Aktuality www.svedomi.cz, 11.4.2011

Podruhé na téma
„Byl protektorát takovým malým rájem na zemi?“

František Rozhoň

Protikomunistické transparenty s sebou, protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi, Jan Šinágl 29.3.2011, to jsou klíčová slova textu, který jsem si stáhl ze stránek Jana Šinágla. Text zval k podpoře Sudetoněmeckého krajanského sdružení pro Čechy, Moravu a Slezsko a byl plný nesouladu s historickými fakty. Ozval jsem se proti těm historickým bludům a upozornil na své argumenty všechny členy přípravného výboru onoho Sdružení. Souboje argumentů se „sudetoněmeckými krajany“ jsem se nedočkal – pokud „krajané“ odpověděli, žádné připomínky k mému historickému pohledu neměli. „Argumentem“ Jana Šinágla byl unfair útok – například můj text prý dost vypovídá o mé údajné podjatosti k Šináglově osobě, což prý Šinágla nepřekvapuje. Přitom já s ním mám po léta jen spor politicko-strategický. Šinágl více než já kritizuje anomii, rozklad společenských hodnot, avšak způsob jakým tak činí a řešení která nabízí mně občas připomínají historický aktivismus protikapitalistický, antiburžoazní. Pár příkladů následuje.

Šinágl kontroluje společnost a co já na to

Na můj text „Byl protektorát takovým malým rájem na zemi ??? :“ reagoval Jan Šinágl dvakrát:

Od: Jan Šinágl <jan@sinagl.cz>

Datum: 6.4. 2011, 18:25

Dobry den pane Rozhoni,

dekuji Vam za Vasi Reakci. Jeste jsem necetl clanek, kde by se tolikrat vyskytlo me jmeno, navic v souvislosti s textem, jehoz autorem nejsem, byt se s nim ztotoznuji. Dost to vypovida o Vasi podjatosti k me osobe, coz mne moc neprekvapuje. Jako demokrat se predpokladam svym ctenarum i mne omluvite a uvedete veci na spravnou miru, pripadne Vasi kritiku adresujete autorovi textu, s rizikem mozneho pravniho postihu. Pro Vas je skutecne udavacstvi upozornit policii na porusovani platneho zakona prodejem zbozi se zakazanou komunistickou symbolikou a trestni oznameni na ucitelku Semelovou, poslankyni za KSCM, ktere verejne vychvaluje komunismus a chvali Gottwalda - i pred detmi v Zakladni skole? V tom pripade ve Vasich ocich rad zustanu udavacem. Pana Milo Kominka jste asi nepotesil. Jeste, ze se toho chudak Milo nedozil. Ano k demokracii patri fair play, ale i o te mame viditelne každý jine predstavy. Je mi Vas lito, ale vice uz Vam pomoci nemohu.

S panem Bohem

Jan Sinagl

Od: Jan Šinágl <jan@sinagl.cz>

Datum: 7.4. 2011, 09:55

Dobry den pane Rozhoni, pokud nedokazete rozlisit autorsky text od citace a fakta od bludu, tak uz neni treba, abych dale hodnotil Vasi "praci", zvladate to uspesne sam. Mozna by to byla prace spise uz pro psychologa ci psychopata. "Invita invidia" v ceske kotline, zamorene malosti, zavisti, ruznymi druhy komplexu a magoru, plati stale pro mnohe. JS

Antikapitalisté (a Kalousek) umí mystifikovat veřejnost. Aktivista Šinágl, kandidující na nejvyšší politické funkce (poslanec Sněmovny, ombudsman), už to umí také. Odpoutává pozornost od toho, s jakým výkladem historie se ztotožňuje, mystifikací s autorstvím sporného textu. Nejprve pod text dal datum a své jméno, vložil ho na své stránky a upoutávku rozeslal ve svém zpravodajství, které podle Šináglova tvrzení má „statisíce odběratelů po celém světě“. Po kritice operativně text prohlásil za dílo cizí a já prý mám kritiku adresovat novému autorovi; toho však Šinágl neuvádí, asi ho stále hledá. Co já na to? Od doby, kdy Šinágl přestal jezdit do Lán k hrobům Masaryků a vyjel na Sudetoněmecké dny, mně Šináglovy texty na téma Češi-Němci nápadně připomínají názory Němců po válce znovu vyvolávajících šovinistickou nesnášenlivost. Nemohl jsem však teď Šinágla vinit, že jen vložil datum a své jméno pod cizí text, dokud se sám nepřiznal. I kdyby však sporný text Šinágl jen převzal, nezbavuje to Šinágla zodpovědnosti za to, s čím se dokázal ztotožnit; ani vinu nacistů za akce směřující k vyhnání Čechů a vybití Židů nezmenšilo, že myšlenky vyhnat/vyhubit nacisté převzali. Celý svět ať tedy ví, že se Šinágl ztotožňuje s tvrzením protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi, rizikem právního postihu za to však hrozí mně…

