a s nikým jiným nekomunikují. Pak je možno se jen dohadovat, proč
tak učinily, a zvlášť těžké je hledat důkazy.
Organizátory Útoků je možné hledat
i podle zásady – zjisti, komu důsledky nejvíce prospějí…
Boj proti
terorismu
Spojené státy, námi dlouho ctěné
jako hlavní odpůrci komunismu, mají vskutku zvláštní bilanci boje proti
terorismu. Spolu s Izraelem byly jedinými zeměmi, které hlasovaly ve
Valném shromáždění OSN proti velmi ostré rezoluci proti terorismu. Proč?
V dlouhé rezoluci je jeden paragraf, který říká, že nic v této
rezoluci neomezuje práva lidí bojujících proti rasismu, koloniálním režimům
a zahraniční vojenské okupaci, a aby pokračovali ve svém odporu s
pomocí jiných, i jiných států stojících mimo jejich případ…
Když po 11. září Spojené státy
spustily vodopád slov o „boji proti zlořádu, proti rakovině šířené
barbary, zvrhlými odpůrci civilizace samé“, nebylo to poprvé. Tatáž slova
použily USA již před dvaceti lety – a tehdy byly Spojené státy za způsob
svého boje proti terorismu mezinárodním soudem odsouzeny za „neoprávněné
použití síly“, tedy za mezinárodní terorismus. Spojené státy rozsudek soudu
odmítly, a oznámily že ani napříště nepřijmou jurisdikci soudu. Celá záležitost
se v podobě výzvy k dodržování mezinárodního práva dostala dvakrát na
pořad jednání Valného shromáždění OSN. Poprvé se postavily proti výzvě jen
Spojené státy, Izrael a El Salvador; podruhé už jen Spojené státy a Izrael. Jak
dopadne tento nový boj proto terorismu, pro nějž USA prý tak pracně hledaly
název? Nejprve mělo jít o operaci Crusade (křížová výprava), ale mediální
poradci název neporučili. Další název Nekonečná spravedlnost také neprošel,
zněl jakoby šlo o božský projekt. Prošla až Trvalá svoboda. Nikomu nevadí, že
spousta lidí ve světě trpí tím, co jiný vydává za „svobodu“.
Na
Afghánistán, na Irák!
Spojené státy zareagovaly jako
ten, komu někdo rozbije oblíbenou věc, a on vyrazí s puškou zabíjet
možné pachatele v sousedství. Sotva získaly podporu pro boji proti
terorismu, začaly své dílo. Ač už před 11.zářím bylo v Afghánistánu 7 až 8
milionů lidí na pokraji smrti hladem a přežívali jen díky mezinárodní
pomoci, Spojené státy již 16. září 2001 oznámily, že zabránily cestě konvojů
nákladních aut, které vezly mnoho potravy a dalších věcí pro afgánské
civilní obyvatelstvo… Vůdce „západní civilizace“ pak s pohrdáním odmítl
nabídku na splnění oficiálního cíle spojenců, vydání Usámy bin Ladina -
a požadoval úplnou kapitulaci. Nevyslyšena zůstala výzva spojených
afghánských kmenových vůdců a exilových Afghánců, kteří chtěli mít Rusy i
Američany daleko od své země. Pak začaly padat bomby, které nezasáhly Usámu,
zato zasáhly civilisty i spojence. Přestože USA v těchto dnech
oznámily prodloužení pobytu svých vojsk v Afghánistánu, protože situace
tam ještě není znormalizována, jsme ve zcela jiné situaci. Před necelým rokem
mrtví v New Yorku přiměli významné země světa podpořit USA. Dnes USA
ztrácí podporu i spojenců ze svého „světového společenství“. Ve spojení
s Izraelem však hodlají hrát svou riskantní hru dál.
Irák prý je nepřítelem, protože se
dosud neprokázal opak!
