V archivu svedomi.cz od r.2005, zde vloeno v jnu 2010

Pm demokracie pro eskou republiku

Ji Polk

Jsem pro demokracii. Jen lituji, e vinou propagandy je skuten demokracie v praxi tm nemon. Myslm si ale, e by bylo jet hor udrovat iluzi o koexistenci skuten demokracie a propagandy.
Jacques Ellul: Propaganda (1962)

Politika je z velk sti spindoctoring  Manipulovn pomoc marketingu.
Petr Robejek, analytik hospodskho a politickho vvoje, v Hyde parku T

ijeme v obdob pechodu mezi zastupitelskou "demokraci" a skutenou demokraci. Pedstava, e demokracie znamen vldu nkolika stran na zklad svobodnch a tajnch voleb je nesprvn a logicky neudriteln. Tento systm je ovem nesrovnateln lep ne totalitn vlda jedin strany nebo jin formy diktatury. Na pozad historickch zkuenost ech, kte ili po desetilet pod vldou KS a nkte jet i pod vldou nacistickho Nmecka, se ovem nynj systm snadno me jevit jako jedin, demokratick alternativa. Avak vlda stran je zaloena na konfliktech rznch kategori oban, kategori, kter pedstavuj rzn spoleensk zjmy. Jde tedy o souten, jeho clem je zskat co nejvce skupinovch vhod, a to i na kor jinch skupin a cel spolenosti. Vlda je vykonvna lidmi, kte pedstraj, e hji zjmy t kter skupiny. Ve skutenosti plhaj k vlastnm korytm po zdech voli. Volii maj jen velmi omezenou monost vbru. Mus hlasovat o komplexnch programech, pro jejich nkter sousti by nehlasovali, kdyby k nim mohli zaujmat stanovisko jednotliv. Mandt, kterho se zstupcm dostane, je pak do znan mry zneuvn. Vsledn politika neodpovd skutenm zjmm oban. Bhem obdob od jednch voleb ke druhm nemaj oban (pokud si nevymohou prvo na I&R) monost zasahovat do rozhodovacho procesu, i kdy dojde ke zmn politiky, pro kterou hlasovali.

Vedouc pedstavitel politickch stran se pemuj v "novou tdu", v politickou aristokracii zaloenou na osobnch vztazch mezi jejmi leny spe ne na volebnch procesech. Pokud se tato aristokracie ct nucena dt urit prvo na spolurozhodovn obanm ve form referenda, omezuje toto prvo pli vysokmi prahy do t mry, e je v praxi vtinou nepouiteln...

Vezmeme-li v vahu vechny tyto aspekty tzv. zastupitelsk "demokracie", nememe ne pipustit, e ve skutenosti o dnou demokracii nejde. Je to oligarchick systm, kde zkonodrn i vkonn moc je soustedna v rukou veden politickch stran, nad to ovlivovanch rznmi lobby (mamut podniky, odborov organizace a j.). Mezi politickmi stranami existuje souten za elem vtzstv ve volbch. Mlokdo vak chpe, e mezi nimi existuje i tich spoluprce. Vichni politici, kte maj tomuto systmu co dkovat za sv vysok postaven a materiln vhody, maj samozejm tak zjem na jeho zachovn. Za tm elem mus zachovvat iluzi, e oban maj monost svobodn volby. Proto mus existovat vc ne jedna strana - alespo dv - kter se stdaj u moci ani se mn samotn systm. Klasickm pkladem tohoto spoleenstv zjm je v esk politice povstn opozin smlouva - byla karikaturou cel podstaty zastupitelsk "demokracie".

Je teba zdraznit, e to, co se odehrv v esk politice, nen dnou vjimkou. Zastupitelsk "demokracie" zabedv do prohlubujc se krize vude na svt, co oteven pipoutj i velk media, prozatm vak ani by chpala, nebo se odvaovala piznat, e krize neme bt pekonna zplatovnm a drtenickmi metodami, nbr e mus jit o radikln zmnu celho systmu...

Nkter anomlie nynjho systmu

Moc je soustedna v rukou apart nejvtch stran, kter prosazuj (nebo to pedstraj) zjmy uritch kategori oban. Jimi vytvoen vlda naopak spravuje celou spolenost. Na p.: Pi nedvnch volbch v R dostala sociln demokracie 30 procent, ale ast ve volbch byla jen 58 %. Ve skutenosti reprezentuje tedy Soc. Dem. hypoteticky asi 17 % oban. Spolu s tykoalici asi 20 %, tedy asi ptinu obyvatelstva. Pesto si pon jakoby mla mandt obrovsky zadluit kadho obana, a pro ni hlasoval nebo ne. Obrovsk sttn dluh me mt velmi negativn dsledky v budoucnu, a to pro penenku jednoho kadho echa (krom tch nejbohatch). V tomto systmu jsme oroti tto zvli bezmocn. Ve skuten demokracii by byla otzka sttnho dluhu pedloena nejdve obanskm komism k posouzen, pak by o tom mon bylo uspodno referendum a teprve pak by eventuln dostala vlda mandt k zadluovn. Nebo: Vlda kupuje ze vdska vojensk letadlo Jas. Pi tom v Evrop nehroz dn vlka, ani te ani v budoucnu. Koup takovho letadla je vyhazovn penz. Ve vdsku nkte lid odmtaj platit dan na vvoj a produkci Jasu. Ve skuten demokracii by byl takov projekt pedloen obanskm komism, kter by dostaly veker relevantn informace od odbornk, jak technik, tak i politolog, ekonom a jinch. Teprve kdyby tyto komise, ev. nsledn referendum, ekly ano, smla by vlda zadat tuto objednvku. Vojensk politika vbec, a zejmna americk, je tou nejstranj anomli. V oblasti mezinrodn a zbrojn politiky nejsou USA dn demokracie. Volii - zpracovan komern propagandou, patn informovan a starajc se skoro vlun o vlastn ivotn rove - pracovn pleitosti, dan, mnohdy i ovlivnn imagem politik a rznmi typy morlnch a nboenskch pedstav, rasismem a pod. - hlasuj pro politiky, kte si pak na zklad takovch naprosto nekvalifikovanch hlas ponaj svvoln a nsiln vi ostatnm -slabm - nrodm.

Cel svt se zhrozil atenttu na USA 11 .z 01. Samozejm to byl ohavn a neomluviteln in, pi nm zahynulo asi 3.000 Amerian. Nsledn bombardovn Afganistanu zabilo njakch 5.000 Afgnc -chudk, kte nemli s teroristickm tokem nic spolenho. Pi tom je Al-Khaida i Taliban, vetn Bina Ladina, produkt americk politiky z doby boje proti sovtm. Existuj teorie, podle kterch americk vlda pedem vdla o toku na New York a Washington, ale neudlala nic, ponvad Bush a spol. m akcie ve zbrojnm a naftovm prmyslu. Zbrojn akcie vyletly po teroristickm toku o 30 %, zatmco burzy se celkov prudce propadly. Po pdu Sovtskho svazu potebuje USA novho neptele. Tuto roli te zaal hrt svtov terorismus. Existuj i nznaky toho, e CIA mla jet krtce ped 9-11 styky s bin Ladinem a e se mon mysln vyhb tomu, aby jej dopadla.

Globln boj proti terorismu je ve skutenosti hra pro galerie, jejm elem je vynutit na daovch poplatncch zven prostedky na nesmysln zbrojen a potlaovat obansk svobody v zjmu mocichtivch a zkorumpovanch elit. (Viz asopis Globl Outlook)

Ve skuten demokracii nesm bt mezinrodn a vojensk politika ponechna v rukou vldy a parlamentu (t.j., v podstat, v rukou zkorumpovanch politik a vojensko-prmyslovho komplexu). V tto oblasti musej mt rozhodujc vliv obansk komise. Dokud nebude pijat tento princip, bude se zvyovat hrozba mezinrodnho terorismu - zbran chudch proti vysvn jejich zem, nsilnostem a aroganci ze strany korporativn-politickho establishmentu, hlavn americkho. Obmi terorismu se stvaj nevinni lid, kte nemaj s ponnm politickch a plutokratickch elit svch zem nic spolenho.

Avak jsou tito lid opravdu zcela nevinn a bezbrann? Nikoli. Maj monost aktivn usilovat o zmnu svch politickch systm a politiky veden jejich jmnem jejich nejvymi pedstaviteli. Je stle zejmj - a poukazuje na to rostouc poet vysoce kvalifikovanch analytik - e nezmn-li se nynj zloinn politika sttnho terorismu - hlavn v Izraeli, ale i jinde - nezmn-li se plundrovn zem tetho svta a pokraujc zneiovn na planety, t se nae civilizace do zhuby. Tto hrozb lze elit jen aktivnm odporem irokch vrstev informovanch oban. Zstanou-li tyto vrstvy pasivn, soustedn jen na dl problmy svho nejbliho okol, zstane-li boj za skutenou demokracii omezen na mal skupiny angaovanch intelektul, pak nm patrn nen pomoci.

CO TEDY DLAT?

Hnut za pmou demokracii se dosud, alespo v Evrop, omezovalo tm pravdpodobn ztotouje pmou demokracii prv jen s tmto prvem. Druh hlavn - deliberativn - smr byl dosud omezen jen na mstn problmy. V R je vbec veejnosti a patrn i politikm neznm. Neznm jsou i nvrhy na alternativn systmy. O elektronick demokracii se zanaj vst diskuse, ale elektronick hlasovn je jen nstroj, kter nadto me bt zneuvn i politickmi elitami.

Jsem pesvden, e oban R a vech ostatnch evropskch zem by se mli inspirovat zpsobem, jakm vznikla demokracie v Americe ke konci osmnctho stolet: Selo se nkolik poctivch a kvalifikovanch oban, kte sami sepsali a pijali stavu jmnem lidu. Prv to bychom mli udlat my. Nkolik kvalifikovanch a estnch oban by mohlo - a mlo - napsat novou, obanskou stavu, pedloit ji k veejn diskusi a sbrat podpisy na jej podporu. Bude to samozejm projekt na mnoho let. Ale a tuto stavu podpo vce ne polovina oban, vstoup v platnost a zru starou stavu i veker zkonodrstv, kter obansk stav odporuje. Obansk stava by mla bt zaloena na tchto principech: Oddlen zkonodrn a vkonn moci. V nynjch systmech jsou ob tyto moci sloueny v rukou veden politickch stran, co je pmo vsmchem demokracii.

Vkonn moc: Pm volba hlavy sttu - osoby bez stranick pslunosti. Hlava sttu jmenuje vldu. lenov vldy nesmj bt souasn stranickmi funkcioni.

Do parlamentu a sentu (jako i vech jinch zastupitelskch sbor na vech rovnch) mohou kandidovat politick strany, obansk hnut i jednotliv oban, a to za stejnch podmnek. (Rozdl mezi politickou stranou a obanskm hnutm: Strana pedkld obanm komplexn programy a usiluje o moc. Hnut prosazuje jednu konkrtn otzku, nebo urit politick systm jako takov a neusiluje o moc.)

stav mus bt zakotveno prvo na iniciativu a referendum a to bez prohibitivnch prah (asi tak jako ve vcarsku). Oban musej mt rovn prvo vydat si ped referendem posouzen pslunho problmu obanskmi komisemi. Za tm elem mus bt zzen ad pro referendum a obansk komise, nezvisl na vld ale dotovan ze sttnch prostedk. Dleit otzky tkajc se vojensk, mezinrodn a ekologick politiky musej bt podle stavy vdy pedkldny ped implementac obanskm komism k posouzen. To se tk zejmna udrovn ozbrojench sil, jejich nasazen ve vlench operacch, nkupu a prodeje zbran, styk s jinmi stty, uzavrn mezinrodnch dohod, provdn hrubch zsah do prodnho prosted atd.

Vbr do obanskch komis se provd losovnm mezi vemi kvalifikovanmi obany bez rozdlu co do vzdln, spoleenskho postaven nboensk nebo stranick pslunosti. Kad oban me bt vylosovn do obansk komise jen jednou v ivot. Jak uvedeno ve, soudob parlamenty nefunguj jako reprezentanti oban. Hlasovn je vsledkem achr v poslaneckch klubech, direktiv stranickch veden, ntlaku lobbyist atd. Zapojen obanskch komis do zkonodrnho procesu je dnes jedinm zpsobem jak petvoit tuto zkorumpovanou mocenskou strukturu a nastolit skutenou demokracii. stava mus zaruovat odvolatelnost kadho reprezentanta i bhem mandtnho obdob, bude-li to odhlasovno vtinou voli v pslunm volebnm obvodu. Platy hlavy sttu, len vldy i len zastupitelskch sbor budou urovny obanskmi komisemi. Je neppustn, aby si mocensk elity samy urovaly vlastn platy.

Politick strany smj bt financovny jen z lenskch pspvk a dar jednotlivch osob. Nesmj pijmat sponzorsk dary od podnik ani organizac.

oblasti sttn sprvy i v jednn zastupitelskch sbor mus existovat dokonal transparence. Kterkoli dokument mus bt na podn pedloen k nahldnut ktermukoli obanu.

Je mon a snad i pravdpodobn, e nvrh tto stavy bude kritizovn, ale jet spe zmrn ignorovn "odbornky" (politology, sociology, prvnky). To ns nesmi zmst. Vichni tito lid jsou placeni establishmentem a proto - a na vzcn vjimky - musme oekvat, e budou hjit zjmy svch chlebodrc msto zjm ns oban.

Mjme ped oima slavnou husitskou tradici. V obdob 1419-1432 otsla husitsk vojska, veden silou svho pesvden, oligarchickmi strukturami cel Evropy. Rozpoutme-li jako prvn zem v Evrop spnou kampa za obanskou stavu, oteseme oligarchickmi strukturami celho svta.

Ji Polk, v archivu svedomi.cz od roku 2005

 zpt na hlavn stranu               zpt na archiv aktualit