Aktuality www.svedomi.cz, 29.1.2012
Dvojí
lid kolem Holešovské výzvy
Z podnětu
Holešovské výzvy
sešli se 28. 1. 2012 v Praze jednotlivci i zástupci různých iniciativ
a sdružení. Podle pozvánky měli společně nalézt východiska ze současné kritické
situace v ČR, formulovat systémové změny, jejichž cílem bude návrat ke skutečné
demokracii, znemožnění monopolizace moci, zastavení rozkrádání a zadlužování
státu.
Zpočátku nezdálo se, že by bylo rozdílu mezi mně neznámými
lidmi na pódiu, snad zástupci Holešovské výzvy, a zbytkem lidu dole. Ti dole,
v rámci zveřejněného programu, krátce prezentovali různé konkrétní návrhy.
Některé náměty byly pro jiné těžko přijatelné, ale snad nikdo nedal najevo, že
by měl problémy být zde s lidmi jiného názoru. Později se
ukázalo, že tohle bohužel bylo to poslední, s čím jsem byl na setkání opravdu
spokojen.
Pak, v rozporu
s navrženým programem, ti nahoře prodloužili přestávku a zrušili diskuzi
k předneseným prezentacím. Ke schválení předložili návrhy
usnesení připravené před jednáním. Nejen já začínal mít pocit, že ti nahoře
v sále trpí stejnou nemocí jako ti, které bychom rádi zbavili moci – ty dole
nehodlají poslouchat, jen od nich chtějí jakýsi „mandát“ pro časy příští. V sále
nakonec došlo k jakémusi kompromisu. Do schváleného návrhu usnesení se dostal
aspoň jeden bod prezentovaný těmi dole – aby Česko odvolalo podpis pod smlouvou
ACTA
zavádějící cenzuru internetu. Už ne bod požadující schválení zákona o obecném
referendu, kterým by mohl lid odmítnout politiky přijatý zákon.
(K tomu
tématu např.
zde)
Přestože ti v sále nahoře působili dojmem, že se teprve něco
organizuje, ukázalo se, že něco už bylo zorganizováno dokonce včetně založeného
účtu či účtů. Proto ti v sále nahoře sice získali jakýsi mandát pro dny příští,
ne však od všech dole.
Když se mluvilo o vzniku jakéhosi koordinačního orgánu,
objevil se mezi těmi nahoře a pak prioritně i u diskusního mikrofonu Jan Šinágl,
kterého léta znám a sleduji jeho názorové proměny. Šinágl jako zkušený uchazeč
o vysoké funkce (poslance, ombudsmana) zůstal u diskusního mikrofonu jako jediný
nekonkrétní - říkal, že jako švýcarský občan něco ví o demokracii, že připravuje
„zpravodajství“ a o tom mu prý říkají, že je pravdivé. Žádal jsem o možnost
bezprostředně dešifrovat, co se za těmi slovy také skrývá. Možnost jsem
nedostal, proto odstaveček na to téma zveřejňuji zde:
Co pro Šinágla znamená slovo demokracie, ukázal záznam Šináglova vystoupení ze 17.11.2011 na stránkách Dělnické strany sociální spravedlnosti – Šinágl má značný problém být poblíž lidí s jiným názorem, konkrétně tehdy jmenoval např. senátora Dienstbiera mladšího. Šináglovo pojetí pojmu zpravodajství zklamalo lidi jako já, kteří po Sametu čekali oddělení stručného co nejobjektivnějšího zpravodajství od komentářů; Šináglovo pojetí vychází z médií Třetí říše a světové socialistické soustavy nabízejících jen „správný pohled na věc“. V Šináglově zpravodajství jen v posledním roce byly takové perly jako tvrzení že protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi nebo „domácí zpravodajství“ o „vyvraždění národa českých Němců“. To poslední mám zkopírované s datem 4.6.2011 jako konkrétní ukázku, jak člen předsednictva Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a šéf organizace se zkratkou SS Jan Šinágl navazuje na německé štváče, kteří dezinformacemi o českém (polském) teroru pomáhali Hitlerovi zavést svět k II. světové válce. Nepřekvapilo mi proto, když jsem objevil zprávu ze Sudetendeutsche Zeitung z 25.11.2011, že v dolnofranckém Hassfurtu se konala výroční schůze Witikobundu za účasti Jana Šinágla. Co je Witikobund, najdete např. zde
Jak skončilo ono pražské setkání dvojího lidu z popudu
Holešovské výzvy, nevím. Krátce po Šináglově vystoupení jsem odešel na vlak
do Ostravy. Za jediné demokratické východisko z krize
považuji, aby lid získal reálnou možnost zvrátit rozhodnutí politiků. O to tu
stáli jen ti, kteří byli dole, stranou to odsunuli ti nahoře.
František Rozhoň, 29 1. 2012
zpět na hlavní stranu zpět na archiv aktualit