Al-Kajda prý operuje v Iráku, a to má být důvod
k útoku na Saddáma. Co na tom, že sami Američané přiznávají, že je-li
Al-kajda v Iráku, pak v jeho severní části, kam nesahá moc Saddáma
Husajna, ale ovládá jej opozice, s níž se chce Amerika spojit.
Saddámův Irák prý má zbraně
hromadného ničení. Bushův věrný spojenec Anthony Blair, zvaný Toni, veřejně
slíbil již začátkem roku, že předloží důkazy, že Saddám skutečně vlastní zbraně
hromadného ničení. Na svůj slib však zapomněl. Tak tedy poslouchejme jiné: Šéf
zbrojní inspekce OSN Hans Blix je znepokojen výroky G.W. Bushe a A.Blaira a
tvrdí: „Nemohu akceptovat opakovaná tvrzení o vývoji zbraní hromadného
ničení Bagdádem bez jediného přesvědčivého důkazu. Osobně jsem přesvědčen,
žádné arzenály nemá“. Americkou propagandu, že je nutno zaútočit na Irák, protože Irák má
„nekonvenční zbraně“, podryl i velitel izraelského letectva za války
v Perském zálivu. Ve vojenském rozhlase uvedl, že irácké možnosti nasazení
nekonvenčních zbraní jsou velmi malé…
Izraelský deník Ha’arec
odhalil, že v americké studii (předané zahraničnímu výboru Senátu) se
počítá s možností nukleárního útoku na Irák a „zlikvidováním“ této země. Jaderný
útok by měl provést Izrael, který dosud popíral, že má jaderné zbraně…
V SRN kancléř
Schröder jednoznačně prohlásil, že SRN se útoku na Irák nezúčastní. Česká
vojska však již jsou v Kuvajtu a pokud nebude vedro, mají útok
podpořit! Zde se ukazuje, jakou výhodou je profesionální armáda pro politiky
– obránci vlasti, kteří pokládali své životy v prvním a druhém odboji, by
to takovéto akce jistě nešli.
Jaké má
americko-izraelský útok vyhlídky? Prominentní americký republikánský expert na
zahraniční politiku generál ve výslužbě Brent Scowcroft varoval prezidenta
G.W.Bushe, že útok na Irák „v rámci boje proti terorismu“ by vážně poškodil,
ne-li zničil právě tažení „proti terorismu“, které USA nyní vedou.
Omezit
teror
v první
řadě znamená nepodílet se na něm. Nebudovat síť zabijáků, jako to provedli
Američané v Afghánistánu v naději, že kdo seje vítr, nesklidí bouři.
Nespojovat se pro obchodní zájmy s UCK. O tom se zatím nediskutuje,
protože podhoubí terorismu by se našlo i v amerických mocenských
kruzích.
Jak
vyřešit to, co se stalo 11. září? Pokud by pachateli opravdu byli
fundamentalisté, stačilo by vžít se do jejich mentality a poučit se
z historie. Fundamentalisté přestali útočit na Rusy, jakmile je vyhnali
z Afghánistánu. Stáhnou-li USA vojáky ze Saudské Arábie, neohrozí to USA,
ale fundamentalisté ztratí jeden důvod k odporu. Dojde-li konečně
k vytvoření Palestinského státu v Palestině, odpadne další
z možných důvodů terorismu. Či spíše toho, co za terorismus v rozporu
s rezolucí VS OSN vydávají USA a Izrael. Budeme-li vítat cizince na svých
územích jako turisty, studenty apod., ale nepřipustíme aby jakkoli začali
kolonizaci nových území, zabráníme přenášení konfliktů na obranu cizích
práv do našich vlastí. Vraťme cizincům jejich odborníky, které jsme
přilákali pracovat k nám – ať se pokusí u nich doma žít
a pracovat tak, aby i pro ně platilo všude dobře, doma
nejlíp.
ROF (s
použitím pasáží z rozhovoru s Noamem Chomskym)
zpět
na hlavní stranu přehled článků z Obrany národa