Obrana národa, 3/2002, knihy
Druhé, rozšířené vydání.
Vydalo nakladatelství Tilia , 2002
Historik B. Čelovský dokumentuje mimo jiné
- jak se Kanada brání tomu, aby sousední Spojené
státy ovládly veškerý kanadský tisk (od roku 1965 nejsou náklady na reklamu,
uveřejněnou v tisku, který v Kanadě vydávají zahraniční majitelé,
uplatnitelné při daňovém přiznání jako výdaje – pak je pro Američany nevýhodné
vydávat v Kanadě noviny); i jak se proti zahraničnímu vlastnictví tisku
brání různé evropské země, zejména Francie;
- jak zahraniční, zejména němečtí tiskoví
magnáti, ovládli více než 85% česky psaného tisku - kapitoly o divoké
privatizaci (nebo rozkradení?) českých deníků, jako MFD, Právo, Zemské noviny
či Večerník Praha; historii toho, jak z pokusů vytvořit z Lidových novin
kvalitní a inteligentní deník postupně vzešel Němci ovládaný bulvární plátek;
- četné případy cenzury v českém tisku,
vlastněném Němci, kdykoliv se Čelovský někde chtěl varovně zmínit, že český
tisk drtivou většinou ovládají německé firmy, anebo jako historik psát
o sudetoněmeckém problému jinak než prosudetoněmecky -autor uvádí hned
čtyři příklady razantní cenzury v deníku Mladá fronta Dnes; docela pikantní mj.
také je, že o konferenci pod názvem "Konec národních médií", která se
konala na Univerzitě Karlově začátkem roku 2001 a kde konstatoval Jaroslav
Veis, že, kromě Práva a Haló novin, české celostátní deníky už jsou,
nebezpečně, v rukou německých majitelů, žádné noviny v ČR nereferovaly -
pročpak asi?;
- rozsáhlou korespondenci s českými
politiky, poslanci a vzdělanci, jimž první vydání své knihy Čelovský v září
2001 rozeslal - odpověděla mu jen asi pětina z 1340 lidí, na něž se obrátil, a
i když mnozí s jeho varováním souhlasili, skoro všichni reagovali zcela
bezmocně.
Proto ač první vydání knihy má název „Konec českého
tisku?“, název druhého vydání je o otazník kratší. Proto Čelovský píše
v úvodu druhého vydání:
„Ohlasy na knížku „Konec českého tisku?“ mě
přesvědčily, že na českém strništi už nikdy nevzejde obilí s tučnými klasy
- všude vidím růst plevel. Prodali jsme vodu, kterou pijeme, plyn, na němž
vaříme, a zítra prodáme cizincům telekomunikace, které nás spojují,
i elektřinu, jíž svítíme. Na prodej toho zbývá už jen málo, snad jenom
špitály a kriminály. Prodali jsme také naše noviny, které se dnes přestaly
pohoršovat nad tímto zločinným výprodejem národní podstaty, a dokonce
se ani netáží, jak se uživíme, když už nebudeme mít vůbec nic na prodej.“
Přesto se v česky psaném časopise POLYGON (Curych a Ottava, č. 1/2001) již po prvním vydání ozval Tomáš Krystlík, že „je nebezpečné nechat se vést autorovými zmanipulovanými interpretacemi, neboť posilují český šovinismus a xenofobii, a ani jiný cíl kniha nemá“…
zpět
na hlavní stranu přehled článků z Obrany národa