Listárna svedomi.cz, došlo 12.2.2011
Matení pojmů ohledně Moravského národa
S přibližujícím se
termínem sčítání lidu přesvědčují moravští separatisté obyvatele Moravy, aby si
zapsali moravskou národnost. Tento pojem je ovšem konstrukt, který není nijak
historicky potvrzen a vznikl v období po pádu komunismu v prostředí bezideového
nihilismu, když lidé ztrácejí svoji historickou paměť a je možno jim vnutit
cokoliv. Palacký napsal „Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě“. Nebyl to
výraz pragocentrismu, ale vyjádření skutečnosti, která existovala a existuje.
V Brně jde Česká ulice středem bývalé české čtvrti. Ti lidé se považovali
národnostně za Čechy. To neznamená, že neexistuje Moravská země. Moravan je
pojem regionální příslušnosti, stejně jako Bavor a Sas, z těch posledních dvou
nikdo nepopře, že je Němec. Chápu ovšem, že v české přítomnosti existuje
zmatení.
Když nás
vynikající olomoucký historik T. Tichák provázel historickou Olomoucí, přišli
jsme také na místo, kde byla Česká čtvrt, kde si
Češi
vybudovali svůj Národní dům (ve
starých análech jej Němci nazývají Český národní dům, tedy i Němci nás vnímali
jako Čechy), protože většina Olomouce byla německá. Měli také české gymnázium a
české školy, nikoliv moravské, přestože nikdo z nich nepopřel, že je zároveň
Moravan. Česká čtvrt byla i ve Šternberku a v Šumperku. Všechna historická díla
mluví o Češích. Vynikající kniha Jana Bati:
Uloupené dílo,
pojednávající o vzniku Baťova koncernu od samého začátku, o životě obou Baťů od
dětství, vždy mluví o Češích, o českém národě na Moravě, o českém jazyce. Nikde
není ani zmínka o moravském národě, pouze o moravské zemi. A to tito lidé žili
ve Zlíně a v Uherském Hradišti. Takto se vyjadřují všechna historická díla.
V dalekém
slezském Těšíně rozdělením města vznikl Český Těšín. Nevím, jestli moravští
separatisté uznávají také Slezský národ, proč potom nevznikl proboha Slezský
Těšín? Prostě proto, že obyvatelé se považovali a považují za Čechy a ve
Slezsku také žádná separatistická iniciativa nikdy nevznikla. Pokud si dnes
některý z rodilých Moravanů udá moravskou národnost, dělá tedy něco, co by jeho
předky ani nenapadlo. To může udělat nikoliv proto, že by pokračoval v tradici
předků, ale jen z důvodů nějaké neznalosti, ztráty historické paměti nebo
vytváří vzdorovitě novotvar, za který by mu jeho předkové řekli: „Seš blbé nebo
navedené?“ Já osobně
nebudu dělat něco, co nikdy nedělali moji
předkové, od
věků na Moravě rození, když si říkali Češi, proto si také žádnou moravskou
národnost do sčítacích listů nezapíši. Přitom mi také „z hȏbê neleze“, když mám
říci, že jsem Čech, protože mám obavy, aby si nemysleli, že jsem odněkud z Čech,
vždy raději hned objasním jak to je.
Dovolil bych si
třeba navrhnout některé výrazy, než nám jazykozpytci připraví něco
smysluplnějšího. Třeba
zemský Čech
(Bohemian) - výraz pro Čecha, který se považuje za příslušníka země české. Ve
stejné souvislosti na Moravě by byl název Moravan a ve Slezsku Slezan. Název
Čech
bez přívlastků by byl výrazem pro národnost, tedy pro Moravany, zemské Čechy i
Slezany dohromady a pro státní příslušnost. Název Čechy (Bohemia) by se
zakazovalo používat pro celou Českou republiku, pro tu už máme přece výraz
Česko. Vysvětlující výraz
Bohemia
pro českou zemi, jako doplnění textu k objasnění, by se mohl využívat a stát se
běžným.
