• 8.4.2003 v 18:00 v restauraci Parlament (Ostrava-Poruba) přednáší Doc.Tomáš Pavlica o Keltech v prostoru českých zemí, organizuje Vlastenecký klub a redakce Obrany národa, kontakt tel. 604 103 532;

Zpracovali František Rozhoň a Milan Špinka

Stalo se ... (a naše glosy)

„Krátce“ ze stránek Národní myšlenky“

7. 3. 2003 - Pan Jařab je podivuhodně nekompaktní osobnost. Když mu někdo nafackuje a způsobí lehký otřes mozku, může se z toho zjančit a svolává na svou pomoc všemožné instituce; a na druhé straně se ani nezačervená, když obhajuje krvavý kšeft, při němž jsou lidským bytostem zaživa trhány jedna po druhé končetiny, prorážena lebka a vytahován mozek. Měl by spíše na kolenou poděkovat, že se mu od lidí nedostává způsobů, které plně schvaluje, jsou-li prováděny na jiných.

10. 3. 2003 - Po veselém rozsudku nad J. Kopalem tu máme další popravčí četu. Dali ji dohromady v TV Nova, aby odpravila mimořádně nepohodlné Hnutí pro život, jež prý mylně informuje nebohé ženy, že hormonální antikoncepce způsobuje v některých případech potraty. A tak se na obrazovce promenují potratáři a firmy na výrobu antikoncepce vyhrožují žalobami. Jen do toho: ale bylo by rozumější nejprve informace o možných potratech stáhnout z příbalových letáků vlastních preparátů.

11. 3. 2003 - Všímáte si také nedostatku informací o politickém životě v zemi našich severních sousedů? Polsko jako by pro naše novináře téměř neexistovalo, a přitom se tam dějí tak zajímavé věci jako znatelný pokles počtu těch, kdož se hodlají v referendu vyslovit pro vstup Polska do EU.

12. 3. 2003 - Počet a rostoucí aktivita českých euroskeptiků přináší první úspěchy - provládní server Euroskop "upravil" svou webovou prezentaci tak, že na ní zrušil diskusní fórum. Zřejmě se názory na něm prezentované "nehodily".

13. 3. 2003 - Ve středu odpoledne byl spáchán atentát na srbského premiéra Zorana Djindjiče. Stal se tak další obětí procesu krvavého rozpadu Jugoslávie, v němž se tak problematickým způsobem po agresi USA a NATO angažoval. Mnozí Srbové s jeho jménem spojovali budoucnost země, pro mnohé jiné byl však vlastizrádcem č. 1.

http://www.narmyslenka.cz/

Ze zdivočelé země :

• Norsko si dovolilo požadovat, aby se USA ve svých postojích opíraly o OSN a neignorovaly hlas světového společenství. Velvyslanec USA v Norsku John Doyle Ong pak pohrozil Norsku, že by za své požadavky mohlo zaplatit dosti vysokou cenu. Konkrétně se podle velvyslance jednalo o odmítnutí bezpečnostní podpory USA svému spojenci v NATO. (Zdroj: PRÁVO 14.3.2003, str.7) Je ještě možno považovat NATO za záruku bezpečnosti naší vlasti???

• Už se ví, jak vznikla "spontánní" podpora "nové Evropy" americké politice. Nejprve se podařilo odhalit, že autorem textu prohlášení deseti východoevropských zemí "Vilniuské skupiny" je americký politik Bruce Jackson, bývalý příslušník americké rozvědky a spolupředseda Amerického výboru pro NATO. Nyní zveřejnil International Herald Tribune, že tentýž dnes zbrojařský lobbista sháněl podpisy i pod diskutabilní "dopis osmi činitelů", u nás ulovil podpis V.Havla…

• Po únorovém podvodu, kdy Blairova vláda předala OSN jako důkazy o Saddámově snaze ukrývat zbraně hromadného ničení plagiát tří různých článků s informacemi starými až 12 let, se provalil další podvod. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) M.Baradej oznámil, že ani materiály britské tajné služby o údajném pokusu Iráku získat v Nigeru uran nejsou pravé. Podle mluvčí MAAE tyto "podklady" měly být nejvážnějším důkazem, že se Irák pokouší získat štěpný materiál…

• Útoku na Irák předcházely mu měsíce válečné propagandy, přestože ta je v České republice zákonem zakázána a hrozí za ni až 15 let vězení. Česká republika se tak opět přiblížila vizím G.Orwella o světě, v němž zákony neplatí. Ministerstvo vnitra - Lamini - sděluje, že zákon o protiprávnosti komunistického režimu má jen deklarativní hodnotu, jen deklarativní hodnotu má už i Ústava. Čl.26 a 27 uvádí že poslanci a senátoři nejsou vázáni žádnými příkazy a nelze je nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech, dodatkem ke koaliční smlouvě se strany zavázaly k opaku...

• G.W.Bush vyzval Saddáma Hussajna, aby opustil svoji vlast, jinak bude válka, mluvčí Bílého domu však oznámil, že válka bude, i když Saddám svoji vlast opustí...

• České vládnoucí kruhy se dlouhodobě snaží trestně postihnout zločinný nátlak estébáků, kteří přemlouvali chartisty k opuštění vlasti. Současně schvalují stejnou výzvu Bushovu. Ach ten dvojí metr...

• Válka proti Iráku, zplozená v Izraeli, začala. Charta OSN charakterizuje takovýto útok jednoznačně jako agresi, stanovisko české vlády tedy zní: vyjadřujeme pochopení pro agresi USA a jejich spojenců…

• Prezident Klaus sdělil velvyslanci USA, že udělá vše pro to, aby ČR zaujala pozici v souladu s míněním české veřejnosti (71% je proti nynějšímu útoku) a kterou budou podporovat všichni její ústavní činitelé. Prezidentovi se nepodařilo splnit svůj slib. Cyril Svoboda vykřikuje, že "jsme na straně koalice, protože to je koalice demokratických států."

• Když naše vláda vysílala českou jednotku do Kuvajtu, hovořilo se v Parlamentu o tom, že v Iráku se chystá zasáhnout do té doby největší celosvětová spojenecká koalice a my přeci nesmíme být poslední. Ohromná koalice čítá kromě Američanů vlastně jen rozpačité Brity, Australany, Čechy a 60 Slováků. Ale přece bychom nechtěli hledat čest, rozum nebo snad původní význam slova demokracie tam, kde je jen vůle ke slepé poslušnosti…

• Útok na Irák by mohl ohrozit zájmy dosud úspěšných českých firem na tomto trhu, uvedl ředitel Technoexportu Josef Cílek. Některé firmy hovoří dokonce o dlouhodobě uzavřených dveřích. Něco podobného bylo už v Kuvajtu - po osvobození od irácké okupace tam nastoupily jiné firmy (americké), které dostaly přednost před českými…

• Agresi proti sobě prý vyprovokoval Irák tím, že nesplnil předchozí rezoluci RB OSN a páchal zločiny proti obyvatelům své země. Izrael zůstává nenapaden, přestože nesplnil už plnou skříň rezolucí OSN a zločiny armády proti obyvatelům vlastní země jsou tam na denním pořádku. Březnový přepad tábora Žabálija na severu Gazy zanechal za sebou 11 mrtvých, více jak 130 raněných, z nich 30 velmi těžce. Mezi nimi je 25 dětí mladších 15 let a 4 žurnalisté z agentury Reuters, kteří byli zasaženi střepinami hřebíkových střel. Dva mrtví byli požárníci hasící požár obydleného tříposchoďového domu, který byl zasažen zápalnou střelou z izraelského tanku. Další mrtvý byl z přijíždějícího požárního vozu, na nějž armáda židovské komunity vystřelily z děla. Armáda židovské komunity jako svéráznou prevenci proti sebevražedným atentátům ničila infrastrukturu města, bořila elektrické sloupy, ničila telefonní spoje, vodovodní potrubí a kanalizaci. Též rozbagrovala cesty a ulice, na hlavní silnici do města vyhloubila hluboký příkop. Operace "Trvalá svoboda" nepočítá se zabráněním těmto zločinům…

• Tyršova myšlenka založit českou státnost nikoli na hledání protektora (Francie, Třetí říše, SSSR, USA či bratři z EU), ale na sokolském pojetí české zdatnosti (vítězná válka by i pro silného agresora byla příliš nákladná, bránil by se každý), dočasně umírá. Ministr Tvrdík chce zrušit základní vojenskou službu již příští rok. Podíváme-li se kolem sebe, pak i další Tyršovy myšlenky "Ve zdravém těle zdravý duch", "Ni zisk či slávu" po létech snažení nacistů, komunistů i humanistů stihl stejný osud...

• Předseda "Cesty změny" Jiří Lobkowicz prohlásil, že způsob, jakým byl Klaus zvolen prezidentem, se dá zpochybnit, neboť mu dala hlasy i KSČM, která podle něj není demokratickou stranou. Slova, slova a jen slova, pane Lobkowitz. Už jste v politice dost dlouho, ale nevadí vám postoje Grossova ministerstva, že KSČ nelze zakázat jako nedemokratickou a že zákon o zločinnosti komunistického režimu vlastně neplatí, má prý jen deklarativní hodnotu…

• Oficiální verze seznamů agentů StB je od 20.3.2003 na internetových stránkách ministerstva vnitra (www.mvcr.cz). Server hned první den zkolaboval, nezkolaboval však vydavatel neoficiálního seznamu agentů StB Petr Cibulka a oficiální seznam označil hezky nahlas za třetí velký podvod na občanech - po událostech 17.listopadu a kuponové privatizaci...

• Premiér Špidla požádal parlament, aby vyslovil důvěru jeho vládě. I on řekl Ano vládě, aby druhý den pro změnu řekl NE - a vyhodil z vlády jediného ekonoma - Jiřího Rusnoka. Prý kvůli dlouhodobě špatné komunikaci. Tato "stará" informace o špatné komunikaci byla pro šéfa koaličních lidovců tak nová, že vyslovil alespoň naději, že to Špidla jednou vysvětlí… (rof)

• Uvnitř ČSSD to vře, premiér i expremiér vyjadřují svá mínění na stránkách českých deníků. Někdy si opravdu nedávají pozor na pusu. Vladimír Špidla ve vztahu k voliči přiznává: " Preference vládní strany vždy kolísají. Na začátku volebního období mi to nevadí ani v nejmenším." Takže občane, je mi vcelku jedno, jaký máš na mne názor v průběhu mého volebního období, před dalšími volbami se však budu o Tebe prát...

• Miloš Zeman v rámci části rozhovoru o proběhlém zvolení prezidenta vyjevil, kdo byl jeho osobním favoritem na tento post. Není jím nikdo jiný než Zdeněk Jičínský, jeden ze spolutvůrců socialistické ústavy ČSSR z roku 1960. Inu, vrána vráně oči nevyklove a socialista zůstane vždy v prvé řadě socialistou... (Josef Klas)

• Dlouho varovali P.Štěpánek z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a někteří nezávislí publicisté před laxním přístupem vládních politiků, kteří dopustili, aby byla ČR zatažena jako nějaká dojná kráva do zbytečných arbitráží kolem TV NOVA. V srpnu 2002 ještě tvrdil ministr finací B.Sobotka, že vinu za prohranou (zbytečnou) arbitráž má nerovný postoj arbitrů k CME a ČR, kteří jednali v rozporu s mezinárodní dohodou a právem. Když však byla oznámena částka tzv. odškodnění (ČR má vyplatit 10,4 miliardy), změnili politici názor a obvinili z chyb - Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Ministr Dostál si je jist, že názor změní i sám ministr Sobotka. Proto pozor: zjevně právě zloděj křičí chyťte zloděje, a navíc se chystá i na vaši peněženku - podle návrhu z koaličních řad by ty miliardy měly být získány zvýšením daní… (Poznámky k výsledkům stockholmské arbitráže najdete zde..., k bankrotující (?) CME zde... )

• Případ penězovodu z Čech až do Izraele zvaného D47 se blíží k rozuzlení. Housing&Construction oznámil, že hodlá zahájit stavbu dálnice D47 s ročním zpožděním (1.7.2003), ale dokončí ji se zpožděním tříletým (2010). Ministr Šimonovský chce smlouvu s H&C vypovědět a najít řešení levnější a s menším než izraelským zpožděním... (rof)

• Odvolací trestní senát pražského vrchního soudu o zvýšil trest na 17let Vlastimilu Pechancovi odsouzeném za údajnou vraždu cikána Absolona. Ač bylo v Pechancově případě vzneseno množství pochybností ohledně pachatelství tohoto trestného činu, žádný ze soudů rozhodujících v této cause toto nebral na vědomí. Přitom o Pechancově nevině je přesvědčen i Jakub Polák, člověk, o kterém by se nedalo říci ani v nejmenším, že by byl nějak nakloněn jeho názorové straně. Tento anarchistický veterán se snaží být nyní překvapivě objektivní, tvrdí, že Pechanec je obětním beránkem a vraždu spáchal někdo úplně jiný. Možná některý z Pechancových kompliců, kdo ví? Každopádně, aby překvapením nebylo učiněno zadost, Polák byl před nějakým časem Pechancem požádán, aby mu dělal u soudu důvěrníka, a tato žádost byla přijata. Dějí se to ale věci... Ve starých zajetých kolejích však ještě jede Markus Pape, který vzhledem k předchozím Pechancovým excesům předpokládá jeho vinu, je tudíž pro něj automaticky vrahem... (Josef Klas)

• Se zármutkem v srdci vám musím oznámit politováníhodnou věc. Po dvou letech končí svou činnost ojedinělé komunitní centrum lesbické, gay a bisexuální mládeže, které v Brně „pomáhalo“ mladým lidem hledat vlastní identitu… Ano, jedná se o centrum občanské ho sdružení STUD, o němž se širší než 4% veřejnost mohla patrně dozvědět přesně před rokem z tisku či rozhlasu, kdy sdružení obdrželo kontroverzní třicetitisícovou dotaci od Magistrátu města Brna a VF Brno tento krok otevřeným dopisem kritizovala. Přece jenom trochu drahá sranda pro „hledání vlastní identity“, pokud někdo neví, jaká je jeho identita, nechť se podívá do svého občanského průkazu... Nyní STUD nemá peníze a já doufám, že se opět nenajde v městském zastupitelstvu nějaký agitátor, který by chtěl navrhnout poskytnutí patřičné finanční injekce z městské pokladny pro tyto aktivity, které jsou v porovnání s jinými bezesporu opravdu důležité… Podobné nápady je lepší raději odeslat někam do věčných (růžových) lovišť… (Jan Hlaváč)

O čem se nemluví ?

● V minulém Zpravodaji jsem psal o tom, že „normální“ život českých cikánů připomínal Britům sjezd mafiáského klanu. Tento „normální“ způsob života, kdy si osobuji lidské právo svobodně žít tak, že to vadí okolí, není cikánskou specialitou. To poznali začátkem měsíce března i občané krkonošské Malé Úpy, kam se přijela pobavit parta mladých (vesměs z Prahy), kterou především zajímalo komu fandíš… Hluk, rozbíjení i fyzické napadání končící zraněním místních, kteří si je dovolili okřiknout, peckou policii nezajímalo. Vždyť mládež byla „jen opilá“. Pecká policie začala jednat, až jí bylo sděleno, že mladici také křičeli Sieg heil. Ideozločin, asi by řekl Orwell, a česká policie hned zahájila šetření důvodného podezření z propagace fašismu… S údajnými fandy fotbalu jsou i jiné potíže – např. „fanouškům“ Bohemians zabavili před utkáním dvě sekery. Předseda fotbalového slovu se (už zase) nechal slyšet, že se svaz snaží s fanoušky pracovat, pokud to vůbec jde. Obávám se, že předseda fotbalového svazu se hluboce mýlí. Jaké příklady ponechává fotbalovým fandům? Fotbalové chuligány, kteří snad ani nejsou trestáni, pokud se nedopustí současně ideozločinu údajné slovní podpory a propagace fašismu. Hráče, kteří sráží k zemi děti – podavače míčů či rozbíjejí reklamy, apod. Přitom už asi před 10ti lety fandové Baníku navrhli fotbalovému svazu, aby kromě vymýšlení represí podpořil a propagoval fandy, kteří fotbal s výtržnostmi nespojují. Myšlenka u nás nová nebyla originální, tuším že se toto praktikovalo v Dánsku jako protiklad fandů-chuligánů propagoval svaz hnutí „fotbalových elegánů“. Fandy Baníku přijal sekretář fotbalového svazu a myšlenka pro něj nová jej zaujala. Po měsíci volal do Ostravy, že předseda fotbalového svazu (Chvalovský) nemá zájem. Sekretář pak zemřel a vše usnulo a dodnes spí. Současný předseda Obst zase svolává konferenci o represích…. (rof)

Zpracovali Jan Hlaváč, Josef Klas a František Rozhoň (rof)

Projekt Evropa

• Konzultativní referendum ohledně vstupu do EU se konalo na Maltě. Občané tohoto malého ostrova přející si vstup prý hráli prim a zvítězili většinou 54% hlasů, či naopak prohráli (pro vstup nebyla polovina oprávněných voličů) - není nad jasná pravidla hry předem. Více mne však překvapila jiná věc. Na Maltě je vládní stranou Nacionalistická strana, která před referendem vyzývala občany, aby hlasovali pro, naopak opoziční labouristé jsou proti vstupu preferujíce pouhé partnerství. Různé labouristické a soc. dem. strany v jiných zemích jsou ale téměř vždy pilířem evropské unifikace, nacionalisté se jim naopak stavějí do opozice. Na Maltě jsou viditelně specifické poměry. (Josef Klas)

• Kampaň podporující "vstup ČR do EU", to nejsou jen milióny reklamním agenturám, ale i vizitky "podporovatelů". Jednu takovou jsem dostal poštou z Hradce Králové. Jde o kopii článku z Lidových novin 19.2.2002 s názvem "Eurorasismus, nebo prachy?". Kolem nápisu NACIS argument jaký slýchali za nacismu naši předci: "pro tak malou, chudou a línou zemi, jakou je Česko vidím jako jedinou šanci její co nejhlubší začlenění do vojenských a ekonomických struktur euroatlantického civilizačního okruhu, který pro mne představují NATO a EU." Slova hodná Emanuela Moravce podepsal známý hulič (marihuany) a "reportér Reflexu" J.X.Doležal. Další argumenty "pro vstup" už nenašel a aby zaplnil plochu LN, pustil se do EUskeptiků. Prý nemají žádný program - suverénní a spolupracující jen na základě vzájemné výhodnosti Česká republika pro následovníka protektorátních kolaborantů přeci nemůže být programem. Poučil nás, že se ví o personálním propojení Národní strany s Vlasteneckou frontou (není žádné, naopak Občané proti EU informují, že Národní sjednocení a Vlastenecká fronta bojkotují kongres organizovaný Národní stranou) i o tom, že současný šéf Vlastenecké fronty osobně podepsal jakési prohlášení o spolupráci s Euroskeptikem (podívejte se na seznam podporovatelů Euroskeptika, nenajdete tam ani současného, ani minulého předsedu VF, Euroskeptik zase nemá zájem o spolupráci se současným předsedou VF). Vytrhl kus článku ze Zpravodaje VF a kritiku státního rasismu proměnil v důkaz antisemitismu a rasismu autora.
Závěr omylů "nacis J.X.Doležala" zněl: "Po seznámení s českým euroskepticismem vím, že jde o hnutí, které žádný program nemá. Nevím však: jde těm klukům jen o prachy z našich daní, nebo se prostě řada českých "euroskeptiků" oprávněně bojí, že na antisemity a rasisty, jako jsou oni, není ve vyspělé Evropě nikdo zvědav?"
I na takových lžích dnes v ČR staví Projekt Evropa… (rof)

• Tisková zpráva: Konzervativní strana a Euro-referendum
Dne 2.3.2003 se v Praze setkalo vedení Konzervativní strany (KONS) se spisovatelem Benjaminem Kurasem k diskusím o budoucnosti českého konzervatismu. Na jednání byl zpracován politický program Konzervativní strany a spolupracujících skupin a dohodnuto, že jednou z prvních aktivit bude účast KONS na euroskeptické informační kampani, s vědomím, že vláda ČR vede neférovou, jednostrannou a klamnou kampaň prezentující pouze výhody členství. KONS není proti vstupu do EU ze zásady, ale je znepokojena jejím současným byrokratickým vývojem a neinformovaností české veřejnosti o jejích negativních aspektech.
KONS bude prezentovat tyto argumenty:
1. Vstup do EU není jediná možná cesta do civilizované Evropy (alternativou je např. Sdružení volného obchodu EFTA, které má s EU uzavřené obchodní smlouvy).
2. Přijetí desetitisíců nesrozumitelných direktiv, které nikdo nezná a nestačí přečíst, znemožní v ČR vytvořit právní stát.
3. EU prochází již několikátý rok vytrvalým ekonomickým poklesem a zároveň posiluje státní a nadstátní byrokratický aparát, což nemůže občanům ČR přinést větší prosperitu ani právní jistotu.
4. Po vstupu do EU porostou platy a úspory pomaleji než ceny, výsledkem by mohl být pokles reálné životní úrovně.
5. Politika "třetí cesty" otupuje politickou debatu a ekonomickou soutěživost a vede k politické a ekonomické stagnaci.
6. Antiamerikanismus "staré" Evropy vede k vážnému narušení NATO a tím zvyšuje bezpečnostní riziko celé Evropy.
7. Odevzdání stoprocentní státní suverenity výměnou za pouhý tříprocentní podíl na rozhodování celoevropském může vést k zániku českého státu a jeho specifické identity.
8. Jestliže po vstupu do EU občané zjistí, že se zmýlili, neexistuje žádný legální mechanismus, který by dovolil ČR z EU vystoupit.
Praha, 5.3.2003
Jan Fořt, předseda KONS, Benjamin Kuras, koordinátor Poradního týmu KONS

Zpracovali František Rozhoň (rof) a Petr Tryščuk (pam)

Výročí

23.3.1430 napsala Johanka z Arku, zvaná Panna Orleánská „českým bludařům“, aby zanechali boje svého, jinak je stihne netoliko pomsta boží, ale i její vlastní. Pakliže se čeští bludaři nenapraví, zanechá Angličany a vytrhne proti nim, aby je vyhladila železem. Nestihla tak učinit, na 15.výročí upálení Husova spolubojovníka Jeronyma Pražského byla sama (30.5.1431) v Rouenu upálena;

23.3.1848 kabinetním listem císař zrovnoprávnil češtinu s němčinou na českých školách. 28.3. pak byl vydán císařský patent pro Čechy, Moravu a Slezsko slibující do 31.3.1849 zrušení roboty za náhradu; zástupci české i moravské šlechty vyslovili o pár dní dříve souhlas;

23.3.1853 se v Trhanově na Chodsku narodil slavný český lékař-internista a spisovatel Josef Thomayer, píšící též pod pseudonymem R.E.Jamot;

23.3.1892 se v Ostravě narodil Lev Prchala, legionář, který byl proslulé anabázi ze Sibiře pověřen velet zadním vojům; při zářijové mobilizaci roku 1938 jako velitel 4. polní armády operoval při bývalých hranicích s Rakouskem; při zabírání Podkarpatské Rusi maďarskou armádou dal 15.3. pokyn k obraně, ale ta se po třech dnech zhroutila; v květnu odešel do Polska a stal se tu velitelem formující se čs. jednotky; po porážce Polska Německem 17.9.1939 odejel do Francie, kde se podílel se na formování našich jednotek; v červnu 1940 prchal před nacisty tentokrát do Británie; pro rozpory s E. Benešem jej Beneš v říjnu 1940 převedl mimo vojenskou službu; po „osvobození“ Rudou armádou se Prchala do vlasti nevrátil; v červenci 1945 byl „za trest“ zbaven hodnosti armádního generála; + 11. 6. 1963 Feldbach v Rakousku;

23.-24.3.1938 němečtí agrárníci (Bund der Landwirte), živnostníci a křesťanští socialisté splynuli s henleinovskou Sudetendeutsche Partei; ministři F. Spina, E. Zajicek vystoupili z vlády; 25.3. podal demisi i zástupce německé sociální demokracie L. Czech (důsledek vnitrostranické krize a jeho odchodu z funkce předsedy strany);

23.-24.3.1968 v Drážďanech se vedoucí představitelé Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR (později bratrských zemí okupujících při rumunské absenci Československo) na setkání s československou delegací usnesli, že v naší vlasti je „plíživá kontrarevoluce“;

24.3.1638 trestná výprava vypravená proti odbojným vsetínským Valachům byla v údolí Rokytnice obklíčena a zajata povstalci;

24.3.1999 země NATO zahájily první intervenci mimo území svých členských států, na 20.století dosti barbarské nálety na Jugoslávii. Václav Havel je označil za humanitární, protože slovní odůvodnění znělo, že mají zabránit humanitární katastrofě v Kosovu, a pak se hrozně rozčílil, když J.Dienstbier musel potvrdit, že přinesly humanitární katastrofu – exodus statisíců nealbánců z Kosova; letadla NATO využívala k náletům i český vzdušný prostor. Nálety byly ukončeny po 79 dnech 9.6.1999;

25.3.1053 zemřel sv.Prokop, zakladatel slovanského kláštera v Sázavě jako duchovního střediska národa českého; r.1097 byl klášter vypálen a v něj uvedeni latinští benediktini z Břevnova; dnes na zdech kláštera je nutno pro štěstí hledati hvězdičky šesticípé;

25.3.1833 v Praze zemřel Alois Klar, *25.4.1763 Úštěk, vynikající pedagog, dnes známý především jako organizátor péče o slepé občany;

26.3.1918 v Penze byla podepsána smlouva Odbočky Československé národní rady na Rusi s bolševickou vládou (komisařem národností J. V. Stalinem) o průjezdu legií přes Sibiř do Vladivostoku; smlouva zavazovala legie, že každý vlak smí s sebou vzít jen 168 pušek a 1 kulomet, rozvrat v Rusku způsobil, že pohyb legionářských vlaků se o měsíc později stejně úplně zastavil;

28.3.1938 se Berlíně usnesli A.Hitler, K. Henlein a K.H.Frank, že československé vládě je třeba pro zachování míru klást „nepřijatelné podmínky“; 1.4. pak premiér M. Hodža zahájil jednání se Sudetendeutsche Partei o národnostní otázce; jednání byla vedena ze strany henleinovců tak, aby nemohlo nikdy dojít k dohodě;

30.3.1783 po zrušení kněžských biskupských seminářů a klášterního studia byly zřízeny státní generální semináře, které měly zajistit výchovu josefínsky smýšlejících a tehdejšímu státu oddaných kněží;

30.3.1968 Národní shromáždění zvolilo na návrh A. Dubčeka prezidentem republiky L.Svobodu; v tajném hlasování získal 282 hlasů, 6 poslanců se zdrželo hlasování 1 hlas byl neplatný;

31.3.1968 skupina politických vězňů, odsouzených podle zákona 231/1948 Sb. ustavila ústřední výbor Klubu 231; během tří měsíců fungovaly jeho výbory ve všech krajích a ve většině okresů českých zemí, ústředí registrovalo na 80 tisíc zájemců o členství;

31.3.1468 uherský král Matyáš Korvín vypověděl Jiřímu z Poděbrad válku, započalo další křižácké tažení proti Českému království; válka měla od počátku poziční charakter a omezovala se na drobnější srážky a na obléhání hradů a měst;

31.3.1998 v Bruselu zahájila delegace Tošovského vlády vedená ministrem zahraničí J. Šedivým přímé rozhovory o podmínkách vstupu republiky do Evropské unie;

duben-červenec 1944 vysazování dalších paravýsadků z Velké Británie (Calcium, Barium, Sulphur, Chalk, Clay, Carbon, Potash aj.) celkem bylo vysazeno na našem území 101 parašutistů, z nichž 50 jich padlo v boji; do rukou gestapa se nedostalo jen 40 parašutistů.

počátkem dubna 1848 vznikl ve Vídni Spolek Němců z Čech, Moravy a Slezska na obranu své národnosti, který 9.4. protestoval u ministra vnitra proti zavádění češtiny do škol v německých oblastech českých zemí a proti možnému oddělení českých zemí od ostatních rakouských zemí;

1.4.1403 se stal mistr Jan Hus rektorem vysokého učení Karlova;

2.4.1598 vyjel pan Krištof Harant z Polžic, Bezdružic a na Pecce s Heřmanem Černínem a jedním služebníkem na velikou cestu do Benátek, země Svaté, země Judské, Egypta a na Sinai;

2.4.1838 se ve Vamberku narodil Josef Kalousek, český historik, člen redakce staročeského časopisu Národ, kde uveřejňoval své příspěvky proticentralistického a protidualistického ražení; autor práce České státní právo (1871), v níž poukázal na to, že české země byly vždy svébytným, státním, mezinárodně uznávaným útvarem a že nikdy nebyly skutečným lénem římskoněmecké říše; + 22.11.1915 Praha;

3.4.1873 se v Praze narodil Jan Janský, český psychiatr, který proslul rozdělením lidí do čtyř skupin podle srážlivosti krve, objevil tak vlastně čtyři základní krevní skupiny dnes označované 0, A, B, AB a umožnil tím provádění transfúzí krve bez nebezpečí smrti pacienta srážením krve nevhodného dárce; za stejný objev (a navíc ještě za odhalení Rh-faktoru) získal Rakušan Karl Landsteiner roku 1930 Nobelovu cenu ;+ 8.9.1921 Horní Černošice;

3.4.1998 Parlament ČR přijal ústavní zákon o bezpečnosti republiky, umožňující vyhlášení stavu ohrožení, pokud jsou „ohroženy demokratické základy státu“; KSČM a SPR-RSČ upozornily na možnost zneužití tohoto zákona;

5.4.1848 K. Havlíček Borovský začal v Praze vydávat Národní noviny; vydavatelem byl hrabě V.Deym;

Zpracoval: František Rozhoň

Vybrali jsme pro Vás

Robert Vašíček: Brutální demokracie

Martin Hekrdla: Válečná demokracie

Nenápadně vzniká silná Eurasijská frakce

Nejmilitantnější národ světa

Robert Vašíček: Brutální demokracie

Kladu si spoustu filosofických myšlenek o původu naší demokracie a o míře svobody, která z ní vyplývá. Žijeme ve zvláštní diktatuře demokracie. Tvrdím, že tato demokracie je naprosto nedokonalá a nevyhovující, a přesto je nejlepší z možných zel.

Předně demokracie staví na bázi objektivity, nicméně objektivita je pouhým lidským výmyslem, neexistuje. Existuje pouze průsečík subjektivních názorů, přičemž takových průsečíků může být o jednu méně právě tolik, kolik je subjektivních názorů. Takzvaná objektivita je řízena delegováním, ale čím vyšší stupeň delegování, tím menší skupina rozhoduje o větší. Přitom je jasné, že si lidé nikdy nebudou přát přímou demokracii ve všech sférách společenského rozhodování – už proto, že by na to neměli čas a že by jedni nesouhlasili tam, a další zase jinde.

Dalším nedostatkem demokracie jsou její vlastní principy – rovnost, svoboda, spravedlnost a tolerance. Rovnosti nejsme schopni, protože hloupější vždy budou závidět chytřejším. Svobody nejsme schopni, protože jedni se vždy budou obávat svobody pro ty druhé. Spravedlnosti nejsme schopni, protože jsme subjektivní bytosti bez smyslu pro společné uvažování, máme prostě příliš vysoký intelekt, abychom byli schopni primitivně pojaté spravedlnosti. Chytřejší si totiž vždy bude myslet, že má právo na větší spravedlnost, aby spasil svět, a hloupější proto, že se mu nedostává rozumu. Tolerance nám už vůbec není vlastní, protože našim primárním cílem je přežití naše a našeho rodu, tudíž se nemůžeme ke všem chovat stejně tolerantně.

Demokracie je všeobecně definována jako suverenita občanů při správě obce. Jenže naše suverenita je omezena už tím, že nemůžeme odvolat politika, se kterým nejsme spokojeni. Na druhé straně to ani nechceme, protože bychom vnitřně žárlili, že jsme pomohli někomu jinému. Lidé totiž krutě závidí to, čeho sami nedokážou dosáhnout pro své volní vlastnosti a najdou-li chybu na tom, kdo toho dosáhl, stále dokola ji budou rozmazávat. Na každého dalšího se pak v rozporu s principem objektivity dívají jako na potenciálního pokračovatele ve věcech, které se člověku nelíbí.

Suverenita při správě obce je prý základem civilizace. Jenže každý stát této civilizace si volí své pomazané hlavy a tím narušuje suverenitu poddaných jedinců. Každá výsada pro správce státu fakticky znamená porušení suverenity při správě obce. Přitom víme, že bez těchto výsad by správci byli ohroženi. To však nic nemění na neslučitelnosti těchto dvou pohledů.

Civilizace je opozicí k chaosu. Přitom systém vytváří takové podmínky, aby chaos podněcoval. Má z něho totiž zisk. Jedná se o selektivní působení chaosu při výběru nejsilnějších jedinců v různých oblastech společnosti. Lze tak říci, že pokud Marx vymyslel socialismus, pak tvůrcem globalizace byl nesporně Charles Darwin se svou evoluční teorií.

Další součástí naší demokracie je industrializace. Ve starém pojetí představuje rozsévání technologií a továren za účelem vyššího životního komfortu. V dnešním pojetí ji lez vidět jako metodu znečišťování naší planety a vytváření úžasných možností pro další rozvoj průmyslu – 200 let industriální činnosti nám dává možnost pracovat 400 let na odstraňování znečištění životního prostředí. Má-li se někde postavit továrna, naše demokracie se lidí v místním referendu neptá, zda si přejí továrnu a poté ekologické následky a sanace. Ptá se pouze, zda si přejí továrnu. Tím se dostáváme k problému rozpojování a zamlčování následků v demokracii. To zase souvisí s fenoménem otázky v demokracii. Otázka je nejsilnější propagandistická zbraň v demokracii. Primárně nezáleží na síle opozice k určitému názoru, nýbrž na formě položené otázky. Položíme-li banální otázku, a odpověď vydáme za reakci na mnohem přesnější formulaci, pak manipulujeme demokracii. Ovšem to patří k pravidlům současné demokracie.

Dalším prvkem, který se projevuje v našem systému, je syndrom negativní reakce. Demokracie sice hlásá toleranci, ale pokud se objeví nějaká nová myšlenka, reakce systému je nepřátelská. Systém se nesnaží chápat nové přístupy, systém je přímo dusí, jen aby zachoval konstanty. Přitom se ohání tolerancí.

Stálým prvkem společenského myšlení, myšlení většiny jedinců i společnosti jako celku, je syndrom lhostejnosti. Domnívá se, že určitá veřejná věc, rozhodnutí či událost se ho netýká, a není schopen přemýšlet dva tři kroky dopředu. Lze si to představit na příkladu myši, když se blíží k pasti s návnadou. Myš si neuvědomuje past, ale vidí návnadu. Lze říci, že v demokracii jsou průměrní občané otroky inteligentnějších občanů, ačkoliv demokracie hlásá rovnost.

Vlastností, charakterizující současnou demokracii, je též povrchnost. Společnost neposuzuje hodnoty podle skutečné hodnoty, ale podle tržní hodnoty – lze to přirovnat k prvnímu dojmu – stoupne-li si vedle sebe nakažený, ale zdravě vypadající člověk, a zdravý, ale špatně vypadající člověk, vybereme si společnost nakaženého člověka, ačkoliv jsme se nepřesvědčili o hodnotách, které skrývá jeho vzhled.

Na to se váží metamorfózy elit – dojde-li ke společenskému převratu nebo politické výměně, lidé se stejně brzy vracejí ke stejnému typu elit, nebo si zvolí ty elity, které dokázaly včas převléknout kabát, ale lidé si je ještě pamatují z původního angažmá. V tomto smyslu jsou veškeré, demokracií zaštítěné revoluce zbytečností. Elity lze totiž v jistém smyslu přirovnat k penězům – každý režim se jich zpočátku štítí, ale nakonec je přijme a potřebuje.

Zvláštní otázkou demokracie je morálka. Morálka je souborem typů chování, které se ustálily. Ačkoliv hlásáme svobodu a toleranci, naprosto nesmyslně se při tom zajišťujeme ještě morálkou. Morálka ve smyslu tradičních demokratických hodnot – svobody, rovnosti a bratrství je možná reálná, ale morálka zvyková, tedy určitá předzvěst hlubšího zvykového práva, nepsaného v zákonech, je pro snahu o demokracii irelevantní.

Volně navazuje vztah k informacím. Demokracie ctí svobodu a právo na utajení osobních informací. Přesto se žádná demokracie na světě nevzdala kontroly informací ze strany represivních složek státního aparátu. Nakolik je demokratické odposlouchávat rozhovory lidí, číst jejich poštu a provádět domovní prohlídky ještě před prokázáním viny? Jistě, je to neřešitelná otázka, ale pokud bychom se měli řídit demokratickými pravidly, nesměli bychom to všechno provádět.

Dlouhodobým problémem demokracie je solidarita. Zvláštním fenoménem demokracie je dlouhodobá nestabilita společenské solidarity. U moci se podle levo-pravého schématu střídají více či méně solidární režimy. Cílem přitom není solidaritu ustálit natolik, aby již byla neměnná při změně režimu, cílem je narušit a změnit míru solidarity, která byla nastavena původním režimem. Solidarita patří se svobodou k základním lidským požadavkům a proto je zneužívána k získávání voličů. To zcela jistě není demokratické.

Zvláštní poslání má v naší demokracii izolacionismus. Ten se projevuje, kdykoliv dojde k ustálení režimu. Současná globalizace ve skutečnosti není celosvětovou demokratizací, nýbrž obyčejným soubojem režimů v ekonomické a bohužel i vojenské sféře. Z tohoto pohledu lze označit současný stav globalizace za značně nedemokratický.

Hlavním hybatelem demokracie přitom dosud není přemýšlení, ale pouhé memorování. Režim si totiž nepřeje, abychom o demokracii přemýšleli, jako teď činím já, nýbrž abychom memorovali základní hodnoty bez dalšího pochopení, popřípadě přijímaly memy: demokracie, svoboda, rovnost, bratrství, globalizace. To všechno jsou memy, kterými žijeme a přitom jsme o nich nikdy nepřemýšleli.

