|
|
spojené s časopisem Svědomí (Conscience) |
|
„Politika
Milo Komínek:
5.kap.: Z Beskyd na popravčí dvůr 12.kap.: Pod podvozkem letadla 14.kap.: Leopoldov - pevnost ztracených 18.kap.: Můj nový domov Toronto) Seznam popravených v letech 1948-1960
Ladislav Svoboda:
SLAVNÍ VOJÁCI - PAMÁTNÁ
BOJIŠTĚ
Jan Kukuczka:
Znovuzrození armády: Československá zahraniční armáda v I. světové válce
- její vznik a rozvoj
Nejžádanější texty: Nebezpečí obnovy bolševismu v Ruské federaci a jeho dopad na nás (Petr Vančura) O totalitách (František Rozhoň) Právě nutná neutralita (Bohumil Kobliha) Souchotě peněz (Bohumil Kobliha) Já občan (sebevědomé prohlášení občana ČR) Buďme sebevědomí (Vilém Barák) Založme spolek proti nemravné EU (Ferdinand Peroutka, jr.) Proč nejsem komunistou - ani v roce 2006 (Veronika Valdová) Proč nejsem antikomunistou (František Rozhoň) Neparazitujte na mene profesora Jana Patočku (Vladimír Pavlík) Vlastenci a kolaboranti (Jára Meců) Pryč od impéria (Bohumil Kobliha) K podstatě demokracie (Jan Pinz) Podstata demokracie (Marie Řehořková) Politika pro každého (Jarmila Kubátová) Kdo je Evropan a kdo do Evropy patří (Jindřich Koudelka) Demokracie mění normy (Jára Meců) Parlamentarismus není demokracie (Jiří Polák) O diktatuře v sametu (Jára Meců) Levice a pravice (Renata Pourová) Frajer mons. ThDr. Antonín Huvar, Fam. OT, papežský prelát (František Rozhoň) Pohled ThDr. Antonína Huvara na poválečné dění a jeho příčiny
Napsali o sametu Náš originál "sametu" (Jan Beneš) Než studenti došli na Národní aneb 4 malé výlety do české historie (František Rozhoň) Hrdinové a Jidášovéroku 1989 aneb Všechno je jinak (Jiří Abraham) Příliš pospíchali (Jiří Abraham) Hrdinové a Jidášovéroku 1989 aneb Všechno je jinak (Jiří Abraham) Úvaha o 17. listopadu (Antonín Procházka) Pravé důvody sametové revoluce aneb Falešné vítězství Západu (Josef Schima) Listopad 1989 mýtů zbavený (Vlastimil Podracký) Poražení vítězové (Jára Meců)
Poslední aktualizace : 1. září 2010 Těšíme se, že nás opět navštívíte. ![]() Počet přístupů od 14.11.2008 : 43840 |
Muklovská pouť na Svatém Hostýně Tradiční Muklovská pouť na Svatém Hostýně se koná v sobotu 4. září 2010 od 10 hodin. K reformě pokut a policie (František Rozhoň) ...V Česku Ivan Hoffman zařadil do kategorie těch, kteří chtějí být bohatí a proto fandí bohatým, z novinářů například Petra Honzejka. Na Honzejkovu reakci jsem proto byl velmi zvědav, když ministr dopravy Vít Bárta koncem prázdnin 2010 oživil nápad, aby se u nás výše dopravních pokut nestanovovala v absolutních částkách, ale procentem z přiznaného příjmu. Já ten systém už jsem dlouho chválím. Užívá se ve Švýcarsku či Finsku. Podle mne vychází ze třech přirozených faktů. Za prvé když dva řidiči nesníží rychlost před školou, ohrozí děti úplně stejně. Za druhé udělená pokuta není nákup zboží, odpustku, u kterého nelze různým lidem stanovovat různé ceny. Za třetí je nefér dosavadní systém, ve kterém stát „vychovává“ tím, že prostřednictvím policajta nebo úředníka magistrátu jednomu udělí pokutu ve výši půlky měsíčného příjmu (a potrestá tak i hříšníkovy děti), a druhého nejvýše přiměje dát si v restauraci jednou skromnější večeři. Celý text zde... Z Dotazovny a Poradny (Jára Meců) "Budou soudit našeho Jabůrka. Dobráka Vendelína, který by ani kuřeti neublížil. Ani mouchu by nezaplácnul, tak je dobrotivej." "No dobře, dobře, ale proč je vyšetřovanej, když je tak dobrotivej?" "Hrál v soukromí z cédéček českou muziku. Prý přehrával i dechovku, nešťastník. Co ho to jen napadlo, pouštět plechárnu, když je všude v módě disko, metal a ten nejtvrdší..." "Mluvte v věci, pane Stebélko. Tvrdíte, že si to přehrával v soukromí. To znamená, že dodržoval zákon." "No jo, ale on otevřel okno a hrál dál." "Za tohle nemůže bejt nikdo trestanej a natož tam u vás ve Velký Pohodě." "No von si to myslel taky, pane Korýtko. Když jej vodvezli k přísnýmu vyšetřování, tak prý tvrdil, že vokno votevřel kvůli větrání." "Co to povídáte za blbiny, pane Stebélko. Nebudete mi
povídat, že toho vašeho Jabůrka vyšetřovali kvůli votevřenýmu voknu? V tomhle
musí bejt ještě něco kriminálního, neřku-li ďábelštějšího." Názor seniora k výsledkům voleb mládeže (František Truxa) Úvodem musím předeslat, že
celá naše rodina měla za totality potíže a že bratr i švagrová žije od r. 1968
za "velkou louží". A že naše názory sdílí více emigrantů i při neutralitě
bratra. Mládež byla vždy více revoluční se snahou o zlepšení, ale lze jí také
zneužít. Byla jednou z nejaktivnějších
složek "sametu" Později až mohla pochopit, že byla jen dekorací k převratu
předem dohodnutému velmocemi, finančními magnáty a pod patronací KGB v rámci
Operace Golgota. Tedy záměrného návratu ke kapitalismu s cílem navždy lidem tuto
cestu znechutit. Ale kde
jste žili vy mladí celých 20 let? Děsíte se zadlužení státu? Obrovské rozkrádání
a výprodej státního majetku přece realizovaly pravicové strany. K podnikání
nebylo třeba zpočátku ani výpis z trestního rejstříku a Kožený byl jen počátkem
miliardových rozkrádaček. Státní majetek byl cílevědomě a beztrestně tunelován.
Když miliardář Železný chtěl Američany okrást o vložené
investice, byl stát (a tedy my všichni) odsouzen za Novu k náhradě 10 mld.
Původní pachatel machinací nezaplatil ani korunu. Muzeum III. odboje Příbram
Konfederace politických vězňů České republiky Vás srdečně zve na návštěvu muzea
otevřeného od 27. května 1992. Muzeum dokumentuje průběh útlaku, jeho důsledků a odboje
v období
1948-1989. Proč
pojmenování "Třetí odboj"? Po prvním odboji proti rakousko-uherské monarchii v
letech 1914 1918 a druhém odboji proti nacistické okupaci v letech 1939 -1945
došlo po únoru 1948 ke třetímu odbojovému hnutí proti uchvácení mocí
komunistickou stranou. Od té doby bylo do roku 1989 za tuto činnost odsouzeno k
vysokým trestům na 250 000 osob, 241 politických vězňů bylo popraveno a více než
8000 mužů a žen zemřelo ve věznicích
a koncentračních táborech na následky věznění. Dalších 80 000
mužů a žen bylo bez soudů dle zákona
247/48 uvězněno v táborech nucených prací a muži
ještě soužili u PTP. Jak Bůh porušil lidská práva (Jiří Herzinger) Bůh porušil lidská práva! Otvorený list SZČPV exprezidentovi Michalovi Kováčovi
Vážený pán Kováč,
V Slovenskom rozhlase ste nedávno vyhlásil v súvislosti s požiadavkou
na zrušenie Mečiarových amnestií, že na spravodlivosť nie je nikdy neskoro.
Máte úplnú pravdu, na spravodlivosť nie je naozaj
nikdy neskoro. Svetové združenie bývalých čsl. politických väzňov ako jediná
organizácia, združujúca bývalých politických väzňov a obete komunizmu na
Slovensku, dôsledne žiadala o zrušenie hanebných amnestií, ktoré znemožnili
vyšetrenie závažných zločinov, na ktoré sa podľa charty OSN nesmie vzťahovať
amnestia. Náš zásadný postoj potvrdzuje aj konanie pred ECHR, Lexa vs. Slovenská
republika, kde sme boli týmto súdom pripustení ako tretia strana. Podrobnosti
uvádzame na našej webovej stránke v rubrike „Nepotrestané zločiny“. Touto
formálnou účasťou však nebolo v našej moci ovplyvniť rozhodnutie Európskeho súdu
pre ľudské práva, ktorý povýšil práva zločincov nad práva obetí zločinov.
Každá minca má však dve strany. Ak nemáme predstierať, že
sa na Slovensku len hráme na právny štát a článok 149 Ústavy SR platí
skutočne a bez rozdielu pre všetkých občanov, tak
v tom prípade je Vašou morálnou povinnosťou, navyše ako bývalého prezidenta, byť
vzorom pre dodržiavanie zákonnosti. Vaše konanie však tomu nezodpovedá. Dožadovať sa zrušenia Mečiarových amnestií máte morálne právo, len ak požiadate v prvom rade o zrušenie Vami udelenej milosti vlastnému synovi, ktorou ste 12. decembra 1997 zastavil jeho trestné stíhanie v SR. Celý text ze stránek SZČPV zde...
Tonoucí se stébla chytá (Karlu
Schwarzenbergovi píše
Čestmír Hofhanzl ...Řeknu Vám stejně na rovinu,
co si myslím o vašem angažmá ve volebně úspěšné straně
TOP 09, kterou jste zaštítil. Hodnotové desatero a program, který v něm
nastiňujete, jsou dokonalé. Z obsahového hlediska mu jako
konservativně založený člověk ne-nemohu nic vytknout. Má celoživotní zkušenost i
zkušenost z poslaneckých let mi však nekompromisně říká -
se špatnými lidmi nemohu dělat dobré věci. Nikdy nezapomenu jak ideály
„pravdy a lásky" po roce 1989 uskutečňovali tajtrlíci, „reformní" komunisté,
mocenská elita Státní bezpečnosti i zloději všech odstínů a ražení. Každý soudný
člověk by si to měl pomalu uvědomit. Neměli bychom zapomenout, kam to vedlo,
jaký je výsledek. Více než bilionový státní dluh. Často zcela neprůhledná a
neodpovědná vlastnická struktura „privatizovaného" státního majetku.
Demoralizovaná a v nic nevěřící společnost. Kvality místopředsedy Vaší
strany Miroslava Kalouska poznám z doby mého poslancování, tomuto kandidátu na
post ministra financí bych nesvěřil péči o mou králíkárnu. Když jsem zjistil, že na
kandidátce vaší strany byl také zvolen také Jiří Oliva, bývalý ředitel státního
podniku Lesy České republiky, rozhodl jsem se Vám napsat, co si o tom myslím. Letos je tomu 50 let co soudruzi celou rodinu Josefa Uhlíře zavřeli, protože byl "kulak" (Josef Uhlíř)
Označení "sedlák" se po roce 1948 stalo naprosto hanlivé a ostouzející, a v
dalších desetiletích téměř z našeho slovníku vymizelo. Ačkoliv na rolnickém
stavu stál náš venkov a výživa našeho obyvatelstva, byl nyní tento stav zcela
pohaněn a zlikvidován.
Budoucnost našeho venkova měla být jedině v združstevnění, v kolektivizaci a ve
velkých státních statcích. Svobodný rolník, který dříve dle svého rozumu a své
vůle hospodařil na vlastní půdě, se násilím změnil v zemědělského dělníka.
Rodový vztah k půdě, ono citové pouto k zemědělské práci, které děd předával ze
syna na vnuka, se zcela vytratilo. Zrušili Boha, zrušili právo (Jana Ryšavá)
Zrušili Boha, 21. srpen (Jiří Herzinger) Tenkrát byl srpen Prijechali, odjechali (Jiří Herzinger) Prijechali, prijechali. Pietna spomienka v Poprade pri príležitosti 42. výročia okupácie Československa 21. augusta 1968
...Pietnu
spomienku uvádzala predsedníčka SZČPV Elena Bačkorová. V príhovoroch vystúpili, viceprimátor Mesta Poprad, JUDr. Adrián Kromka a tajomník SZČPV František Bednár, ktorý pripomenul, že politici, ktorí sa dostali k moci po prevrate v novembri sú zodpovední za premárnenú historickú šancu vyhlásenia neutrality Československa, aká sa už tak skoro nenaskytne. Zámerne opomínaným faktom je, že zámer býv. Československa vystúpiť z Varšavského paktu, o čom už prebiehali medzi občanmi podpisové akcie, bol hlavným dôvodom prepadnutia Československa piatimi armádami a 23. ročnej okupácie ČSSR. Najmä na základe poučenia z tejto historickej tragickej skúsenosti sa Československo malo stať neutrálnym štátom a mostom medzi mocnosťami rovnako ako Švajčiarsko, z čoho by okrem iného aj vďaka zníženiu výdavkov na zbrojenie získali prospech všetci občania. Dnes by Slovensko nefinancovalo vleklé vojenské misie bez zmysluplného významu v Iraku alebo Afganistane a jeho občania by nesponzorovali zo svojich mizerných platov a dôchodkov zadlžené Grécko a v budúcnosti Španielsko, Portugalsko či Taliansko. Celý text ze stránek SZČPV zde... Na margo filmového dokumentu "Nebojím sa hovoriť" - alebo ako si nectíme obete komunizmu!Česká televízia odvysielala dňa 3. augusta 2010 cyklus dokumentov študentov FAMU o deťoch politických väzňov 50. rokov. Režisérke V. Dzurenkovej a kolektívu jej spolupracovníkov za to patrí zo strany našej organizácie vrelé ocenenie a úprimné poďakovanie. Jedným z dokumentov bol aj film „Nebojím sa hovoriť“ o pohnutom osude pani Margity Zimanovej, ktorú temné obdobie nástupu komunizmu po februári 1948 poznamenalo obzvlášť tragicky. Celý text ze stránek SZČPV zde... Palcátem do krize (recenze Bohumila Koblihy) Málem mi unikla! Kdo? Spíše co. Totiž nová
kniha historiků PhDr. Josefa Dolejšího a Leonida Křížka. Přišla do dnešní všeobecně
rozkladné, rozbředlé historii často falšující doby v nejvyšší čas. Světem se
totiž rozletěla politická taktika a technika, ve které se NOTORICKÁ ENTITA
prezentuje a ukazuje jako poškozovaná. Vymýšlí si dokonce svá vlastní
ublížení, jen a jen proto, aby z neznalosti faktů a falešného soucitu, ne‑li
rovnou z filantropie veřejnosti mohla dotyčná entita těžit. Je to umění
prosazovat své na úkor jiných. Konkrétně u nás dnes jsou jednou takovou
entitou potomci odsunutých henleinovců, či vůbec Němci dovezení k nám panem
Hitlerem za Druhé světové války, aby u nás budovali svoji Tisíciletou říši,
a pak zcela logicky vráceni zpět do Němec, pokud v roce 1945 sami neuprchli.
Faktem je, že henleinovci náš stát, kde se jim výborně dařilo, zradili a
otevřeli cestu Hitlerovi... „Velitel musí znát hranice kázně, a když jde o existenci národa a státu, musí se rozhodnout i proti zrádné vládě" - Příběh Heliodora Píky Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 ve slezské Štítině, nedaleko Opavy. Na podzim 1915 ho císařpán povolal do své armády. Dlouho nebojoval za zrádnou c. a k. vládu, která opustila zásadu, že mnohonárodní stát respektuje identitu jednotlivých národů, ale podpořila myšlenky německé Mitteleuropy, ve které neněmecké národy měly ztratit politickou subjektivitu a staly by se folklorními rezervacemi. Heliodor Píka brzy přešel do československých legií, nejprve na Rusi, pak ve Francii; za statečnost projevenou na západní frontě byl několikrát vyznamenán. V lednu 1919 se vrátil do republiky a zůstal v její armádě. Byl nasazen na Těšínsku a Slovensku, instruktorem pěchoty a učitelem plynové nauky ve Vojenské akademii v Hranicích. Po studiu na Vysoké škole válečné v Paříži se stal vojenským atašé v Rumunsku a Turecku se sídlem v Bukurešti, za mobilizace v září 1938 jel v čele vojenské delegace do Rumunska a Jugoslávie jednat o materiální a vojenské pomoci pro československou armádu. Během druhé republiky Heliodor Píka zjišťoval zdroje, které zůstaly okleštěné republice. V březnu 1939 Píka připravoval „provolání pro československý lid" s výzvou, aby se národ připravil k obraně, protože byl přesvědčen, že „velitel musí znát hranice kázně, a když jde o existenci národa a státu, musí se rozhodnout i proti zrádné vládě." Píka nerezignoval ani po 15. březnu 1939, své pozdější válečné působení sám zhodnotil slovy: „Ve válce jsem se snažil sjednotit veškeré úsilí všech proti hitlerismu, aby národ byl co nejrychleji osvobozen. Spojil jsem se se všemi, kteří nám v tomto úkolu pomáhali....“ Celý text z rubriky Dokumenty doby zde... Krajní levice a pravice (Svatopluk Kalužík) Pan Werich ve forbínovém rozjímání na téma středověk – střed věků použil obrat „nemaje technického vzdělání“. Já obdobně použiji: „nemaje filosofického vzdělání“ žádám tímto znalé, respektive znalce o nalezení chyby v mých úvahách. Použiji dvě lemmata (pomocná – výchozí tvrzení) a to ve formě dnes již klasických vtipů: Lemma 1: Synek se ptá tatínka, jak to bylo s Velkou říjnovou socialistickou revolucí a tatínek odpovídá: „Víš, to byli dva pánové, oni to vlastně nebyli pánové, ale soudruzi. Ten jeden se jmenoval Lenin, no on se vlastně nejmenoval Lenin, ale Uljanov. Ten druhý se jmenoval Stalin, no on se vlastně nejmenoval Stalin, ale Džugašvili. No a oni v tom říjnu, no ono to vlastně nebylo v říjnu, ale v listopadu… No a tak to máš s těmi komunisty pořád.“ Lemma 2:Tatínek se synem stojí před plakátem „Antonín Dvořák: Slovanské tance“. A synek se ptá tatínka, jak vlastně tancují Slované. „Víš, synku, tak jak píská Nejvyšší Slovan.“ Nu a nyní
k vlastní úvaze. Představitelem krajní levice jsou komunisté – budovali
socialismus ve spojení s internacionalismem.
Za protipól – tedy představitele krajní pravice – jsou vydáváni nacisté. Kdo to
však nacisté jsou?
Celý text zde...
Pred šesťdesiatimi rokmi sa začala Akcia K.
...Komunistickému režimu sa síce akciou K podarilo za jedinú noc zlikvidovať
všetky mužské kláštory v republike... Hlavný cieľ ktorý režim sledoval svojou
cirkevnou politikou, totálna ateizácia spoločnosti, sa ani po 40 rokoch
komunistickej nadvlády na Slovensku nepodarilo dosiahnuť. Po šesťdesiatich
rokoch sa začína príprava na úplné odstránenie kresťanstva. Politickí väzni proti totalitným praktikám pri „odhaľovaní extrémistov“
V sobotu 21. novembra sa na námestí v Poprade pri Pamätníku obetiam okupácie 21.
augusta 1968 uskutočnila spomienková akcia mladých ľudí, ktorú pod názvom, Stop
totalite 2009, pripravilo Slovenské hnutie obrody. Bývalí politickí väzni
a obete komunizmu, združení v Svetovom združení bývalých čsl. politických
väzňov, úprimne oceňujú túto iniciatívu našej mládeže, ktorá je dôkazom, že
súčasní mladí ľudia nie sú len večne sa zabávajúcimi a telefonujúcimi
teenagermi, akých nám sústavne prezentujú komerčné konzumné média...
S poľutovaním však musíme konštatovať, že mládež si namiesto slov ocenenia za
tento počin, od prítomnej TV TA3 vyslúžila hanebné odsúdenie a dehonestáciu
označením za „ľudí s extrémistickými názormi“v príspevku s názvom "Stretnutie
extrémistov podporila Matica slovenská". Táto prax údajne nezávislých médií,
ktoré začínajú mať panický strach, z toho že ľudia môžu mať aj vlastný názor,
začína až príliš zaváňať totalitným pachom z čias, kedy bola amorálnosť,
servilnosť a zbabelé prisluhovanie mocným povýšené na životný princíp. Listopad 1989 – 2009 (František Rozhoň)
Bývalí političtí vězni nebudou oslavovat letošní 20. výročí Sametové revoluce,
byl to totiž podvod a nejlepší obchod, jaký komunisté udělali od února 1948,
řekl František Bednár ze Svetového združenia bývalých československých
politických väzňov. Naproti tomu v ČR reklama tvrdila, že „máme
co slavit“ právě 17. 11., proto byl
organizován znovu průvod z Albertova na Národní třídu, kde tentokrát byl
koncert. Slavil se tedy Den perzekucí. Několik vět k 17. listopadu 2009 Jen si klidně oslavujte, vy obtloustlí, zestárlí a zpohodlnělí koryfejové sametu, svobody a demokracie, pravdy a lásky! Jen si vzájemně dýchavičně blahopřejte! A snažte se nevidět, kde jsme se to po dvaceti letech ocitli! A když vám to přece bude smrdět, tak se otočte zády a zacpěte si nos a dělejte jako by nic... Ale nesnažte se nám ukrást to, co jsme si my, obyčejní lidé,
s nejlepšími úmysly přáli a alespoň v náznaku se i pokusili před dvaceti lety
vybojovat! 20. výročie novembrového prevratu v roku 1989
Kde hľadať korene
Zamatovej revolúcie? Je potrebné sa vrátiť 12 rokov späť a pozrieť
sa na zloženie signatárov Charty 77.
Z 217
ľudí, ktorí Chartu v prvej vlne podpísali, bolo 156 bývalých členov KSČ, to je
72%. Boli to aktívni komunisti z päťdesiatych
rokov, či už išlo o likvidáciu vyspelej československej ekonomiky a triednych
nepriateľov, alebo “len” o písanie veršov oslavujúcich masových vrahov bratského
alebo i vlastného národa. Vzhľadom k tomu, že im ich aktivita vydržala aj v roku
1968 až 1989, boli pri čistkách začiatkom sedemdesiatych rokov zo strany
vylúčení. Tým došlo z ich pohľadu ku “krivde” spočívajúcej najmä v strate
výhodnej existencie. Z tohto dôvodu sa naraz cítili byť spriaznení so skupinou
tých, ktorí skutočne trpeli v päťdesiatych rokoch a v prvej
polovici rokov sedemdesiatych a napriek perzekúcii sa nedali zlomiť. Ku spolupráci
týchto nesúrodých skupín došlo na spoločnej platforme ľudských práv. Hlavný
dôvod bol ten, že akcieschopnejšia časť Charty zložená zo 72%
bývalých komunistov, nutne potrebovala 28% chartistov-nekomunistov
ako figový list, k zakrytiu
svojho skutočného pôvodu. Day of Reckoning – Soudný den (Jak nadutost, ideologie a nenasytnost trhají Ameriku na kusy)O deváté knize Patricka J. Buchanana, která vyšla loni v prosinci. Úryvky z ní v překladu anglisty a politologa Ladislava Bátory. Celý text SZBPV zde... * * * * *
Vybrané
články z časopisů
Svědomí
a
Obrana národa
* * * * * Knihy, které vás mohou zajímat :
Útěky leteckého akrobata
Pod tímto titulem
vysílala v cyklu "V zajetí železné
opony" v listopadu 2008 životní příběh Milo
Komínka, vydavatele Svědomí, jehož pestrý život artisty, pilota, parašutisty,
akrobata, 17 let politického vězně komunistického režimu a jeho útěky z
Československa za "Železnou oponu" do Rakouska, Švýcarska
a Kanady byly jako vystřiženy z nějakého dobrodružného
akčního filmu.
Odkaz na TV pořad zde... * * *
autor František Rozhoň
Výběr pohledů na dějiny od "doby temna" přes revoluce I.-III. odboje
po "revoluci sametovou". * * *
* * *
* * *
* * * České vlastenecké stránky připravuje redakce časopisu Svědomí s použitím původní grafiky Miroslava .Hlinky. |