Dokumenty doby www.svedomi.cz; vloženo v listopadu 2009

Kauza   T Ř E T Í   O D B O J

Ti, kteří už více než půlstoletí nepřejí klidné a poctivé práci k rozvoji naší bezesporu stále socialistické společnosti, se ošklíbají, že naši představitelé nekriticky přejímají vše z Východu (to do Sametu) či Západu (to po Sametu). Text tohoto dokumentu je dokladem, že jde o ošklivou, opravdu ošklivou pomluvu. Toto doporučení ze Západu jsme doposud ignorovali.

Tschechoslowakisches Bürgerforum in der Bundesrepublik Detschland, München E.V.
Československé občanské fórum v Spolkové republice Německo, reg.st.

Mnichov, 30.května 1991

Kauza T Ř E T Í O D B O J

Navazujíce na usnesení Federálního shromáždění ČSFR z 23.května 1991, které stanoví, že
v době od 25.2.1948 do 17.11.1989 byla Československá republika a její občané ovládáni nelegitimními silami státní moci a vystaveni soustavně perzekuci a
vycházejíce z historické skutečnosti

1.odboje (za vlastní státnost, proti rakouské monarchii) a
2.odboje (proti nacismu),

žádáme přijetí následující d e f i n i c e
TĚTÍHO ODBOJE (PROTI KOMUNISTICKÉ TOTALITĚ):

1. Odboj proti komunistické totalitě začal okamžitě s jejím nastolením 25.února 1948. Náleží sem odboj skupinový i individuální, programově plánovaný či řízený i neplánovaný a spontánní. Vzhledem k tomu, že komunistická diktatura vznikla a byla více než 40 let udržována brutálním násilím, uznává se jako plně oprávněný odboj nenásilný , stejně jako vedený násilnými prostředky: cílem odboje byla obrana demokratických a lidských práv vlastních i ostatních občanů a celého československého společenství.

2. Není pravdou, že lid Československa všech národností získal novou svobodu bez vlastního úsilí a bez krvavých obětí. S hlubokou úctou a pietou se skláníme před odkazem více než 8.000 obětí na životech lidí odsouzených k smrti a popravených, a dalších nesčetných ubitých při výsleších, zavražděných ve věznicích, pracovních táborech, při skutečných nebo komunistickou policií aranžovaných útěcích z věznic či z republiky, utýraných k smrti nelidskými životními podmínkami ve věznicích na Borech, v Leopoldově, Ilavě, na Mírově, ve Valdicích, na Jáchymovsku a jinde; připomínáme odkaz těch, kdo byli dohnáni k sebevraždám pod vlivem totalitního komunistického režimu, ať již ve věznicích či mimo ně, ve vlasti i v zahraničí, tam pod tlakem izolace od vlasti, či krutých osudů rodin, které zůstaly doma.

3. Odboj proti komunistické totalitě uskutečňovaly statisíce těch, kdo byli vězněni, vylučováni z pracovišť a ze škol všech stupňů, zbavováni kvalifikovaných a vedoucích míst na základě odlišného smýšlení , původu, víry, či se staly oběťmi nařčení a falešných obvinění z údajných kriminálních činů, vykonstruovaných státní bezpečností. Navzdory amnestii prezidenta republiky z ledna 1990 existují dodnes na území ČSFR političtí vězni (případ Mariana Ježíka a dalších).

4. Odboj proti komunistické totalitě vedli i ti, kdo podle slov Rafaela Kubelíka opustili svou vlast, aby nemuseli opustit svůj národ a zradit své svědomí. Nejméně půl milionu československých občanů odešlo 1948-1989 do zahraničí, aby nemuselo žádným způsobem spolupracovat s komunistickým totalitním režimem a aby tento režim nemohl lživě a ateisticky vychovávat i jejich děti. Tito lidé odešli, byli souzeni, byl jim konfiskován majetek, který jim nyní není navracen. Vzali na sebe raději riziko nových začátků, sociální nejistotu, odloučení od rodin a a domoviny, než aby byli jakkoli závislí na zločinné totalitě. Někteří angažovaní odpůrci režimu byli vyhoštěni z vlasti pod hrozbou mnohaletého vězení.
Značný počet těchto exulantů podporoval v zahraničí veřejnou činností ve prospěch demokracie a lidských práv domácí odboj a aktivně se zasloužili o konečnou porážku komunistické totality ve vlasti.

V duchu těchto hlavních aspektů odboje proti komunistické totalitě se připojujeme k požadavkům KANu, Konfederace poltických vězňů ČSFR, dalších demokratických skupin a demokraticky smýšlejících jednotlivců a žádáme naléhavě Federální shromáždění, v logickém sledu po jeho usnesení ze 13.května 1991, a Českou a Slovenskou národní radu, aby ve formě z á k o n a   uznaly
3.odboj
jako legitimní součást nejnovějších československých dějin.

Všichni, kdo se tohoto odboje aktivně zúčastnili, doma i v zahraničí, mají právo
- na úctu československého lidu;
- na plnou soudní r e h a b i l i t a c i   v celém rozsahu skutkových podstat, z nichž byli obviněni komunistickou justicí;
- na navrácení majetku i nabývání majetku nového;
- na náhradu škod v nejširším rozsahu, jak je možný;
- na zvláštní sociální ochranu a důchodové zabezpečení pomocí zákonů a jiných úředních opatření;
- jakákoli jejich další občanská diskriminace odpadá.
- Jejich tresty musí být vymazány z trestního rejstříku.

Uznání 3.odboje pokládáme za důležitý krok proti ožívajícím aktivitám starých struktur a za právní vyvrácení jejich tvrzení o pouhém "individuálním teroru" v milosti; šlo o teror hromadný, jak potvrzuje i usnesení FS ze 13.5.1991. Z téhož důvodu podalo OF Mnichov dne 9.května 1991 Trestní oznámení proti Gustávu Husákovi za nepromlčitelné zločiny proti lidskosti, páchané na československém obyvatelstvu.

Aby došlo k morálnímu ozdravění československé společnosti, je nutno na jedné straně pranýřovat jména těch, kdo se na represáliích minulosti podíleli a trestně je stíhat, na druhé straně však očistit a učinit známými jména těch, kdo za prosazení důstojnější budoucnosti přinesli oběti. Proto žádáme o právní uznání 3.odboje. Jen takovým postupem lze v ČSFR obnovit vědomí spravedlnosti a uskutečnit právní stát.

Občanské fórum Mnichov.

Text k dispozici v Muzeu III. odboje Příbram-Zámeček

 zpět na hlavní stranu                                         zpět na Dokumenty doby