Aktivista Šinágl obhajuje své opakované a zatím marné udávání orgánům, že tam či onde prodávají čepice Rudé armády – prý upozorňoval policii „na porušování platného zákona prodejem zboží se zakázanou komunistickou symbolikou“. Šinágl se odvolává na teď platnou verzi „dekretu na potlačení nepřátel“ umožňující trestat leccos. Šináglovo počínání však vede k značné právní nejistotě, neboť pěticípá hvězda rudé barvy podle Šinágla je jednou zakázaná, jindy přípustná. Šinágl ohlašoval prodej několika čepic, ne masový prodej piva Heineken či milionářových Hospodářských novin používajících hvězdy též. Jak málo vypovídající je veřejně vystavený znak, dokládá sám Šinágl - na saku znak Sokola a propaguje režim potlačující práva a svobody a pronásledující Sokol a Sokoly. Na taková témata jsem mnohokrát mluvil s Milo Komínkem. Ten nebyl teatrálním aktivistou, ale člověkem s rozumem - bojoval proti nacismu a bolševismu, ne proti sběratelským předmětům jakými jsou čepice s hvězdou nebo modely vojenské techniky s hákovými kříži.

Novým hitem aktivisty Šinágla je trestní oznámení, aby orgány činné v trestním řízení i dnes hodnotily a řešily výuku dějepisu. Já k tomu dodávám, že existuje řada demokratičtějších možností nápravy, je-li výuka pochybná. Nejdemokratičtější je, když rodiče na takovou školu dítě nezapíší, nebo žádají změnu učitele. Méně demokratické je, když se do školství vrátí osnovy, jak o tom uvažuje ministerstvo. Aktivista Šinágl však žádá staronové posílení role orgánů činných v trestním řízení, je si vůbec vědom, že totalitní je ta společnost, v níž je státní moc všeobjímající?

Z jiného udávání „závadného myšlení“ sám aktivista Šinágl rozeslal fota zde použitá jako ilustrační. Pro aktivistu Šinágla je ideologie nad zákon, sám si dává právo odmítnout ústavní princip, že základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu politického či jiného smýšlení. I odpor k „závadnému myšlení“ však má řešení demokratická. Vyžadují však schopnost zvítězit nad protivníkem aspoň v slovním souboji argumentů. A to zřejmě aktivistovi Šináglovi moc nejde, se mnou už před lety odmítl diskutovat pro „nedostatek času“, teď se vyhnul souboji argumentů na téma údajného protektorátního ráje, a jak mi bylo řečeno letos na Nový rok - senátor Mejstřík s aktivistou Šináglem dokázali drtivě prohrát souboj argumentů i se studentem Slačálkem.

Tak mě Šinágl dlouhodobě přesvědčuje, že patří mezi lidi podsouvající bližním zásady aktivistických režimů, že je třeba překonfigurovat vztahy mezi jednotlivcem a státem tak, aby jednotlivec pozbyl svých práv, nejsou-li v souladu s vyhlášenými zájmy společnosti; a že moc exekutivy je třeba rozšířit směrem k totální kontrole. Šinágl se tak podílí na výchově nové zblázněné generace, která přijme tyto aktivistické praktiky, na nichž stál fašismus i bolševismus, generace chválící jako ráj režim, ve kterém se mlátilo a popravovalo i za vzdor a vzpurnost, a věřící že boj za svobodu spočívá v příležitostném útoku na nějaký symbol či slovo. Můj odpor proti aktivistickým metodám Šinágl zkouší vydávat za pouhou osobní podjatost.

Zklamu ty, kteří věří, že tato Šináglem nabízená řešení vyřeší třeba problém korupce. Zkušenosti hovoří o opaku - korupce proslavila v minulosti „autoritativní demokracii“ Mussoliniho fašistické Itálie, ani popravy nezastavily korupci v dnešní autoritativní Číně. Podle mne je i kvůli korupci a rozpočtové zodpovědnosti nutno jít cestou opačnou než je nabídka Šináglova – stát s omezenou mocí politiků dbající především na udržení právního státu má méně možností ke korupci.

František Rozhoň,, 11.4.2011
ilustrační fota aktivisty Jana Šinágla.

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit