Aktuality www.svedomi.cz, 9. a 12.12.2011
Co zaujalo Ladislava Svobodu
Muslimští zaměstnanci britského letiště systematicky pronásledovali křesťany
Syrsko-pravoslavný biskup žádá o pomoc pro pronásledované křesťany
Pravoslavný
patriarcha komentuje vítězství islámských stran
Hlava ruské pravoslavné církve, patriarcha Kyrill I.,
vyjádřil obavy, že po volebních vítězstvích islamistických stran může nastat
masový exodus křesťanů z Egypta a ze severní Afriky. V Egyptě vyhrálo Muslimské
bratrstvo se 40 % hlasů, v Tunisku rovněž vyhrály islamistické skupiny. V Libyi
slibuje „přechodná rada“, že zavede islámské právo.
Patriarcha Kyrill kritizoval i zásahy cizích států. Kvůli
nim se křesťané v regionu stali „rukojmími velké politiky“. Své obavy i kritiku
pronesl na ekumenické konferenci moskevského patriarchátu na téma náboženské
svobody 30. listopadu a 1. prosince v Moskvě.
Na druhé straně se předseda Muslimského bratrstva, Mohamed
Mursí, pokouší obavy křesťanů rozptýlit. „Pokud jde o politická a sociální
témata, nebude v Egyptě žádné rozdělení mezi muslimy a křesťany,“ řekl listu
Gulfnews. Ani nadále nemají být křesťané diskriminováni zákonem. Šaríja však
bude nejdůležitějším zdrojem zákonodárství, ale křesťané mohou i nadále žít
podle svého náboženského kodexu.
Křesťané tvoří v Egyptě 10 % obyvatelstva.
Vydáno: 08.12.2011 02:49, Zdroj: Kathnet
Muslimští zaměstnanci
britského letiště systematicky pronásledovali křesťany
Nohad Halawi, křesťanka, která před svým propuštěním v
červenci pracovala 13 let na letišti v Heathrow, tvrdí, že přišla o práci poté,
co si stěžovala na časté obtěžování ze strany muslimských kolegů.
„Říkali, že Američané si 11. září zasloužili a že nenávidí
Západ, ale že sem přišli, protože chtějí obrátit lidi na islám,“ uvedla. „O
Ježíši hovoří velmi vulgárně a tolik šikanovali mou křesťanskou kamarádku kvůli
tomu, že nosila křížek, že za mnou přišla s pláčem.“
Halawi tvrdí, že poté, co hájila svou kamarádku, si
muslimové stěžovali, že je nepřátelská vůči islámu a byl jí odebrán bezpečnostní
průkaz. „Tato země by měla být křesťanská, ale zdá se, že zákon je na straně
muslimů,“ řekla.
Vydáno: 08.12.2011 10:05, Zdroj: CatholicCulture.org
Syrsko-pravoslavný
biskup žádá o pomoc pro pronásledované
křesťany
Syrsko-pravoslavný biskup Emmanuel Aydin požaduje pomoc pro
pronásledované křesťany. Řekl to 5. prosince v kázání ve vídeňské katedrále
svatého Štěpána v rámci ekumenické solidarizační bohoslužby. V kázání se
soustředil především na pronásledování křesťanů, jež vyplývá z propojení
politiky a náboženství v islámu.
Hlasy, jež vidí řešení problému křesťanů v islámských zemích
v „dialogu“, prohlašuje biskup Aydin za naivní. Protistrana nás nepřijímá jako
rovné partnery v dialogu, řekl. Pro ně jsme nevěřící a tedy nepřátelé státu a
agenti Západu. Tento postoj sílí i v tak laicistické zemi, jako je Turecko.
Biskup je dotčen tím, že tolik lidí na Západě tomu nemohou nebo nechtějí
rozumět.
Biskup varoval před protikřestanskými tendencemi v samotné
Evropě. Křesťané a jejich víra jsou evropskými politickými, kulturními i
publicistickými elitami „cíleně zesměšňováni a diskriminováni“.
Ježíšův příkaz utvořit jedinou Církev platí pro všechny
křesťany. Na tom musejí spolupracovat všechny křesťanské církve, řekl biskup.
Vydáno: 07.12.2011 22:22, Zdroj: Kathnet
Milan Glaser
Pochybnost o platnosti kněžského svěcení není v našich
nedávných dějinách ničím novým. Objevila se v devadesátých letech, avšak jako
zcela interní záležitost církve a týkala se nemalého počtu kněží, kteří byli za
různých okolností podobně jako Otec Tomáš Halík svěceni za totality. Širší
veřejnost a mnohdy ani sami věřící o tom však neměli tušení. Mnozí z těchto
kněží přitom museli přijmout takzvané podmínečné čili opakované svěcení, což
většina z nich nepovažovala za žádnou urážku, nýbrž za legitimní postup církevní
autority.
Kauza, která se v našich médiích rozpoutala v posledních
dnech, má však průběh i příčinu odlišnou a dává příležitost k zamyšlení nad
smyslem svátosti kněžství a nad tím, jak je vnímána veřejným míněním. Pochybnost
tentokrát ovšem nevyšla od církevní hierarchie, která má právo ji vznést, ale
takříkajíc zezdola. Není zbytečné zamyslet se nad tím, proč, ale nestačí se
přitom držet jenom tvrzení, že původce celé kauzy, Petr Hájek, je už zkrátka
takový netolerantní, neslušný a vůbec.
Otec Tomáš se stal mediálním fenoménem, a podobně jako je
tomu u všech celebrit, vyprodukovaly mu sdělovací prostředky vlastní identitu či
její obraz, který v myslích lidí žije vlastním životem. Vztahují se k němu,
milují jej či nenávidí anebo je jim lhostejný. V každém případě se kontakt s
touto mediální identitou či jejím obrazem může svoji vroucností dokonce podobat
zkušenosti s reálnou osobou. A celebritě zase reálně zvyšovat sebevědomí. Otci
Tomášovi se v médiích dostává privilegovaného postavení, odkud komentuje
události zdaleka ne jenom náboženské, počínaje dějinným směřováním církve přes
stávky zaměstnanců toho či onoho sektoru až po obsazování druhořadých
úřednických míst na nějakém ministerstvu. Mnohým věřícím, kteří se s ním v duchu
identifikují, možná zprostředkovává milý pocit, že jsou ve společnosti uznáváni,
že si jich společnost váží, že mají společnosti co říci. Nemálo lidí považuje
jeho výroky takřka za nedotknutelné, což je i v případě katolíků situace jistě
nezdravá. Opravdu totiž neexistuje nejmenší důvod, proč by v katolickém
prostředí nebylo možné s jeho názory nesouhlasit nebo je kritizovat, a to tím
spíše, když nemluví o víře. Všechno to má ovšem další háček.
Pokud si kněz dlouhodobě plete náboženskou činnost a
politiku, nemůže se pak divit, že s ním jeho názoroví protivníci, zvláště ti
zavilejší, začnou jednoho dne jednat jenom jako s politikem, tedy
prostřednictvím mediálních podpásovek, tj. běžných komunikačních prostředků
politické scény. Avšak ruku na srdce. Vyjádření, jaká použil Otec Tomáš v
médiích na adresu prezidenta České republiky, byla více než jednou také nemálo
provokativní. Jeho tvrzení o „afinitě k fašizujícímu světu maloměšťáků“
(Novinky.cz, 28.2..2011) a „poruše osobnosti“ (Týden, 21.3.2011) - toto rozhodně
nejsou výroky, které by si katolický kněz v kterékoli zemi někdy dovolil
vyřknout v médiích na adresu svého nejvyššího státního představitele. V tomto
bodě je Otec Tomáš mezi kněžími v Evropě a patrně i v globálním měřítku
bezpochyby ojedinělý.
Jeho více než dvacetileté politicko-mediální angažmá nyní
patrně přineslo své plody, a to v podobě neschopnosti ponechat bez odezvy
provokativní úšklebek na svoji adresu. Nebylo přirozeně vůbec zapotřebí
vstupovat do sporu o platnost kněžského svěcení, jak si povšimnul jiný mediálně
známý kněz, O. Zbigniew Czendlik (Parlamentní listy, 5.12.2011). Na poťouchlý
úšklebek se naopak reagovalo předložením úředního potvrzení. Nejprve
prostřednictvím ČBK svědectvím kard. Meisnera o uděleném
kněžském svěcení (ČBK, 1.12.2011) a tento pátek (9.12.) reagovala Univerzita
Karlova na žádost Tomáše Halíka potvrzením o jeho akademickém titulu profesora
sociologie. To už vskutku budí úsměv, který nutně musí kysnout na rtech.
Rozjitřené emoce, které ve veřejném mínění následovaly po
úšklebku Petra Hájka, však jasně ukázaly, že právě svátost kněžství může být ve
vztahu ke konkrétní mediální celebritě považována za rozhodující fakt. Jinou
otázkou však je, zda služebné kněžství akredituje kněze také k
mediálně-politickým aktivitám. V tom tkví celý problém, který se ostatně táhne
již od dob apoštolů. Problém, který moderní doba prohloubila tím, že poskytuje
sofistikovanější pasti na lidskou svobodu. Mediálně známé osobnosti jsou sváděny
k samolibosti lpěním na svém mediálním obrazu, který si samy vytvářejí; a
publikum, aby adorovalo mediální modly, které si zvolilo. Snadno se přitom
zapomíná, že každý člověk je obrazem, který stvořil Bůh k obrazu
Svému. Zmíněný problém je tedy ryze náboženský, ba teologický a jmenuje se
pýcha.
Letos v srpnu dostal Tomáš Halík cenu za nejlepší
teologickou knihu od jedné rakouské nadace, tvořené jeho názorovými souputníky,
a odpovídal pro internetový magazín Christnet (22.8.2011) na otázku, jaký význam
má tato cena pro něho. Mimo jiné tehdy pravil: „…Upřímně řečeno, věděl jsem, že
nepíšu špatné knihy a že si pravděpodobně najdou hodně inteligentních čtenářů
doma i v zahraničí… Nevede mne to k pýše: umění psát a přemýšlet je charisma,
které je člověku dáno k službě druhým; darem se člověk nemůže pyšnit (sic!)…
Navíc pýchou člověk hloupne a já si ve svém povolání nemohu dovolit luxus
sebespokojené hlouposti,“ – uzavřel svou odpověď . Tvrzení profesora Halíka, že
„darem se člověk nemůže pyšnit“, je z čistě teologického hlediska naprostý
nesmysl. Právě darem se totiž člověk pyšnit může. Vždyť čím jiným bychom se
vůbec mohli pyšnit, nemáme-li nic, co nám nebylo darováno, jak praví sv. Pavel
(1 Kor 4,7)? A jak jinak by vůbec pýcha byla možná? Kontext této i mnoha dalších
odpovědí z tohoto, ba i z jiných jeho rozhovorů bohužel ukazuje, že tady patrně
nejde jenom o slovíčko, o chybičku, která se vloudila
jakýmsi podružným omylem…
A snad právě proto Bůh dopustil onen mediální štulec jako
připomínku nejhlubší identity hlavního aktéra. Týká se to však naléhavě i jeho
nekritických příznivců a v širším smyslu nás všech, věřících zvláště.
Radio Vatican
Církev k reformám v
Itálii: utahování opasků nestačí
Řím. Italové se dnes musí učit skromnému životnímu stylu.
Znovu objevovat, co je v životě podstatné. Bez evangelia v tom ale neuspějí –
domnívá se předseda Papežské rady pro novou evangelizaci. Arcibiskup Rino
Fisichella tak reagoval na úsporná opatření italské vlády, která předvídají
radikální utahování opasků, aby země unikla bankrotu. Podle šéfa vatikánského
úřadu je současná krize dobrou příležitostí k hlásání evangelia, k tomu, aby
křesťané ukázali krásu a prostotu života zakotveného ve víře.
Ke změně životního stylu vyzval Italy také arcibiskup
Milána, které je hospodářskou metropolí Itálie. Předpovídá, že blahobyt
posledních desetiletí se už nevrátí. Ve skutečnosti šlo totiž o život na dluh,
bezstarostné využívání toho, na co jsme nevydělali – dodává kardinál Angelo
Scola. Žádné vnější okolnosti podle něj nezmenšují vinu Italů samotných. Krize
by nebyla možná, kdyby se nesetkala s příznivými podmínka v podobě
všeobecného nedostatku odpovědnosti.
K tématu vládních reforem se vyjádřila také Italská
biskupská konference. Vyčítá novému kabinetu, že se soustředí téměř výlučně na
financích a příliš málo se zabývá obrozením hospodářství. Úsporní opatření jsou
nezbytná, ale měla být představena spolu s programem ekonomické obnovy –
prohlásil arcibiskup Giancarlo Bregantini, předseda biskupské Komise pro
sociální a pracovní záležitosti. Vyzval také vládu, aby se stejně radikálně jako
k úsporným opatřením postavila k prorodinné politice.
Radio Vatican
Washington. Americká vojenská nemocnice ve Walter Reed
zakázala pacientům přechovávání veškerých náboženských předmětů, včetně Bible,
náboženské literatury nebo růženců. Když věc vyšla najevo, postavili se politici
na obranu vojáků. Ředitel nemocnice byl donucen antináboženské zákazy odvolat.
Dodejme, že díky Baracku Obamovi se americká armáda stává
oázou tolerance. Od letošního roku v ní mohou sloužit i deklarovaní
homosexuálové. Jak je vidět není tolerance jako tolerance.
Radio Vatican
Tajná konzistoř Pia
XI. o vztahu k fašismu
Vatikán. Vatikánské archivy odhalují pravdu o skutečném
vztahu Svatého stolce k italskému fašismu. Zlatým dolem se v této věci ukázal
archiv prvního nuncia při Italském království, arcibiskupa Francesca Borgongini
Duca. Historici v něm nedávno objevili informace o tajné konzistoři, kterou
papež Pius XI. svolal do Vatikánu 23. července 1931. Odehrála se už po vydání
encykliky Non abbiamo bisogno, ve které papež Ratti protestoval proti likvidaci
italské Katolické akce ze strany fašistů.
Jak se dozvídáme ze záznamů tehdejšího nuncia, cílem tajné
konzistoře byla konsolidace kardinálského kolégia, aby zaujímalo shodný postoj k
fašismu. Za přítomnosti 22 kardinálů pronesl Pius XI. třináctistránkovou řeč, ve
které postavil věc zcela jasně: jednoznačně odsoudil fašismus a ukázal, že ho
nelze smířit s katolickou vírou. V živé diskusi, která se po té rozpoutala mezi
kardinály, byla brána v potaz dokonce i možnost vypovědět Lateránské traktáty.
Ačkoliv konzistoř byla přísně tajná, papež nechal
neoficiálními kanály doručit kopii své promluvy Benitu Mussolinimu. Duce
varování pochopil. Jak vyplývá z nunciových záznamů, Mussolini byl jasně
formulovaným postojem zaskočen a rozhodl se - alespoň na nějaký čas - umírnit
politiku režimu vůči Církvi.
Radio Vatican
Benedikt XVI. přijal
představitele italských institucí družstevního podnikání
Vatikán. Benedikt XVI. dnes přijal delegaci Konfederace
italských družstev a Italskou federaci úvěrových družstev. Obě instituce
družstevního podnikání mají v Itálii více než staletou tradici a hlásí se k
naplňování sociálního učení církve. Přibližně osmdesáti členné delegaci Benedikt
XVI. mimo jiné připomněl slova z encykliky Caritas in veritate (č.65), že pro
finanční sektor platí:
„Správný úmysl, transparentnost a snaha o dobré výsledky
jsou vzájemně slučitelné a nesmějí se nikdy oddělovat. Je-li láska vynalézavá,
umí najít nástroje, jež budou sledovat prozíravé a spravedlivé hospodaření, jak
to jasně ukazuje zkušenost úvěrových družstev.“
Papež připomněl, že zmíněné instituce mají v Itálii svoje
pevné místo a jejich působení zůstává i nadále přínosné pro celou společnost.
„V době
velkých změn, přetrvávající ekonomické nejistoty, problémů ve světě práce, vnímá
církev povinnost hlásat Kristovo poselství s novým nadšením, zlidšťující silou a
nadějí, kterou skýtá budoucnost… Zůstaňte proto věrní evangeliu a učení církve,
které je součástí samotné vaší identity; pamatujte a přidržujte se zkušeností,
které čerpají z obsahu sociálního učení církve, jako je tomu v sociálním
poradenství, mikrokreditech a ekonomie oživené logikou společenství a
bratrství.“
Vždy je třeba pěstovat a rozvíjet duchovní dimenzi, která
vám umožní - končil Benedikt XVI. – abyste pokračovali ve svých aktivitách podle
logiky dobročinnosti a prosazovali tak zodpovědnou a střídmou spotřebu.
Radio Vatican
Vybral Ladislav Svoboda, 9. a 12.12.2011
zpět na hlavní stranu zpět na archiv aktualit