Aktuality www.svedomi.cz, 3.4.2011

Byl protektorát takovým malým rájem na zemi ???

František Rozhoň

31. března 2011 tvrdili soudu zástupci přípravného výboru Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, že nechtějí nic nepatřičného. V související tiskové zprávě člen přípravného výboru Jan Šinágl označil za ubohý populismus slova V. Klause „se státem, ve kterém nyní žijeme, se identifikujeme, naší samostatnosti si velmi vážíme", a zhodnotil protektorát a zastupujícího říšského protektora Obergruppenführera SS Reinharda Heydricha. Podle Šinágla Heydrich „hned při nástupu do funkce zrušil nerovnost v potravinových přídělech a i dalšími opatřeními si dokázal získat srdce průměrného, trochu zbabělého a velmi konformního Čecha, který pochopil, že pokud bude svědomitě pracovat pro Říši, Říše se o něj postará a nebude mu nic chybět", Heydrichův skon pak „narušil naši pohodlnou kolaboraci a stavěl nás před obtížná a nepohodlná morální dilemata". Podle Šinágla „protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi“. To vyžaduje reakci, protože Šináglovy informace mimo jiné jsou ve sporu s historickými fakty.

Morální dilemata u nás řešili především nacisté, a to už před nástupem Heydricha : Gestapo usilovalo o zavedení těch nejradikálnějších opatření včetně masových zatýkání a trestů vykonávaných na náhodně zvolených obětech. Protektor Neurath byl proti, požadoval po Gestapu důkazy a alespoň zdání soudního přelíčení před tím, než bude někdo uznán vinným.

Šináglova slova připisující Čechům jen „pohodlnou kolaboraci“ popřel sám Heydrich. Podílel se na přesvědčování Hitlera, že se Češi Němcům vymkli z rukou. Jako zastupující protektor v říjnu 1941 prohlásil, že za Neuratha prý protektorát upadl do stavu, kdy nacistickou vládu ohrožovalo široce koncipované odbojové hnutí odhodlané vrazit Německu dýku do zad sabotážemi, teroristickými ... aktivitami, ničením úrody [a] zpomalováním tempa práce. Například zpráva Abwehru hovoří o 114 případech sabotáže za září 1941. (Tím nechci říci, že takové zprávy jsou vždy důvěryhodné. Němci zde často uváděli i nehody a i jinak zveličovali počet incidentů a tak zvyšovali svou prestiž. Říká se, že například za explozi nádrže se 100 000 litrů benzínu a nálož v německém dětském domově v srpnu 1941 neslo zodpovědnost Gestapo a SD.)

Neurath byl odvolán a mistr v zavádění pořádku Heydrich jmenován. 27. září 1941 přijel do Prahy, ve městě zavlály vlajky SS a již za úsvitu bylo vyhlášeno stanné právo a svolány zvláštní soudy. SS rozpoutaly teror nejen proti Čechům, nýbrž i proti německým zaměstnancům úřadu říšského protektora. 2. října Heydrich představil program cukru a biče. Aby Říše mohla lépe využívat český průmysl, brzy dostali „cukr“ i čeští dělníci - Heydrich vydal pokyn ke zvýšení potravinových přídělů dělníkům ve zbrojovkách o 400 gramů na osobu a populisticky čekal na vhodný okamžik, kdy zprávu ohlásí. Později prostřednictvím dělnických rad bylo zdarma rozděleno 200 tisíc párů bot... Ač Šinágl píše o zrušení nerovnosti v potravinových přídělech, byla nerovnost v přídělech prohloubena jinak.

Heydrich chtěl zbavit českou mládež vlivu vlasteneckých učitelů. Pro získání nových protektorátních průkazů totožnosti (tzv. kenkart) museli lidé poskytnout údaje dokonce i o předcích. Přijela zvláštní jednotka SS s pojízdnými rentgeny, aby pod záminkou potírání tuberkulózy lidi rasově rozřadila. Podle odhadu 40-50% obyvatel mohlo být tehdy „k poněmčení nezpůsobilých“ a sdílet osud Židů v „budoucí ideální vlasti", kterou již pro ně SS chystaly v Osvětimi a Treblince. Nahradit je měli árijští osadníci, podle Heydricha měl tento postup být vzorem pro poněmčování východních území. To je obsah Šináglových slov o tom, že o svědomitého Čecha se Říše postará a nebude mu nic chybět.

Ještě před konferencí ve Wannsee chtěl Heydrich udělat dojem na Hitlera, jak se věnuje „židovské otázce“ : Jako první bude vytvořeno ghetto v Terezíně, odtud poputují Židé na východ, až budou odsunuti, osídlí Terezín Němci. Z 93 942 Židů deportovaných z protektorátu jich válku přežilo 3 371, přesto Šinágl píše „protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi“. Heydrich byl znám jako člověk postrádající zákonné či mravní zábrany, je Šinágl lepší?

Tak Šinágl "se zkušenostmi ze Západu" vychválil zrůdný režim způsobem běžným za totality - při popisu programu cukru a biče zveličil cukr a ignoroval bič, vyšlo z toho podsouvání myšlenky, že pravdu a lásku dřív než samet přinesl nám nácek. Mělo by se šířit dál, že člen přípravného výboru Sudetoněmeckého krajanského sdružení navázal na polistopadovou politiku nacisté pod ochranou, jak o ní mluvil 3.4.2011 na ČRo2 v pořadu Stopy fakta tajemství Stanislav Motl.

Šinágl ale správně připomněl, že „udavačů se tehdy v Praze našly stovky, ne-li tisíce". To je problém dlouhodobý - když mocní hlásí stav ohrožení, dost lidí na to naletí, a pozdě třeba zjistí, že ho ohrožovali právě ti mocní. Někteří lidé jsou v udávání orgánům činným trestním řízení velmi aktivní i dnes. I Jan Šinágl už rozeslal spoustu důkazů, koho sám udával - od prodejců čepic Rudé armády po učitelku, jejíž pohled na historii má podle Šinágla řešit státní moc.

František Rozhoň,, 3.4.2011, v textu jsou fakta a citáty z knihy
Callum MacDonald: Úder z Londýna, ISBN 80-7257-205-9,
ilustrační foto: 2 z členů přípravného výboru Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, vlevo Tomáš Pecina, vpravo Jan Šinágl.

Související text:

Hrátky se Sudetskými Němci (František Rozhoň), Svědomí 7/2009

Podruhé na téma „Byl protektorát takovým malým rájem na zemi?“

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit