Pro časopis Svědomí/Conscience 7/2008
Stalo se, aneb
Politika ve stylu retro
• Konfederace politických vězňů slibovala být svědomím národa. Když Stanislav Stránský vyslovil podezření, že ji spoluzakládali estébáci, byl z KPV v r.1992 vyloučen. Tím vedení KPV politické vězně rozštěpilo, Stránský dnes vede Sdružení bývalých politických vězňů a oznámil, že jeho někdejší podezření se potvrdila.
• Poté KPV vedená Naděždou Kavalírovou rozhodla o dalším trestu, tentokrát kolektivním pro členy SBPV: Ústřední výbor KPV-ČR na svém zasedání 12.března t.r. rozhodl, že členové SBPV-ČR se nesmí zúčastnit akcí pořádaných Konfederací.
• Premiér Topolánek nežádal od N.Kavalírové vysvětlení, ale v rámci „Dne obětí komunistického režimu“ jí vyznamenal plaketou „za úsilí, které věnuje obraně svobody nyní.“ Postavil tak Kavalírovou po bok bratrů Mašínů, Milana Paumera, a oni k tomu mohou říci své…
• O pár
dní později se Topolánek přihlásil i k bolševickému zvyku úpravy historie. Ač
italský premiér potvrdil, že smlouva z 21.4.1918 „je prvním mezinárodním
dokumentem skutečného uznání samostatného československého státu“,
a 29.6.08 uznala Národní radu i francouzská vláda,
premiér tvrdil v HN
1.7.08 že k prvnímu uznání došlo až 30.6.1918 u francouzského
Darney.
• 30.červen
jako připomínku
30.6.1918 u francouzského Darney vyhlásil V.Havel
Dnem armády ČR. Zdůraznil tak odlišnost ČR od 1.republiky. Nově vzniklá ČSR jako
Den armády slavila výročí bitvy u Zborova, kde legionáři v Rusku z vlastní vůle
poprvé bojovali jako samostatná jednotka; dnešní ČR vzpomíná nástup legionářů
v Darney před politiky…
• Nicotnou
roli lidu v současné demokracii potvrdil 7.4.2004 (ex)ministr spravedlnosti
K. Čermák cynickým „stát si může dělat se svými
občany co chce“.
Tehdy z opozice Petr Nečas (ODS) označil
ta slova za „děsivá“.
Pak ODS vyhrála volby a Nečas je vicepremiérem, já ve volebním poločase hledám
odpověď, jaká je dnes praxe:
• Dnešní
český stát se až příliš často tváří, že „co
dělá, dělá nerad“, pod hrozbou sankcí z Bruselu. Zato „špičky stran“ si
myslí, že mohou vše. V duchu Topolánkovy teze o „právu“ šéfa strany na vládní
post to i v červnu 2008 znamenalo pokus moci výkonné podřídit si moc
zákonodárnou a nebrat vážně moc soudní.
• Když „špičky“ koaličních stran jednaly „o zdravotní reformě“, dohodly se, že nad ústavu je znovu demokratický centralismus. „Jejich“ poslanci prý nesmí zastávat jiný názor než oni, zatím pokud jde o „zdravotní reformu“. „Špičky“ si podřídily i podnikání – rozhodly, že soukromý lékař musí být potrestán, pokud by se vzdal části svého zisku a nevybral „regulační poplatek“. (LN 5.6.08)
• Když
soudce Vojtěch Cepl odmítl žalobu nejvyšší státní zástupkyně Vesecké a spol. na
předchůdkyni Benešovou a veřejně to zdůvodnil, označil to premiér Topolánek
„za skandální“, prý to „demoralizuje českou justici“!
(Právo 7.6.08)
• Pak
i vládní Zelení chtěli navrhnout odvolání Vesecké, když se dopustila
přinejmenším „obcházení ústavy“ – v námi obdivovaných demokraciích přece
podezřelí hodnostáři odstupují. V demokracii „naší“ je to jinak - podle ministra
I.Langera za této situace
diskutovat nad situací v justici umí… „jedině
člověk, který je buď absolutní idiot nebo právní analfabet“.
(citát dne v LN 14.06.2008)
• Ministr
vnitra Langer představil v červnu další rysy v demokracii dříve nebývalé: Jeho
ministerstvo rozhodne, která škola smí vzdělávat úředníky na titul MPA (master
of public administration), nabízí se škola CEVRO, v níž je ministr zakladatelem a
předsedou správní rady - a ministr v tom nevidí střet zájmů.
• Ministr
nevznesl námitky ani proti takovým projevům vedoucí role policie ve státě, jakým
je titulní strana Metra 27.6.08 se slovy „policie
chystá hon“ na lidi - řidiče!
• Razanci a (ne)rozhled v oboru ministr dokázal v Otázkách Václava Moravce 29.6.08 – má prý plán zatočit s násilníky z Národního odporu tím, že zakáže Národní stranu :). I jeho mluvčí strašně překvapilo, že Národní odpor a Národní strana nejsou jedno a totéž. (Britské listy 30.6.08)
• V opozici
se zatím činí ČSSD. Jejich volební manažer Tvrdík tvrdil už v r.2006 „Volební
kampaň je stejná jako každá jiná. Je to stejné jako prodávat kokakolu nebo
letenku ČSA.“
• I letošní „programová konference“ „oranžových“ Jiřího Paroubka stanovila reklamní strategii pro volební kampaň. Pracuje pro ně americká agentura Penn, Schoen&Berland (PSB), mezi jejíž spokojené klienty patří Bill Clinton či Tony Blair… (LN 5.6.08)
• Mladí
už to asi nepamatují, ale tenhle styl „politiky“, v níž argumenty nahrazuje
prožitek, není nový – už fašisté tak „přetvářeli politiku na estetiku“. Výjimkou
nebyl ani Hitler, který sice předložil 25 bodů programu, ale mnohé z jeho
ustanovení ignoroval; program byl spíše znamením, že vnitrostranické diskuse jím
byly uzavřeny. (Robert O.Paxton, Anatomie
fašismu)
• Volební
programy dnes zatím ještě nejsou mrtvé. I poslankyně Zelených Jakubková a Zubová
soudí, že sliby voličům mají mít větší váhu než domluvy „špiček“ ve vládě.
Předseda Bursík se naopak omluvil premiérovi, že obě poslankyně neuposlechly
befélu, jak hlasovat. (Právo 7.6.08)
• V ODS říká poslanec Tlustý, že předseda Topolánek „ničí ekonomický program ODS. Reportérky Práva však fandí Topolánkovi a rýpají do Tlustého: Máte mandát, abyste vládě komplikoval život? (Právo 7.6.08)
• Život
vládě komplikovala stávka, stávkovalo 900 000 občanů a stávka byla největší
od ryze politické stávky 27.11.1989, která stála u zrodu dnešního režimu.
Premiér Topolánek i vicepremiér Nečas se zlobili, že i tato stávka byla
politická.
• Petr
Fischer v HN
25.6.08 píše, že stávka stála nad rámec zákona, pokud sociální
konflikt redukujeme na otázku peněz. Když Nečas říká, „když roste (nic
neříkající) údaj o průměrné mzdě, není proč stávkovat“, pak uvízl v marxistickém
napětí mezi hodnotou práce a pracovní síly. Dnes povolená stávka je „přehledně
kontrolovatelný mechanismus, jak se dá vyjednávat o mzdách.“
• P.Fischer
dodal, že stávkující dali „politickou stávkou“ najevo svůj pocit, že ve směru a
způsobech vládních reforem se mění víc, než je vládám povoleno.
• Já
chápu univerzitní činitele, že protestují proti povinnosti odpovídat za výuku na
lékařských fakultách, v nichž mají rozhodovat zástupci moci výkonné a kapitálu.
• Chápu
zdravotníky protestující proti Julínkově nápadu vyvádět „zisk“ ze systému
zdravotního pojištění, když oni současně musí prosit lidi o příspěvky na
vybavení sanitek.
• Chápu rozhořčení horníků z čelby či porubu, že si nesmí domluvit se zaměstnavatelem bonus zajišťující dřívější řádného odchodu do důchodu. Proč jim vláda nepřeje, když tentýž bonus povoluje jiným? Matkám s dětmi ho v rámci propopulační politiky stát dokonce zaplatí; jiným ho předplatit nedovolí.
• Mít
možnost projevit nad tím veřejně a účinně znepokojení, tak aby si toho někdo
vůbec všiml, tedy mít právo na takovouto politickou stávku, se mi jeví jako
legitimní požadavek.
• Otázka
mandátu aneb co vše si může dovolit moc výkonná, zaměstnává i Británii. Tam
od středověku platil zákon habeas corpus,
podle něhož musel soudce zatčeného vězně do 48 hodin buď obžalovat, nebo
propustit, ale labouristická vláda Gordona Browna těsnou většinou prosadila
v parlamentě „právo“
zadržet osoby „podezřelé z terorismu“ bez soudu až na dobu
42 dnů.
• Protože argument o potřebě zajistit bezpečnost nezmizí nikdy, vzdal se na protest proti tomuto zákonu poslaneckého mandátu konzervativní stínový ministr vnitra David Davies. Chce vyvolat diskuzi, zda vláda, která tohle neuvedla v předvolebním programu, může takto omezovat svobody i v čase míru. (Britské listy 13.6.08)
• Bolševické kořeny (trockistické podle Pata Buchanana) stále osvědčují mocní z USA: Poradce zájemce o prezidentský post Johna McCaina upřímně pronesl, že jeho pánovi McCainovi by prospěl nějaký ten útok podobný 11. září ještě před prezidentskými volbami ve Spojených státech. (LN 25.6.08)
• Loni
americké tajné služby zveřejnily ve své tradiční výroční zprávě, že Teherán v
roce 2003 pozastavil vývoj jaderného arzenálu a nejsou přesvědčivé důkazy, že ve
vývoji atomových zbraní dál pokračuje.
(LN 1.7.08)
Přesto pokračuje mediální masáž, že
„mezinárodní společenství“ podezírá Írán z jaderného zbrojení a nějaká ta
preventivní invaze je na spadnutí.
• Co by znamenala invaze do ˇIránu, měl uznat i Bushův ministr obrany Gates v demokratickém poslaneckém klubu v Senátu: Byla by katastrofou, povstala by nová generace „teroristů“, s nimiž by v USA museli podle Gatese zápolit ještě vnuci dnešních Američanů. (Britské listy 1.7.08)
• Seymour
Hersh z časopisu The New Yorker zveřejnil, jak nedůvěryhodná je administrativa G.W.Bushe
– pro svoje aktuální plány zlomit vaz íránskému režimu financuje regulérní
teroristické organizace ! Jednu z nich řadí americké ministerstvo zahraničí na
seznam teroristických organizací už déle než 10 let !
(LN 1.7.08, tištěná verze, v elektronické toto chybí).
• Afghánský
prezident Hamíd Karzáí vysvětluje, proč mezinárodní jednotky v Afghánistánu
nezvládají vedení války s Tálibánem a v zemi rostou násilnosti: „Mezinárodní
společenství přišlo do Afghánistánu bojovat proti terorismu… ale válku s
terorismem není možné vyhrát, pokud někteří z našich partnerů nepřestanou
sledovat i jiné zájmy, které s Afghánistánem mají."
• Podle
US exministryně zahraničí M.Albrightové následující Bushova invaze do Iráku,
provázená nabubřelou rétorikou o prevenci ,vyvolala tak negativní reakce, že
celosvětově oslabila podporu přeshraničních intervencí vedených chvályhodnými
motivy.
• Bude
trvat dlouho, než svět znovu získá důvěru v úsudek těch, kteří stále
žádají výjimky pro porušení cizí státní svrchovanosti. Podle Albrightové je proto třeba
debatovat, čím mezinárodní soustava vlastně je. Jen souborem právních ,šroubků a
matek’, kterými vlády chtějí chránit samy sebe? Nebo jde o živý rámec pravidel,
jež si kladou za cíl učinit svět humánnějším?
(HN 12.6.08)
• Její
slova platí pro EU, která vytvořila soubor právních ,šroubků a matek’
(Lisabonskou smlouvu), a začala vypadat jako fabrika za socialismu. Mistři
v jednotlivých dílnách (zemích) nutí lidi šturmovat a splnit plán ratifikace,
i když všichni ví, že pro výrobek není odbyt – podle stanovených pravidel
smlouva nemůže vstoupit v platnost.
Z médií vybral a glosoval František Rozhoň, 03.07.2008
zpět na hlavní stranu zpět na archiv aktualit