|
|
spojené s časopisem Svědomí (Conscience) |
|
„Politika
Milo Komínek:
5.kap.: Z Beskyd na popravčí dvůr 12.kap.: Pod podvozkem letadla 14.kap.: Leopoldov - pevnost ztracených 18.kap.: Můj nový domov Toronto) Seznam popravených v letech 1948-1960
František Rozhoň s přáteli:
Československo - příběh revoluce Ladislav Svoboda:
SLAVNÍ VOJÁCI - PAMÁTNÁ
BOJIŠTĚ
Jan Kukuczka:
Znovuzrození armády: Československá zahraniční armáda v I. světové válce
- její vznik a rozvoj
Nejžádanější texty: Nebezpečí obnovy bolševismu v Ruské federaci a jeho dopad na nás (Petr Vančura) O totalitách (František Rozhoň) Existuje rovnítko mezi fašismem, nacismem a komunismem ? (Radomír Malý) Právě nutná neutralita (Bohumil Kobliha) Souchotě peněz (Bohumil Kobliha) Já občan (sebevědomé prohlášení občana ČR) Buďme sebevědomí (Vilém Barák) Založme spolek proti nemravné EU (Ferdinand Peroutka, jr.) Proč nejsem komunistou - ani v roce 2006 (Veronika Valdová) Proč nejsem antikomunistou (František Rozhoň) Neparazitujte na mene profesora Jana Patočku (Vladimír Pavlík) Vlastenci a kolaboranti (Jára Meců) Pryč od impéria (Bohumil Kobliha) K podstatě demokracie (Jan Pinz) Podstata demokracie (Marie Řehořková) Politika pro každého (Jarmila Kubátová) Kdo je Evropan a kdo do Evropy patří (Jindřich Koudelka) Demokracie mění normy (Jára Meců) Parlamentarismus není demokracie (Jiří Polák) O diktatuře v sametu (Jára Meců) Levice a pravice (Renata Pourová) Frajer mons. ThDr. Antonín Huvar, Fam. OT, papežský prelát (František Rozhoň) Pohled ThDr. Antonína Huvara na poválečné dění a jeho příčiny
Napsali o sametu Náš originál "sametu" (Jan Beneš) Než studenti došli na Národní aneb 4 malé výlety do české historie (František Rozhoň) Hrdinové a Jidášovéroku 1989 aneb Všechno je jinak (Jiří Abraham) Příliš pospíchali (Jiří Abraham) Hrdinové a Jidášovéroku 1989 aneb Všechno je jinak (Jiří Abraham) Úvaha o 17. listopadu (Antonín Procházka) Pravé důvody sametové revoluce aneb Falešné vítězství Západu (Josef Schima) Listopad 1989 mýtů zbavený (Vlastimil Podracký) Poražení vítězové (Jára Meců)
Poslední aktualizace : 25. ledna 2012 Těšíme se, že nás opět navštívíte. ![]() Počet přístupů od 11. 10. 2011 : 9764 |
Protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi Aktivista Jan Šinágl, 29.3.2011 První věc, kterou národu je třeba, je duchovní pořádek a uznání, že zlo je zlem. Neodhalené, neobjasněné, omlouvané zlo je schopno plodit další zla. Ještě více než o potrestání viníků jde o to, aby národ měl jasné představy o tom, co je hanebné... Je to boj o duši národa. Ferdinand Peroutka Až budeme u nás rozdělovat lidi na slušné a neslušné a ty neslušné oddělovat od těch slušných a od rozhodování ve věcech veřejných, tak nám bude líp a nakonec i dobře. Těch slušných lidí je u nás drtivá většina, ale ne a ne se dostat ke slovu. Ať nám sociologové konečně vyšetří, podle jakých zákonů se tak snadno sdružují darebáci, aby nakonec ovládli zdrcující většinu těch slušných lidí! To přece jednou musí přestat, a teprve pak bude člověk člověkem. Jiří Herzinger ve sbírce Květy koridorů
Cesta ideově pomateným časem (Jaroslav Lhotka) ...Občanské fórum propagovalo pod Havlem myšlenku "Nejsme jako oni" a tak umožnili převlékání komunistům za neoliberály, takže novodobý liberál je dnes k nerozeznání od komunistického alibisty svou morálkou a mravností, protože zavrhnul učení Církve, že před Bohem jsou si všichni lidé rovni, Desatero nepotřebuje, je bez víry, sobecký, prolhaný, násilnický, stále reformuje, aby mlžil pravdu o zlodějnách, kterých se dopustil on a jeho kolegové. Pravá reforma je míra jednoho metru. Za život jsem zažil mnoho reforem a všechny byly k ničemu dobrému. Celý text ze Svědomí 5/2011 zde... Naučíme se žít jinak, než chtěli nacisté a bolševici? (František Rozhoň) Za Protektorátu bylo lidem vnucováno, že někteří lidé (árijci) jsou cennější lidi než druzí. Lidé údajně méně cenní tady sice byli doma, byli však „cennějšími“ považováni za nezvané hosty. Nejen árijci dnes prohlašují za strašný zločin, že „cennější“ sami spadli do jámy, kterou chystali druhým - tedy do odsunu. Málokdo oceňuje, že úředním pokynům navzdory se tehdy našli Češi, kteří se nedistancovali od lidí určených k odsunu. Když Němce odsunuli, systém v podstatě zůstal, dokonce byl vylepšen, aby se méně cenným mohl stát prakticky kdokoliv... Jeden ze spolupachatelů bolševické krutosti chartista Zdeněk Mlynář v knize Mráz přichází z Kremlu se pak omlouval tím, že jedinou zkušenost prý měli z časů nacistické poroby: „Tato zkušenost plodila především černobílé vidění světa: na jedné straně nepřítel, na druhé straně jeho protivník. Zvítězit může buď jeden, nebo druhý - třetí možnost neexistuje. Jediná zkušenost proto vštěpovala představu, že vítězství správné koncepce je prostě likvidací, zničením koncepce jiné.“ Od lidí se pak chtělo, aby se přidali, od lidí ocejchovaných jako méně cenní se distancovali, udělalo to i „elit“ plné Národní divadlo. Pak komunisté „převlékli kabáty“ a zvolili prezidentem Václava Havla. Pohled do paláců „zastupitelů“ potvrzuje, že systém opět v zásadě zůstal. Celý text zde...
Co zaujalo Ladislava Svobodu Písně bez melodie (František Sutnar)
STB (1. část) Pozvánka na diskusní odpoledne na téma "Jak dále k přímé demokracii?" Přijďte diskutovat v sobotu 28.1. od 15:00 do salónku Hotelu Maria v centru Ostravy (ul. Přívozská 23, kousek od Husova sadu). Zvou Hnutí za přímou demokracii, Pirátská strana, ProAlt Ostrava a Strana práce. Podrobněji zde... Zaujalo nás jinde: Co nesměli slyšet účastníci ideové konference ODS (nedokončený projev Víta Jedličky) ...Dovolte mi zde, na vaší ideové konferenci jistou míru kritiky, která zde dosud vůbec nezazněla. Často jsem zde slyšel o nutnosti boje s přebujelou byrokracií a státním aparátem. Kdybyste to mysleli vážně, vzali byste si k ruce seznam čtyřiceti úřadů na zrušení od Petra Macha a zrušili byste například zbytečné úřady práce. Nestalo by se, že od roku 2005 vzrostl počet jeho úředníků z pěti na devět tisíc.
Nestalo by se, že by Česká republika spadla na světovém
žebříčku ekonomické svobody z 28. na 30.
místo za minulý rok. Nestalo by se, že by navzdory
Nečasovým slibům vláda zvedala daně jako třeba DPH. ODS by se nemohla svým
hlasováním podílet na astronomických státních deficitech.
Nemohlo by se stát, že Vaše strana navzdory vašemu kongresovému usnesení podpoří
Lisabonskou smlouvu. Vaši poslanci by společně s KSČM
nepodpořili zákony EU o Babišových biopalivech a Romanových
solárních elektrárnách, které nás stojí desítky miliard korun ročně.
Celý text zde... Havlův kult osobnosti jako okázalá demonstrace světové mediální kontroly a moci (Vít Rossignol) Pompézní show, kterou jsme byli zahlceni pár dní od skonu Václava Havla mi brala dech. Jakoby zemřel Král Slunce Luis XIV., císař Svaté říše římské, Kublaj Chán, Velký Kim! Je v této lize? Snese jakékoli srovnání? V podstatě se tisk nedal číst, na obrazovku se nešlo podívat, 99% všeho, bez oddechu, bylo zinženýrováno v kontinuálním proudu informatials, že nezbyla ani vteřina na zhodnocení viděného a slyšeného, vymývání mozků v klasické podobě. Úmrtí hlavy kterékoli mocnosti světa by se nedostalo vyšší pozornosti a slávy, nežli byla ta udělená v podstatě spornému dramatikovi, dissidentovi a s tím spojeného profilu a stylu života a jednání, raketově vystřelenému do prezidenství během několika týdnů intenzivní manipulace jako spontaneity. Celý text zde... Zdrojem rasismu a nesnášenlivosti jsou především romské organizace (Luboš Zálom) Vyhrocený vztah mezi Romy a většinovým obyvatelstvem očividně již dávno přerostl všem odpovědným místům před hlavu. Prakticky nikdo neví, co má dělat a jak situaci řešit - a lidé se cítí stále zoufaleji. Napětí eskaluje, prorůstá do dalších měst Čech a Moravy, o čemž nebývale upřímně referují média, která doposud spíše mlčela a nad romskou zločinností zavírala oči v obavách z nařčení z rasismu. To, co je na celé věci skutečně tragické, je bezmoc slušných občanů, které stát v podstatě není schopný a ani příliš ochotný chránit před násilím. Celý text zde... Mašínové a podobnost nikoli čistě náhodná (Martin Geisler) Blíží se polovina roku 1942. Uprostřed Evropy už třetím rokem přežívá torzo původní Československé republiky. Má sice vlastního zvoleného prezidenta, vlastní vládu, ale to je jen kamufláž. Ve skutečnosti v něm vládne brutální nacistická diktatura, která se pouze obtěžuje předstírat zdání jakési legálnosti. Stačí hrubý nátlak na starého nemocného prezidenta a výhrůžky bombardováním Prahy. Ve světě zuří nemilosrdná válka. Armády všech demokratických států na starém kontinentu jsou rozdrceny. Wehrmacht pochoduje na Kavkaz a k Volze. Afrikakorps obsazuje Tobruk a cestu do Egypta má otevřenou. Německé ponorky prakticky ovládají Atlantik. Britská koloniální říše v Asii se hroutí, námořnictvo USA je v Tichomoří zahnáno do defenzivy. Síly zla jsou zjevně nezadržitelné! To všechno se ale odehrává kdesi daleko ve světě, obyvatel Protektorátu jako by se to nijak zvlášť netýká. Dělníci zde pilně pracují pro blaho Říše, učitelé si hbitě osvojují novou ideologii, novináři a básníci oslavují geniálního Vůdce. Pokud se snad vyskytnou nepřátelské a neloajální elementy, jsou tvrdě avšak po právu trestány, třeba i smrtí. Právě tehdy, 30.6.1942, byl popraven jeden z vlastenců, kteří se před bestií nesklonili. Věřil, že ji lze porazit, pokud se najde dostatek slušných lidí ochotných chopit se zbraně. A podplukovník Josef Mašín ji skutečně neváhal použít. Celý text ze Svědomí 5/2011 zde... 1968-1969: Odkaz Jana Palacha
V sobotu 14. ledna 2012 dopoledne i v pondělí 16. ledna po poledni hlásal
veřejnoprávní rozhlas ředitele Duhana, stanice co prý je u nás doma jednička,
o Janu Palachovi, že se upálil na protest proti okupaci. Uveďme tuto jistě dobře
placenou pohádku na pravou míru - Jan Palach nebyl mladík s dlouhým vedením,
který protestoval (upálením se) proti okupaci až 5 měsíců po okupaci. Naším
podkladem jsou texty Adama Drdy v Příbězích bezpráví, příbězích vzdoru.
Celý text
z Dokumentů doby zde... Nepropásněme vzácnou příležitost mlčet! (Petr Hannig) Jacques Chirac, předchozí prezident Francie kdysi na adresu nových členů EU včetně ČR prohlásil, že propásli vzácnou příležitost mlčet. Nynější francouzský prezident Sarkozy vyzývá tyto země, aby se neprodleně rozhodly, poskytnout MMF v podstatě nevratnou půjčku, pro „záchranu“ nesmyslného politického projektu – eura. Teď bychom měli ovšem Chiraca poslechnout a mlčet tak dlouho až bude jasné, kam euro dopadne.
Dle představ vládnoucího dua EU Merkelová – Sarkozy bychom měli do společné kádě
měli nasypat cca 90 miliard korun. Při současné nerozumné a rozhazovačné
politice EU je však téměř jisté, že tyto peníze, které nám budou scházet na naše
zdravotnictví, důchody atd., propadnou ve prospěch nenasytných evropských bank.
Navíc, obyvatelé z těch zemí, kterým bychom měli solidárně přispět, neuvidí
z těchto peněz vůbec nic... Rozumím tomu, ale proč proboha na to máme přispívat
my, kteří eurem neplatíme a kteří už jsme dávno do společné kádě přispěli
rozvratem našich prosperujících podniků, aby nekonkurovaly svým potenciálem
podnikům z velkých zemí EU. Vzpomeňme na naše zcela zničené cukrovarnictví,
protekcionistickou politiku ve prospěch zemědělců starých zemí EU, která záměrně
ničí naše farmáře tím, že zcela nepokrytě upřednostňuje vlastní produkci.
Celý text zde... Restituce a náhrady majetků církví (Jaroslav Cabal) ...Na výše uvedeném pohledu nemění nic ani nedávné šarvátky vládních stran při hledání zdrojů pro uspokojení oprávněných nároků církví. Vstřícně a odpovědně se k této problematice postavily Věci veřejné se svým návrhem na úspory, které by mohly posloužit k naplnění finanční stránky vyrovnání. Schizofrenní reakce TOP 09 a ODS na návrhy nejmenšího partnera byla, troufám si přímo říci, hloupá, proto také náležitě hřmotná, zbrklá, neodpovědná a nepochopitelná. Pokud totiž lze ve státním rozpočtu uspořit jakékoliv peníze, měla by vláda prý „rozpočtové odpovědnosti“ reagovat na obdobnou iniciativu rychle a pozitivně, opravit koaliční smlouvu, a ne se jí dogmaticky zaštiťovat. Její členové by neměli zbytečně vyhrocovat vzájemné vztahy v koalici až na pokraj pádu. Nic na tom nemění slib ministra financí, že zdroje na plnění závazků vůči církvím nalezne ve svých rozpočtových kapitolách. Ať tedy svůj objev využitelných prostředků věnuje na snížení obrovského zadlužení veřejných institucí a nedělá rozruch na politické scéně. Kalouskovy nepřiměřené reakce na návrhy úspor jen potvrdily, že si ocenění ze zahraničí za výkon své funkce v žádném případě nezaslouží.
Naskýtá se také otázka, jak pečlivě je připraven rozpočet Kalouskova
ministerstva, když v něm (ne poprvé) nalézá peníze, které
by jistě byly úředníky utraceny na nějaké zbytné věci.
Celý text zde... Písně bez melodie (František Sutnar) Srdce národa Jak už to ve světě chodí Srdce národa se zvedá - Kolik je jich, nikdo neví. Ale je věc těžká rukou zabít ježka ! Zaujalo nás jinde: Tomáš Pecina: Po „náccích“ to budete právě vy... (Dušan Stuchlík) ...Pojem politického extremismu je tradiční a pevnou součástí kontinentálního evropského myšlení: zatímco například ve Velké Británii se politické názory dělí na běžné a excentrické, my na kontinentu máme pocit, že kdo s námi nesouhlasí víc, než je nám příjemné, je nepřítelem demokracie, extremistou, a je přípustné jej umlčet, případně rovnou poslat za mříže... Nepodceňujme to, mějme na paměti, že svoboda projevu existuje jen tehdy, jestliže je přípustné vyjádřit i názory ostře menšinové, opovrženíhodné nebo šokující. Jak říká Noam Chomsky, i Goebbels a Stalin poskytovali svobodu projevům, se kterými souhlasili... Celý text zde... Jak finančníci drží politický systém v šachu aneb Krutost bez hranic (Anikó Fázsy) O současnosti a budoucnosti evropských zemí nerozhodují jejich demokraticky zvolené parlamenty, ale ratingové agentury, bankéři a úředníci. Velké ratingové agentury, ty samé, které nyní hodnotí evropské země, oceňovaly i ty nejrizikovější hypoteční úvěry ratingem AAA. Celý text zde... Odsun československých Němců jako závažný předpoklad demokratické a mírové Evropy (Miloslav Bednář) ...Mezinárodně právní spojenecké rozhodnutí o odsunu německého obyvatelstva z území tří států na východ od Německa do Německa má významný mezinárodně právní precedens. Je jím Lausannská smlouva z 24. července 1923, jež po první světové válce pod záštitou Společnosti národů rozhodla o organizovaném přesídlení obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem, a tím znemožnila pokračování probíhajících násilností na civilním obyvatelstvu. V zásadě tentýž bezprostřední důvod a účel mělo na zřeteli i postupimské mezinárodně právní rozhodnutí Spojenců o odsunu německého obyvatelstva do Německa. Nebyl to ale jen tento nepochybně podstatný důvod. Rozhodnutí Spojenců k takto závažnému kroku mělo v první řadě geopolitické strategicko-preventivní opodstatnění. Celý text zde... Starší aktualizace : Akcelerace bídy (Bohumil Kobliha) "Tak jsem koupila nejlacinější máslo...", žena otevírá nákupní tašku a ukazuje mi dvě bílé cihličky. "Tesco" 250 g za jednu libru padesát pencí. Je 17. září 2011. Loni touto dobou byla stejná kvalita másla za devadesát pencí. Ceny letí jak splašené nahoru a kvalita výrobků namnoze klesá. Na jaře jsem musel vyměnit prasklou pancéřovanou hadici u koupelenské sprchy. Před týdnem se u té hadice rozlomila matice spoje ke sprchové hlavici při lehkém náraze, když choti vyklouzla rukojeť z ruky. "To není možné! Prosím tě cos to dělala", pravím hlasem materiálů znalého inženýra a prohlížím lom. Nechce se mi věřit a potěžkávám odlomenou půlku, která od spoje odpadla - laciný plastik! Matice je chromově pokovený plastik a dokonce i v části závitu. Ten prostému oku vyhlíží zase jako mosaz - leč lom jasně dokládá že jde jen a jen o šedivou umělou hmotu. Výborní šizuňkové! Celý text ze Svědomí 5/2011 zde... Minulost v současnosti (František Rozhoň) Studentský revolucionář a pak senátor mi přiznal, že neví co je fašismus. Jiní ví aspoň „něco“: Když někdo z Klubů vojenské historie při rekonstrukcích bitev zvedne pracku, spáchal trestný čin – mínil „nejoblíbenější moderátor“ veřejnoprávní stanice. Ředitel Muzea odboje (pod Vítkovem) chystá nový návštěvní řád, aby lidem se „závadnými symboly“ vzal právo navštívit Muzeum; navazuje na omezování skupin obyvatel páchané nacisty. Když takhle „rozumíme“ zlu minulosti, obávám se už dlouho, že s novým ideologickým krytím se snadno vrátí metody, které kdekdo odsuzoval u totalitních režimů. Dění posledních dnů jako by mi dávalo za pravdu. Celý text zde... Gruša a jeho Beneš (Vlastimil Podracký) Poslední kniha Jiřího Gruši se věnuje prezidentu Benešovi: Beneš jako Rakušan. Gruša vloni zemřel po napsání této knihy a jejím německém vydání. Překlad do češtiny museli již dokončit jiní. Ale domnívám se, že Gruša tím učinil výraznou tečku za svým dílem, jejím napsáním vyřkl poslední větu a potom už mohl klidně odejít z tohoto světa. Gruša totiž o Benešovi píše především Němcům. Je asi obtížné člověkovi v německém prostředí obhajovat české názory a nepodléhat německým mýtům o Češích, do kterých obzvláště emigrant z komunistické doby snadno sklouzne, protože se, vzhledem k nepříjemné komunistické zkušenosti, zdají být reálné. Když někdo zažil nesmyslný a násilný komunistický režim realizovaný Čechy, těžko přijímá myšlenku, že to ti lidé „dělat museli“, že s tím nebyli ztotožněni. Samozřejmě, že Němci, kterým jsou vyčítány obrovské zločiny za druhé světové války, rádi přijmou myšlenku, že nejsou takoví jen oni. Mýtus o českém nacionalismu, který končil vyhnáním Němců, je těžko vyvratitelný národu, který podlehl nejhoršímu typu nacionalismu a těžko přijímá myšlenku, že šlo o pomstu, odvetu za německé zlo, nikoliv o nějaký cílený ideologicky motivovaný čin. Celý text zde... Třetí odboj byl ctí národa (Jára Meců) K nedůstojnému dohadování o třetím protikomunistickém odboji Každý národ má nejen svou čest a hrdost, ale v každém pokolení zároveň více či méně jedinců odhodlaných tuto čest a hrdost národa svobodných lidí bránit i s nasazením vlastního života. Jejich činy, jejich osudy se nesou dějinami jako štafeta, jako hořící pochodeň osvěcující cestu ke svobodě, která vždy byla jen cestou statečných. Po pádu tyranů je těmto živým i mrtvým vzdávána čest. U zbytků jejich životů zasloužená úcta. Dodejme, že se tak dělo v každé zemi, kde tito krvaví diktátoři vládli. Jenže právě to, co se zdá slušným lidem samozřejmostí, se u nás stalo obrovským problémem a příčinou dlouhých kontroversních a především nám všem nedůstojných polemik. Celý text zde... Víc než neonormalizace (František Rozhoň) 30. prosince 2011 v rubrice Slovo roku přílohy Hospodářských novin vyšel i Krajně neúplný slovník divných věcí a podezřelých procesů Václava Cílka. Jsou v něm hesla jako soucitný kapitalismus..., reálný kapitalismus... nebo industriální holokaust... Sociální patologie je podle Cílka nezdravý vývoj i konečný stav celé společnosti, který je charakteristický buď pro období relativního blahobytu, anebo krize, tedy pro nadprůměrně bohatá i nadprůměrně chudá období. Obecně uznávané a dodržované zákony, zvyky, morální principy přestanou být během krátké doby, jedné až dvou generací, ale též jen několika roků, většinovou společností dodržovány. Jedná se o obdobu kolapsu, ale v oblasti doposud dodržovaných způsobů vzájemného chování. Mě zvláště zaujalo heslo otevřeně popisující poslední desetiletí naší svobody a demokracie poukazy na totalitní praktiky: Neonormalizace Celý text zde... Desatero (zpracoval Josef V. Tománek)
...Nezabiješ kohokoli, ani sebe, Sedmero smrtelných hříchů soudobé civilizace (Mahátmá Gándhí)
• Bohatství bez práce. Navazuje ČR na ideje demokratické ČSR? Takové úvahy jsou dnes aktuální. Vyjádřila se k nim i prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc. na konferenci k 90. výročí vzniku ČSR. Podle Olivové bylo zrození ČSR vyvrcholením určité historické linie, která se vine od Mistra Jana Husa a Jiřího Poděbradského a po staletí usilovala o umenšení moci církve a panovníka a směřovala k získání duchovní a osobní svobody jednotlivců. Miroslav Tyrš navázal na antickou gymnastiku a hromadná cvičení Sokola se stala účinnou neverbální komunikací a významně přispěla k soudržnosti, integritě české společnosti. Ideje historická i sokolská se pak staly oporou ČSR a posilovaly její stabilitu. Přestože vývoj v okolních zemích mezi světovými válkami přijímal totalitní prvky, ČSR si udržela svůj demokratický systém až do mnichovské dohody demokratických a totalitních velmocí. Bezprostředně po sametové revoluci 1989 se podle Olivové ukazovalo, že i pod dlouholetým příkrovem totalitní moci zůstávaly ideje demokratického Československa živé. Celý text zde... Absurdity a Václav Havel (František Rozhoň) Václav Havel po Sametu vzbuzoval naději, že dobře naváže na kardinála Františka Tomáška a desetiletí duchovní obrody národa. Dopadlo to neslavně, protože známý český sociolog Ivo Možný říká „žijeme v době, která až nápadně připomíná chvíle před pádem antického Říma“, a primas český Dominik Duka (v MFD 17.12.2011) k tomu dodává: „Jsme na úrovni období, kdy přišli Germáni, Keltové, Slované. Vše se rozbilo a pak stavělo znova. I pro církve je obrovský úkol hledat způsob, jak zachránit hodnoty.“ Havel zemřel a ukázalo se, že neslavně dopadl i on sám. Je v situaci, v jaké bývala KSČ a V. Havel se tomu vysmíval - ti, kdo se přiživují na jeho pověsti, připisují mu pouze úspěchy, o nezdarech mlčí. Absurdit spojených s životem a politikou Václava Havla, autora mnohého absurdního divadla, je však mnohem víc. Celý text zde... Není jen jeden způsob integrace Evropy Starší lidé podobný vývoj znají i z doby předlistopadové: Schází se lídři a přijímají soubory opatření ke zdokonalení nedobrého vývoje. Soubory opatření zafungují jen omezeně nebo vůbec, takže nedobrý vývoj pokračuje. Proč bude nedobrý vývoj pokračovat i po posledním summitu, naznačil v MFDnes 10.12.11 Pavel Páral: Summit totiž nic z toho, co společnou měnu ohrožuje, nevyřešil… Euro netrápí momentální rozpočtové schodky, nýbrž starý dluh, který je příliš vysoký na to, aby ho byly některé země schopny zaplatit. A jak se tenhle dluh bude platit, o tom nepadlo ani slovo. Celý text seznamující i s postoji TGM zde...
