Obrana národa, 2/2002, z historie
Narodil se 21.července 1880 v Košiariskách u
Nitry. R. 1898 díky stipendiu od „Československé jednoty“ začal studovat
na České technice v Praze, pak přešel na filozofickou univerzitu a posléze
se zaměřil na astronomii. R. 1903 zveřejnil v Čase „Československý národní
program“ s tezí, že český a slovenský národ tvoří společně vyšší národní
jednotu.
V té době pro pražské tramvaje vymyslel způsob automatického přehazování výhybek, brousil a prodával optické čočky, vynalezl patentní šle a navrhl i letadlo. Navštívil hvězdárnu v Palermu a v listopadu 1904 promoval na doktora. Stal se zaměstnancem anglické observatoře a přednášel v Oxfordu. Roku 1912 se stává francouzským občanem a r.1914 jmenován rytířem Čestné legie. Je dvakrát operován na žaludeční vředy a nejméně jedenkrát za rok je v nemocnici. Na začátku 1.světové války se jako francouzský občan přihlásil do armády, ta jej kvůli jeho zdravotnímu stavu odmítla. Zkusil to tedy u letectva. Než jej francouzská vláda v září 1915 poslala do Srbska, měl za sebou 32 bojových letů. 7.září 1915 se setkal s dobrovolníky roty Nazdar, s nimiž počaly francouzské legie. Na balkánské frontě podnikl 12 letů, po jejím zhroucení se dostal do Itálie. V té době se v Paříži setkává s pány Masarykem a Benešem a sjednává jim přijetí u francouzského ministerského předsedy Brianda.
Lidí, jako byli Masaryk s Benešem, se pohybovaly
kolem dohodových štábů houfy. Až schůzka sjednaná Štefánikem znamenala
počátek věcí československých jako státních. Memoranda, jimiž TGM obdařoval
dohodové vlády, by zůstala nepovšimnuta, nebýt Štefánika a bojových úspěchů
Legionářů. V tom a jen v tom je začátek československého státu.
Štefánik uzavřel s generálem Grazianim dohodu o
zřízení československé armády (legií) v Itálii, jednal ve Washingtonu,
v červnu 1918 byl jmenován brigádním generálem a pak navštívil naši
armádu na Sibiři. Legionářům m.j. řekl:
„Boľševizmus je popieranie
demokratizmu. Boľševizmus kričí a reve; demokracia myslí, poučuje a
presvedčuje.
Boľševizmus sťahuje blížnemu s tela kožuch; demokracia šije plášt' pre všetkých, i pre chudobných.
Boľševizmus poburuje
najnižšie pudy; demokracia apeluje na čest a svedomie.
Boľševizmus dáva ľudu
pálenku a dýku; demokracia kladivo a pluh.
Boľševizmus hádže
protivníka do mora, vytahuje ho zo žalára a ubíja ho; demokracia lieči,
prípadne trestá a napravuje.
Boľševizmus kupuje duše
za výhody a tvorí strany banditov a sektárov; demokracia zaručuje účasť
všetkých na výhodách a právach.
Boľševizmus je rozklad,
bieda a hlad. Demokracia tvorí, je základom normálneho života a blahobytu.
Boľševizmus je oslňujúcí
záblesk traskaviny; demokracia žiarivý maják spásy.
Boľševizmus je
nepriateľom ľudstva a musí sa proti nemu bojovat'.“
Na Sibiři nechal
Štefánik zatknout bolševické agitátory
v Legiích, a poslal je do Československa před soud. K soudu ale
nikdy nedošlo. 4.května 1919 odlétá Štefánik dvouplošníkem Caproni z Udine
do vlasti. Lidé čekající na bratislavském letišti slyšeli střelbu a viděli
padající letadlo - Štefánik je mrtev. Od té doby uplynulo 83 let.
Vzpomínky pamětníků na dr.M.R.Štefánika i okolnosti jeho smrti otiskneme v příštím čísle ON. Zde již jen připomeneme pravdivá, ale pozapomenutá slova platného zákona: Milan Rastislav Štefánik se zasloužil o stát !
zpět
na hlavní stranu přehled článků z Obrany národa