14. března 1939 si Hitler pozval do Berlína Háchu a chtěl po něm, aby souhlasil se vstupem německých vojsk do českých zemí; jejich obsazování přitom (na Ostravsku) probíhalo, i když byl Hácha teprve na cestě do Berlína. Jako podvod se tehdy ukázaly i mezinárodní záruky vlád Jeho Veličenstva ve Spojeném království a vlády francouzské ze září 1938 týkající se nových hranic československého státu proti nevyprovokovanému útoku. Posléze se ukázal jako podvod i Hitlerův závazek ochrany – R. Heydrich s vybranými spolupracovníky diskutovali o budoucnosti Čechů v „německém prostoru“ a Češi měli jen makat a čekat, až ti nahoře rozhodnou o jejich poválečném osudu (Sibiř, poněmčení či něco jiného).

Na jaře 1989 zase začala normalizace. V čele Strany tehdy stanul bývalý politický vězeň Gustáv Husák. Ten zakázal mluvit o Brežněvově podvodu (nejprve řekl „eto vaše dělo“, pak jednal podle „eto naše dělo“ a okupoval nás), od národů Československa Husák chtěl, aby začaly chválit okupaci, kterou včera Strana i lidé téměř jednotně odsuzovali.

Dnes slyšíme ze všech stran „užívám si, užíváš si, užívá si, užíváme si užíváte se, užívají si, užívej(te) si!“. Užíváme si však i právo vměšovat se do našich vlastních záležitostí? Nebo od nás zase někdo chce, abychom jako nejvzornější a nejpokornější národ čekali a akceptovali rozhodnutí shora?

Neradostnou odpověď nabízí například reakce TOP politiků na postesk prezidenta Klause k „důchodové reformě“, že neproběhla - na jakémkoliv relevantním fóru, tedy i v médiích - seriózní debata o základních myšlenkových východiscích této reformy. Reakce TOP ministra Drábka mně připomněla Heydricha - debata prý tu byla když ti nahoře diskutovali sami či se spolupracovníky z NERVu a lid mohl makat a čekat, co ti nahoře rozhodnou. TOP ministr Kalousek v duchu „eto naše dělo“ lidem pobouřeným zvyšováním daní před vánoci 2011, ač reforma začne nejdříve r. 2013, tvrdí že diskuze se vede už deset let. Asi věří že si lidé užívají a zapomněli, že TOP před loňskými volbami naopak vůbec neměla v programu zvýšení daní.

Druhou neveselou odpověď nabízí činy znovuzvoleného ostravského primátora Petra Kajnara. Před volbami v době krize loudil hlasy i závazkem, že v roce 2013 bude na sto procent v Ostravě stát nový fotbalový stadion. Když funkci získal, slib odvolal – teď když prý krize skončila a příjmy města rostou, už nejsou peníze. Ostravané dali primátorovi najevo, že je lhář, Kajnar jako kdysi normalizátoři k podvodu nemlčící označil za radikály, které je třeba eliminovat. Což v praxi znamenalo při zápase Baník – Sparta na stadionu šikanu s nařízením prokázat totožnost pořadatelům (prý kvůli bezpečí); mimo stadion i další demonstrací policejní síly. V době smogu policie na rozdíl od podzimu zpoza stadionu nedusila diváky slzným plynem, ale výfukovými plyny vrtulníku a mnoha soustavně a zbytečně pojíždějících aut (policie nikde nemusela zasahovat). Primátor Kajnar s policejním prezidentem Lessym tak přijali nezanedbatelnou odpovědnost za zbytečné zhoršení smogu a tedy i za způsobené škody, přesto nezabránili dalšímu šíření samolepek „Primátor je lhář“.

Neblahé je i psaní Deníku, co prý se stane 12. 3. 11 v Novém Bydžově. K dění v místě se zde chtějí vyjádřit tři veřejné akce, což je v demokracii (dosud dokonce i v naší) normální. Drahomíra Považanová sice o dvou organizátorech neví víc než jméno, přesto jim ochotně dává nálepku extremistů, titulek jejího dílka straší (jako za normalizace) nedozírnými následky „V Novém Bydžově se střetnou extrémistické skupiny“. Takové nálepkování a šíření poplašných zpráv za normalizace bylo a dnes je netrestaným trestným činem.

František Rozhoň, 6. 3. 2011

zpět na hlavní stranu zpět na archiv aktualit