Obrana národa IV/září 2002, polemika s režimem

Kdo rabuje českou obilnici ?

Tak se nám i letos posunul den daňové svobody dále od začátku roku, připadl až na 11.června. Celých 161 dní pracovali zaměstnanci a podnikatelé na výdaje státních a místních rozpočtů a také splácení dluhů nejen pověstně špatně hospodařících bank. Až v dalších 204 dnech zbývajících do konce roku občan vydělává pro svoji vlastní spotřebu. ČéeR patří mezi země s celkově nadměrnou daňovou zátěží, a ta se má, prý i kvůli letošním povodním, ještě zvýšit.

Nejsou to však jen dluhy kdysi špatně hospodařících bank, které nám tahají naše vlastní peníze z kapes. Tahá nám je i poslední kousek premiéra Zemana. Jeho vláda sociálně demokratická majíc peníze na dálnice v Čechách ale nikoli ve Slezsku, rozhodla se bez výběrového řízení vypůjčit si peníze na D47 nejdražším možným způsobem – přes prostředníka v podobě jisté izraelské firmy. Oficiálně tedy ona izraelská firma dálnici postaví za 28.5 miliardy a bude ji dočasně provozovat, za což jí zaplatíme celkem na 130 miliard. Zeman to za ČR stvrdil svým podpisem 25. června, 10 dní po volbách. Nový ministr dopravy už hledá cestičky, jak tuto dálnici zlevnit, a hlavně dalším podobným smlouvám zabránit, ČéeR by to neufinancovala…

Vláda téhož Miloše Zemana apaticky přihlížela, jak se pan Ronald Lauder rozhodl finančně hojit na České republice a jejích občanech, když mu kšeft s panem Železným nevyšel zcela podle jeho představ. O tom byl článek v minulé Obraně národa, Svoboda tisku? se jmenoval. Poté co v londýnské arbitráži mezi Lauderem a ČR Mr. Lauder všemi hlasy neuspěl, zažalovala jeho jménem ve Stockholmu ČR firma CME. Jak to 3.8.2002 popsal v MF Dnes místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek?

Společnost CME vstoupila do ČNTS, tehdejší servisní firmy Novy, v rozporu s českými zákony (!!!), bez souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a za jejími zády. Což je obzvláště zajímavé v kontextu stockholmské arbitráže. Celou věc později nepřímo "legalizovala" teprve katastrofální novela vysílacího zákona (301/95 Sb.) z pera Hany Marvanové, jež zrušením licenčních podmínek přestřihla jedinou vazbu rady k servisním firmám. Marvanová pak od Železného, tehdy ještě "agenta" amerických zájmů, za svůj počin obdržela obrovskou kytici. Je zvláště pikantní, že právě Marvanová má být novou předsedkyní mediální komise sněmovny. Chce prý napravovat chyby minulosti, říká. Zbývá dodat, že také zlikvidovat ty, kteří neztratili paměť. Napadá mě cosi o kozlovi a zahradníkovi.

Podobně se CME zachovala, když jí RRTV nepovolila - zákon byl tehdy přísnější než dnes - majetkově vstoupit do rádia Alfa. Američané radu opět obešli a Alfu ovládli přes servisní firmu.

Když rada vedla v roce 1997 správní řízení s ČNTS kvůli neoprávněnému provozování Novy, což bylo v příkrém rozporu s českými zákony, Američané si několikrát z úst radních vyslechli, že rada by za ideální považovala spojení CET 21 (televize de iure) a ČNTS (televize de facto) do jedné firmy. Nikdy na to - ve vzácné shodě se Železným - nepřistoupili a nadále využívali všech výhod servisní firmy, jež nespadala pod dohled regulačního orgánu. Nyní ve Stockholmu radu (a celou ČR – pozn. ON) viní, že právě tím, na čem sami trvali, znehodnotila jejich investici.“

Petr Štěpánek ještě dodal : Ve sporu o Novu podpořili Laudera také někteří někdejší členové RRTV. Ti, co v roce 1993 udělili CET 21 licenci. Ač byli mnohde citování jako nezávislí odborníci, nikdy se oni sami ani CME veřejně nepochlubili, že je za to Lauder ve skutečnosti platil. Podotýkám, že velmi slušně. Jeden z nich se mi dokonce prokazoval pověřením jednat jménem CME. Jistě bude také jenom pouhá shoda náhod, že jeho manželka, v minulosti vysoká úřednice několika vrcholných státních orgánů, svědčila u arbitráže ve Stockholmu. Nikoli však, jak by se bylo lze naivně domnívat, jako svědek České republiky, nýbrž jako svědek CME.“ Za těchto okolností se nelze moc divit, že ve Stockholmu Lauder, vlastně „jeho“ CME, poměrem hlasů 2:1 uspěla.

Koluje u nás vtip: „Jaký je rozdíl mezi českým a americkým politikem? Žádný. Oba podporují americké obchodní zájmy.“ 12.8. vyšel v LN rozhovor s R.Lauderem, který tomuto vtipu dává tu pravou pointu. R. Lauder sdělil, že se mu prostřednictvím Madeleine Albrightové podařilo ve svůj prospěch zaangažovat prezidenta Václava Havla!

Těžko říci kolik z Vás čekalo až tak kruté vyvrcholení akce Čisté ruce a kauzy Lauder vers. ČR, že prezident České republiky se ve sporu své země s cizí soukromou firmou, která si ztráty způsobené vlastními omyly chce finančně hojit na občanech ČR, angažuje na straně cizí soukromé firmy, tedy proti svým spoluobčanům!

Investigativní žurnalisté aférou pohrdli – dvacet miliard z českých (i jejich vlastních) kapes je nezajímalo. Nezdá se vám, že zde končí veškerá legrace? Nevarují vás aféry amerických soukromých subjektů, kam to až může dojít, když neexistuje skutečná kontrola a podvod pomáhají krýt i „prověření“ auditoři?

Co mohou dělat občané, pokud si netroufají vzít do rukou klacky a vyhnat rozkradače české obilnice? Snad jen obracet se na své poslance a senátory, případně kandidáty do senátu, a žádat důkladné veřejné vyjádření. A od stran, které se chlubí, jak hájí české národní zájmy, očekávat, že dokáží občanům nutnost své existence tím, že podle amerického vzoru podají OKAMŽITĚ návrhy na potřebné změny zákonů!

ROF

zpět na hlavní stranu                                                přehled článků z Obrany národa