Aktuality www.svedomi.cz, 19.12.2011

Absurdity a Václav Havel

František Rozhoň

„Chaos v předvečer 21. století způsobil pokrok bez morálky, morální zmatek. Došlo ke zhroucení téměř všech tradičních hodnot. Étos konzumu se vydává za náhradu etických norem. Dezintegrující síly vytvářejí životní styl individuálního sebeuspokojení bez morálních zábran.“
Zbigniew Brzezinski

„Tady v poslední době neexistuje výměna různých názorů na základě racionálních argumentů. Usadilo se tu, bohužel, černobílé myšlení na dvou stranách, které nenachází k sobě vzájemně cestu. Černobílým myšlením se charakterizoval ruský typ komunismu. Po roku 1989 se dogmatické myšlení usadilo u vítězů revoluce sametové. Není překonáno, takže žijeme ve společnosti, která v určitých rozměrech nenachází k sobě cestu. A dokud to tak bude, tak ta společnost bude chorá.“
E. Goldstücker

Václav Havel po Sametu vzbuzoval naději, že dobře naváže na kardinála Františka Tomáška a desetiletí duchovní obrody národa. Dopadlo to neslavně, protože známý český sociolog Ivo Možný říká „žijeme v době, která až nápadně připomíná chvíle před pádem antického Říma“, a primas český Dominik Duka (v MFD 17.12.2011) k tomu dodává: „Jsme na úrovni období, kdy přišli Germáni, Keltové, Slované. Vše se rozbilo a pak stavělo znova. I pro církve je obrovský úkol hledat způsob, jak zachránit hodnoty.“ Havel zemřel a ukázalo se, že neslavně dopadl i on sám. Je v situaci, v jaké bývala KSČ a V. Havel se tomu vysmíval - ti, kdo se přiživují na jeho pověsti, připisují mu pouze úspěchy, o nezdarech mlčí. Absurdit spojených s životem a politikou Václava Havla, autora mnohého absurdního divadla, je však mnohem víc.

Havel je považován za symbol úspěšného vůdce revoluce. V MFD 10.12.2011 „úspěch“ upřesnil komentátor Jan Petránek. Havel mu připomíná hrdinu z knihy Christophera Dawsona Bohové revoluce. Dawson píše, že v popředí revoluce jsou vždy rétoři, kteří mají krásná hesla, ale v pozadí stojí manipulátoři, kteří cynicky udělají všechno pro vlastní zisk. Ti, kteří udělali ten samet podle hesla Nejsme jako oni, jako by měli klapky na očích, že za rétory je hrstka pragmatiků, kteří rozkradou, co můžou, připsal Petránek. Odpovědnost však nesou rétoři, kteří mohli využít svou moc a autoritu, aby pragmatikům čachry stopli.

Havel zachraňoval lidskou důstojnost, řekl 19. 12. 2011 na veřejnoprávním rozhlase komentátor Ivan Hofman. Slova Václava Havla z roku 1989 si však dnes lidé přeposílají jako ukázky slibů, které nedošly naplnění - nedůstojných slušného člověka. I mně se tak vrátil se zvýrazněním text, který jsem před pár lety vložil na svedomi.cz.

Havel dovedl naši společnost k demokracii, říká kdekdo (výjimkou byl Karel Kryl). Nedodávají už, že výchozímu (předsametovému) režimu se tehdy říkalo dokonce nejvyšší forma demokracie. Neexistuje univerzálně platná definice demokracie, vzepřeli by se jí všichni politici, kteří se chtějí holedbat, že jsou nejlepšími demokraty – to říkal už Orwell, znalý toho, že být nejlepšími demokraty Hitlerovými ústy slíbili i nacisté. O Havlovi řekl v již zmíněném rozhovoru Jan Petránek, že Havel je velmi necitlivý k tomu, co cítí veřejnost. A mně připadá absurdní, že k jakékoli verzi demokracie, vládě lidu (koho čeho), by mohl společnost dovést člověk velmi necitlivý k tomu, co lid cítí. Tato cesta vede snad jen k vládě falešných elit, které umí dobře brnkat na struny, práva, spravedlnosti a obecného blaha, ale vytvoří autoritářskou státní moc opírající se o nekritický způsob myšlení, tajnou diplomacii, byrokracii a apolitické občany.

Havel porazil komunismus, zopakoval několikrát komentátor Ivan Hofman. Je pravda, že Havel porazil myšlenku komunismu jako vzdálené vize společnosti. Neporazil však „komunisty“, kteří skrytí za myšlenkou komunismu tropili neplechy i zločiny mnohého druhu. Sám Havel se k nim přidal už v čase kultu osobnosti J. V. Stalina, patřil tehdy mezi první, kteří ve škole nosili košili svazáka, jak připomínali nejednou jeho spolužáci Mašínové. V opoziční Chartě 77 mu nevadilo spolupracovat s nedávnými stalinskými sekerníky, kteří ani nerehabilitovali všechny své oběti a přesto si začali říkat „reformní komunisté“. Havel jako vůdce revoluce začal spolupracovat s cyniky, „komunisty“ husákovskými, a hned mu to vyneslo volbu prezidentem. Bylo by proto upřímnější říkat, že Havel se zasloužil o víceméně beztrestné převlékání kabátů, dnes též zvané přestup do jiného vlaku, po kterém se pachatelé neplech ani zločinů vůbec necítí poraženi.

Převlékat kabát (přestupovat) uměl i státník Václav Havel -klidně odmrštil pacifismus květinových dětí a dovedl nás do NATO a k proslulému absurdnímu pojmu „humanitární bombardování“. Došlo k výše zmíněnému zakonzervování bolševického černobílého myšlení, odsuzování antisocialistických sil přešlo v stejně absurdní odsuzování „extremistů“.To považuji za nejhorší výsledky Havlovy vlády a autority, a Sametu vůbec. Podstatně horší než fakt, že jsme s Havlem došli od kultu osobnosti Stalina ke kultu osobnosti Václava Havla, který tak hezky reprezentuje i Havlova busta v Národním divadle odhalená (po stalinsku) už za Havlova života.

Všechno špatné bývá k něčemu dobré. Havel z nějakého důvodu 22 let vedl společnost k pádu, o kterém mluví I. Možný, k nutnosti znovu hledat hodnoty, jak říká D. Duka. Pokud v této krizi nad absurdnostmi konečně převáží neodmrštěné vize, smysluplnost, rozum, jak o tom mluví Duka, bude časem mnoho lidí Havlovi vděčných, že je svou špatnou politikou vyburcoval k činům.

František Rozhoň, 19. 12. 2011

Související texty o Sametu zde a zde

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit