Aktuality www.svedomi.cz, 6.11.2011

Odreagovat se útokem na extremisty

František Rozhoň

Po skončení prusko-francouzské války r. 1871 byl v Evropě více než 4 desetiletí mír a političtí analytici a další „odborníci“ hlasitě věřili, že válka mezi civilizovanými lidmi je už vyloučena. Jejich „víru“ nenarušilo, že evropská impéria v té době vedla mimo Evropu války plné masakrů nejen vojáků - například Britové za búrské války shromáždili tisíce búrských žen a dětí v sedmnácti koncentračních táborech, aby nemohli sít, sklízet a starat se o dobytek, internaci nepřežilo 28 000 búrských žen a dětí, počet zde zemřelých značně převyšoval počet padlých na bojišti. Za historicky velmi krátkou dobu, v letech 1915-16 došlo v Evropě například k hromadnému vyvražďování Arménů a „bitvám“ na Sommě a u Verdunu. Ty „bitvy“ se staly do té doby nejstrašnějšími (a přitom zbytečnými masakry) v dějinách válek, podle odhadu za té války zahynulo 5 000 000 civilních osob. Pro Čechy válka fakticky skončila vyvázáním se z Rakousko-Uherska v říjnu 1918, pro další válka trvala do 11. 11. 1918, kdy vyhlášeno příměří, které vždy 11. 11. připomíná „Den veteránů“.

O té válce pak „odborníci“ hlasitě věřili, že ukončí všechny války. Nestalo se, a nejen Viktor Dyk v Národních listech 22.2.1919 psal, že skončená válka je příčinou i poválečné nestability : „Bezmála pět let žijeme v krutém rozrušení... Byli jsme svědky strašných brutalit a hrozného utrpení. Lidé byli vražděni a lidé hynuli hlady. Život lidský klesl v hodnotě neméně než rakousko-uherské koruny... Nervy lidí reagují jinak než reagovaly za normálních dob; půda pro psychózu je tu a půda strašně úrodná, zvláště u mládeže." Jak známo, tehdy nevyšly pokusy obvinit někoho z mocných z válečných zločinů a podílu na další nestabilitě, neb podle historika Martina Gilberta hrůzy, které zažíváme dnes, se zrodily právě z první světové války.

28. 10. 2011 se k událostem roku 1918 a o něco pozdějším vracely dokonce i zpravodajské pořady veřejnoprávního rozhlasu. Hodnocení situace bylo zcela jiné než u Dyka – nebezpečím podle ČRo už tehdy prý byli „extremisté“.

Všestranná frustrace spolu se strachem a nejistotou z budoucnosti potřebuje ventil, nemá-li se projevovat způsobem pro ty nahoře destruktivním. A tak v čase další masové občanské nespokojenosti předvedl za naše peníze veřejnoprávní rozhlas starý manévr manipulátorů běžný za fašistů, nacistů a bolševiků - usměrňování nespokojenosti občanů tak, aby se vybila na obětním beránku. Aby se občané odreagovali útoky na poznamenané menšiny, dnes na takzvané nepřizpůsobivé občany či extremisty.

Obávám se , že kdo dnes věří zmíněnému „odbornému“ výkladu minulosti ve zpravodajství ČRo, přispívá k možnosti zažít opakování následků dřívějších odreagovávacích aktů.

František Rozhoň, 6.11. 2011

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit