Listárna www.svedomi.cz

Jak jsem dostal milost od Husáka...

Ross Hedvicek

Někdy na podzim 1988, tedy v době, kdy v dalekém Československu ještě dělníci, rolníci a pracující inteligence v potu tváře budovali vědecký socialismus pod vedením KSČ, jsem - nic zlého netuše - vešel do budovy pošty ve Waterloo, Ontario, Canada, abych si vybral svou poštovní schránku. Jakožto správný vtipálek, byť trošilililinku paranoidní vtipálek, jsem měl tu poštovní schránku registrovanou na jméno T. Jungwirth, kde to T. neznamenalo Tomáš, ale "Telegrafista" - podle té postavičky ze Švejka Jungwirtha - tedy Telegrafista "Oběs se na semaforu u mostu" Jungwirth.

Ve schránce se ovšem skvěla obálka adresovaná Rostislavu Hedvíčkovi s razítkem „Okresní soud v Přerově“. Jak soudruzi ze soudu přišli na to, že je mne možno zastihnout přes poštovní schránku 31 ve Waterloo a na toto jméno, jsem nevěděl, ovšem tušení jsem měl. "Zasraní upravenci!" - pronesl jsem hlasitě. Co je zač Okresní soud v Přerově, jsem věděl, byl jsem tam souzen dvakrát (podruhé v nepřítomnosti) a ve dvoře soudu, kde bývala takzvaná fízlárna, neboli StB, jsem byl ozbrojenou pěstí dělnické třídy vyšetřován dost často.

V obálce ovšem bylo překvapení. Sdělovali mi, že soudruh prezident (Husák, ne Havel) mi udělil milost za mé přečetné zločiny, za které jsem byl řádně a v nepřítomnosti v ČSSR odsouzen, tedy zákon 140/1961 Sb, paragraf 109 Nezákonné opuštění republiky, paragraf 233 Zavlečení dětí do ciziny  a paragrafy 102, 103 a 112 Snižování vážnosti republiky v zahraničí. Po přečtení úředního dopisu, což byla asi třetí kopie na průklepovém papíře jsem pochopil, že Husák vyhlásil amnestii a tak jsem dostal milost, o kterou jsem nežádal. Zajímavé ovšem bylo, že amnestie se vztahovala jen na dva (109 a 233) z pěti paragrafů, za které jsem byl odsouzen a tudíž, pokud bych byl takový idiot a jel do ČSSR, tak bych si musel napřed ještě odsedět ten neamnestovaný zbytek, neboli „zbytkový trest". Kdo tohle vymyslel, to musel být geeenius! Absolutní geeeenius - ten určitě dodnes dělá poradce Klausovi anebo sedí v Ústavním soudu ČR.

Odešel jsem domů a začal pracovat na děkovném dopise. Stránky dopisu s amnestií (byly to dvě stránky, na druhé byly jen razítko a nečitelný podpis) jsem rozložil, zespodu jsem vložil ukazováček a shora jsem ten dopis zmuchlal a naformoval okolo svého ukazováčku. Napřed první stránku a pote i druhou. Obě stránky byly nádherně zmuchlány. Pak jsem vytáhl barvy, tempery a namíchal takovou správnou lidsky biologicky odpadovou barvu, tedy barvu lejna a přes už předtím vhodně umačkaný střed jsem vytvořil krásnou hnědou šmouhu. Na druhý papír s razítkem taky, ovšem šmouha měla jiný tvar a byla menší - což je jen logické, že ano?

No, strašlivě se mi to líbilo! Problém byl, že i když to vypadalo náramně realisticky, tak to ale nesmrdělo!  Potřeboval jsem najít kus exkrementu, ovšem co nejvíce dehydratovaného, protože čerstvý by přece obálku rozmočil a moje snaha by byla ne tak elegantní. Bydlel jsem tehdy v Kitcheneru blízko Monsignor Gleason Elementary School, kde byl velký park a určitě ne všichni venčitelé psů posbírali, to co tam jejich psi zanechali. Vybavil jsem se igelitovými sáčky a pátračské úsilí bylo během půl hodinky korunováno úspěchem a dostatečně suché psí hovínko bylo nalezeno. Tedy nejen nalezeno, ale i obzvlášť působivé kousky byly vybrány a umístěny do obálky, ve které už byla ta Husákova milost s hnědými šmouhami. Zalepeno a odesláno zpět Okresnímu soudu v Přerov+ bez dalších komentářů. Obálku jsem neolizoval. Přelepil jsem to páskou zvanou „duct tape".

*   *   *

Na výše uvedené jsem si vzpomněl, když jsem se dověděl, že Vladimír Hučín, pronásledovaný českou „demokratickou" justicí patnáct let po údajném pádu komunismu má u Okresního soudu v Přerově další (kolikáté už?) stání. Má se konat dne 29.1.2004 ve 14.00 hodin u Okresního soudu v Přerově ve věci tzv. zbytkového trestu z 80. let. Oficiální obránci lidských práv, všichni ti Úhlové, Jařabové, Motejlové lidská práva ignorují, kašle na to i Vašek Havel (který má kašlání lékařsky potvrzené), ten tyhle komunistické soudce sám jmenoval. Co kdybyste vy, normální lidé z České republiky, taky udělali něco jiného než pili pivo a cpali se buřty a bůčkem?

Hučínovo stáni je 29.ledna ve čtvrtek. Naplánujte si to a zajeďte se po poledni podívat do Smetanovy ulice v Přerově. Nemusíte si brát vidle, cepy a sudlice – k defenestraci, bohužel, asi nedojde. Ale jen to, že tam přijdete, bude krok vpřed.

Doporučená literatura k domácímu studiu:

1) http://www.mvcr.cz/sbirka/index.html

2) http://www.cs-magazin.com

3) http://www.freewebs.com/vanek/index.htm

Zdraví Ross Hedvicek, USA

Vloženo 15.ledna 2004 

 zpět na hlavní stranu              zpět na archiv aktualit