Pro časopis Svědomí/Conscience 6/2009

Stalo se - tentokrát trochu jinak

Než nastal 1. máj, lásky čas, bylo jasné že do politiky pohoda nedosáhne. V ČR se hádali prezident minulý se současným přes Lidovky, premiér v demisi sváděl na lidovce krach své zdravotnické „reformy“, policie dodala soudům důkazy pořízené nezákonně; a tak je s politickou situací spokojeno už jen 8 % lidí (Lidové noviny, 21.4.09)

Za Kanálem dokonce i britští džentlmeni tutlali skandál premiérova poradce Damiana Mc Bridea, který vyráběl pomluvy politických oponentů. (E15, 21.4.09)

A tak jsem se rozhodl pro jednou pominout takovéto zprávy z „politiky“, a rubriku „Stalo se“ alespoň pro červen 2009 sestavit ze zajímavostí, které se kdysi staly v červnu. Začnu tím, že 1. 6.1850 byly v Rakousku zavedeny poštovní známky; na první známce byl císařský znak pod korunou.

•  1. června 1862 se také konalo první veřejné cvičení staroměstské jednoty sokolské v Ječné ulici na Novém Městě. Den poté byla založena první venkovská jednota sokolská v Jaroměři. (Sokol, tělovýchovná organizace občas zvaná české vojsko, byl založen v únoru 1862.)

•  2. června 1297 na den Sv. Ducha zažila gotická Praha slavný den, korunovaci Václava II. a manželky Jitky arcibiskupem mohučským, který byl sice papežem z úřadu sesazen ale na žádost Václavovu ten den směl úřadovat. Mezi lid byly házeny peníze a někteří psali, že s knížaty přijelo na dvakrát stotisíc lidu jízdného a ti všichni u dvora královského stolili.

•  2. červen v Praze je spjat i s požáry. 2. 6. 1420 byly od obcí pražských vypáleny a zbořeny kláštery Břevnovský, Strahovský, sv. Tomáše a johanitský; kostel sv . Víta na hradě pražském obhájili sladovníci. 2. 6. 1541 v podvečer téměř vyhořel hrad pražský sv. Václava a k tomu půl Malé Strany, krom Černé věže a Daliborky.

•  3. června roku 982 měl být sv. Vojtěch potvrzen jako biskup český - dostal prsten, pastýřskou berlu a pomazání od Willigise, arcibiskupa mohučského. Willigis si zakládal na tom, že není urozeného rodu, že jeho otec byl kolářem, na připomínku toho dával Willigis na stěnách rozvěšovat kola a kolářské nástroje.

•  4. června 1507 byl korunován na krále uherského dvouletý Ludvík, syn Vladislava, krále českého a uherského. 4. 6. 1848 ve třetí den slovanského sjezdu v Praze byla sloužena slovanská mše na Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí, u sochy sv. Václava, která je dnes na Vyšehradě. (Myslbekův sv. Václav byl umístěn na Václavák r. 1890.)

•  5. června 1400 byl úkladem arcibiskupa mohučského cestou ze sněmu zamordován Fridrich, brunšvický kníže.

•  6. června 1805 zemřel ve Vídni František Josef hrabě Kinský. Pedagogickými zásadami navazoval na Komenského, obranou češtiny na Balbína. Byl jedním ze zakladatelů soukromé Učené společnosti, z níž se vyvinula Královská česká společnost nauk, a pravým zakladatelem proslulé vojenské akademie v Novém Městě u Vídně.

•  6.června 1944 začala spojenecká invaze v Normandii, operace Overlord – otevření západní fronty. Výsadek plánovaný od dubna 1942 využil moment překvapení k vybudování pevného zázemí pro osvobozování Francie.

•  7. června 967 zemřel kníže Boleslav I. zvaný Ukrutný kvůli vraždě bratra Václava. Vládl 36 let a rozšířil české panství na Moravu a část Slovenska. Roku 955 pomohl německému králi Ottovi I. proti Maďarům. Němečtí kronikáři, jmenovitě Widukind, ho nazývají králem. 7. 6. 1413 papež zakázal mše a pohřby v Praze, dokud zde bude Jan Hus. (Hus odešel na Kozí hrádek.)

•  8. června 1600 poprvé začal pitvat doktor Jan Jesenský z Jesenného, latinsky zvaný Jessenius. Ten se narodil ve Vratislavi v rodině původem slovenské; stal se profesorem a v roce 1618 rektorem vysokého učení pražského. Jako delegát českých stavů jednal se stavy uherskými, a z českých pánů byl popraven nejkrutěji – byl mu vyříznut jazyk a tělo roztrženo na 4 kusy.

•  9. června 1618 listem českých stavů byli jezuité na věčné časy vypovězeni z království českého; po necelých třech letech se vrátili do Prahy i Čech s vítězem bělohorským.

•  10. června 1415 v kostnickém vězení psal Mistr Jan Hus list všem věrným Čechóm – prosil, aby se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli. 10. 6.1942 byly vyhlazeny Lidice.

•  11. června 1742 se Marie Terezie vzdala většiny knížectví slezských a kladského hrabství ve prospěch Pruska. 11. 6. 1781 Josef II. zmírnil přísnou cenzurní praxi, kterou církev potlačovala literaturu bohosloveckou, filosofickou i historickou. 11. 6. 1881 poprvé hrálo pražské Národní divadlo - na počest sňatku korunního prince Rudolfa (12. 8. 1881 vyhořelo)

•  12. června 1848 vypukly v Praze bouře nazývané svatodušní. Po dopolední mši sloužené u sochy sv. Václava na Václavském náměstí šel zástup ke kralodvorským kasárnám, z nichž vyšli vojáci a vyvolali srážky. Pak vyrostly barikády, jako rukojmí byl držen v Klementinu zeměsprávce hrabě Thun, o život přišla kněžna Windischgrätzová stojící při bojích u okna.

