Aktuality svedomi.cz
Věc: Žádost o vysvětlení
Dvacátý pátý únor 1948
je hodnocen jako „komunistický puč“. Zahájil vlnu rozhodnutí aktivistů, že
jejich bližní nesmí vykonávat určitá povolání, i sérii pomluv v médiích. Tehdy
bylo „potrestáno“ mnoho těch, kteří se ničeho nedopustili (příklady snad není
třeba uvádět), mí rodiče právě tohle prohlašovali za největší zločin „výstavby
komunismu“.
25. února 2011 čtu
v deníku E15: „Předseda vlády si nedovede představit, že by se člověk
s minulostí pana Ladislava Bátory stal náměstkem na ministerstvu školství.“ To
mně zaujalo - pana Bátoru ani jeho minulost neznám, ale připadlo mi, že těžko
může v duchu zákona být bezpečnostním rizikem pro stát, je-li blízkým přítelem
vysokých funkcionářů Hradu pánů Petra Hájka a Ladislava Jakla.
Ve snaze zjistit příčinu
premiérova oznámení čtu 26. 2. na titulní straně MFDnes o panu Bátorovi, že
kandidoval za Národní stranu a předsedkyně té strany Petra Edelmannová cosi
řekla. Je zajímavá tahle myšlenka, že když někdy něco řekla paní Petra a ta dle
lidsko-právních paktů nemůže trpět újmu pro své přesvědčení, nesmí kvůli tomu
dnes vykonávat zaměstnání pan Ladislav. Vztaženo na ODS bychom zásluhou problémů
pánů Drobila a Vondry mohli žádat odchod z politiky všech lidí jakkoliv kdykoliv
spojených s ODS; tuto myšlenku nepodporuji – šlo by i o potrestání nevinných
a tudíž o zločin.
1. 3. 2011 píše
v Hospodářských novinách Jindřich Šídlo, že Ladislava Bátoru spolehlivě vylučuje
ze slušné společnosti fakt, že v roce 2006 kandidoval za stranu „jejíž
mládežnická organizace ohlásila v roce 2007 na výročí Křišťálové noci pochod
pražským židovským městem.“ Už asi nerozumím dnešnímu světu – celý život jsem se
domníval, že chtít někoho činit zodpovědným za to, co se stane až v budoucnu
a provede to někdo jiný, je příznakem nemoci. Teď to prý je „ochrana
demokracie“.
26.2. tvrdil v MFDnes
Ondřej Šťastný, že Národní strana „později dokonce představila projekt jménem
Konečné řešení otázky cikánské, které jasně připomínalo Hitlerův holocaust.
Připsal též, že premiér nejen vyjádřil názor, ale i „zabránil“ jmenování. A já
se proto rozhodl požádat premiéra o podání vysvětlení.
S odvoláním na ústavní
princip „státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech,
v mezích a způsoby, které stanoví zákon“, za prvé žádám premiéra o vysvětlení,
proč a podle jakých zákonných norem zabránil (postavil se proti) možnému
jmenování pana Ladislava Bátory do výše zmíněné funkce. Nezajímá mi případné
povídání o právu premiéra vybírat ministry, ale soulad premiérova počínání se
zákony.
Za
druhé: Tvrzení Ondřeje Šťastného o projektu Národní strany jasně připomínajícím
holocaust může být buď pravdivé nebo nepravdivé. Je-li pravdivé, žádám premiéra
o vysvětlení, proč jeho úřad aktivně nezasáhl v rámci svých pravomocí proti
autorům tak zrůdného projektu. Není-li tvrzení pravdivé, žádám premiéra
o vysvětlení proč se nepostavil proti nechutnému obvinění strany,
která nikdy nebyla soudem sankciována
– bezdůvodné útoky na čest a pověst
jsou podle lidsko-právních úmluv nepřípustné.
Děkuji předem
za laskavé vyřízení mé žádosti. Doufám, že odpověď smyje obavy z recidivy
minulosti. Považujte proto, prosím, moji žádost za otevřený dopis.
zpět na hlavní stranu zpět na archiv aktualit