Nechci popírat některé argumenty moravských separatistů, že
Morava doplácí na Prahu, že jejich životní úroveň platíme, protože tam platíme
všechny státní úřady, ve kterých jsou zaměstnáni Pražané. Chtělo by to někdy
řádně spočítat, nikoliv z hlediska separatismu, protože české (bohemianské)
okrajové regiony mohou v podstatě říci totéž. Nicméně, to je asi tak všechno, co
je možno v našem státoprávním uspořádání namítat. Jinak zcela záleží na
Moravanech, jak se ve svobodné společnosti zařídí. Zatím se nezdá, že by
Moravané byli „lepší lidé“ než zemští Češi, že by nedělali korupci a rozkrádání.
Nemyslím si, že Moravané Topolánek, Langr a Čunek byli lepší než ti v Čechách
narození.
Obyvatelé Moravy se svobodně rozhodli pro kraje a mne jako
Moravana dosti trápí, že hranice krajů nejsou alespoň souhlasné s někdejšími
hranicemi Moravské země, protože vlastně ani nejde udělat nějaké sdružení
moravských krajů apod.
Separatisté zaostávání a problémy svádějí na zemské Čechy,
což většinou pravda není, ale víme, že když se nedaří, tak se musí najít nějaký
nepřítel, který za to může. Přece takový separatista nepřizná, že za to mohou
Moravané. Brňané bez ohledu na politické hrátky rádi svádí vše na Prahu, což se
zdá být přirozené, nicméně jen tehdy, když je to pravda. Většinou ovšem pravdu
nemají. Železniční trať z Olomouce do Brna, tedy páteřní trať Moravy, prý zlí
zemští Češi nechtějí stavět, aby spojení nebylo (?). Ale takový projekt už dávno
byl, trať se měla napřímit a jít mimo Brno, což by znamenalo hlavní nádraží
posunuté kamsi dále na jih. Ale Brňan přece nepojede „šalinó“ tak daleko! Proto
musí být nádraží ve středu města. Když jedu z Olomouce do Brna, mezinárodní
rychlík jede svojí běžnou rychlostí do Rousínova, potom se začne trať kroutit
a vlak stojí za každou vrbou a cizinci se diví, do jakého zapadlého kraje se
dostali a honem kontrolují, jestli nenasedli do špatného vlaku. Moje vnoučata
vodím od oken na jedné straně ke druhé, protože chtějí vidět Špilberk, ale ten
je jednou na jedné a podruhé na druhé straně. Prostě Brňané si myslí, že
vymlouváním na Prahu všechno ve svém svědomí vyřeší, ale aby opravdu udělali
něco pro Moravu, tak to ne. V Olomouci je to podobně, východní dálniční obchvat
na Šumperk a Jeseník se nepostavil pro odpor občanů, dotace se velmi rychle
použily na něco jiného, samozřejmě, že na stavbu v Čechách. Inu komu není rady……
Brněnské výstaviště bylo prodáno německé firmě, která pořádá
výstavy. Samozřejmě, že utlumí Brno a bude prosazovat Hannover. Ale může za to
Praha nebo zlí zemští Češi? Když je někdo blbê“ tak je prostě „blbê“, to je jeho
problém. Dnes vše záleží na soukromé iniciativě. Praha přece nezabrání Brnu
v jeho podnikání. Vždyť to ani nemůže! Brno mělo možnost se stát světovým městem
výstavnictví. Nestalo se. Může za to snad Praha?
A tak milí Moravané, je-li nám naše země milá, vyhrňme si
rukávy a dejme se do práce na zvelebení své země. Můžeme se stát vzorem nejenom
zemským Čechům (Bohemianům), ale i jiným zemím. Záleží to jen na nás. Vytváření
novotvarů nikomu nepomůže, odloučíme se tím jen od tradic a vlastního „já“.
Nevlastníme obrovské území jako za Svatopluka, aby nám odvádělo poplatky, ale
musíme prostě sami „máknout“. Svobodný režim nám umožňuje toho dosáhnout. Proto
také musíme svobodu zachovat a bojovat za lepší využití prostředků získaných
na Moravě pro nás, aby byl ve své obci pánem jeho obyvatel, nikoliv úředník
v Praze, ale také ani ne v Brně, nebo „někde“. To ovšem neplatí jen pro Moravu,
ale všude. Jiní si to zřejmě přejí také.
Vlastimil Podracký , diskuze u článku na blogu autora
zpět na hlavní stranu zpět na archiv aktualit