Aktuality www.svedomi.cz, 16.1.2011

Politika ve stylu retro :
O dílku judráka Maříka

František Rozhoň

Demokracie je o sporu. Ale u nás celá populace byla vychována k tomu, aby mlčela.
Kdo nemlčel, dostával na zobák...
Čestmír Hofhanzl

Kolem roku 1848 knížepán Schwarzenberk F. klamal veřejnost, že jeho vláda pokračuje v plnění oprávněných požadavků revoluce z roku 1848. Ve skutečnosti ta vláda drtila jednu vymoženost revoluce po druhé - lidé přestali být rovni před zákonem a museli poslouchat svrchovanou autoritu.

O sto let později své sliby neplnila Gottwaldova strana. Ta navíc tvrdila, že nepřáteli občanstva jsou lidé slušní - například čeští národní socialisté, strana například E. Beneše a M. Horákové. Klamavá kampaň získala Gottwaldově straně začátkem roku 1948 mohutnou podporu, lidé až později zjistili, čemu pomohli. V posledních letech na Gottwaldovy lidi navázali lidé doporučovaní Václavem Havlem.

Další knížepán Schwarzenberk, tentokrát K., zkusil jako kdysi StB hodit české národní socialisty do jednoho pytle s nacisty. Člověk v tísni Havlova kandidáta na prezidenta Šimona Pánka vydal publikaci Nezvaní hosté, v níž "odborník z Univerzity Karlovy" tvrdil nesmysly o Vlastenecké republikánské straně J. Sprušila podporované Milo Komínkem, mimo jiné že prý zůstala po celou dobu své existence úzce svázaná s neonacistickým prostředím. Milo Komínek, který se se zbraní v ruce postavil nacistům i bolševikům, je Člověkem v tísni a všehoschopným "vědcem" lživě ponižován jako údajný spojenec neonacistů.

Klamavý zdá se mi i článek "Jde jim vskutku o svobodu slova?" na první straně prvního letošního čísla Národního osvobození, listu Českého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské. Autor podepsaný JUDr. Vladimír Mařík, prý nositel řady vyznamenání za aktivní odboj, v něm útočí proti "podvodné kampani aktivistů organizací tak či onak propagujících nacismus a fašismus", která se prý stupňuje v tisku a pronikla i do rozhlasu. Ač je Maříkův útok neadresný, zjevně míří proti diskuzi o aktivistickém pojetí práva v podání státní zástupkyně Galkové, která bez ohledu na ústavně zaručenou svobodu slova drží řadu měsíců lidi ve vazbě za názor, ale ústavně zakázané bezdůvodné útoky na čest a pověst v podání předsedy parlamentní strany prohlásila za netrestné. O kriticky diskutujících JUDr. Mařík bez důkazu tvrdí , že jsou "nezodpovědní pisálci" kteří "ostentativně na různých místech republiky kladou věnce na hroby příslušníků SS, německých ordnerů a vojáků wehrmachtu a rozšiřují neonacistická hesla". Podle ničím nepodloženého Maříkova tvrzení tedy kriticky smýšlející lidé, kteří se možná ani neznají, jsou prý skupinami holdujícími zvráceným ideologiím, které mají být vymýceny. Kdyby ty skupiny ještě "pracovaly v cizím žoldu", podobnost s žalobami a rozsudky politických procesů předlistopadového režimu by byla dokonalá.

JUDr. Mařík se ve svém dílku odvolává i na "zákonnou normu o zákazu propagace nacismu a fašismu", která je obdobou francouzského dekretu "na potlačení nepřátel" z 10.3.1793, z času totalitní demokracie. Obě normy definují "trestný čin" velice nepřesně a tak daly soudům možnost trestat za cokoli, co chtějí považovat za zločin. JUDr. Mařík pak opakuje požadavek Schwarzenberka F., aktivistických a "totalitních" režimů, že alespoň ve věci svobody slova si lidé nesmí být rovni před zákonem. Už můj otec, předválečný doktor práv, pohrdlivě říkal "judrák" takovýmto aktivistům, kteří nosí titul JUDr., ale místo práva obhajují možnost páchat bezpráví na každém, kdo je trochu jinačí, než si oni přejí.

To, že máme ústavně zaručenou svobodu slova, však neznamená, že si musíme nechat líbit vše, co někdo říká. Život neregulují jen zákony, ale i jiná pravidla, kdysi se jim říkalo také morálka. Kde v omezeném politickém stylu nemůže (a neměl by) zasahovat stát, mohou se ozvat občané. Češi se i slovům dokázali postavit, v duchu slov TGM třeba i železem. Dnes tomu stát brání, jako by on byl svrchovanou autoritou - mám doma vystavený piket "Neonacismus vážně poškozuje duševní zdraví Požádejte svého lékaře o pomoc pří odvykání", který rozzuřil polistopadového policistu tak, že ho strhl a podupal. Lidé se tímto nesmí nechat odstrašit, musí se ale vyvarovat nepřípustných neodůvodněných útoků, a totalitních útoků z vymyšlených důvodů.

Proto považuji za nutné ozvat se proti obviňování v dílku JUDr. Maříka a žádat doložení, že kritizující jsou aktivisty jakýchsi organizací, že propagují nacismus a fašismus, že kladou věnce na hroby ordnerů a podobně. Nedoloží-li JUDr. Mařík svá tvrzení, stáhne sebe a list Národní osvobození na úroveň brožury Člověka v tísni či zbolševizovaného tisku.

František Rozhoň, 16. 1. 2011

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit