Dokumenty doby svedomi.cz

1948: Svoboda smýšlení je jednou ze stěžejních zásad obrozené Národní fronty

(o akčních výborech Národní fronty)

21. února 1948 na Staroměstském náměstí odsuzovali ministry v demisi i členové jejich stran národní socialista J. Mátl a B.Koušová-Petránková od lidovců. Potvrdili tak, že komunisté mají podporu i ve stranách odporujících jim ve vládě. Zato oponenti komunistů spoléhali na prezidenta, že demisi nepřijme, a lid oslovovali málo přesvědčivě. Proto Gottwald uspěl, když tehdy na Staroměstském náměstí strašil lid „protistátním spiknutím reakčních sil“ a vyzval, aby po celé zemi vznikaly „akční výbory Národní fronty" a očistily veřejný život od všech zrádcovských živlů.

„Akční výbory" zpočátku nebyly složeny jen ze sympatizantů Gottwaldovy politiky, například za bývalé politické vězně v jednom výboru byla Zdeňka Mašínová. Postupně však výbory dokázaly aktivistickým politickým stylem zásadně změnit politickou situaci v zemi. Často prováděly čistky bez práva na odvolání po celé zemi v úřadech, v továrnách, v bankách a vzdělávacích ústavech, ve spolcích, dobrovolných organizacích, a dokonce i ve stranách, jejichž ministři podali demisi. Například „akční výbory" na ministerstvech zařídily, že ministři v demisi už nesměli do svých úřadů, ač jejich demise ještě nebyla přijata; Masarykovi, který demisi nepodal, „akční výbor" oznámil, které pracovníky vyhodil. Jak „očistu veřejného života" posvětilo a obhajovalo tzv. předsednictvo Ústředního akčního výboru NF, dokládá přepis dokumentu vystaveného v Muzeu III. odboje v Příbrami.

Vyloučení z veřejného života

Dne 14. března 1948 rozhodlo předsednictvo Ústředního akčního výboru NF, aby generální sekretariát vydal přesné pokyny o osobách, které mají býti vyřazeny z veřejného a politického života.

Rozhodnutí bylo učiněno z těchto důvodů:

Košický vládní program z roku 1945, jakož i program Gottwaldovy vlády z roku 1946, jednomyslně přijatý celým národem, se zavázaly plniti všechny politické strany. Mnozí z těch, kdož se takto slavnostně zavázali, později věrolomně tento program opustili a dali se na cestu zrady. Náš lid byl pak nucen zbavit se zrádců a politiků dvojí tváře, obrodit a upevnit Národní frontu. Tito lidé, kteří tak dlouho jedem klamu a zrady zamořovali náš politický život, se nesmějí vrátit zpět do veřejných funkcí. Ten, jejž osobní nebo nízké stranické zájmy svedly do společné fronty s nejúhlavnějšími nepřáteli, usilujícími o rozbití naší republiky, ztratil morální právo spolurozhodovat o osudech našeho státu. Čistotu veřejného života nutno střežit jako oko v hlavě.

Ve veřejnosti se vyskytl oprávněný požadavek, aby očista byla prováděna podle jednotných hledisek.

Je třeba znovu zdůraznit, že při očistě našeho veřejného života nejde o mstu ani o politickou nebo hospodářskou persekuci. Jde o bezpečnost a budoucnost republiky.

Generální sekretariát ÚAV-NF vydává proto tyto pokyny:

Z veřejného a politického života bude podle usnesení akčního výboru vyloučen:

1. Kdo je odsouzen nebo proti komu jest vedeno trestní řízení podle zákona na ochranu republiky.

2. Kdo se provinil proti našemu lidově demokratickému řádu, to znamená veřejně hanobil vládu, vyzýval občanstvo k odporu vůči vládním usnesením, šířil nepravdivé zprávy, illegální tiskoviny a organisoval hromadný poslech republice nepřátelského cizího rozhlasu .

3. Kdo činně a vědomě usiloval o hospodářský rozvrat, to znamená veřejně vyzýval k nesplnění dodávek, ke snížení pracovní výkonnosti, kdo provozoval černý obchod, veřejně zrazoval občanstvo od účasti na dobrovolných pracovních brigádách nebo se dopustil sabotáže ve výrobě.

4. Kdo zneužil své veřejné nebo politické funkce k svému obohacení, přijímal úplatky.

Vyloučením z veřejného a politického života se rozumí, že osoba takto se provinivší nesmí býti členem žádné politické strany ani odborové nebo jiné organisace ani žádného spolku. Nikdo však nesmí být vylučován z veřejného života pro pouhou příslušnost k politické straně, pro své náboženské přesvědčení ani pro oprávněnou kritiku.

Svoboda smýšlení je jednou ze stěžejních zásad obrozené Národní fronty. Zásah proti rozvratníkům a zrádcům má zabezpečit náš lidově demokratický řád a tím chránit svobodu a nezávislost našeho lidu.

31.III.1948

Text vyšel i 9.4.1948 v "Oběžníku č. 7" generálního sekretariátu Ústředního akčního výboru NF. Předsedou ÚAV-NF tehdy byl Antonín Zápotocký a generálním sekretářem Alexej Čepička. Zápotocký, vychvalovaný jako hodný člověk milující hlavně děti, proslul nejen tím, že jako prezident klidně zapřel už probíhající odírání lidu „měnovou reformou“. Už na jaře 1948 zde vyhlásil „svoboda smýšlení je jednou ze stěžejních zásad obrozené Národní fronty“, byla to však mystifikace a následovaly vražedné politické procesy. Akční výbory přitom byly i příležitostí pro zlé lidi, kteří zaštítěni funkcí ponižovali své bližní. Zatímco politické procesy trvaly až do Zápotockého smrti, „akční výbory Národní fronty“ skončily dřív. Nikdo je nerušil, z politického života tiše a nenápadně postupně zmizely jako nepotřebné v první polovině padesátých let. 

Hlavní prameny:
Expozice Muzea III. odboje Příbram;
stať Jiřího Pernese "Většina národa jde s KSČ aneb Zblázněná generace" v knize "České průšvihy"

 zpět na hlavní stranu             zpět na Dokumenty doby