Robert Vašíček; převzato z http://www.virtually.cz/clanky2/0865.html

Martin Hekrdla: Válečná demokracie

Česká vláda si v polovině podebatovala o situaci kolem Iráku, kde válka je na spadnutí a naši chemici v Kuvajtu pohotově k nasazení. Jistě oprávněně a v pravý čas dali ministři hlavy dohromady, neboť den D už prosákl až do novin a každý si ho mùže zaškrtnout v kalendáři - úterý 18. března (ovšemže bez záruky). Jistě je také pochopitelné, že nejsou určeny veřejnosti - tak sdělil tomuto listu spolehlivý vládní zdroj - tajné a velmi zajímavé informace ministra zahraničí Cyrila Svobody. V provozu atomových elektráren a v přípravách na válku přece nikdy demokracie moc nekvetla.

Jenže válka, která se chystá, mùže veřejnost nejen po čertech zajímat, ale i v běžném občanském životě významně ovlivnit. Scénáře pronikající z Pentagonu jsou totiž více než jen zajímavé. Jestliže optimistická prognóza předpokládá čtyř- až osmitýdenní boje s pěti sty až tisícem obětí na straně invazorů a pesimistická varianta válku tří- až šestiměsíční s desetitisícem mrtvých z řad útočících vojsk, pak to znamená jediné: tak obrovský rozkmit možností je jen jiným pojmenováním absolutní nejistoty. Hraje se zde v hazardu vabank.

Není jasné, zda a jak se podaří uvést v život více či méně proklamované cíle války. A kromě svržení tyrana ještě demokratizovat okupovaný Irák, překreslit politickou mapu Středního východu (přítomnost čtvrtmiliónové armády má pomoci "odfundamentalizovat" Írán, Saúdskou Arábii a jiné státy) a ovládnutím iráckých ropných polí vrátit do USA ztracenou konjunkturu. A především demonstrovat, kdo odteď a napořád povládne světu.

Vývoj mùže být právě opačný: Střední východ a další oblasti zeměkoule se sníženou imunitou proti terorismu se mohou pod dojmem krvavého konfliktu a přítomnosti tolika "nevěřících" Rambů naopak zfundamentalizovat. A izolace Spojených státù - a s tím spojená nevypočitatelnost jejich jestřábího vedení - dále prohloubit. Zatímco optimisté spřádají sny o budoucím oživení, mnoho expertů naopak varuje před novým ropným šokem a vyjadřuje obavy, že i zde se hraje vabank. A že se blíží "ekonomický Černobyl".

Tyto "tajné a velmi zajímavé informace" se týkají obyvatel celého světa, také Evropanù a také - občanů České republiky. Kdo jiný jim to má autoritativně říci, ne-li jejich vláda?

Ale válečná demokracie má jiná pravidla. Musí ignorovat, že 71 procent našich občanů je proti této válce. Musí předstírat, že jediný skutečný mandát OSN k vojenskému útoku - rezoluce Rady bezpečnosti bez jediného veta - je nepodstatná forma, protože existuje ještě mnoho jiných, "stejně oprávněných" výkladù mezinárodního práva a z nich plynoucích pseudomandátů. Válečná demokracie nemůže jinak než utajit, že v případě neprávního útoku se naše protichemická rota ocitne v roli pouhého servisu agresorům.

Obcházení a porušování mezinárodního mírového řádu je utajováno stejně, jako ve středu všechny velké české televize ve svém hlavním zpravodajství utajily významnou informaci: že naše odborová konfederace právě ten den přistoupila k výzvě konfederace celoevropské a sama vyzvala k protiválečným protestům na dnešní pravé poledne, také formou krátkého přerušení práce. Rozval léta budované klenby mezinárodního práva a obecné bezpečnosti lidí a států je nám zamlčován i právě tak, jako zamlčuje domácí katolická honorace svým ovečkám naprosto jednoznačný protiválečný postoj Vatikánu.

Mnoho slov bylo v uplynulých dnech napsáno o tom, že zlu je třeba čelit v zárodku, k čemuž bohužel kdysi - v době nástupu fašismu včas nedošlo. Mnoho povrchních znalců historie vztyčuje prst, že tváří v tvář Saddámovi nelze podléhat "mnichovanství".

Snad našim dětem učitelky vysvětlí, že nejprve se ono tehdejší zlo odvrátilo od světové organizace. Že Benito Mussolini napadl Etiopii v nesouladu s vůlí Společnosti národů. A že Německo Adolfa Hitlera v rámci příprav na světovou válku ze Společnosti národù vystoupilo. Kdo se však lidem odváží vysvětlit, že válečná demokracie mívá svůj kritický bod, v němž se láme? Svůj bludný kořen, po jehož překročení demokracií být přestává?

Martin Hekrdla, PRÁVO, 14.3.2003

Vladimír Stwora : Nenápadně vzniká silná Eurasijská frakce

(Že by se objevil protivník schopný postavit se sionistům a USA?)

Jde o neoficiální, ale zajímavý pohled z Rumormillnews.com. Příspěvek byl vložen 17. března, jako autor je uveden Lawgiver1. Nejde o doslovný a přesný překlad, proto jsem si dovolil uveřejnit článek pod svým jménem. Snad mi autor promine.

Málo lidí si uvědomuje, že v posledních letech vzniká silná skupina států tvořena Čínou, Ruskem, Francií, Německem, Ukrajinou, Běloruskem, Kazachstánem a Iránem. Tato nová koalice stojí otevřeně proti americko-izraelsko-britské válce, ve které má být Irák první obětí.

Několik zajímavých faktů k úvaze:

Rusko a Čína jsou od roku 1993 hlavními dodavateli jaderné technologie (včetně vyspělé vojenské technologie) do Iránu.
Nedávno uvedla západní média, že Číně docházejí zásoby ropy. V současnosti jsou Irán a Rusko hlavními dodavateli ropy na čínský trh.
Blízké vazby mezi Čínou a Severní Koreou jsou zřejmé. Negativní vývoj v Severní Koreji zainteresuje přímo či nepřímo Čínu.
Rusko a Francie investovaly od roku 1997 stovky milionů dolarů do nových iránských naftových polí v jižní Parse, stejně jako do údržby existujících.
Silná rusko-čínská vojenská aliance existuje od doby jugoslávské války.
10 procent ruského exportu směřovalo v roce 2000 do Německa, z téže země dovezlo Rusko 17 procent importu. Odhaduje se, že v roce 2002 byly tyto hodnoty ještě vyšší: 13 procent export, 26 procent import. Rusko-německé ekonomické vazby nelze přehlédnout, stejně jakoby neměly být přehlíženy zlepšené politické styky charakterizovány od roku 1999 mnoha oficiálními návštěvami mezi Moskvou a Berlínem.
Mnoho lidí zřejmě zapomnělo na francouzsko-čínský summit v květnu 1997. Jeho výsledkem bylo otevření čínsko-francouzského obchodu. Čína od Francie obdržela značné množství technologie pro vesmírný a letecký průmysl.
Iránsko-ruské vztahy dosáhly nové, vyšší kvality v roce 2001, kdy byly podepsány důležité smlouvy o vzájemné ekonomické, obchodní a politické spolupráci.
Vytvoření severojižního koridoru tvořeného Ruskem, Iránem, Indií a Čínou by představovalo silnou politickou alianci čtyř zemí, ve které jsou tři země nejen velmi lidnaté, ale také vlastní jaderné zbraně. Připočteme-li k tomu Francii (rovněž vlastní jaderné zbraně) a Německo, nejde tuto skupinku lehce přehlédnout.
Irán byl přizván do Šanghajské organizace pro spolupráci a bezpečnost Ruskem a Čínou.
Rusko otevřeně podporuje polární světový pořádek, aliance Moskva-Teherán-Deli a Peking vznikla v lednu t.r.

Co to všechno znamená? Svět je rozdělen na dvě frakce. Spojené státy podporují vytvoření jednotného světového pořádku, zatímco Rusko preferuje multi-polární rozdělení sfér vlivu.

V okamžiku, kdy začne válka v Iráku, připojí se zřejmě víceméně otevřeně k Eurasijské frakci státy jako Libye, Malajsie, Indie a Sýrie. Pákistán vzhledem k nepřátelství k Indii a proamerické vládě pravděpodobně zůstane na americko-izraelské straně, ačkoliv jeho občané necítí k USA přátelství. Další státy se budou možná tvářit neutrálně, ale ve skutečnosti budou Eurasijskou frakci podporovat. V okamžiku, kdy stojíme na pokraji války sionistické koalice proti celému arabskému světu se většina států rozhoduje o svých preferencích.

Je-li tento odhad správný, tak republiky Česká a Slovenská svým přikloněním k Americe nemohly zvolit hůře. Ze západu i východu je budou obklopovat země patřící do druhé bloku.

Po napadení Iráku, možná Sýrie a Libanonu, přijde na řadu Irán. Od tohoto okamžiku bude do konfliktu zatažen celý svět. Nebude neutrální země.

Hranice je namalována v písku. Vede Iranem.

Převzato z http://www.zvedavec.org/zpravySQL.php?clanek_id=527&rok=2003&sort=datum&tema_id=0

From: Vladimir Stwora To: Ctenari Zvedavce : Nejmilitantnější národ světa

Isa F.Atknis (15.3.2003)
Rubrika: Komentáře

Od druhé světové války uskutečnily Spojené státy v průměru každých dvacet měsíců jednu vojenskou invazi. Je to jediný národ na zemi, jehož současná generace se může "chlubit" tím, že prožila 26 let svého života ve válkách a přímých vojenských konfrontacích rozsetých po celé planetě.

Nedávný výzkum veřejného mínění provedený News Insider prokázal, že téměř 90 procent dotázaných považuje současné akce Spojených států za největší ohrožení světového míru. Nutno ovšem vzít v úvahu, že internetové průzkumy veřejného mínění nejsou nejprůkaznější. Vědecké, či nevědecké -, odpovědi dotazovaných jsou v souladu s historickými fakty, které nezpochybnitelně korunují Spojené státy jako nejmilitantnější národ 20. a 21. století.

Mezi lidmi převládá ničím nepodložený názor, že od dob občanské války (1861-1865) a genocidy provedené na Indiánech (1832-1998) jsou Spojené státy celkem mírumilovným národem, který se, spíše než na vnucování svého náhledu na svět jiným, zaměřuje na vytvoření vlastní identity a individuality. Podle tohoto mýtu se Spojené státy staly moderní vojenskou supervelmocí teprve po druhé světové válce a pod tlakem studené války se země přizpůsobila agresivnější zahraniční politice.

K nabourání této romantické představy ale stačí podívat se na seznam vojenských invazí do zemí Latinské Ameriky. Od roku 1823, kdy podle tzv. Monroeovy doktríny Amerika varovala evropské síly před rekolonizací bývalých španělských, amerických republik, podnikla Amerika minimálně stovku vojenských invazí do oblastí Střední a Jižní Ameriky. Jmenujme: Mexiko (1846, 1905, 1917), Nikaragua (1850, 1853, 1854, 1857), Panama (1895, 1901, 1908, 1925), Honduras (1903, 1905, 1907, 1911, 1912, 1919, 1924-1925), Kuba (1892-1902, 1906, 1908, 1912, 1917) a další státy. Např. Guatemala (1920), Čile (1891), Argentina (1890) a seznam stále není úplný. O invaze pokrývající období před první světovou válkou. Navíc seznam neobsahuje invaze uskutečněné Američany mimo země Latinské Ameriky, jako např. ty do Číny (1894-1900, 1911), Koreje (1894-1896, 1904, 1905), Filipín (1898-1910) a Samoy (1899).

Vítězství druhé světové války nezměnilo přes noc údajně mírumilovný národ na vojenskou mašinu. Nicméně označilo nové období rozšířených vojenských agresí a často úplných válečných konfliktů, které dosáhlý daleko za zeměpisné hranice Latinské Ameriky - tradiční to oblasti amerických vojenských cvičení. Dlouhý seznam není omezen toliko na obecně známé války v Koreji (1951-1953), Vietnamu (1950-1975), Grenadě (1983-1984), Libyi (1986) a relativně nedávné invaze do Panamy (1989-1990), Kuvajtu (1991), Somálska (1992-1994), Haiti (1994-1996), Jugoslávie (1999) a Afghánistánu (2002-). Obsahuje rovněž méně známé vojenské invaze do Řecka (1947-1949), Libanonu (1958, 1982-1984), Laosu (1962), Dominikánské republiky (1965), Kambodže (1969-1975), Bolívie (1986) a Zaire (1996-1997), abychom jmenovali alespoň několik.

A navíc (ačkoliv přehlíženo západními sdělovacími prostředky), americké vojenské týmy v současnosti operují na Pobřeží slonoviny - jde o první americkou vojenskou účast v Západní Africe. Abychom nezapomněli, tohle se děje po té, co USA agresivně odmítla účast jednotek OSN v této malé africké zemi. Lze celkem bezpečně předpokládat, že zájem Pentagonu v tomto případě není ani tak veden filantropií, jako spíše vyhlídkou na tamní zásoby nafty, které odborníci označili za gigantické.

Od druhé světové války uskutečnily Spojené státy v průměru každých dvaceti měsíců jednu ozbrojenou vojenskou invazi. Jsou jediným národem na planetě Zemi, ve kterém současná generace zažila 26 let válek a vojenských konfrontací po celém světě. Teoreticky je možné, že člověk, který nastoupil do americké armády v roce 1981 ve věku osmnácti let a je stále aktivním, se zúčastnil za svou vojenskou kariéru deseti vojenských invazí a následných okupací hlavního významu. Je tedy veteránem deseti úplných válek. Žádný jiný národ světa se nemůže pochlubit tak překypující vojenskou aktivitou.

V době, kdy Spojené státy připravují sebe a vystrašený svět na další agresi, je dobré si uvědomit, že pouze ti, kteří neznají historii, si mohou dovolit být šokování, popleteni, či nerozhodní. Invaze do Iráku bude prostě jen další, ničím neomezený útok na převážně bezbranné a nevinné lidi. Útok vedený bezuzdnou a brutální vojenskou sílou nejmilitantnějšího národa naší éry. Historie byla mnohokrát svědkem těchto bezdůvodných a nemorálních zneužití Spojenými státy, nedávno posílených o novou energii a aroganci. A můžeme si být jisti, že tato brutalita a arogance bude pokračovat a bude se stupňovat, ledaže my, občané, jejichž jménem se to údajně děje, se konečně rozhodneme a řekneme jasně a nekompromisně dost!

Článek The World's Foremost Nation of War byl uveřejněn 27. února na serveru News Insider.

Odkaz na článek najdete zde: http://www.zvedavec.org/zpravySQL.php?clanek_id=523

Zpracovali: František Rozhoň a Petr Tryščuk

Odkazy :

• Evropská unie bez růžových brýlí na internetu :

www.euroskeptik.cz

• Mojmír Babáček: Pro myslící násilná demokratizace muslimského světa, pro nemyslící válka proti terorismu

... George Bush dal krátce po nabytí moci najevo, že jeho politická koncepce vůči arabskému světu bude založená spíš na konfrontaci než na spravedlivém přístupu k řešení problémů, když už 9.února 2001 ohlásil, že opouští mírová jednání mezi Palestinci a Izraelem. Teroristické útoky ze září 2001 pochopitelně prohloubily tuto konfrontační linii Bushovy politiky vůči muslimskému světu a vedly k omezení americké demokracie.
Je velmi vážnou otázkou, jestli George Bush útokem na Irák neovlivní negativně světové dějiny na příštích několik desetiletí.
Násilné zavádění demokracie v muslimském světě s největší pravděpodobností vyvolá mezi muslimy jen prohloubení náboženské víry a rostoucí počet lidí ochotných obětovat své životy při sebevražedných útocích. Arabské národy nemají armády, které by se mohly postavit té americké a terorismus je jediná forma rezistence, která je jim dostupná. Proti terorismu se ale účinně mohou bránit jen totalitní státy a případné pokračování teroristických útoků může vést jen k dalšímu omezování demokracie. Francie, Německo a Rusko nepochybně vnímají tuto chmurnou perspektivu světových dějin po případné vojenské okupaci Iráku. Ani stále rostoucí arzenál zbraní hromadného ničení nedává za pravdu Georgi Bushovi. Nemají-li být použity, určitě tomu prospěje prosazování spravedlnosti v mezinárodních vztazích spíše než opačný přístup.
Celý text na http://www.blisty.cz/txt.php?id=13316&iid=1251

• Zastaví něco americké fašisty?

... Je jasné, že společnost je nepoučitelná. Přesně tak, jako se ve čtyřicátých létech minulého století roztahoval po Evropě Hitler, a nikdo se mu nepostavil v době, kdy to ještě bylo možné, tak se teď po celém světě roztahuje nový (nebezpečnější) Hitler-Bush. Nebezpečnější, protože hloupější a s prstem na spoušti jaderných zbraní. Budeme tedy zřejmě muset všechno absolvovat znovu. Svým způsobem jsem tomu rád, protože to zkrátí agónii pomalé smrti této umírající společnosti. ...

celý text na http://www.zvedavec.org/zpravySQL.php?clanek_id=471&rok=2003&sort=datum&tema_id=0

• Čs. armáda od vzniku po současnost: www.vojenstvi.kvalitne.cz

• Česko - jednoslovný název ČR: http://sweb.cz/martin.markovic/cesko.htm

• www.sekce.cz , www.sekce.com

Sdružení profesionálů, kteří se už nemůžou dívat jak amatéři "vládnou" v ČR. Jestli něco opravdu umíte a nebo chcete něco udělat pro republiku pak se nám ozvěte a nelamentujte jen u piva !

Přátelé

Rád bych oslovil všechny normální lidi v této zemi, kteří jsou již totálně znechuceni politickým a ekonomickým vývojem. Nebojte nejsme žádní extrémisti se samopaly nebo bombami. Necítíme zášť proti žádné národnostní menšině nebo rase. Prozatím jsme ve stádiu přípravného výboru politické strany a bude záležet jen na zájmu veřejnosti - zda vyhrajeme v následujících volbách a budeme pak moct postupně uskutečnit ozdravný proces....Je pravdou, že politické strany jsou již dávno přežité a veřejnost jich má plné zuby, ale jak jinak to můžeme změnit, když podlé zákonů ČR se k tomu jinak nedostaneme. ANO potřebujeme volit lidi a NE strany - jenže někdo ty zákony změnit musí.

Víte jak by se daly všechny těžkosti velice elegantně řešit ?
Nechodíte k volbám protože není koho volit?
Nejraději by jste sedli na letadlo a šli raději pracovat na černo do USA ?
Sedíte pořád doma a nebo se procházíte po obchodech protože na jiný styl "života" nezbývá ?
Šidíte na daních protože čím víc odvedete-tím více toho stát prošustruje ?
To co většina žijeme v České Republice je to ještě život ?
Taky Vám připomíná dnešní demokratická vláda spíše demokratickou anarchii?
Máte svůj spokojený život a kašlete na politiku ? Pak teda pozor- kašlete dál, dejte si pivko, cigaretku nebo nějakou drogu a uzavřete se do svého světa. Žijte si dál jak jste zvyklí, ale počítejte s tím, že svou pasivitou brzy přijdete i o ten svůj svět. Váš spokojený život Vám politici postupně otráví a nalajnují, protože si díky Vám mohou dělat cokoliv na úkor nás všech víc a víc. Dělejte něco než bude pozdě. Jste si nevšimli, že za nás pokaždé spolehlivě rozhodnou blbě ? Sledují totiž jen svůj prospěch jako každý normální člověk.
Myslíte, že není šance něco změnit ? Šance je vždy, ale musí se chtít. Věřím že další tahouny postupně najdu.

Dejme se dohromady a založme politickou stranu, ale založenou na úplně jiných principech. Udělejme ze státu prosperující firmu. Neživme svými daněmi tisíce neschopných a zkorumpovaných úředníků. Náš stát potřebuje jen špičkové odborníky, dokonalou a funkční informační infrastrukturu ve spolupráci s elektronickým bankovnictvím ! Už vůbec nepotřebujeme parlament, senát a ministerstva v současné přebujelé a nefunkční podobě. Rovněž nepotřebujeme banky, které jen bezúčelně a beztrestně polykají miliardy. Modelem funkční banky je např. ebanka.

Občan má mít možnost o svém životě svobodně rozhodovat a nepotřebuje republiku sdružující neschopné amatéry, kteří mu pořád do všeho kecají a přitom spotřebují většinu prostředků na udržení své přebujelé režie. Zavzpomínejte jak "málo" času Vás stojí vyběhat jakékoliv razítko v době digitálního podpisu a internetu. To budeme čekat další generaci než k nim všechny moderní technologie vůbec dojdou ?

Zamyslete se nad sebou - proč vůbec jste tady na světě ? Aby jste pracovali a platili daně ? Na světe jste proto aby jste spokojeně žili, měli se rádi, užívali si a při tom druhým neubližovali a druhým nic nevnucovali ! Nic víc a nic míň........

Co se týče vstupu do EU tak to mi nějak začíná smrdět. Stát nás podezřele do toho tlačí svojí ANO kampaní. Je to asi tak nevinné jako když mi šmelinář s auty chce rychle prodat sjeté auto a nebo pojišťovák uvrtat do nějaké pojistky, která má skryté odstavce zajišťující neplatit nebo jen minimálně v případě pojistné události. v Znáte to - pak se bijete do hlavy a říkáte si - co jsem to udělal, ale je už pozdě, protože tam na Vás čeká paragraf, který Vás nutí platit dál apod. Sakra tolikrát se ČR vypekla (1939, 1948, 1968.....) a pořád si nedáme pozor. Vstup do EU mi připomíná události roku 1948. Asi jsem blbý, ale ještě jsem si nevšimnul, že by nám někdo někdy pomohl. Pokud si nepomůžeme sami - tak to za nás stejně nikdo neudělá. pekos@tuning.cz

Ze stránek Národní myšlenky (www.narmyslenka.cz) :

Milan Špinka: Projev z vyhlášení Vlastenecké stránky roku

http://www.narmyslenka.cz/osta/osta027.html

Jaroslav Durych: Soumrak komunismu (Akord č. 3/1932)

http://www.narmyslenka.cz/hist/hist052.html

Ze stránek Vlast (www.vlast.cz) :

Vladimír Veselý Prezident? Nic moc, ale je!

http://www.vlast.cz/prezident_klaus16032003.shtml

Zpracoval František Rozhoň

Zaujala Vás fakta? Šiřte je, prosíme, dál !!!

Redakčně zpracovali k 21.březnu 2003 : František Rozhoň, Milan Špinka a Petr Tryščuk .

Přispěli Jan Hlaváč a Josef Klas.

Další Zpravodaj pro Vás připravíme k 4.dubnu 2003.

Adresa pro Vaše připomínky a příspěvky : informace@svedomi.cz