svedomi.cz, vloženo 20.7.2011

Zapomínaný M. R. Štefánik

Narodil se 21. července 1880 v rodině chudého slovenského evangelického faráře, za pomoci stipendií se jako 24letý stal doktorem filosofie, jako 30letý už byl hvězdářem světového jména. „Slúžiť vede a vedou vykúpiť právo k slobode“, bylo tehdy jeho heslem.

Válka zastihla Štefánika v Maroku. Přestože Rakousko-Uhersko Štefánika uznalo neschopným nosit zbraň, 34letý Štefánik se dobrovolně stal prostým vojínem u francouzského letectva, a o 4 roky později francouzským generálem. Byl i československým ministrem národní obrany, patřil mezi nejvýznamnější osobnosti 1. odboje. Přesto je v Česku zapomínán. K výročí Štefánikova narození vybíráme pár informací o Štefánikovi ze sborníku úvah a vzpomínek na Masarykovu republiku „Padesát let“, vydaného r. 1968 v Torontu, Ontário, Kanada nezávislým týdeníkem „Naše hlasy“:

Štefánik byl za své slovenské přesvědčení vyhozen z gymnázia a proto jako student horoval pro sblížení Čechů a Slováků v jeden národ, ve kterém viděl bariéru proti rakousko-uherskému imperialismu. Ve válce viděl Štefánik příležitost, aby se Slováci dostali z maďarského otroctví a chtěl spojit Čechy a Slováky v jednom státě. Dříve než odjel na frontu a než se mu podařilo navázat spolupráci s Masarykem a Benešem, vysvětloval osud Slováků a Čechů všem svým známým novinářům, politikům, přátelům na policejním ředitelství atd. Podařilo se mu dosáhnout toho, že slovenští a čeští krajané na rozdíl od Rakušanů a Maďarů internováni jako nepřátelé Francie.

V listopadu 1917 Štefánik v USA prohlásil „Slováci s Čechmi sú jeden národ. To je vedecky i historicky a rečovo. Medzi nami nie ani takého rozdielu ako medzi Prusmi a Bavorci alebo iným nemeckými kmeňmi alebo Talianmi. My sa rozumieme. Politicky sme jednak potlačení. Sme rozdelení len preto, aby nás ľahšie premohli, a keď sa nám nedostane slobody, je to jen otázkou času, čo nás úplne zničia.“ V USA se Štefánikovi podařilo získat souhlas úřadů, aby nebránily slovenským a českým krajanům jít bránit svou vlast proti Rakousko-Uhersku – krajané mohli odjet z francouzskými průkazy.

V Rusku se Štefánik zklamal v Kolčakovi – domníval se že je druhým Napoleonem, našel však slabocha, hříčku dobrodruhů, kteří ho obklopovali. Naše vojsko na Sibiři pak Štefánik chápal jako pannu, která se chtěla z lásky k Rusku obětovat, ale Rusové ji nepochopili, na projevy její lásky pohlíželi jako na věc zřejmou, nechali se jí obsluhovat, chtěli z ní mít děvečku pro všechno. Slíbil, že po návratu do Francie poví spojencům, jak to v Rusku vypadá, otevře všem oči a přesvědčí je, že naše vojsko za takových okolností nemá v Rusku co pohledávat a že již mělo být dávno ve vlasti…

Pramen: Milo Zlámal: gen. dr. Milan Rastislav Štefánik.

Související texty:

Štefánik uvádí Čechoslováky na světové politické kolbiště

M. R. Štefánik nedokončil revoluční činy

zpět na hlavní stranu                      zpět na archiv aktualit