Československo - příběh revoluce (František
Rozhoň s přáteli) Od vzniku ideje demokracie v antickém světě uplynulo přes 2 000 let a dosud tato původní autentická vláda lidu inspiruje… Hellenům značila demokracie skutečnou moc lidu, nikoli formální procedury a pověřování zástupců bez možnosti jejich dostatečné kontroly ani úpadkovou formu ve smyslu lůzovlády, tj. ochlokracie… Závěr knihy zde... O dozoru nad občany, od Metternicha po Nečase (František Rozhoň) ...Další krok k zesílení dozoru nad občany přitom vypadá, jakoby se věrchuška mstila lékařům, kteří loni vyhráli bitvu o platy. Lékaře, kteří v našem civilizačním okruhu nebyli zatahováni do bitev pánů a označení červeným křížem jim přinášelo ochranu, chce věrchuška Nečase a Schwarzenberga nutit, aby se i oni pro stát stali donašeči informací o občanech. Bez souhlasu pacientů mají lékaři shromažďovat údaje nejen o zdraví, ale například i o majetkových poměrech, rodinné situaci, zaměstnání pacientů a chorobách jejich rodičů. Údaje mají lékaři zaznamenávat do databází, přístupných úředníkům, kteří nejsou vázáni mlčenlivostí, za neuposlechnutí lékařům hrozí až stotisícová pokuta. Obávám se proto, že i pro tento postup platí slova, která filosof Stanislav Komárek napsal pro HN 15.11.11: Je dobře připomenout, že takto drasticky nedestruoval elementární mezilidské vztahy ani komunismus, ani nacismus. Celý text zde... Výzva 11/11 k odstoupení Kamila Jankovského z postu ministra pro místní rozvoj a k odporu proti korupční totalitě Nečestné jednání se stalo normou a devastovalo zemi ekonomicky i morálně. Kritici, kteří sebrali kuráž a hlasitě se ozvali, byli zesměšňováni, znevýhodňováni a perzekuováni, běžně ztrátou místa. Dovolávat se práva a spravedlnosti nemělo smysl; ty, kteří to zkusili, čekala izolace. Takovými slovy se studentům přibližuje doba budování komunismu. Úplně stejnými slovy je ale možné popsat i to, co se děje dnes. Halasnou ideologickou totalitu pouze nahradila záludně tichá totalita korupční. Navenek se nevnucuje, nemá hesla, nenutí lidi vstupovat do žádné politické strany. Přesto je zbavuje svobody. Navzájem všelijak propojená bratrstva úplatných politiků, úředníků a rádobypodnikatelů, jejichž metodou práce jsou podvody, zastrašování a lži, vytvořila svět paralelních norem a zvyklostí. Tomu, kdo je nehodlá respektovat, hrozí, že bude označen a ztrestán. Lidé dobře vědí, jak podlá hra se s nimi hraje, ale nemají odvahu oponovat. Ze strachu se přizpůsobují a mlčí. Kdo promluví, stane se terčem posměchu a platí za blázna. Čelí totalitní úplatkářské moci. Přichází o místo a marně hledá zastání. Podobně jako před rokem 1989. Na rozdíl od předlistopadové totality, kterou v naší zemi živil tehdy velmi mocný soused, jsou dnešní totalitní poměry domácím produktem. Celý text zde... O utajené občanské revoluci na Islandu Média nás zásobovala do posledního detailu o nepokojích v Egyptě a až do určité doby i v Libyi. Mlčela však jako hrob o revoltách a příkladné ukázce občanské revoluce, která se odehrála před dvěma lety na Islandu, kde občané donutili odstoupit protilidovou vládu a přepsat ústavu. Právě proto, že případ Islandu je modelem občanské revoluce, byl tento případ ututláván všemi světovými masmédii. Cenzura občanské revoluce na Islandu je nejlepším důkazem jak se zachází s informacemi, které můžou být nebezpečné pro politickou a ekonomickou elitu. Na Islandu lidé rezignovali na jakoukoliv podobu vlády, velké banky byly znárodněny a bylo rozhodnuto, že lidé nezaplatí dluhy, které vytvořili politici, protože je to problém špatné finanční politiky, ne lidí. V nové ústavě bylo zakotveno, že občan je hlavním politickým protagonistou, nikoliv politik. Jako je tomu už více než 700 let ve Švýcarské konfederaci! Celý text zde.,. Milo Komínek ve vykloubené Evropě (František Rozhoň) V roce 1918 skončily boje první světové války. Ta válka „vykloubila Evropu“ a podle historika Martina Gilberta vlastně ještě neskončila - z ní se zrodily hrůzy, které zažíváme dodnes. Zrodily se, protože „elity“ válčících stran nebyly odsouzeny ani za souhlas s neomezenou krutostí a bezohledností, ani za nedodržení závazných smluv. Do takového světa se před 85 lety, 20. 6. 1926, narodil Milo Komínek. Celý text pro Svědomí 3/2011 zde... Byli jsme před Rakouskem, jsme i po něm (Vlastimil Podracký) 28. říjen, výročí založení prvního Československého státu nás opět vede k zamyšlení do jaké míry mohlo být staré Rakousko zachováno a zda by to tak bylo lepší. Obvykle se příznivci starého Rakouska opírají o pozdější nedostatečnost čs. státu v obraně a neschopnost samostatně existovat. Mnohdy se ozývá i mylná myšlenka, že by snad staré Rakousko mohlo zabránit nacizmu. Dovolím si k tomuto tématu připomenout některé základní skutečnosti, která shora uvedenou domněnku vyvrací. Celý text ze Svědomí 11/2010 zde... Česká masarykovská bublina (František Rozhoň)
Bublina je dnes slovo časté a v rámci „politické korektnosti“ zakrývá, že to co
bylo globalizované společnosti dlouho předkládáno jako fakt, neodpovídá
katastrofální skutečnosti. Své bubliny má i Česko, například když se představuje
jako dobrý žák „tatíčka Masaryka“ a jeho syna, ale realita je nejednou v příkrém
rozporu se známými názory obou Masaryků.
Postreh: Kto vlastne oslavoval November 1989? ...Avšak predsa len niečo napravilo fasádu týchto „osláv“. Bol to statočný poľský exprezident Lech Walesa, ktorého pozvali do Bratislavy. Našťastie...
Napriek tomu, že na neho mierili kamery niekoľkých televízií, tušil som, že z jeho prejavu v redakciách vystrihnú takmer všetko... A tak vám, milí priatelia,
ponúkam aspoň niekoľko myšlienok... Listopad a PR (František Rozhoň) Winston Churchill v roce 1922 charakterizoval své století jako „hrozný" věk, v němž věci spějí pouze k horšímu. Za pravdu mu dával od listopadu 1917 bolševický způsob vlády, od roku 1922 i italský fašismus. Bylo by asi nošením dříví do lesa připomínat, jak dobře tyto režimy zvládaly práci s veřejností, dnes známou jako PR. Za pravdu Churchillovi dal i listopad 1932, kdy v Německu nacisté vyhráli volby. I NSDAP zvítězila zásluhou práce s veřejností...
Mussolini, Hitler
nepřežili rok 1945, zato posílil bolševický svět. Jan Masaryk v té době dokázal
říci nahlas, že bolševismus není ani tak o ideologii, jako o taktice -
skládá se z deseti procent
ideologie a devadesáti procent taktiky. Jeho
PR je tak
dobrá, že dokáže využít hesel proti imperialismu k odvrácení pozornosti
od vlastního imperialismu. Slibů o beztřídní společnosti ke vzniku nové
privilegované třídy, nové aristokracie se všemi znaky zbohatlíků. Přímá demokracie pro Českou republiku (Jiří Polák) Žijeme v období přechodu mezi zastupitelskou "demokracií" a skutečnou demokracií. Představa, že demokracie znamená vládu několika stran na základě svobodných a tajných voleb je nesprávná a logicky neudržitelná... Celý text z archivu zde... „Velitel musí znát hranice kázně, a když jde o existenci národa a státu, musí se rozhodnout i proti zrádné vládě" Příběh Heliodora Píky Celý text z rubriky Dokumenty doby zde... Krajní levice a pravice (Svatopluk Kalužík) Pan Werich ve forbínovém
rozjímání na téma středověk – střed věků použil obrat „nemaje technického
vzdělání“. Já obdobně použiji: „nemaje filosofického vzdělání“ žádám tímto
znalé, respektive znalce o nalezení chyby v mých úvahách.
Celý text zde... Politickí väzni proti totalitným praktikám pri „odhaľovaní extrémistov“
V sobotu 21. novembra sa na námestí v Poprade pri Pamätníku obetiam okupácie 21.
augusta 1968 uskutočnila spomienková akcia mladých ľudí, ktorú pod názvom, Stop
totalite 2009, pripravilo Slovenské hnutie obrody. Bývalí politickí väzni
a obete komunizmu, združení v Svetovom združení bývalých čsl. politických
väzňov, úprimne oceňujú túto iniciatívu našej mládeže, ktorá je dôkazom, že
súčasní mladí ľudia nie sú len večne sa zabávajúcimi a telefonujúcimi
teenagermi, akých nám sústavne prezentujú komerčné konzumné média...
S poľutovaním však musíme konštatovať, že mládež si namiesto slov ocenenia za
tento počin, od prítomnej TV TA3 vyslúžila hanebné odsúdenie a dehonestáciu
označením za „ľudí s extrémistickými názormi“v príspevku s názvom "Stretnutie
extrémistov podporila Matica slovenská". Táto prax údajne nezávislých médií,
ktoré začínajú mať panický strach, z toho že ľudia môžu mať aj vlastný názor,
začína až príliš zaváňať totalitným pachom z čias, kedy bola amorálnosť,
servilnosť a zbabelé prisluhovanie mocným povýšené na životný princíp. Listopad 1989 – 2009 (František Rozhoň)
Bývalí političtí vězni nebudou oslavovat letošní 20. výročí Sametové revoluce,
byl to totiž podvod a nejlepší obchod, jaký komunisté udělali od února 1948,
řekl František Bednár ze Svetového združenia bývalých československých
politických väzňov. Naproti tomu v ČR reklama tvrdila, že „máme
co slavit“ právě 17. 11., proto byl
organizován znovu průvod z Albertova na Národní třídu, kde tentokrát byl
koncert. Slavil se tedy Den perzekucí. Několik vět k 17. listopadu 2009 Jen si klidně oslavujte, vy obtloustlí, zestárlí a zpohodlnělí koryfejové sametu, svobody a demokracie, pravdy a lásky! Jen si vzájemně dýchavičně blahopřejte! A snažte se nevidět, kde jsme se to po dvaceti letech ocitli! A když vám to přece bude smrdět, tak se otočte zády a zacpěte si nos a dělejte jako by nic... Ale nesnažte se nám ukrást to, co jsme si my, obyčejní lidé,
s nejlepšími úmysly přáli a alespoň v náznaku se i pokusili před dvaceti lety
vybojovat! 20. výročie novembrového prevratu v roku 1989
Kde hľadať korene
Zamatovej revolúcie? Je potrebné sa vrátiť 12 rokov späť a pozrieť
sa na zloženie signatárov Charty 77.
Z 217
ľudí, ktorí Chartu v prvej vlne podpísali, bolo 156 bývalých členov KSČ, to je
72%. Boli to aktívni komunisti z päťdesiatych
rokov, či už išlo o likvidáciu vyspelej československej ekonomiky a triednych
nepriateľov, alebo “len” o písanie veršov oslavujúcich masových vrahov bratského
alebo i vlastného národa. Vzhľadom k tomu, že im ich aktivita vydržala aj v roku
1968 až 1989, boli pri čistkách začiatkom sedemdesiatych rokov zo strany
vylúčení. Tým došlo z ich pohľadu ku “krivde” spočívajúcej najmä v strate
výhodnej existencie. Z tohto dôvodu sa naraz cítili byť spriaznení so skupinou
tých, ktorí skutočne trpeli v päťdesiatych rokoch a v prvej
polovici rokov sedemdesiatych a napriek perzekúcii sa nedali zlomiť. Ku spolupráci
týchto nesúrodých skupín došlo na spoločnej platforme ľudských práv. Hlavný
dôvod bol ten, že akcieschopnejšia časť Charty zložená zo 72%
bývalých komunistov, nutne potrebovala 28% chartistov-nekomunistov
ako figový list, k zakrytiu
svojho skutočného pôvodu. Day of Reckoning – Soudný den (Jak nadutost, ideologie a nenasytnost trhají Ameriku na kusy)O deváté knize Patricka J. Buchanana, která vyšla loni v prosinci. Úryvky z ní v překladu anglisty a politologa Ladislava Bátory. Celý text SZBPV zde... * * * * *
Vybrané
články z časopisů
Svědomí
a
Obrana národa
* * * * * Knihy, které vás mohou zajímat :
Útěky leteckého akrobata
Pod tímto titulem
vysílala v cyklu "V zajetí železné
opony" v listopadu 2008 životní příběh Milo
Komínka, vydavatele Svědomí, jehož pestrý život artisty, pilota, parašutisty,
akrobata, 17 let politického vězně komunistického režimu a jeho útěky z
Československa za "Železnou oponu" do Rakouska, Švýcarska
a Kanady byly jako vystřiženy z nějakého dobrodružného
akčního filmu.
Odkaz na TV pořad zde... * * *
* * *
* * *
* * *
* * *
České vlastenecké
stránky připravuje redakce časopisu Svědomí s použitím původní grafiky Miroslava .Hlinky. |