•  13. června 1848 se kvůli revolučním událostem předčasně rozjížděli někteří účastníci Slovanského sjezdu; na přímluvu Palackého a Havlíčkovu byl propuštěn hrabě Thun; do Prahy se sjížděli gardisté, gen. Windischgrätz žádal kapitulaci města.

•  14. června 1798 se narodil František Palacký, Otec národa. 14. 6. 1848 přijela do Prahy dvorní komise, aby vyšetřila chování velícího generála knížete Windischgrätze; ten se tím cítil uražen a odjel.

•  15. června 1086 byl Vratislav korunován arcibiskupem trevírským v kostele sv. Víta v Praze jako první český král; země moravská byla připojena k českému království. 15. 6. 1464 papež Pius II. před smrtí obžaloval českého krále Jiřího z kacířství a tak zabránil spojení křesťanských panovníků proti Turkům. 15. 6. 1754 Prokop Diviš postavil první hromosvod.

•  16. června 1471 Vladislav, syn polského krále Kazimíra III., byl v Krakově vyhlášen za českého krále. 16. 6. 1848 Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.

•  17. června 1412 ohlásil Jan Hus veřejnou disputaci o bullách papežských, odepřel považovat za apoštolské ty, které se neshodují s duchem pravých apoštolů.

•  18. června 1311 český král Jan potvrdil privilegia a svobody stavů moravských. 18. 6. 1757 u Kolína bylo poraženo vojsko pruského krále Fridricha Velikého, podle Marie Terezie tím byla Habsburská monarchie zachráněna na celé století. 18. 6.1882 se v Praze konal první všesokolský slet, na Střeleckém ostrově cvičilo 720 Sokolů.

•  18. 6. 1942 naposledy bojovali s nacisty parašutisté v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

•  19. června 1757 pruské vojsko obléhající Prahu od ní odtáhlo.

•  20. června 1541 Soliman, císař turecký vyjel z Konstantinopole do Uher, kde obsadil mimo jiné Budín a Pešt.

•  21. června 1305 zemřel Václav II., syn Přemysla Otakara II., v mládí zajatý Branibory a na Bezdězích, jako král povznesl zemi z bídy, do níž upadla válkou a hladomorem po pádu Přemyslově, české panství se nejvíce rozšířilo. 21. 6. 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 vůdců českého povstání, Čechů i Němců, i jeden římský katolík.

•  22. června 1503 kolem 16 hodiny byl dohotoven pražský kamenný most přes Vltavu. Císař Karel IV. jej dal stavět roku 1358 a stavěl se 145 let. 22. 6.1941 nacistická vojska zaútočila na SSSR; den poté Sovětskému svazu vyhlásil válku i Slovenský štát.

•  23. června 894 děd sv. Václava kníže český Bořivoj s dalšími pány a dvořany přijal křesťanství. Byl pokřtěn na moravském Velehradě.

•  24. června 1859 v bitvě u Solferina, v italské provincii Mantova, bylo rakouské vojsko poraženo spojenou armádou piemontskou a francouzskou. V bitvě padlo mnoho Čechů, proto byla vzpomínána ve vojenských písních jako řež nadmíru krvavá. 24. 6. 1942 byla vyhlazena východočeská obec Ležáky.

•  25. června 893 podle tradice zemřel první poustevník v Čechách sv. Ivan Charvátský, který měl žít mezi Prahou a Tetínem a před smrtí vyjevil, že je synem krále charvátského. 25. 6. 1241 hejtman olomoucký Jaroslav ze Šternberka měl porazit u Olomouce Tatary.

•  26. června 1494 umřel Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hejtman markrabství moravského, který stál při králi Jiřím a má podíl na povolání krále Vladislava do Čech. Zavedl českou úřední řeč místo latiny a vydal knihu „O starodávných obyčejích, řádech, zvyklostech a řízení práva zemského“, která nabyla takřka právní moci.

•  27. června 1950 byla popravena Milada Horáková. Její smrt varuje, že jiný názor a známosti s „nesprávně smýšlejícími“ lze prohlásit za „zločin velezrady a špionáže“.

•  28. června 1912 zemřel Josef Václav Sládek, který prožil zajímavá léta jako novinář v USA a Mexiku, dnes je známý především jako básník.

•  29. června 904 měl velkomoravský vládce Svatoboj vyhnat Metoděje, arcibiskupa velehradského, za to že se mší nepočkal na návrat vládce z lovu. Svatobojovu říši pak roztrhali sousedé a Svatoboj měl dožít jako poustevník u Nitry.

•  30. června 1420 přitáhl ku Praze Zigmund s válečníky národů různých, jichž bylo „do půldruhéhokrát stotisíc“. Utábořil se nad Letnou a chtěl Prahu dobýt, což se mu nepodařilo. Táboři s hejtmanem Mikulášem Husem téhož dne porazili Oldřicha z Rožmberka, který oblehl Tábor, a jeho lid odehnali.

František Rozhoň 24.4.09 především s použitím citátů z „Kalendáře historického národa českého“ (1940)

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit